Západní politikové podporují rwandského prezidenta Paula Kagameho

13. 8. 2010 / Daniel Veselý

Kdyby někteří západní politikové tolik nebazírovali na dodržování lidských práv v jim nenakloněných zemích, tak by bylo možná zbytečné se zmiňovat o plejádě diktátorů, s nimiž tito politikové vesele spolupracovaly a spolupracují. Toto pokrytectví se názorně personifikuje kupříkladu ve staronovém rwandském prezidentovi Paulu Kagamem, který obhájil prezidentský stolec v pondělních volbách.

Paul Kagame patří do dlouhé řady takzvaných "našich bastardů", od Trujilla přes Suharta, Husajna, až po Obianga, tedy politiků, kteří pro zahraniční investice dokáží vytvořit přívětivé klima, i když při tom povraždí miliony lidí a další miliony ožebračí. Ti bývají ruku v ruce nezřídka velebeni ve sdělovacích prostředcích, které mají tendenci vyzvedávat jejich ekonomické výkony (často velice sporné -- pozn. aut.) a ignorovat rozsáhlé porušování lidských práv páchané jejich režimy.

Názorný příklad ZDE vedle dalších poskytl redaktor Respektu Tomáš Lindner právě v případě Paula Kagame a předvolební situace ve Rwandě. Lindnerovo dílko má svěží svazácký říz, přestože se o Kagamem zmiňuje i jako o autokratovi:

"Dnes dvaapadesátiletý politik Rwandě vládl od nejhorší do nejlepší chvíle jejích dějin. Nejsou od sebe daleko. Od momentu, kdy v polích, ulicích a masových hrobech ležel bezmála milion obětí pečlivě naplánované genocidy a vedle nich stále žily statisíce lidí, kteří toto vraždění měli na svědomí, uplynulo teprve 16 let. Byla to právě Kagameho povstalecká armáda, kdo tehdy genocidu ukončil... Od roku 1994 Paul Kagame zemi dovedl až do tehdy nepředstavitelné situace, kdy se Rwanda pyšní ambicí stát se "africkým Singapurem", modelovou ekonomikou pro celý kontinent." atd...

Naprosto odlišný názor ZDE představuje v České republice takřka neznámý investigativní žurnalista Keith Harmon Snow, který dlouhodobě působil v centrální Africe a jemuž zde hrozí zabití. Snow tvrdošíjně odhaluje přímou a nepřímou participaci západních nadnárodních korporací a politických elit na těžbě zdejšího rozsáhlého nerostného bohatství a vinu na násilnostech, jež toto drancování dlouhé roky provází. Podle Snowa prováděla Rwandská vlastenecká armáda (RPA) v čele s Paulem Kagamem v průběhu čtyř let před rwandskou genocidou (tato obrovská tragédie se stala jakýmsi oficiálním a zjednodušujícím "mýtem", kdy striktně na jedné straně stojí oběti -- Tutsiové a na druhé pachatelé -- Hutuové, ačkoliv trpěla obě etnika - pozn. aut.) nevídané zločiny:

"RPA v letech 1990 -1994 vedla systematickou, předem plánovanou, tajnou, ale vysoce organizovanou teroristickou válku namířenou na eliminaci co největšího počtu Rwanďanů -- těla byla rozřezána na kusy a masově spalována. V roce 1994 se RPA chopila násilně moci a její teroristický režim vytvořil a vyvíjel zločineckou strukturu...prováděl ilegální věznění tisíců civilistů, selektivní vraždy, systematickou eliminaci mrtvol ať již hromadným spalováním, nebo házením do jezer a řek...Kagame podnikal vojenské výboje ve Rwandě a do Konga."

Zprávy OSN publikované minulý rok ZDE uvádějí, že existuje systematická šablona týkající se plundrování konžského nerostného bohatství, z čehož Rwanda tyje. Od roku 1996 jde o částku vyšší než 100 milionů dolarů ročně. Novinář Justin Podur, který loni na rozdíl od Tomáše Lindnera navštívil východní Kongo a Rwandu, o Paulu Kagamem prohlásil, že jeho armáda v letech 1990 až 1994, kdy se dostal k moci, povraždila desítky, pravděpodobně stovky tisíc osob, většinou Hutuů. O dva roky později táž armáda provedla invazi do Konga, kde zabila rovněž desítky, možná stovky tisíc lidí. Od roku 1996 v Kongu zemřelo v souvislosti s válčením, nemocemi a strádáním - na nichž Kagame surově participoval - až 7 milionů lidí, jak uvádí Richard Grant v konzervativním britském deníku Daily Telegraph ZDE .

Je tedy možné považovat takové monstrum, jako je Kagame, za "superstar", poukazovat zejména na hospodářský růst ve Rwandě, zvyšující se bezpečnost a stabilitu země za jeho vlády, jak alespoň uvádí mainstream? Ctí snad západní civilizace svobodu a lidský život ve vzdálených končinách, kde nejsou novinářské štáby a kamery? Nikoliv. To pokrytectví je ohromné -- vyzvedávat masové vrahy a jejich ekonomické úspěchy.

Pozn. JČ: Shodou okolností vysílaly o Kagamovi a o nadcházejících volbách ve Rwandě delší reportáž dne 9.8. 2010 britské Channel Four News (anglické shrnutí zprávy ZDE). Reportáž zdůraznila, že je Kagame ve světě chválen za výrazné hospodářské úspěchy, které vedly k výraznému zvýšení životní úrovně rwandských obyvatel, za odstranění korupce a za zlepšení školství i zdravotnictví. Kagame zavedl školství zadarmo, což je v Africe zřejmě unikát. Reportáž však zároveň poukázala na to, že Kagame tvrdě potlačuje opozici a že jeho tajné služby v poslední době zavraždily několik novinářů. Channel Four News patří k mainstreamovým médiím; reportáž britské televize kriticky poukazovala na to, že se západní politikové s Kagamem bratří, avšak zdůrazňovala, že je téměř stoprocentně jisté, že Kagame vyhraje pondělní volby na celé čáře, což se také stalo.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 13.8. 2010