Současnost se v sociální oblasti dost bouřlivě mění a lidé se velmi málo orientují. Což není jen problémem veřejnosti, ale také systému. Právě MPSV má poslední roky velice srozumitelný portál, kde zveřejňuje mimo jiné i doslovná vystoupení ministrů na aktuální témata (včetně besed s politickými protivníky, což je velmi zajímavé, ať už fandíme komukoliv). Stačí to ale? Kdo o něm ví? Kdo sem zabloudí, aby se informoval o možnostech dávek a různých programech? Málo nás, málo, z veřejnosti jako z úřednictva.

Polemika s názory ředitele Občanského institutu pana Romana Jocha může zpestřit tento způsob léta. Roman Joch totiž navázal na text Tomáše Zahradníčka otištěný v MfD 28.7. pod názvem „Tragický omyl třetího odboje“, označil ho za „tirádu“ proti Mašínům a Paumerovi, a nabídl „tirádu“ pro Mašíny a Milana Paumera pod titulkem „Odboj nebyl žádný tragický omyl“. (MfD, 30.7.)

Boris Johnson, známý, kontroverzní, zábavný a charismatický londýnský konzervativní primátor a nadšený cyklista, zahájil v pátek v Londýně obří projekt, v jehož rámci bude od nynějška k dispozici na 400 stanicích v Londýně k dispozici veřejnosti k pronajmutí 6000 jízdních kol; jízdy trvající méně než půl hodiny jsou zadarmo. Od ranního zprovoznění projektu se do projektu přihlásilo více než 12 000 uživatelů.

Uživatelé si koupí aktivační klíč za 3 libry (90 Kč) a používání kol stojí od 1 libry (30 Kč) za hodinu až po 50 liber za 24 hodin. (Cena za delší používání je záměrně vysoká, protože provozovatelé nechtějí, aby si uživatelé ponechávali kola dlouho. Představa je, že si půjčíte kolo na jednom z 400 stanovišť a vrátíte ho na stanoviště, kam dojedete.

Projekt je inspirován obdobným pařížským projektem. Komunální úřady po celé Británii pozorně sledují, jak projekt dopadne, protože ho chtějí ve svých městech napodobit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Příjmová diferenciace

Docela pěkné a hlavně české slovo, používá Jan Keller ve své publikaci o třech sociálních světech. Jako člověku s technickým myšlením mi ale vadí, že pojem nesouměřitelnost není definován kvantitativně přesně. Proto si kupříkladu pro oblast osobních příjmů vypomáhám dávným názorem Rothschilda, který kdysi řekl; plat vedoucího, který je větší než desetinásobek mzdy jeho podřízených, je nemravný. V mém myšlení tedy pro budoucí úvahy nesouměřitelný. Vzpomněl jsem si na bankéřův výrok před několika dny, když nový ministr dopravy se nechal slyšet, že na vstupu do ústavní funkce finančně ztrácí. Jako podnikatel prý měl měsíční příjem milion korun.

Newyorský soudce Ruben Franco konstatoval, že americká ústava "stále ještě dává určité možnosti mladým lidem, aby se chovali pošetile, když chtějí".

Julia Martineze nechal předvolat před soud policista za to, že měl kalhoty shrnuté až pod zadnicí, takže byly vidět spodky a potenciálně i jeho genitálie.

Avšak soudce Franco konstatoval: "Zatímco se to většině z nás může zdát nevkusné, ano, hloupé, nosit kalhoty tak nízko, že jsou vidět spodky, lidé se mohou oblékat, jak chtějí, pokud neporušují veřejný pořádek a slušnost."

Móda nošení kalhot až pod zadkem se rozšířila po celém světě, prý z amerických věznic, kde vězni často fasují příliš velké kalhoty a z bezpečnostních důvodů nesmějí mít pásek.

Nošení kalhot pod zadkem kritizoval i Barack Obama a některá americká města ho zakázala.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│ "Při pohledu na chod událostí za nějakých deset let je těžké vyhnout se pocitu, že se v dějinách světa odehrálo něco opravdu zásadního." Tento pocit, který učinil jméno Francise Fukuyamy známým v každé domácnosti, dnes znova přitahuje pozornost, byť z jiné perspektivy, napsal profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University Andrew J. Bacevich.

