Mikroskopické organismy, které jsou životně důležité pro potravinový řetězec v mořích, odumírají. Důsledky mohou být katastrofické. Vědci zjistili, že 40 procent fytoplanktonu v světových mořích od r.1950 odumřelo. Je to spojováno se zvyšující se teplotou moří, ačkoliv to nelze stoprocentně dokázat.

Šokující objev úbytku fytoplanktonu, který tvoří základnu mořské potravní pyramidy, ale od roku 1950 ho patrně ubylo o 40%, může mít dramatický dopad na život v oceánech - ale také pro lidi. Podle Borise Worma z Dalhousie University v kanadském Halifaxu, autora studie v časopise Nature, existovalo podezření na úbytek fytoplanktonu už velmi dlouho; nyní to vypadá, že jeho množství klesá už od roku 1899, kdy byla provedena první měření, a od roku 1950 už existují spolehlivá data. Jednou z hlavních příčin je patrně globální změna klimatu.

Depeše od amerických vojáků z afghánské války zaznamenávají selhání v podrobných detailech. Jsou tak zdrcujícím důkazem naší, lidské nekompetence, píše v deníku Guardian Simon Jenkins.

Je tohle smrt války? Během Vietnamu byla hrůza války lidem přinesena na televizní obrazovky v reálném čase. Američané reagovali tím, že válku dál odmítli podporovat. V osmdesátých letech zavládl názor, že válka se nyní stala neosobní, že je možno bojovat prostřednictvím dálkových ovladačů.

Soud v Chabarovském regionu nařídil poskytovateli internetových služeb Rosnet, aby zablokoval YouTube, protože je na tomto serveru k dispozici jedno ultranacionalistické ruské video. Ruská blogosféra reagovala ve čtvrtek hněvivě na rozhodnutí regionálního soudu zakázat YouTube, protože na serveru bylo zveřejněno jediné video s "extremistickým" obsahem.

Nuda nuda, šeď šeď. Myslím, že média se budou vozit na tomto houpacím koni, dokud se nerozpadne. Zdá se, že jde o "válečný deník" některého z hlavních operačních velitelství (ne zpravodajského velitelství) v prostoru bojových operací. Zdá se, že jde o kompilaci denních zpráv, které velitelstvím prošly. O těchto zprávách se vedou záznamy, aby se dalo zjistit, co se v daném okamžiku dělo, hodnotí v neděli zveřejněné materiály z Afghánistánu proponent někdejšího hnutí za vojenskou reformu a častý kritik Pentagonu i probíhající války plukovník Pat Lang.

Stoupenci brněnského piva "Starobrno" by zaplakali, kdyby viděli, za jakou cenu se jejich pivo prodává ve Stockholmu. V důsledku vládní politiky, která chrání obyvatelstvo Švédska před alkoholismem, jsou ve Švédsku alkoholické nápoje drahé. Za půllitr starobrna tam zaplatíte 190 Kč.

Stačí zajet na ruzyňské letiště autobusem z Dejvic. Tmavý Kozel 145 Kč (na vlastní oči)

Jeste veselejší je to na Prazském hradě: Dobra voda, 0.3 l v petce 150 Kc

V jedne pivnici na Malé Straně: 0.5 l sodovky 100Kč, píše Bohdana Marvalová.

Pozn JČ: V tomto případě jde však o pitomost turistů, není to státní monopol. Je-li někdo tak hloupý, že si tu sodovku za stovku koupí, není mu pomoci, jak by řekla moje skotská tchyně, a Václav Klaus by dodal: "Chovejte se tržně."

V rámci férovosti musím dodat, že v terminálu 2 na ruzyňském letišti je k dispozici velmi kvalitní, bufetový oběd horkých jídel, všechno, co zákazník sní (může si libovolněkrát přidat) za 109 Kč. Že to je relativně výhodná koupě je vidět z toho, že se tam přes poledne stravují letištní zaměstnanci.

„ Tragický omyl třetího odboje“. Tak zní nadpis článku historika a publicisty Tomáše Zahradníčka, který 28.7. otiskla MfD. Autor v souvislosti s úmrtím Milana Paumera hledá kořeny tragického osudu známé protistátní skupiny bratří Mašínů. Opírá se přitom o názor, že česká společnost žila od čtyřicátých let minulého století v rozvráceném společenství preferujícím malé skupiny, tlupy, v nichž se „členové často chovají bez velkých ohledů“. Ať už šlo o „zednické party, trampské osady, muzikantské spolky nebo sportovní kluby“. Tento rozvrat podle Zahradníčka zlikvidoval „sítě, které do začátku války držely společnost pohromadě“.

