11. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 7. 2002

R.I.P. vlády sebevrahů

(Ne)zapomeňme...

Je to téměř na den čtyři roky, kdy sociální demokracie přebírala vládu v zemi. Ve stavu, který její šéf Miloš Zeman označil za spálenou zemi. Při nástupu do funkce sliboval premiér kompletní obnovu země. Jako prognostik tehdy předpovídal, že základní zlepšení lze očekávat ve třech etapách v rozpětí dvou až šesti let. V zájmu komplexního chápání budoucích dějů nezaškodí si pro osvěžení paměti zopakovat předcházející etapy.

Odvrácení hospodářského poklesu byl první cíl vlády, která během několika dní podá demisi. Ve svém konání byla limitována opoziční smlouvou a faktem, že v Poslanecké sněmovně nedisponovala potřebnou většinou. A to ani spolu s nejbližší levicovou stranou KSČM. Přesto se jí podařilo alespoň z části využít jednoho ze základních receptů keynesiánské ekonomiky - deficitního financování.

Současně s tím vláda jako jeden z prvních kroků zastavila deregulace cen nájemného, elektřiny, plynu a dalších služeb souvisejících s bydlením, jak bylo krásně po česku přezdíváno jevu známému jako zdražování. Podle pozdějších analýz sehrál právě tento krok vlády jednu z klíčových rolí při krocení inflace, proti které se centrální banka snažila bojovat vysokými úrokovými sazbami. Vedle upevnění křehkého sociální smíru se tím kabinetu podařilo ČNB přidat argumenty k urychlenému snižování úrokových měr.

Třetím stabilizačním krokem, který napomohl k postupnému odeznění nepříznivých důsledků restriktivní politiky druhé Klausovy vlády a úřednické vlády Tošovského, byl návrat platů státních zaměstnanců na úroveň, které by dosahovala, kdyby nebyly nasazeny rozpočtové restrikce.

Podle předpokladů vedlo oživení poptávky podnícené větší koupěschopností nemalé části populace, snížením ceny peněz a uvolněním rezerv, které si domácnosti vytvářely na horší časy - po deregulaci - k zastavení poklesu HDP.

Posílení kapitálové vybavenosti hospodářství považovala za životní nutnost nejen vláda, ale většina ekonomů, kteří stav české země analyzovali. Zemanův tým k jejímu naplnění zvolil dvě cesty: Podporu přílivu přímých zahraničních investic formou investičních pobídek, výstavbou průmyslových parků a návazné infrastruktury. Vedle toho se pustil do projektu revitalizace klíčových předlužených podniků.

V prvém případě se výsledek dostavil dle očekávání. Své závody v Česku postavilo desítky zahraničních firem. Objem přímých zahraničních investic se vyšplhal k pěti miliardám dolarů ročně.

Nezaměstnanost tak v důsledku příznivých efektů příchodu investorů i samotné činnosti související s jejich lákáním přestala růst. Otázka je na jak dlouho. Revitalizaci podniků se ministru průmyslu a obchodu Grégrovi nepodařilo dotáhnout během volebního období do konce.

Musel se také spokojit jen s omezenou variantou svého oživovacího plánu.

Po současných volbách přitom byly ideální šance rozdělanou práci dokončit. Jenže to by se nástupcem premiéra Zemana nesměl stát Vladimír Špidla s Grossem, Buzkovou a Zaorálkem za zády.

Vládu převezme v mnohem příznivější situaci než Miloš Zeman. Česká ekonomika roste - rychleji než země EU. Harmonizace českého práva s evropským je téměř dokončena. Stát již má vybudovány instituce na transfer peněz z fondů EU. Je sice pravda, že řadu sporných úseků v zákonech ještě zbývá opravit. Na druhou stranu má nastupující vláda k dispozici už téměř všechny potřebné zákonné mechanismy nutné ke spuštění reálné obnovy země.

Státní fondy dopravy, bydlení, životního prostředí a zemědělské fondy intervenční a podpůrný - garanční již existují a jsou zaběhlé.

