4. července 2002 začal vyjednávat generální tajemník OSN Kofi Annan s Irákem ohledně návratu zbrojních inspektorů. Irák odmítal inspekce OSN po dobu tří a půl roku, ale nyní začal pociťovat tlak a zdálo se, že je na hranici kapitulace. 5. července prozradil Pentagon svůj válečný plán deníku New York Times. Z prozrazených informací vyplynulo, že Spojené státy chystají "velkou leteckou kampaň a pozemní invazi", jejímž cílem bylo "svrhnout Saddáma Husajna". Rozhovory o zbrojních inspektorech se okamžitě rozložily.

Před deseti dny měly být obnoveny. Americké letectvo začalo bombardovat Basru a zničšilo tam radarový systém. Jak na to poukázala ruská vláda, účelem bombardování bylo určitě zase zlikvidovat rozhovory o zbrojních inspektorech. Jenže Irák si byl vědom následků, a tak tentokrát v rozhovorech pokračoval. Minulé úterý Irák oznámil, že zbrojní inspektory do země vpustí.

Americké ministerstvo obrany následujícího dne nechalo prozradit sdělovacím prostředkům návrh rezoluce o inspekcích, které předložila Amerika Radě bezpečnosti OSN. Tato rezoluce se silně podobá plánu na otevřenou invazi. Rozhodnutí, která místa mají být inspektory prověřována, už nemají činit sami inspektoři, ale "jakýkoliv stálý člen Rady bezpečnosti OSN", včetně tedy i Spojených států. Lidi, kteří budou tato místa prověřovat, mají být také vybíráni Spojenými státy. Mají mít právo vytvořit "regionální základny a operační báze v Iráku", kde je bude "doprovázet dostatečné množství amerických bezpečnostních jednotek na jejich ochranu." Budou mít právo vyhlašovat zakázané zóny, bezletové zóny "pozemní a letecké koridory".

Jinými slovy, rezoluce musela Iráku připomenou údajnou infiltraci týmu OSN pracovníky CIA, k níž prý došlo v roce 1996. Irácká vláda i bývalý inspektor Scott Ritter tvrdí, že mezi zbrojními inspektory byli tajní agenti CIA, kteří získávali v Iráku informace a snažili se podnítit v Republikánské gardě puč proti Saddámu Husajnovi. Minulý čtvrtek nařídily Spojené státy a Británie zbrojním inspektorům, aby nevstupovali do Iráku, dokud nebude nová rezoluce OSN schválena.

Jak dokladuje nová kniha Milana Raie "War Plan Iraq" (Válečný plán Irák), Spojené státy ochromují odzbrojení už mnoho let. Hlavním prostředkem, jímž mohlo OSN donutit Irák k odzbrojení, byl odstavec 22 rezoluce č. 687 Rady bezpečnosti OSN, který přislíbil, že hospodářské sankce budou zrušeny, jakmile se Irák zbaví zbraní hromadného ničení.

Avšak v dubnu 1994 tehdejší americký ministr zahraničních věcí Warren Christopher jednostranně zrušil tento příslib, čímž odstranil hlavní pobídku Saddámu Husajnovi, aby odzbrojil. O tři roky později tvrdila Madeleine Albrightová, že sankce nebudou zrušeny, dokud zůstane Saddám Husajn u moci.

Americká vláda tvrdí, že Saddám Husajn v roce 1998 vyhostil zbrojní inspektory z Iráku, ale to není pravda. 30. října 1998 zlikvidovaly Spojené státy nový návrh OSN tím, že znovu odmítly zrušit ropné embargo, jestliže Irák odzbrojí.

Následujícího dne oznámila irácká vláda, že přestane s inspektory spolupracovat. Ve skutečnosti jim dovolila dál pracovat a během následujících šesti týdnů provedli asi tři sta operací.

14. prosince vydal Richard Butler, šéf inspekčního týmu, podivně rozpornou zprávu. V ní se uvádělo, že většina inspekcí byla provedena se spoluprácí Iráku, ale do zpráv se hlavně dostal závěr, že při inspekcích "nedošlo k žádnému pokroku". Rusko a Čína obvinila Butlera ze zaujatosti. 15. prosince varoval americký velvyslanec u OSN Butlera, aby inspekční tým v zájmu vlastní bezpečnosti opustil Irák. Butler odcestoval a následujícího dne začala Amerika Irák bombardovat.

Od té doby Saddám Husajn odmítal inspektory vpustit do země. Koncem loňského roku navrhl José Bustani, šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní, jak vyřešit krizi. Nabídl, že jeho organizace vyšle do Iráku vlastní inspektory a dokončí rozdělanou práci inspektorů OSN. Spojené státy reagovaly požadavkem, aby byl Bustani propuštěn. Ostatní členské země souhlasily s jeho propuštěním až tehdy, když Amerika pohrozila, že Organizaci pro zákaz chemických zbraní zlikviduje.

Nyní je pod tlakem i Hans Blix, nový šéf inspektorátu OSN. Minulé úterý konstatoval, že bude přijímat příkazy pouze od Rady bezpečnosti OSN. Ve čtvrtek po hodinovém jednání s americkými činiteli souhlasil s Američany, že se nebudou konat žádné inspekce v Iráku, dokud nebude schválena nová rezoluce OSN.

Po dobu posledních osmi let se Spojené státy - za pomoci Británie - jak se zdá snaží zabránit vyřešení krize v Iráku. Je tomu, jako by si udržovaly Irák u ledu, jako potřebného nepřítele, který se může ohřát, když se to hodí. Nyní, když stagnuje americké hospodářství a z nejnovější posměšné nahrávky bin Ladena vyplývá, že válka proti terorismu dosud selhala, se Irák jako nepřítel hodí velmi dobře a jeho bombardování je nutnější než kdykoliv předtím. Spravedlivou válku lze vést jen v tom případě, kdy byly vyčerpány všechny mírové prostředky, jak se jí vyhnout. V tomto případě byly mírové prostředky odsunuty stranou, míní autor.