V minulých dnech jsem navštívil v Bavorsku některá místa v krajích Horní a Střední Franky a projížděl rychlíkem Horní Falcí. Mezi městy, která jsem projel na kole, mohu jmenovat Marktredwitz, Bayreuth, Norimberk, Gunzenhausen, Eichstätt, Spalt, Roth a další městečka a vesnice. Nejkurioznější název má vesnice Aha poblíž Gunzenhausenu. Místní to čtou "Och".

Dobrý den, rozhodla jsem se reagovat na článek Jiřího Jírovce "Důchodová reforma II", protože mám osobní zkušenost s tím, jak vypadá a jak je zajištěna péče o staré lidi v našem státě. Loni v létě mi zemřel dědeček, kterému bylo 86 let, píše Daniela Klenovcová.

Poslední rok svého života potřeboval celodenní péči (na záchod nedošel a tak měl přenosnou toaletu vedle postele a nebyl si schopen sám dojít pro jídlo do ledničky a připravit si ho, stejně tak nedošel do sprchy a prakticky nepřetržitě ho musel někdo hlídat, aby neupadl) a protože naše rodina nechtěla dědečka „umístit“ do domova důchodců nebo podobného zařízení, o dědu se starali mí rodiče.

PŘEKLADY DO ČEŠTINY (SLOVENŠTINY) I Z CIZÍCH DO CIZÍCH JAZYKŮ · Jazyky: angličtina, francouzština, italština, latina, němčina, rumunština, ruština; bengálština, hindština, sanskrt, sinhalština; · Obory: Elektrotechnika, měření a regulace, automatizace, ultrazvuk; Chemická technologie, dálková potrubí, železnice, stavby; Technické dodatky ke smlouvám, smlouvy, projekty, výkresy; Astronomie, jaderná fyzika, akustika, hudba; Protokoly policie české republiky. · Praxe: 100 tisíc normalizovaných stránek překladů (1800 úderů); 10 publikovaných cizojazyčných i českých technických sborníků; 10 publikovaných knižních překladů včetně básnických; Redigování cizojazyčných periodik.

Kontakt a podrobnosti ZDE

MFDnes rozvířila příběh o české Matě Hari. Aniž by měla jeden důkaz, začala veřejnosti vyprávět tento příběh:

Rozhodnutí katalánského parlamentu o zrušení tradiční corridy komentovala některá evropská média jako „vítězství býka“. Ve zpravodajství ČT zazněla formulace, podle které tamní parlament hlasoval ve prospěch tohoto zvířete. Zdá se, jako by opět humanita učinila krůček kupředu. Je to však pouze typický úkrok do stínu, ve kterém není nic vidět. Tedy obvyklý falešný postup člověka, jemuž se příčí dívat se na krutost, a tak ji odsune z dohledu. Tím krutost jakoby zmizí.

Spojené státy včera vyloučily možnost, že by samy připravovaly vojenský útok na Venezuelu. Reagovaly tak na prohlášení venezuelského prezidenta Huga Chaveze, že v případě kolumbijského útoku podporovaného Washingtonem přeruší veškeré dodávky ropy Spojeným státům. USA jsou největším spotřebitelem venezuelské ropy a dovážejí denně 1,4 milionu barelů.

Americká vláda a její experti po léta vytrvale popírali, že by ochuzený uran, toxický odpad obsažený v munici používané proti iráckým obrněným cílům v době války v Perském zálivu, mohl způsobovat otravu iráckých civilistů a amerických veteránů. Málo známý dokument ministerstva obrany z roku 1993 sepsaný tehdejším brigádním generálem Ericem Shinsekim však ukazuje, že se Pentagon ve skutečnosti zamoření ochuzeným uranem obával a původně nařídil lékařské sledování veškerého personálu, který byl účinkům zmíněné látky vystaven.

