15. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 5. 2002

Internet poskytuje svobodu slova pro spodinu, mlčí-li většina. Robert Fisk: Proč mě chtějí zabít?

"Dostával jsem kdysi jen mírný proud nenávistné pošty, v níž mě čtenáři kritizovali za to, že jsem ve svých článcích informoval o zabíjení nevinných Libanonců při izraelském bombardování, anebo že jsem napsal, že i Arabové - stejně jako Izraelci - chtějí na Blízkém východě mír. Koncem devadesátých let se to změnilo. Internet proměnil ty, kteří nechtějí slyšet pravdu o Blízkém východě, v komunitu nenávistníků, rozesílajících vzteklé dopisy nejen mně, ale všem reportérům, kteří se odváží kritizovat izraelskou - anebo americkou politiku na Blízkém východě," napsal včera Robert Fisk v deníku Independent.

Jde o pozoruhodný jev: V minulosti vyjadřovali novináři své názory v podstatě bez korekce démotických hlasů, nemuseli se potýkat se zmatkem v čtenářské mysli, s logickými zkraty, s chybnými nebo záměrně zkreslenými informacemi, s emocemi, s hysterií. Příchod internetu tohle všechno změnil: dal obyčejným lidem hlas, který je - právem - na úrovni hlasu společenských elit. Zároveň však dal také moc hlučné spodině. Její nenávist je šířena prostřednictvím nové technologie daleko efektivněji, než se komukoliv v minulosti zdálo. Ti, kdož v druhé polovině roku 1938 svými nenávistnými dopisy uštvali Karla Čapka k smrti, by byli nadšeni možnostmi, jaké v současnosti skýtá internet. Kdo se odváží postavit se proti konvenčnímu myšlení s nezávislým názorem, riskuje, jak se zdá, v současnosti i život a pověst své rodiny. Nenávist se zdá být vedlejším produktem každého pokusu zbavit lidi konvenčního myšlení. (Paradoxem je, že proti hrůzně bulvárnímu psaní prodejných sdělovacích prostředků se tito lidé příliš neozývají.)

Technologie umožňuje hlasu lidu, aby byl slyšen. Jenže normální lidé se většinou příliš energicky neozývají. O to silněji je slyšet hlas spodiny. Je to tentýž jev, jaký známe z Československa ze sedmdesátých let, z doby, kdy vznikla Charta 77. Není vyloučeno, že pokud nepozvednou i rozumně uvažující lidé energicky svůj hlas, bude evropská politika v budoucnosti stále silněji určována právě nenávistnými emocemi mizivé vrstvičky obyvatelstva. Je to jev, který už nezmizí - technologie ho umožňuje, ale zároveň je závazkem pro všechny občany, aby se i oni angažovali, a nepřenechávali prostor jen aktivistickým šílencům. Viz Francie nedávných dní. Když většina mlčí, protože je jí trapné zasahovat do kanálních útoků, v konečném důsledku je pak slyšet jen silný patologický hlas. Konec konců to známe z komunismu. Svědectví Roberta Fiska, které shrnujeme, je v tomto smyslu pozoruhodným námětem k úvaze na tato témata. (JČ)

V minulosti nepřesahovaly nenávistné dopisy určité hranice, konstatuje v Independentu Robert Fisk. Dopisy byly obyčejně podepsány a jejich autoři uváděli svou zpáteční adresu. Teď už tomu tak není. Za šestadvacet let svého života na Blízkém východě jsem nikdy nečetl tolik sprostých a výhrůžných dopisů jako v současnosti. Mnohé z nich požadují mou smrt. A minulý týden řekl americký herec John Malkovich v debatě na Cambridge University, že by mě chtěl zastřelit.

Pomalu, ale jistě, se nenávist proměnila v podněcování k zločinu, toto podněcování se proměnilo ve výhrůžky smrti, takže se reportér může stát terčem nenávisti, jeho rodina je terčem pomluv, když ho zmlátí nepřátelský dav, reakcí na to je smích a urážky na stránkách amerických novin.

Většina těchto odporných nesmyslů pochází od mužů a žen, kteří tvrdí, že brání Izrael, i když musím říci, že jsem nikdy v životě nedostal sprostý či urážlivý dopis z Izraele samotného. Izraelci někdy kritizují - nebo chválí - mou novinářskou práci, avšak nikdy se nesnížili k špíně a obscénnostem, které nyní dostávám.

"Vaše matka byla Eichmannova dcera," napsal mi kdosi nedávno. Moje matka Peggy, která zemřela před třemi a půl rokem na Parkinsonovu chorobu, ve skutečnosti během Bitvy o Británii v roce 1940 opravovala vysílačky pro letouny Spitfire.