Nastupující vláda navíc dostala z Bruselu neočekávaný dárek (podle kuloárních informací jej vyjednal odstupující premiér) v prohlášení předsedy Evropské komise Romana Prodiho: "Z hlediska úspěšnosti procesu rozšíření EU na východ je pro současné kandidátské země prvořadý úspěch v reálné ekonomické konveregenci. Otázky související s přistoupením ke společné měně budou do té doby až druhořadé. Mnohem podstatnější je, aby podniky v nových členských zemích byly schopny odolávat konkurenci na společném trhu, aby infrastruktura a veřejné služby vykazovaly srovnatelné kvalitativní parametry, a aby orgány veřejné správy byly schopny vynucovat dodržování kompatibilního právního řádu. Teprve až poté budou na pořadu dne řešení problémů fiskální disciplíny vycházející z Maastrichtské smlouvy o zavedení společné měny a z Úmluvy o paktu stability. Na jejich plnění dostanou kandidátské země výjimky", řekl Prodi po jednání červnového summitu šéfů států a vlád zemí EU.

Při plném nasazení všech ekonomických nástrojů, které se tím vládě otevřelo by teoreticky bylo možné do roku 2010 dobudovat všechny plánované dálnice a železniční koridory. Spolu s nutnými opravami všech zanedbaných silnic by to podle výpočtu SFDI stálo asi bilion korun.

Skutečné narovnání trhu s byty by mohlo stát asi polovinu - tedy kolem 500 miliard. Podle výpočtu SON by za tuto částku bylo možné vystavět téměř 200 tisíc nájemních bytů, které ve správě veřejné ruky, měly být schopny nastolit rovnováhu na trhu s byty. Tedy stav ve kterém by se již nevyplatilo spekulovat na růst cen a ždímat "černětržní" nájemné z občanů, kteří bydlet potřebují.

Náprava ekologických škod v oblastech postižených těžební, chemickou a průmyslovou činností je spolu se výstavou všech čističek a ostatních zařízení nutných k dodržování evropských ekologických standardů oceňována na necelé dva biliony korun v současných cenách. Základní vyčišťovací práce technicky lze během deseti let stihnout.

Vedle strukturálních fondů EU má vláda a její státní fondy k získání potřebných peněz k dispozici i velmi výhodné dlouhodobé půjčky z Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Analýza USAID konstatuje, že kombinací těchto zdrojů by bylo možné krýt asi 40% výdajů, nutných na reálnou obnovu.

Vzhledem k nízkému státnímu zadlužení a pro tento účel příznivým podmínkám na světových finančních trzích by pro stát a jeho fondy neměl být problém si zbytek peněz půjčit formou státních dluhopisů.

Dlouhé dluhopisové nástroje by měly být spolu s efektivní politikou České konsolidační agentury být schopny vygenerovat i potřebných cca 600 miliard na dokončení revitalizace českého průmyslu. Ale to je jen výdajová statistika. Byť pro běžného občana vypadá astronomicky.

Současně je třeba brát v úvahu, že infrastrukturní výdaje mají mohutný multiplikační charakter. Jak to již ostatně dokázaly i některé akce realizované současnou vládou. Spolu se státní výstavbou a obnovou cest přichází i stavby továren a komerčních projektů. Stát tak zpět na daních získává nejen část toho, co utrží stavějcí podniky, ale odvody z mezd zaměstnanců a daně z jejich spotřeby - a daně z příjmů prodávajích firem a platů jejich zaměstnanců, a tak dále. Získá časem i daňový výnos z nově vytvořených firem a poboček, kde popsaný mechanismus působí podobně.

Hospodářská politika zaměřená na obnovu země by byla schopna vyvolat robustní ekonomický růst. Ten by při vhodném nastavení daňového prostředí měl být schopen vygenerovat dost peněz na splacení půjček, které by si stát na obnovu vzal. V rozpočtu by přitom i tak mohlo být dost peněz na postupné zvyšování platů zaměstnanců veřejné sféry jako učitelů a lékařů tak, aby jejich příjmy dosahovaly po přepočtení na paritu kupní síly relací obvyklých ve středně vyspělých zemích EU.

Špidla měl po těchto volbách jedinečnou šanci v započatém díle pokračovat. Komunisté by sociálnědemokratické vládě - soudě aspoň podle jejich volebního programu a prohlášení jejích šéfů - podpořili většinu opatření, která by k obnově země a ekonomického růstu vedla. Zvláště kdyby je provázel pokles nezaměstnanosti, který by bylo podle světových zkušeností možné očekávat.

Asi na to budeme muset zapomenout. Špidla si za partnery vybral KDU-ČSL a US. Tedy strany, které se vždy stavěly proti státním fondům. Strany, které vždy prosazovaly restriktivní fiskální politiku. A které místo sociálně a ekologicky orientovaných receptů a kvalitní regulace prosazují tržní síly a nevládní (rozumněj veřejností nekontrolovaný) sektor. A navíc jim přenechal vedení všech infrastrukturních ministerstev, které ovládají státní fondy.