Se zájmem jsem si přečetl reakce na můj příspěvek, který byl odezvou hlavně na cyklus článků Johna Michaela Geera. V následujícím textu bych na ně chtěl reagovat. Nejdříve bych se chtěl věnovat otázkám Miloslavy Obermajerové a příspěvku Václava Babuky, teprve pak bych okomentoval poznámku Karla Dolejšího, která inspirovala můj titulek.

Vladimír Wagner se zmiňuje o svém kontaktu s empirickými poznatky a podivuje se nad tím, že jeho vytrvalé nadšení pro jadernou energetiku přirovnávám k delíriu. Věc je trošku složitější: Mnou citovaný Gilles Deleuze přirovnal k delíriu všechny racionálně deduktivní systémy. Každý takový systém má totiž své iracionální předpoklady, které rozumně zdůvodnit nelze. Nikoliv nevýznamný rozdíl mezi různými lidmi pak spočívá v tom, zda jsou ochotni své nezdůvodnitelné předpoklady plně reflektovat a přiznat. Vladimír Wagner tak zatím nikdy neučinil - vypadá to, jako by byl o své pravdě svatosvatě přesvědčen. Nebo mě snad tentokrát přesvědčí o opaku?

Vzteklá a urážlivá reakce Václava Babuky na článek Vladimíra Wagnera mne připomněla půl roku starou "polemiku" kolem mého tehdejšího příspěvku. Pánové Karel Dolejší a Jindřich Kalous mne tehdy pohotově "utřeli" ve svých reakcích ZDE a ZDE, píše čtenář, který se podepsal jako F. Vomáčka.

Jaderná energetika na některé lidi působí jako červený hadr na býka. Je to jediné vysvětlení, které mě napadá po přečtení dvou odpovědí na článek Vladimíra Wagnera, které se na Britských listech objevily v posledních dvou dnech. Autoři obou velmi dobře zvládli úkol dát najevo své spravedlivé rozhořčení a ukázat svoji intelektuální nadřazenost, zato argumentů a logiky v nich mnoho nenajdete.

Štěpán Kotrba předložil čtenářům Britských listů tabulky vypočítávající náklady na výrobu elektřiny z různých zdrojů. Jedna z mnoha věcí, které zcela vypadly z výpočtů, jejichž výsledky Kotrba opsal, jsou však náklady vyvolané uzavíráním cyklů oběhu hmoty v přírodě. Ekonomie tyto věci nedokáže popsat jinak než jako takzvané negativní externality. O co jde?

Hynek Bíla se domnívá, že překládám "apokalyptické" texty Johna Michaela Greera "idealizující předprůmyslovou společnost", protože se s názory autora ztotožňuji. Bíla v tomto bodě má i nemá pravdu: S některými názory Johna Michaela Greera se skutečně ztotožňuji, s některými ne. Důvodů, proč jsem tohoto autora začal pro Britské listy překládat, je hned několik. Mezi ty hlavní řadím ochotu přemýšlet o nepohodlných tématech, které lidé jako Hynek Bíla úspěšně vytěsňují dokonce ještě i tehdy, když si Greerovy texty přečtou, a přemýšlet o nich naprosto bez iluzí, jmenovitě a zejména s výslovným odstupem od myšlenky apokalypsy, bez pokusu mobilizovat jakékoliv masové hnutí - a bez idealizace předprůmyslové společnosti.

< Rozmístění větrných farem ve Skotsku

Karel Dolejší píše o stalinistických opatřeních aktivisty ODS Pavla Drobila, který se bohužel dostal až do funkce ministra (kupodivu pro životní prostředí) a nakazuje zaměstnancům ministerstva, jak se mají oblékat. Dolejší má pravdu, že Drobilovo nové opatření přípomíná politiku íránského prezidenta Ahmadinežáda a všichni čekáme, až si nechá dovézt z Íránu pro zaměstnance ministerstva životního prostředí ty modré burky.

Svým úzkoprsým, byrokratickým a netolerantním opatřením Pavel pouze znepříjemňuje život zaměstnancům svého ministerstva; daleko závažnější je však jeho "ekologická" politika. V světovém kontextu je pozoruhodně omezená.

Všude po Evropě i jinde se nyní radikálním způsobem investuje do obnovitelných zdrojů elektrické energie, do větrných farem a solárních panelů. Na obrázku vlevo vidíte, kde se všude ve Skotsku dnes staví, nebo už jsou, větrné farmy. Na obrázku vpravo vidíte, jak to vypadá - skoro všude ve Skotsku - ve skutečnosti. Větrné farmy se nestavějí mimochodem jen na pevnině, ale obrovské i v mořích, nedaleko evropských břehů.

Skotsko >

K poznámce Ivana Sommera doplňuji velice stručně několik bodů:

• V ČEZku především vládne ČEZ; součástí jeho vlády je všemožná podpora jaderné energetiky, ať to stojí, co to stojí, která trvá již celá desetiletí a má velmi mnoho podob - "za odměnu" ČEZ z našich peněz dofinancovává příjmové schodky prodejných poslanců a sponzoruje okázalé reprezentativní akce jako např. MFF
• Ministr Bursík se pokusil prakticky monopolní postavení ČEZu na českém trhu zlomit využitím globální vlny spekulativních investic do solární energie přelévající se od západu na východ
• Zmíněné úsilí mělo jen velmi málo společného s dlouhodobými koncepčními rozhodnutími ohledně energetické bezpečnosti ČEZka, primárně šlo o mocenský boj o podíl na trhu

Jan Čulík má vynikající schopnost posuzování světa podle příkladů "best practice". Aneb podle sebe (a svého okolí) soudím tebe. Svá měřítka vnucuji všem okolo... Takže když v Británii dělají kraviny, v Česku je podle něj musejí opakovat. Prostě pokrok cestou koukání přes hranice. To je podle něj ta správná inteligence...

Sluneční kolektory resp. větrné zdroje jsou dobré řešení energetické výroby pouze ve chvíli, kdy a) svítí slunce co největší počet dní (což zrovna typický případ Británie není) či fouká vítr co největší počet dní, b) existují dostatečně velké rezervy rychle regulovatelných zdrojů, které vyrovnávají nerovnováhu příkonů do sítě podle svitu slunce (to platí i pro větrnou energii a dobu bezvětří), c) tam, kde to investor musí učinit (v odlehlých lokalitách, kam nevede energetická síť) nebo d) kde si naprosto neekonomické náklady na koupi fotovoltaických panelů či stavbu větrníků někdo zaplatí jako "eko"příplatek ke svému společenskému postavení nebo "eko"snobství.

Výhřevnost dřevní štěpky z rychlerostoucích měkkých dřevin, sena či dalších druhů "bio"masy je daleko menší, než výhřevnost uhlí či koksu. To ví každé malé dítě. I když topit se dá i uschlými kravskými hovny... To ví pro změnu každý cestovatel, který byl v Indii či Africe.

Pár záběrů z včerejšího večerního Stockholmu, pořízených telefonem. Všimněte si (na třetí fotce), že všude jsou cyklotrasy.

Se zájmem jsem v úterý zašel na panel o ruské energetické politice, ale kromě konstatování, že Rusko nemá žádnou jednotnou energetickou politiku, že v této věci spolu soupeří obrovské množství faktorů a agentur, nezaznělo nic podstatnějšího. Večerní diskuse s "vítězi z r. 1989", kterou moderoval někdejší reportér deníku Financial Times ve východní Evropě John Lloyd se nepovznesla nad konstatování banalit a lidé houfně odcházeli. Zdá se, že obdobná loňská listopadová mezinárodní konference slavistů v Bostonu byla podstatně zajímavější.

Ty ukázky solárních panelů na střechách domů v Německu jsou v pořádku, píše Ivan Sommer. Jenže v České republice se rýsovaly rozsáhlé zábory zemědělské půdy, místo obilí "pěstovat" solární panely. A proč ? Protože byla státem na dlouhá léta garantována výkupní cena, prosazená bursíkovci, solární elektřiny asi 5x - 10 x vyšší než z jiných zdrojů. Samozřejmě to přilákalo množství zájemců. Při schvalování legislativy se bohužel neudělala materiálová ani finanční rozvaha záměru , a tak teprve dodatečně se ukázalo, že snad za 5-10 let by byla polovina České republiky pokryta solárními panely a celý národní rozpočet by nestačil na dotace vykupované elektřiny. Z dobrého záměru se vlivem nadměrných dotací vyvinul paskvil. Podrobnější úvahy najdete na www.ekolist.cz, jehož redaktorem býval Karel Dolejší a může vám články vyhledat..