Po útocích z 11. září dosáhla nenávistná pošta nejvyšší míry intenzity. Napsal jsem tehdy článek pro deník Independent, v němž jsem argumentoval, že po útocích na Světové obchodní centrum dojde k pokusům zabránit všem lidem, aby se začali veřejně ptát, proč došlo k zločinům proti lidskosti v New Yorku a ve Washingtonu. Psal jsem o historii podvádění na Blízkém východě, o rostoucím arabském hněvu nad smrtí tisíců iráckých dětí v důsledku sankcí, které podporovaly Spojené státy, a o pokračující okupaci palestinských území na západním břehu Jordánu a v Gaze, kterou provádí Izrael, spojenec USA. Neobviňoval jsem Izrael: napsal jsem, že odpovědnost nese Osama bin Laden.

E-maily, jimiž byl zaplaven list Independent, byly neuvěřitelné. Uzavřel jsem prý spiknutí s Osamou bin Ladenem. Jsem naprostý šílenec, psychotik, "podporuju zosobněné zlo".

Jeden americký profesor mě obvinil v rozhlasové diskusi, že jsem "lhář" a "nebezpečný člověk". Podle jeho názoru bylo zlovolné argumentovat, že někdo mohl mít důvody, jakkoliv zvrácené, k spáchání masových vražd. A ještě nepřijatelnější bylo říci, jaké ty důvody asi jsou. Ten, kdo kritizuje Spojené státy, automaticky prý nenávidí židy, je to rasista a nacista.

V prosinci mě v Afghánistánu téměř zabil dav afghánských uprchlíků, rozhněvaných masakry svých příbuzných, které spáchaly americké nálety. Napsal jsem, že jejich hněv chápu. Následovala vlna nenávisti. Mark Steyn napsal v deníku Wall Street Journal, že mi to, "multikulturalistovi", patřilo. Deník Independent dostal dopis, že jsem prý pedofil.

Od ofenzívy Ariela Šarona na západním břehu Jordánu, kterou vyvolaly zlovolné palestinské sebevražedné útoky, se objevilo nové téma. Reportéři, kteří kritizují Izrael, jsou obviňováni, že prý ponoukají antisemity, aby vypalovali synagogy. Takže útoky patologických a krutých jedinců na Izrael nevyvolává brutalita Izraele. Můžeme za to my, novináři.

Téměř všichni, kdo kritizují americkou a izraelskou politiku na Blízkém východě, se nyní octli terčem těchto agresivních útoků. Jedním z nich je můj kolega v Izraeli, Phil Reeves, dále dva reportéři BBC v Izraeli a Suzanne Goldbergová z deníku Guardian.

A vezměte si Jennifer Loewensteinovou, která brání v Gaze lidská práva - je to sama židovka a odsoudila článkem Palestince, kteří úmyslně obětují své děti. Nedávno dostala tento e-mail: "Ty DĚVKO! cejtím tvůj smrad zdaleka. Jseš děvka a máš v sobě arabskou krev. Tvá matka je zasraná Arabka."

Má svinstvo tohoto druhu vliv na ostatní? Obávám se, že ano. Několik dní poté, co herec Malkovich oznámil, že by mě rád zastřelil, se objevilo na jedné internetové stránce, že jeho slova prý byla "drzým pokusem předbíhat ve frontě". Na této stránce najdete animaci mé tváře, do níž zuřivě buší pěst, a pod tím je titulek: "Rozumím, proč mě mlátí."

Malkoviche nevyslýchala policie. Předpokládám, že už nedostane vízum k návštěvě Velké Británie. Avšak škoda se už stala. Jako novináři je náš život nyní majetkem internetových nenávistníků. Jestliže chceme klid, budeme muset mlčet, stát se konformisty, přestat kritizovat Izrael nebo Ameriku. Anebo úplně přestat psát.

                 
Obsah vydání       15. 5. 2002
15. 5. 2002 Internet poskytuje svobodu slova pro spodinu, mlčí-li většina. Robert Fisk: Proč mě chtějí zabít?
15. 5. 2002 Co je nového v České republice
13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
13. 5. 2002 Bobos není jen Amerika Daniela  Pilařová
15. 5. 2002 O koncepci Britských listů Jan  Paul
15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
15. 5. 2002 Menej byrokratov až po funuse ? Lubomír  Sedláčik
15. 5. 2002 Svět knihy 2002 - obrana pořadatele Dana  Kalinová
15. 5. 2002 Jazzová sekce - Artforum pořádá non-stop čtení české a slovenské literatury
15. 5. 2002 Uprostřed dávné louky Lukáš  Bárta
15. 5. 2002 Týden a Instinkt: jedna líheň, nesrovnatelná úroveň Daniela  Pilařová
15. 5. 2002 Úpadek dobrých mravů v Radiu Svobodná Evropa Karel  Mašita
14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?
14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří  Pešek
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
12. 6. 2002 Čtení na pokračování - Politika s ručením omezeným Jan  Keller
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů