15. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 1. 2003

Sémě potíží: o geneticky modifikovaných plodinách

I v Iowě zemědělci nyní pěstují "Pharmacorn", kukuřici, geneticky modifikovanou tak, aby se dala užívat při výrobě léků. Pěstuje se tam kukuřice obsahující bílkovinu, která má léčebné účinky pro pacienty trpící cystickou fibrózou. Včleňování této léčebné bílkoviny do kukuřice je čtrnáctkrát levnější než výroba léků ze stejné substance. Připravuje se kukuřice s přibližně 360 nejrůznějšími léčebnými substancemi, proti vysokému tlaku, proti srdečním chorobám, proti cukrovce.

Rozhlasová stanice BBC Radio 4 včera pokračovala ve svém seriálu, nazvaném The Seeds of Trouble, Sémě potíží, o geneticky modifikovaných plodinách, vyráběných ve Spojených státech. Její reportér navštívil výzkumné středisko firmy Monsanto ve městě St. Louis. Pěstuje se zde nová generace biotechnologických plodin.

V jedné laboratoři firmy Monsanto se hledají bílkoviny, které mají charakteristiky insekticidů. Jakmile je taková bílkovina identifikována, vědci prostřednictvím genetických nástrojů identifikují gen, který takovou bílkovinu produkuje. Pak je možno včlenit ten gen do určité plodiny, takže začne ta plodina být vůči danému hmyzu odolná. Dosud není jasné, kolik genů bude možno včlenit do každé plodiny, kde je hranice.

V amerických supermarketech obsahuje v současnosti až osmdesát procent zpracovaných potravin (processed foods) geneticky modifikované plodiny. Jsou to všechno plodiny, které byly genetickým inženýrstvím pozměněny tak, aby obsahovaly nový, další gen, který je ochraňuje před viry a bakteriemi, anebo u nich vytváří odolnost vůči určitému herbicidu.

Za posledních 5 let přijali tuto biotechnologii američtí farmáři do takové míry, že 80 procent americké produkce sojových bobů a téměř třetina americké kukuřice je nyní geneticky modifikována.

Objevují se ale varovné signály, z nichž vyplývá, že všechno není tak pozitivní, jak argumentuje biotechnologický průmysl.

Vědci včleňují nové geny do buněk prostřednictvím speciální "pušky", jíž geny do buněk střílí. Geny opatřují povrchem ze zlata a wolframu, takže vzniknou kapsle o průměru asi jednoho mikronu, jsou asi tak velké jako prachová zrnka na televizní obrazovce. Jimi nabijí speciální pušku, do cíle umístí kus tkáně dané rostliny a z pušky vystřelí. Kapsle proniknou do tkáně rostliny a dostanou se až do buněčných jader. DNA se z těch kapslí tak dostane do chromozomů dané rostliny.

Americký stát Iowa je obrovským producentem obilí. Farmy jsou tam obrovské, každá má až třicet kilometrů polí. Biotechnologie umožňuje zemědělcům pěstovat plodiny na velké ploše s menším množstvím vynaložené energie než dříve. Plodiny, které jsou odolné vůči hmyzu, mají vyšší výnosy. Sojové boby, které jsou odolné vůči herbicidům, se lehčeji pěstují v prostředí bez plevele.

Dostat modifikovanou plodinu na trh trvá většinou pět šest let: rostlina se musí vylaďovat tradičním křížením a na trh jdou až její pátá či šestá generace. Američtí vědci argumentují, že pečlivě vybírají jen tak geneticky modifikované plodiny, kde modifikace nenarušuje běžné procesy růstu.

Někteří američtí farmáři však dosud odmítají pěstovat geneticky modifikované plodiny, z morálních důvodů, avšak firmy, které prodávají semena plodin, už odmítají zaručit, že nejsou jejich semena kontaminována geneticky modifikovanými plodinami. Ke kontaminaci geneticky nemodifikovaných plodin dochází i směšováním pylu, který létá vzduchem z okolních polí, na nichž se pěstují geneticky modifikované plodiny. Většina zpracovatelských firem už v Americe nerozlišuje mezi geneticky modifikovanými a nemodifikovanými plodinami. Je tedy pravděpodobné, že do několika let budou veškeré plodiny geneticky modifikovány.

Když americký státní regulační úřad Food and Drug Administration schválil geneticky modifikované plodiny, jeho vlastní vědci varovali, že nebude možné předpovědět, jakým způsobem budou ovlivněna i zvířata, která tyto plodiny konzumují, protože nevíme, zda konzumace jejich masa nebude škodit lidem. Povinně se v Americe podrobují bezpečnostnímu hodnocení jen nové výrobky; a u geneticky modifikovaných potravin není vždy jasné, co jsou "nové výrobky".

K Americe už několikrát došlo ke kontaminaci plodin, jinžmi plodinami, určenými pro odlišné účely. Tak se obilí, geneticky modifikované a schválené jen pro konzumaci zvířat, dostalo do potravin pro lidi a několik stovek druhů potravinových výrobků muselo být staženo ze supermarketů.

Loni v listopadu nařídila americká vláda, aby jedna zemědělská firma zlikvidovala půl milionu bušlů sojových bobů v Nebrasce, protože tato sklizeň byla kontaminována plodinami, geneticky modifikovanými pro výrobu léků.