upozorňuje Uwe Ladwig, že existují i v pobřežních vodách u Německa ZDE

"Jakmile má žena silný názor, je hysterka," konstatuje rozhořčená politička ČSSD Borůvková ve facebookové polemice nad výroky stínového ministra Jandáka, jak je zveřejnil server Parlamentní listy. Podle tohoto zdroje Jandák misogynsky tvrdí, že se členkami soc. dem. do postele nikdy nešel . "Já tomu nerozumím, vždycky jsem lezl do postele pro potěšení, a nikdy se členkami sociální demokracie," vyslovil svůj názor na stranické přítelkyně (oficiální označení) Jandák. "Ale vždycky je něco za něco, za peníze, za úsměv, za sex...," řekl Parlamentním listům stínový ministr kultury a poslanec ČSSD. Jako čtenář, volič a občan tomu rozumím tak, že pro Jandáka je vždy něco za něco... Třeba za prachy. Nebo za sex. Dobrá záminka k zájmu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, případně mravnostního oddělení policie... Na začátku přitom byla "čistá snaha" "čisté duše" Petry Paroubkové uchopit tvořivě téma genderové rovnosti... a bránit se "hnusnému" karikaturistovi Marešovi z Reflexu.

Respektovaný americký obchodník s měnami a průkopník hedgeových fondů Jim Rogers včera varoval, že globální ekonomice scházejí pouze dva roky do další recese. Ekonomika ale údajně již není připravena vypořádat se s následky.

KD│ Energy Bulletin před několika týdny přehodnotil některé předpovědi z roku 2000 předložené Amory Lovinsem, tehdy i dnes jedním z nejhlasitějších zastánců technických řešení krize průmyslové společnosti. Na popud energetického analytika Stevea Andrewse Lovins mimo jiné tvrdil, že do roku 2010 hybridní vozy a automobily s palivovými články budou tvořit něco mezi polovinou a dvěma třetinami vozidel na silnicích Spojených států amerických.

Jaksi je to opravdu zvláštní, že po celé Evropě se praktikuje aktivní ekologická energetická politika, jen ti dokonalí Češi vědí, že je to všechno špatně. Možná existují důležité faktory, proč je záhodno dotovat ekologické zdroje energie. Možná, že v evropských zemích mimo ČR se tak výrazně podporují ekologické zdroje energie, protože se počítá s budoucností: započítávají do ceny vyráběné energie i další náklady, například na devastaci životního prostředí.

Argument, že "ekoteroristé" dostávají "z našich kapes" obrovské dotace, asi moc neobstojí, vzhledem k tomu, že bez těch dotací možná budeme žít v české kotlině, kde bude teplota dosahovat 55 stupňů Celsia.

Nehájím možná zbrklou politiku dotující výstavbu solárních baterií na zemědělské půdě, ale faktem zůstává, že v západoevropských zemích, u sousedů ČR především v Německu a v Rakousku, mají solární panely občané na střeše skoro každého domu. Proč to v ČR nejde?

Proč nejsou v Praze vůbec žádné cyklotrasy, ale stavějí se nesmyslné tunely, kdežto v mnoha evropských městech ve "starých" demokraciích jsou cyklostezky v městských ulicích běžnou normou?

Před nedávnem proběhla našimi médii zpráva, že britský spekulant Anthony Ward skoupil „všechno kakao v Evropě“, 240 000 tun, aby na tom posléze vydělal.

Rozsah takového obchodu je skutečně poněkud neobvyklý, ale jinak není moc důvodů k úžasu. Valná část komodit, s kterými se obchoduje, je předmětem spekulací. Někdo je „skoupí“ a pak je, pokud možno se ziskem, prodá dál. Dělají to ti, co doslova nevědí co s penězi, v korektní mluvě ti, kdo hledají nejvýhodnější investice, aby se jim ty peníze, kterých mají nazbyt, ještě rozmnožily.

Server Wikileaks zveřejnil 92 000 důvěrných dokumentů o válce v Afghánistánu. Stříbrovlasý Australan Julian Paul Assange se stal nejvýznamnějším světovým novinářem.

Server Wikileaks předal 91 370 souborů tajných amerických armádních dokumentů o bojích mezinárodních jednotek v Afghánistánu třem mediálním společnostem: americkému listu New York Times, britskému Guardianu a německému týdeníku Der Spiegel.