Ve článku z 22.7. o chudé stařence, která kvituje nezvolení komunistů, se podivujete nad jejím postojem. Myslím, že není třeba, píše čtenář J. Zběhlík. Tito lidé po většinu svého života posluchali státní rozhlas a poté televizi. A celkem jim i věřili, a zůstali jim věrni doposud. ( Mám na mysli tzv. veřejnoprávní média- ČT a Radiožurnál.) Proč? Vzhledem ke svému věku už jiné stanice, média nechtějí zkoušet. A co se line 20 let z těchto médií? Jako kouzelným proutkem se bleskově změnila z obhajování tzv. socialistické cesty v tvrdou kritikou toho samého. Vyniká v tom především ČT.

Dívali jste se poslední léta na hlavní zpravodajství ČT v 19.00. hodin? Já se vám přiznám, už na to nemám nervy a raději si přepnu na komerční stanice, které alespoň trochu berou zpravodajství vyváženě.

Soud v Chabarovském regionu nařídil poskytovateli internetových služeb Rosnet, aby zablokoval YouTube, protože je na tomto serveru k dispozici jedno ultranacionalistické ruské video. Ruská blogosféra reagovala ve čtvrtek hněvivě na rozhodnutí regionálního soudu zakázat YouTube, protože na serveru bylo zveřejněno jediné video s "extremistickým" obsahem.

PŘEKLADY DO ČEŠTINY (SLOVENŠTINY) I Z CIZÍCH DO CIZÍCH JAZYKŮ · Jazyky: angličtina, francouzština, italština, latina, němčina, rumunština, ruština; bengálština, hindština, sanskrt, sinhalština; · Obory: Elektrotechnika, měření a regulace, automatizace, ultrazvuk; Chemická technologie, dálková potrubí, železnice, stavby; Technické dodatky ke smlouvám, smlouvy, projekty, výkresy; Astronomie, jaderná fyzika, akustika, hudba; Protokoly policie české republiky. · Praxe: 100 tisíc normalizovaných stránek překladů (1800 úderů); 10 publikovaných cizojazyčných i českých technických sborníků; 10 publikovaných knižních překladů včetně básnických; Redigování cizojazyčných periodik.

Kontakt a podrobnosti ZDE

Jen drobnou reakci na článek o péči o staré, umírající lidi. Tento problém je v Česku dlouhodobý, je ignorován levicí i pravicí, sdělovacími prostředky a lidmi samotnými, kteří před smrtí a utrpením zavírají oči.

Nejde jen o příspěvky na domácí péči, nýbrž o naprostý nedostatek hospiců, které jsou zatím spíše jen iniciativou církví než státu, nedbajícího o veřejný zájem, jde také o situaci v léčebnách dlouhodobě nemocných, o umírání starých a bezmocných pacientů hlady, o pomoc rodinám, kde umírá mladý rodič na vleklou, smrtelnou chorobu a druhý rodič se sám musí starat o něj i o děti atd.

Jiří Dienstbier se ve vydání Práva ze dne 27. července (viz též ZDE) pregnantně zamýšlí nad osvíceností posudku, který před pár dny vydal Mezinárodní soudní dvůr v záležitosti slučitelnosti vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem. Otevírá tím mimoděk velkou (a chtělo by se říci věčnou) otázku po smyslu mezinárodního soudnictví a práva vůbec, píše Jan Malíř.

Evropský soudní dvůr rozhodl, že globální firma Anheuser-Busch InBev nemá exkluzivní evropská práva ke značce Budweiser. Rozhodnutí přichází 14 let poté, co pokus firmy Anheuser-Busch zaregistroval si značku Budweiser jako evropský trademark blokoval český pivovar Budějovický Budvar. Budvar používá značky Budweiser na řadě evropských trhů.

Z rozhodnutí vyplývá, že Budějovický Budvar bude mít exkluzivní práva na značku Budweiser v Německu. Většina ostatních evropských zemí, včetně Británie, dovoluje, aby značku Budweiser používaly obě firmy.