Do své vlády z ČSSD odmítl vzít osvědčené ministry Miloše Kužvarta, Eduarda Zemana a Miroslava Grégra, kteří ve spravovaných resortech dokázali kus práce na obnově země odvést. A výrazně napomohli ke zvyšování platů v příslušných sektorech.

Zapomínat bychom neměli. Už proto, abychom mohli srovnávat, jak se třeba bude ve srovnání s minulým obdobím vyvíjet postavení učitelů za ministrování Petry Buzkové, která na rozdíl od svého předchůdce nemá se školstvím žádné zkušenosti a nikdy z učitelského platu nežila.

Autor je redaktor týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       11. 7. 2002
11. 7. 2002 Edvard Beneš a jeho dekrety - (sudeto)německý problém Eva  Hahnová, Hans Henning Hahn
11. 7. 2002 Ftaláty v zařízení nemocnic ohrožují zdraví pacientů
11. 7. 2002 Prezident Bush proti korupci v americkém podnikání
11. 7. 2002 Tak už to Pavel Dostál na Jílkovou prozradil Jan  Čulík
11. 7. 2002 O útlaku a stagnaci v arabském světě
11. 7. 2002 Proč to ti lidi čtou? Markéta  Sulovská
10. 7. 2002 Děsné Literární noviny
11. 7. 2002 Britská vláda se rozhodla (o něco) liberalizovat užívání hašiše
11. 7. 2002 Doživotí dealerům drog - všech? Štěpán  Kotrba
11. 7. 2002 Čína hromadně likviduje internetové kavárny
11. 7. 2002 (Ne)zapomeňme... Martin  Kunštek
9. 7. 2002 Svoboda slova: Jak chtěli američtí akcionáři cenzurovat britský list The Daily Mirror
10. 7. 2002 Daily Mirror: Teroristický stát: jak se Američané "snaží ovládnout svět"
10. 7. 2002 Očekávali Talibán, našli však jen hrůzu
10. 7. 2002 Kurdové v severním Iráku odepřeli Američanům pomoc při úsilí svrhnout Saddáma Husajna
10. 7. 2002 Křesťanský sionismus - v ČR málo známá ideologie, ovlivňující konflikt v Palestině Pavel  Šejnoha
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
9. 7. 2002 Policejní korupce v Karlových Varech Fabiano  Golgo
9. 7. 2002 Policisté v Karlových Varech: Nó, tady se krade, nó... Ale jen Rusákům nebo Němcům Fabiano  Golgo
10. 7. 2002 O podpisu koaliční smlouvy
9. 7. 2002 Vyhledávání v Britských listech
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Volby 2002 RSS 2.0      Historie >
11. 7. 2002 (Ne)zapomeňme... Martin  Kunštek
11. 7. 2002 Doživotí dealerům drog - všech? Štěpán  Kotrba
4. 7. 2002 Patří majetek katolické církvi nebo katolická církev majetku? Martin  Martínek
28. 6. 2002 Zatčený aktivista: Nejste strana občanská ani demokratická! Otakar  van Gemund
28. 6. 2002 Klausův telefonát voličům lze z psychologického hlediska pochválit Daniela  Pilařová
28. 6. 2002 Pravice hledá stranu občanského typu Tomáš  Jarmara
27. 6. 2002 My generation Josef  Trnka
25. 6. 2002 Nedělní Sedmička - duet Klause s Grebeníčkem Petr  Jánský
24. 6. 2002 ČSSD: "Kompromis by měl odpovídat volebnímu výsledku," tvrdí Zdeněk Škromach Štěpán  Kotrba
21. 6. 2002 Karma a komunismus Michal  Rusek
20. 6. 2002 Poznámka na okraj poznámky o malování čertů na zdi Štěpán  Kotrba
19. 6. 2002 Fotogalerie z voleb: Pracovník ČSSD rozbil Štěpánu Kotrbovi fotoaparát Petr  Pokorný, Štěpán Kotrba
19. 6. 2002 Komunisté už vystrkují rohy, ale nebezpečí jejich návratu nehrozí Karel  Mašita
17. 6. 2002 Volila jsem Koalici: české zpravodajství si myslí, že ví proč Daniela  Pilařová