An English version of this article is in

Afghanistan: The War Logs THE GUARDIAN

The War Logs THE NEW YORK TIMES

Die Afghanistan Protokolle DER SPIEGEL

Americký deník New York Times, stejně jako Guardian a Der Spiegel prozkoumávali sami podrobně dokumenty, které jim před měsícem poskytly Wikileaks tím, že je umístí na internet v neděli 25.7. New York Times ve svém pondělním redakčním komentáři hovoří o podfinancované válce v Afghánistánu, poté, co George W. Bush a jeho neokonzervativní spojenci svévolně zahájili paralelní válku proti Iráku, která s bojem proti al Kajdě neměla nic společného. Archív dokumentů je podle NYT "živou připomínkou, že afghánský konflikt až donedávna byl druhořadou válkou, kdy peníze, vojáci a pozornost byly v nejvyšší míře poskytovány Iráku, zatímco vojáci v Afghánistánu bědovali, že Afgánci, jimž se snaží poskytnout výcvik, nedostávají plat." Podle úterního zpravodajství vyvolalo zveřejnění dokumentace podstatnou konsternaci v americkém Kongresu a Obamova vláda bude mít potíže poslance přesvědčit, že její válečná strategie pro Afghánistán je nosná.

Komunisté nás učili bez ohledu na vědecká díla, že komunismus je beztřídní společnost, která nebude potřebovat peníze, protože lidé budou pracovat zadarmo a budou zdarma dostávat vše nejdůležitější pro život. Nikdy by mne nenapadlo, že lze vytvořit společnost, ve které je možné skloubit kapitalismus s komunismem dohromady. Nečasova vláda to dokáže, stačí uskutečnit návrhy ministra Kalouska a občanům dát zelenou.

Jednou jsem napsala, že vše důležité se ve společnosti odehrává na principu Můžeš – nemůžeš. Signál červené či zelené vždy udává vláda prostřednictvím premiéra nebo ministrů svými nenápadnými poznámkami v médiích. Jako příklad si uveďme prohlášení Václava Klause o neexistenci špinavých peněz, které většina národa pochopila jako zelenou k rozkrádání socialistického majetku a k povolení obchodu s drogami, obchodu se ženami v prostituci i pornografii, k obchodu se zbraněmi, ke korupci a dalším ekonomickým činům. Václav Klaus občanům svým výrokem zajistil beztrestnost a téměř všichni to pochopili.

K článku Důchodová reforma jsem dostal řadu dopisů. Vesměs souhlasných, dá se říct. Vítám ale i ty, které mě, byť dodatečně poučí.

Čtenářka, která pracuje (a zřejmě velmi dobře) v oblasti sociálních služeb, mi poslala poměrně obsáhlé vysvětlení možností, které důchodce v nouzi má. Pokusím se jí přesvědčit, aby svoji odpověď poslala separátně do BL. Autorů, kteří jsou ochotni psát o zkušenostech z terénu, není mnoho. Ona čtenářka by se mohla stát další Věrou Říhovou.

S jistým zpožděním jsem objevil v BL článek Václava Adama, pod titulkem "Názory části mladé generace jsou otřesné". V článku jde o pravicové a asociální smýšlení části české mládeže. Nevím, nakolik je toto tvrzení možno doložit statisticky, nicméně je nesporné, že určitá míra sociální arogance se mladou generací patrně skutečně šíří. Důležité je pokusit se analyzovat příčiny tohoto jevu. Je to téma pro sociology, přesto i při laickém pohledu se několik důvodů asi objeví.

Následující text původně vyšel jako jedna z kapitol knihy Kritika depolitizovaného rozumu, kterou letos vydalo nakladatelství Grimmus (v současné době je k dispozici dotisk). Protože jsem při pročítání publikované (a několikrát přepisované) verze nebyl s výsledkem spokojený, předkládám nyní touto cestou upravenou a dopracovanou podobu textu; argumentace je o něco rozsáhlejší, ale snad srozumitelnější a konzistentnější. V závěru je připojen aktualizující dodatek, v němž – asi dost nečekaně – spojuju téma neonormalizace se zamyšlením nad filmovým hitem Avatar.

V květnu a v červnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 1011 osob celkovou částkou 554 202.78 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6. 2010 částku 399 728.06 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1990 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.