Anheuser Busch, kteroužto firmu koupila r. 2008 společnost InBev, začal poprvé v Americe vyrábět pivo Budweiser r. 1875 a Budějovický Budvar r. 1895.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal nový zákon, který poskytuje FSB, následovnici kGB, právo varovat občany, kteří jsou podezřelí, že připravují extremistické akce, anebo je zatknout za to, že brání agentů FSB v práci.

Tvrdý postoj Kremlu přichází v době, kdy se aktivizuje široké, i když nejednotné občanské hnutí, které protestuje proti korupci a autoritářské vládě.

Astrofyzik Wun-I Šu z Národní univerzity Čching Chua na Tchajwanu vysvětluje empiricky pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru bez obvyklé pomocné hypotézy o tzv. temné energii. Jeho kosmologie však vyžaduje opuštění velice silně zakořeněné představy o tom, že vesmír vznikl při tzv. Velkém třesku. Podle nové teorie se vesmír pouze střídavě rozpíná a smršťuje, nemá však ani počátek, ani konec.

Izrael, Jihoafrická republika a Tchaj-wan. Židovský stát obklopený arabskými zeměmi, režim apartheidu a „vzbouřená provincie“ Číny. Tyto země, které zdánlivě nic nespojuje, navázaly během studené války nenápadné, ale těsné a významné spojenectví. Jedním z klíčových prvků této „nesvaté aliance“ byl společný vývoj balistických střel, kosmických nosičů a nukleárních zbraní. Ale vedle samotné technické stránky těchto programů je zajímavá i forma, kterou jsou prezentovány jejich výsledky, jelikož na rozdíl od některých jiných států se „klub vyděděnců“ rozhodl pro utajování, mlžení a udržování nejistoty.

Na výborný článek Štěpána Kotrby "Za co může děkovat Schwarzernberg Gottwaldovi" si neodpustil Jan Čulík reagovat slovy: "Britské listy nepodporují násilí a v žádném případě neschvalují nápad 'věšet aristokraty na lucerny', ať byla nálada za francouzské revoluce jakákoliv". Jako kdyby chtěl vyzmizíkovat emancipační násilí z evropské historie. Dnes jsme všichni proti násilí, jsme (skoro všichni) mírumilovní občané. Je ale třeba vědět, co tehdy k tak rozhořčeně zlostným reakcím francouzské občany přinutilo.

V júli 2010 vyšiel týždenník Slovo číslom 29. ako printový časopis naposledy. Jeho vydávanie v doterajšej forme sa zastavilo. Tieto opatrenia súvisia s prípravou prechodu Slova do novej podoby.

Přímá volba starostů a hejtmanů není nic víc, než pseudodemokratický populismus, který patrně vychází z absolutní neznalosti systému fungování samosprávy v  České republice. Současně vychází z naivního předpokladu, že volby v obci nebo v kraji vždy dopadnou optimálním způsobem, tedy že nejúspěšnější kandidátka ve volbách bude ta, za kterou bude kandidovat vítězný starosta nebo hejtman a že tato strana nebo hnutí bude mít takovou převahu, že buď sama sestaví vedení radnice nebo bude v koaličních jednáních naprosto dominantní. Přímé volby lze uvažovat v systémech politicky bipartijních, kde se uplatní, že vítěz bere vše, ale ne v systémech politicky pluralitních.

Lidé živící se standardní stravou získávají asi 70% kalorií ze zrnin a luštěnin. Tyto rostliny jsou přitom jednoleté, což v praxi znamená, že farmář musí každým rokem znova připravit a osít pole, zrno musí vyklíčit, rostlina v krátkém čase vyvinout vše podstatné pro rychlé dokončení vegetačního cyklu - kořenový systém, stonek, listy atd. - a k tomu potřebuje značné množství živin, neboli potřebuje přihnojit. Jednoleté rostliny však zpravidla mají nedokonalé kořenové systémy a tak dokážou využít jen 30-50% látek obsažených v hnojivech - zbytek je splachován do spodních vod. Kvůli mělkým kořenům také nedokáží příliš dobře využívat vodu. Připočtěme ještě velkou zranitelnost jednoletých porostů výkyvy počasí, škůdci a chorobami - a máme před sebou některé z důvodů, proč se teď vědci snaží šlechtit víceleté varianty hlavních potravinářských plodin.