I v Iowě zemědělci nyní pěstují "Pharmacorn", kukuřici, geneticky modifikovanou tak, aby se dala užívat při výrobě léků. Pěstuje se tam kukuřice obsahující bílkovinu, která má léčebné účinky pro pacienty trpící cystickou fibrózou. Včleňování této léčebné bílkoviny do kukuřice je čtrnáctkrát levnější než výroba léků ze stejné substance. Připravuje se kukuřice s přibližně 360 nejrůznějšími léčebnými substancemi, proti vysokému tlaku, proti srdečním chorobám, proti cukrovce.

Nesmírně důležitým principem je ovšem oddělování těchto plodin od sebe navzájem. Mezi jednotlivými poli musí být mezera velikosti 400 metrů. Jednotlivé druhy plodin se také oddělují časově, aby doba, kdy dochází k jejich opylování se navzájem, se neshodovala. Otázka je, zda je toto oddělování skutečně efektivní.

Někteří vědci však vyjadřují znepokojení nad tím, jaký dlouhodobý dopad by mohly mít geneticky modifikované potraviny na ornou půdu. Ukázalo se například v Arkansasu, že užívání určitého herbicidu na polích s plodinami, odolnými vůči tomuto herbicidu, usmrcuje prospěšné mikroorganismy v půdě, které tam vytvářejí dusík; toho je zapotřebí ke zdárnému vývoji plodin. Docházelo také k špatnému rozvoji kořenových systémů.

Zároveň vzniká také znepokojení, že možná genetická modifikace plodin pozměňuje rychlost evolučního vývoje bakterií a hub, že v půdě vznikají virulentnější patogeny. Například není vyloučeno, že by vzrostla odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Američtí zemědělci se také obávají, že přicházejí o možnost vlastního rozhodování, jak farmaří. Nemohou si totiž už normálně kupovat semena; musejí uzavírat dohody s firmou, která geneticky modifikovaná semena vyvinula. Firma, vyrábějící geneticky modifikovaná semena, má nad nimi veškerá autorská práva; zemědělec si nesmí žádná semena uchovat a zasít je další rok.

Riziko vzniklé z kontaminace znemožňuje i těm americkým farmářům, kteří pěstují geneticky nemodifikované plodiny, aby prodávali svou úrodu na trhy bez geneticky modifikovaných potravin jako v Evropě.

"Jiné zajímavé články na toto téma v angličtině (Doctors want GM crop ban) jsou zde a zde", poznamenává Miroslav Šuta.

                 
Obsah vydání       15. 1. 2003
15. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Srdce na Hradě se proměnilo v otazník Jan  Paul
15. 1. 2003 Všechna tři kola prezidentské volby skončila bez výsledku
15. 1. 2003 Odcházející monarcha vyzval k válce Milan  Valach
15. 1. 2003 I na ženách se teď zkouší viagra...
15. 1. 2003 V Brně se bude diskutovat o bezpečnosti chodců
15. 1. 2003 2002 - rok finančných škandálov Radovan  Geist
15. 1. 2003 Sémě potíží: o geneticky modifikovaných plodinách
15. 1. 2003 Škapík chce hladovkou prosadit informace o škodlivosti dětského kouření ve vysílání ČT
15. 1. 2003 Ĺudské práva a NATO zo Schusterovho pohĺadu Lubomír  Sedláčik
14. 1. 2003 Nestydové Zdeněk  Jemelík
14. 1. 2003 Kdo na Hrad patří, ať tam je Vladimír  Rott
14. 1. 2003 Veřejné zakázky: 3% výpalné z dodávek vládě Martin  Kunštek
15. 1. 2003 Veľký škandál sa skončil malou pokutou Vladimír  Bačišin
14. 1. 2003 Pete Tonwshend zatčen za to, že si stáhl z internetu dětskou pornografii
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová
14. 1. 2003 Je stát založen na válce?
14. 1. 2003 Afghánistán: Mluvil jsem s členem Karzaiovy vlády Martin D. Brown
13. 1. 2003 Dobré a zlé v "ideologii bez ideologií"; v "náboženství bez náboženství" Ondřej  Prokopius
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 1. 2003 2002 - rok finančných škandálov Radovan  Geist
15. 1. 2003 I na ženách se teď zkouší viagra...   
15. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Srdce na Hradě se proměnilo v otazník Jan  Paul
15. 1. 2003 Sémě potíží: o geneticky modifikovaných plodinách   
14. 1. 2003 Veřejné zakázky: 3% výpalné z dodávek vládě Martin  Kunštek
14. 1. 2003 Pete Tonwshend zatčen za to, že si stáhl z internetu dětskou pornografii   
14. 1. 2003 Nestydové Zdeněk  Jemelík
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová
14. 1. 2003 Je stát založen na válce?   
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
14. 1. 2003 Co je přímá demokracie? Jiří  Polák
14. 1. 2003 Evropský Konvent na půl cestě I.   
14. 1. 2003 Afghánistán: Mluvil jsem s členem Karzaiovy vlády Martin D. Brown
14. 1. 2003 Sovietski poradcovia a politické procesy - pozadie tragédie Viliam  Bernáth
13. 1. 2003 Dobré a zlé v "ideologii bez ideologií"; v "náboženství bez náboženství" Ondřej  Prokopius

Monsanto: geneticky modifikované potraviny RSS 2.0      Historie >
15. 1. 2003 Sémě potíží: o geneticky modifikovaných plodinách   
15. 10. 2002 Stop licenci na kontaminování Evropy GMO   
9. 8. 2002 Monsanto reagovalo na kritiku v Britských listech Miroslav  Šuta
6. 8. 2002 Proč být lacinou genetickou laboratoří firmy Monsanto? Miroslav  Šuta
25. 7. 2002 Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav  Drobník