BRITÁNIE:

Humanitní obory se stávají doménou studentů z nejbohatších rodin

26. 9. 2010

Ze statistik, které zveřejnil Sutton Trust, vlivná vzdělávací charitativní organizace, vyplývá, že 31 procent britských univerzitních absolventů z roku 2008 v oborech historie či filozofie bylo dětmi nejvyšších ředitelů firem - socioekonomické skupiny s nejvyššími příjmy.

Absolventi studia jazyků také v Británii pocházejí často z nejbohatších rodin; 30 procent z nich je z nejvyšší příjmové skupiny. Naproti tomu nehumanitní obory - s výjimkou lékařství a zubařství - mají daleko menší počet studentů z nejbohatších rodin, jen 17 procent v oboru pedagogiky, 22 procent v oboru IT, 23 procent v oboru podnikatelství. V lékařství a zubařství pochází z nejbohatších rodin 47 procent studentů.

Zveřejněné statistiky jsou součástí studie, realizované ve spolupráci s London School of Economics ještě před zavedením změn, které dále odradí mladé lidi ze středněbohatých a chudých rodin, aby studovali humanitní obory.

V říjnu má zveřejnit svou analýzu financování britských univerzit Lord Browne, bývalý ředitel olejářské firmy BP. Očekává se, že doporučí, aby nynější školné v Anglii - ve výši 3290 liber ročně - stouplo od r. 2013 na 5000 - 7000 liber ročně.

V říjnu také zveřejní britská vláda svůj přehled škrtů, které mají vážně poškodit vysoké školství. Očekává se, že státní dotace britských univerzit na vyučování, v nynější výši 4,7 miliard liber, bude snížena o 75 procent. To zřejmě vážně naruší vyučování humanitních oborů na britských univerzitách. Univerzitám bude nařízeno, aby podporovaly "strategicky důležité" obory jako technické vědy, inženýrství, matematiku (a někdy se citují i jazyky). Univerzitní učitelé varují, že humanitní obory zřejmě přežijí pouze na elitních univerzitách, kam se dostává jen málo studentů z nízkopříjmových rodin.

Podle statistik ze Sutton Trustu studuje na anglických univerzitách 19 procent studentů z nejnižších příjmových skupin, jejichž rodiče pracují v manuálních nebo nekvalifikovaných zaměstnáních. V oborech jako jazyky, historie a filozofie absolvovalo r.2008 jen 15 procent studentů z těchto nejnižších příjmových skupin. Počítačovou vědu naopak studovalo 28 procent studentů z nejnižších příjmových skupin.

Očekává se, že v důsledku škrtů na britských univerzitách bude podstatně omezena výuka cizích jazyků, konstatoval profesor Michael Kelly, ředitel střediska pro jazyky, ligvistiku a oblastní studie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Školství
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.9. 2010