Stoupenci brněnského piva "Starobrno" by zaplakali, kdyby viděli, za jakou cenu se jejich pivo prodává ve Stockholmu. V důsledku vládní politiky, která chrání obyvatelstvo Švédska před alkoholismem, jsou ve Švédsku alkoholické nápoje drahé. Za půllitr starobrna tam zaplatíte 190 Kč.

Stačí zajet na ruzyňské letiště autobusem z Dejvic. Tmavý Kozel 145 Kč (na vlastní oči)

Jeste veselejší je to na Prazském hradě: Dobra voda, 0.3 l v petce 150 Kc

V jedne pivnici na Malé Straně: 0.5 l sodovky 100Kč, píše Bohdana Marvalová.

Pozn JČ: V tomto případě jde však o pitomost turistů, není to státní monopol. Je-li někdo tak hloupý, že si tu sodovku za stovku koupí, není mu pomoci, jak by řekla moje skotská tchyně, a Václav Klaus by dodal: "Chovejte se tržně."

V rámci férovosti musím dodat, že v terminálu 2 na ruzyňském letišti je k dispozici velmi kvalitní, bufetový oběd horkých jídel, všechno, co zákazník sní (může si libovolněkrát přidat) za 109 Kč. Že to je relativně výhodná koupě je vidět z toho, že se tam přes poledne stravují letištní zaměstnanci.

Gruzie (či gruzínsky Sakartvelo), malá země na jižních svazích Kavkazu a východních březích Černého moře, se už roky zmítá v politických i ekonomických problémech. Z nevyzpytatelného režimu Michaila Saakašviliho jsou zjevně více a více rozladěni i ti,kteří ho před časem k moci dosadili. Konec konců se to bere jako fakt. To, co bylo běžné na americkém zadním dvorečku, v Latinské Americe, kde si USA dosazovaly a vyměňovaly své loutky, se v rámci „šíření demokracie“ dostalo i dále do světa. Krátce po tzv. Revoluci růží v listopadu 2003 napsala agentura DPA (24.11.2003): „O Ševarnadzeho osudu rozhodli především Američané. Použili stejný scénář jako v případě svržení srbského prezidenta Miloševiče v roce 2001. Je tu dokonce i personální kontinuita v osobě amerického velvyslance Richarda Milese. Ten byl v pravou chvíli v Bělehradě i v Tbilisi“.

V dosavadní tvorbě Vladimíra Stibora (* 25. 2. 1959) se několikráte vyskytuje substantivum „krajina“. Mimoděk to není. Umělec má vůli vyšlechtit v kulturně-historické enklávě pod Skuhrovským vrchem paralelní krajinu svého tvůrčího ducha a my máme dojem, že se mu to již podařilo. Za jedenáct let knižního publikování Stibor osázel takovou krajinu třinácti básnickými sbírkami a dvěma knihami drobných próz. Letos přidal Knihu aforismů a fejetonů aneb Nezbedárium, vydanou Severočeskou vědeckou knihovnou a Severočeským klubem spisovatelů. Tvůrčí potence je to úctyhodná.

mají více zdrojů, dovoluji si připomenout alespoň ty nejdůležitější:

1. Je vůbec sporné, zda křemíkový článek (komerčně vyráběný) v našich podmínkách vůbec může reálně vyprodukovat více elektrické energie, než kolik do něho bylo vloženo při výrobě. U nás je toto akcentováno relativně krátkou dobou slunečního svitu za rok, takže články stárnou skoro stejně rychle, jako se opotřebovávají (na takové Sahaře stárnutí článků tak velký problém není). Stárnutí, stejně jako opotřebovávání, vede ke snižování procenta světelné energie, převedeného na energii elektrickou; nakonec je to procento tak nízké, že se zařízení musí odstavit a články vyměnit, píše Jan Šimůnek.

Jan Šimůnek v reakci na mou kritiku standardní metody výpočtu nákladů na výrobu energie upozornil na skutečnost, že také fotovoltaické elektrárny mohou mít a mají své externality. S takto formulovaným tvrzením v zásadě nepolemizuji - nejsem advokátem solární energetiky, kritizoval jsem obecně metodu výpočtu nákladů - nicméně upřesňuji, že externality fotovoltaiky jsou v každém případě neporovnatelně menší než budoucí náklady na likvidaci pozůstatků po jaderné energetice. Kromě toho nelze nereagovat na jedno z následných Šimůnkových tvrzení, které se v ČR "recykluje" také již nějakých 15-20 let: Že prý totiž není možné vyrábět z obnovitelných zdrojů příliš mnoho energie, poněvadž by to rozkolísalo elektrorozvodnou síť. Proto údajně nezbytně potřebujeme jaderné elektrárny, které stabilním výkonem síť "drží".

„ Tragický omyl třetího odboje“. Tak zní nadpis článku historika a publicisty Tomáše Zahradníčka, který 28.7. otiskla MfD. Autor v souvislosti s úmrtím Milana Paumera hledá kořeny tragického osudu známé protistátní skupiny bratří Mašínů. Opírá se přitom o názor, že česká společnost žila od čtyřicátých let minulého století v rozvráceném společenství preferujícím malé skupiny, tlupy, v nichž se „členové často chovají bez velkých ohledů“. Ať už šlo o „zednické party, trampské osady, muzikantské spolky nebo sportovní kluby“. Tento rozvrat podle Zahradníčka zlikvidoval „sítě, které do začátku války držely společnost pohromadě“.

Depeše od amerických vojáků z afghánské války zaznamenávají selhání v podrobných detailech. Jsou tak zdrcujícím důkazem naší, lidské nekompetence, píše v deníku Guardian Simon Jenkins.

Je tohle smrt války? Během Vietnamu byla hrůza války lidem přinesena na televizní obrazovky v reálném čase. Američané reagovali tím, že válku dál odmítli podporovat. V osmdesátých letech zavládl názor, že válka se nyní stala neosobní, že je možno bojovat prostřednictvím dálkových ovladačů.

Dobrý den, rozhodla jsem se reagovat na článek Jiřího Jírovce "Důchodová reforma II", protože mám osobní zkušenost s tím, jak vypadá a jak je zajištěna péče o staré lidi v našem státě. Loni v létě mi zemřel dědeček, kterému bylo 86 let, píše Daniela Klenovcová.

Poslední rok svého života potřeboval celodenní péči (na záchod nedošel a tak měl přenosnou toaletu vedle postele a nebyl si schopen sám dojít pro jídlo do ledničky a připravit si ho, stejně tak nedošel do sprchy a prakticky nepřetržitě ho musel někdo hlídat, aby neupadl) a protože naše rodina nechtěla dědečka „umístit“ do domova důchodců nebo podobného zařízení, o dědu se starali mí rodiče.

MFDnes rozvířila příběh o české Matě Hari. Aniž by měla jeden důkaz, začala veřejnosti vyprávět tento příběh:

Mikroskopické organismy, které jsou životně důležité pro potravinový řetězec v mořích, odumírají. Důsledky mohou být katastrofické. Vědci zjistili, že 40 procent fytoplanktonu v světových mořích od r.1950 odumřelo. Je to spojováno se zvyšující se teplotou moří, ačkoliv to nelze stoprocentně dokázat.

Šokující objev úbytku fytoplanktonu, který tvoří základnu mořské potravní pyramidy, ale od roku 1950 ho patrně ubylo o 40%, může mít dramatický dopad na život v oceánech - ale také pro lidi. Podle Borise Worma z Dalhousie University v kanadském Halifaxu, autora studie v časopise Nature, existovalo podezření na úbytek fytoplanktonu už velmi dlouho; nyní to vypadá, že jeho množství klesá už od roku 1899, kdy byla provedena první měření, a od roku 1950 už existují spolehlivá data. Jednou z hlavních příčin je patrně globální změna klimatu.

Nuda nuda, šeď šeď. Myslím, že média se budou vozit na tomto houpacím koni, dokud se nerozpadne. Zdá se, že jde o "válečný deník" některého z hlavních operačních velitelství (ne zpravodajského velitelství) v prostoru bojových operací. Zdá se, že jde o kompilaci denních zpráv, které velitelstvím prošly. O těchto zprávách se vedou záznamy, aby se dalo zjistit, co se v daném okamžiku dělo, hodnotí v neděli zveřejněné materiály z Afghánistánu proponent někdejšího hnutí za vojenskou reformu a častý kritik Pentagonu i probíhající války plukovník Pat Lang.

Se zájmem jsem si přečetl reakce na můj příspěvek, který byl odezvou hlavně na cyklus článků Johna Michaela Geera. V následujícím textu bych na ně chtěl reagovat. Nejdříve bych se chtěl věnovat otázkám Miloslavy Obermajerové a příspěvku Václava Babuky, teprve pak bych okomentoval poznámku Karla Dolejšího, která inspirovala můj titulek.

Vladimír Wagner se zmiňuje o svém kontaktu s empirickými poznatky a podivuje se nad tím, že jeho vytrvalé nadšení pro jadernou energetiku přirovnávám k delíriu. Věc je trošku složitější: Mnou citovaný Gilles Deleuze přirovnal k delíriu všechny racionálně deduktivní systémy. Každý takový systém má totiž své iracionální předpoklady, které rozumně zdůvodnit nelze. Nikoliv nevýznamný rozdíl mezi různými lidmi pak spočívá v tom, zda jsou ochotni své nezdůvodnitelné předpoklady plně reflektovat a přiznat. Vladimír Wagner tak zatím nikdy neučinil - vypadá to, jako by byl o své pravdě svatosvatě přesvědčen. Nebo mě snad tentokrát přesvědčí o opaku?

V minulých dnech jsem navštívil v Bavorsku některá místa v krajích Horní a Střední Franky a projížděl rychlíkem Horní Falcí. Mezi městy, která jsem projel na kole, mohu jmenovat Marktredwitz, Bayreuth, Norimberk, Gunzenhausen, Eichstätt, Spalt, Roth a další městečka a vesnice. Nejkurioznější název má vesnice Aha poblíž Gunzenhausenu. Místní to čtou "Och".

Americká vláda a její experti po léta vytrvale popírali, že by ochuzený uran, toxický odpad obsažený v munici používané proti iráckým obrněným cílům v době války v Perském zálivu, mohl způsobovat otravu iráckých civilistů a amerických veteránů. Málo známý dokument ministerstva obrany z roku 1993 sepsaný tehdejším brigádním generálem Ericem Shinsekim však ukazuje, že se Pentagon ve skutečnosti zamoření ochuzeným uranem obával a původně nařídil lékařské sledování veškerého personálu, který byl účinkům zmíněné látky vystaven.

Respektovaný americký obchodník s měnami a průkopník hedgeových fondů Jim Rogers včera varoval, že globální ekonomice scházejí pouze dva roky do další recese. Ekonomika ale údajně již není připravena vypořádat se s následky.

K článku Důchodová reforma jsem dostal řadu dopisů. Vesměs souhlasných, dá se říct. Vítám ale i ty, které mě, byť dodatečně poučí.

Čtenářka, která pracuje (a zřejmě velmi dobře) v oblasti sociálních služeb, mi poslala poměrně obsáhlé vysvětlení možností, které důchodce v nouzi má. Pokusím se jí přesvědčit, aby svoji odpověď poslala separátně do BL. Autorů, kteří jsou ochotni psát o zkušenostech z terénu, není mnoho. Ona čtenářka by se mohla stát další Věrou Říhovou.

Vládní koalice oznámila, že výpadek příjmů státního rozpočtu na letošní rok bude proti původnímu návrhu činit až 28 miliard korun. Proto se bude škrtat, škrtat, škrtat. Nejvíce se má šetřit na ministerstvu školství, přičemž každého bystrého pozorovatele napadne rozpor s tím, jak nový ministr školství sliboval zvýšení platů učitelů a náborový příspěvek až 180 000 Kč pro nové učitele. Ministr financí Miroslav Kalousek neopomněl podotknout, že letošní úspory jsou pouze rozcvičkou vzhledem k úsporám v příštím roce. Premiér Petr Nečas varoval ministry za Věci veřejné, že si nemají proč stěžovat - a pokud by ministři manažersky nezvládli zajistit plánované úspory, minuli se povoláním. Nečas však doufá, že rozpočtová zodpovědnost zvítězí.

Jaderná energetika na některé lidi působí jako červený hadr na býka. Je to jediné vysvětlení, které mě napadá po přečtení dvou odpovědí na článek Vladimíra Wagnera, které se na Britských listech objevily v posledních dvou dnech. Autoři obou velmi dobře zvládli úkol dát najevo své spravedlivé rozhořčení a ukázat svoji intelektuální nadřazenost, zato argumentů a logiky v nich mnoho nenajdete.

Hynek Bíla se domnívá, že překládám "apokalyptické" texty Johna Michaela Greera "idealizující předprůmyslovou společnost", protože se s názory autora ztotožňuji. Bíla v tomto bodě má i nemá pravdu: S některými názory Johna Michaela Greera se skutečně ztotožňuji, s některými ne. Důvodů, proč jsem tohoto autora začal pro Britské listy překládat, je hned několik. Mezi ty hlavní řadím ochotu přemýšlet o nepohodlných tématech, které lidé jako Hynek Bíla úspěšně vytěsňují dokonce ještě i tehdy, když si Greerovy texty přečtou, a přemýšlet o nich naprosto bez iluzí, jmenovitě a zejména s výslovným odstupem od myšlenky apokalypsy, bez pokusu mobilizovat jakékoliv masové hnutí - a bez idealizace předprůmyslové společnosti.

K poznámce Ivana Sommera doplňuji velice stručně několik bodů:

• V ČEZku především vládne ČEZ; součástí jeho vlády je všemožná podpora jaderné energetiky, ať to stojí, co to stojí, která trvá již celá desetiletí a má velmi mnoho podob - "za odměnu" ČEZ z našich peněz dofinancovává příjmové schodky prodejných poslanců a sponzoruje okázalé reprezentativní akce jako např. MFF
• Ministr Bursík se pokusil prakticky monopolní postavení ČEZu na českém trhu zlomit využitím globální vlny spekulativních investic do solární energie přelévající se od západu na východ
• Zmíněné úsilí mělo jen velmi málo společného s dlouhodobými koncepčními rozhodnutími ohledně energetické bezpečnosti ČEZka, primárně šlo o mocenský boj o podíl na trhu

Jan Čulík má vynikající schopnost posuzování světa podle příkladů "best practice". Aneb podle sebe (a svého okolí) soudím tebe. Svá měřítka vnucuji všem okolo... Takže když v Británii dělají kraviny, v Česku je podle něj musejí opakovat. Prostě pokrok cestou koukání přes hranice. To je podle něj ta správná inteligence...

Sluneční kolektory resp. větrné zdroje jsou dobré řešení energetické výroby pouze ve chvíli, kdy a) svítí slunce co největší počet dní (což zrovna typický případ Británie není) či fouká vítr co největší počet dní, b) existují dostatečně velké rezervy rychle regulovatelných zdrojů, které vyrovnávají nerovnováhu příkonů do sítě podle svitu slunce (to platí i pro větrnou energii a dobu bezvětří), c) tam, kde to investor musí učinit (v odlehlých lokalitách, kam nevede energetická síť) nebo d) kde si naprosto neekonomické náklady na koupi fotovoltaických panelů či stavbu větrníků někdo zaplatí jako "eko"příplatek ke svému společenskému postavení nebo "eko"snobství.

Výhřevnost dřevní štěpky z rychlerostoucích měkkých dřevin, sena či dalších druhů "bio"masy je daleko menší, než výhřevnost uhlí či koksu. To ví každé malé dítě. I když topit se dá i uschlými kravskými hovny... To ví pro změnu každý cestovatel, který byl v Indii či Africe.

Jaksi je to opravdu zvláštní, že po celé Evropě se praktikuje aktivní ekologická energetická politika, jen ti dokonalí Češi vědí, že je to všechno špatně. Možná existují důležité faktory, proč je záhodno dotovat ekologické zdroje energie. Možná, že v evropských zemích mimo ČR se tak výrazně podporují ekologické zdroje energie, protože se počítá s budoucností: započítávají do ceny vyráběné energie i další náklady, například na devastaci životního prostředí.

Argument, že "ekoteroristé" dostávají "z našich kapes" obrovské dotace, asi moc neobstojí, vzhledem k tomu, že bez těch dotací možná budeme žít v české kotlině, kde bude teplota dosahovat 55 stupňů Celsia.

Nehájím možná zbrklou politiku dotující výstavbu solárních baterií na zemědělské půdě, ale faktem zůstává, že v západoevropských zemích, u sousedů ČR především v Německu a v Rakousku, mají solární panely občané na střeše skoro každého domu. Proč to v ČR nejde?

Proč nejsou v Praze vůbec žádné cyklotrasy, ale stavějí se nesmyslné tunely, kdežto v mnoha evropských městech ve "starých" demokraciích jsou cyklostezky v městských ulicích běžnou normou?

Štěpán Kotrba předložil čtenářům Britských listů tabulky vypočítávající náklady na výrobu elektřiny z různých zdrojů. Jedna z mnoha věcí, které zcela vypadly z výpočtů, jejichž výsledky Kotrba opsal, jsou však náklady vyvolané uzavíráním cyklů oběhu hmoty v přírodě. Ekonomie tyto věci nedokáže popsat jinak než jako takzvané negativní externality. O co jde?

"Jakmile má žena silný názor, je hysterka," konstatuje rozhořčená politička ČSSD Borůvková ve facebookové polemice nad výroky stínového ministra Jandáka, jak je zveřejnil server Parlamentní listy. Podle tohoto zdroje Jandák misogynsky tvrdí, že se členkami soc. dem. do postele nikdy nešel . "Já tomu nerozumím, vždycky jsem lezl do postele pro potěšení, a nikdy se členkami sociální demokracie," vyslovil svůj názor na stranické přítelkyně (oficiální označení) Jandák. "Ale vždycky je něco za něco, za peníze, za úsměv, za sex...," řekl Parlamentním listům stínový ministr kultury a poslanec ČSSD. Jako čtenář, volič a občan tomu rozumím tak, že pro Jandáka je vždy něco za něco... Třeba za prachy. Nebo za sex. Dobrá záminka k zájmu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, případně mravnostního oddělení policie... Na začátku přitom byla "čistá snaha" "čisté duše" Petry Paroubkové uchopit tvořivě téma genderové rovnosti... a bránit se "hnusnému" karikaturistovi Marešovi z Reflexu.

Pro veřejnost je novinkou, že Kateřina Neumannová je zaměstnaná na ministerstvu obrany. Člověk by očekával, že vynikající běžkyně na lyžích bude po ukončení kariéry pečovat ve vrcholovém středisku o dorost a předávat mu zkušenosti. Není tomu tak. Aniž by kdy oblékla uniformu a aniž by na ministerstvo pravidelně docházela, je tam vedena na výplatních listech a pobírá peníze za funkci Poradce pro armádní sport.

Před nedávnem proběhla našimi médii zpráva, že britský spekulant Anthony Ward skoupil „všechno kakao v Evropě“, 240 000 tun, aby na tom posléze vydělal.

Rozsah takového obchodu je skutečně poněkud neobvyklý, ale jinak není moc důvodů k úžasu. Valná část komodit, s kterými se obchoduje, je předmětem spekulací. Někdo je „skoupí“ a pak je, pokud možno se ziskem, prodá dál. Dělají to ti, co doslova nevědí co s penězi, v korektní mluvě ti, kdo hledají nejvýhodnější investice, aby se jim ty peníze, kterých mají nazbyt, ještě rozmnožily.

KD│ Energy Bulletin před několika týdny přehodnotil některé předpovědi z roku 2000 předložené Amory Lovinsem, tehdy i dnes jedním z nejhlasitějších zastánců technických řešení krize průmyslové společnosti. Na popud energetického analytika Stevea Andrewse Lovins mimo jiné tvrdil, že do roku 2010 hybridní vozy a automobily s palivovými články budou tvořit něco mezi polovinou a dvěma třetinami vozidel na silnicích Spojených států amerických.

V květnu a v červnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 1011 osob celkovou částkou 554 202.78 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6. 2010 částku 399 728.06 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1990 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.