27. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 1. 2003

Inovativní lidé jsou nepříjemní

Inovativní přístup je neefektivní, nedisciplinovaný, konfliktní a ikonoklastický; živí ho zmatek a rozpory. Jinými slovy, inovativní přístup je přesný opak toho, co si přeje většina rodičů pro své děti, většina ředitelů pro své podniky a většina politiků pro své státy. A inovativní lidé jsou ostatním nepříjemní.

Avšak bez inovací jsme odsouzeni -- nudou a monotónností -- k úpadku. Zdrojem inovací je kvalitní školský systém, povzbuzování odlišných názorů a podporování spolupráce -- jedním slovem rozrůzněnost.

Čím silnější je kultura (národní, instituční, generační), tím méně v ní dochází k inovativnímu myšlení. Běžně přijímané myšlenky a zakořeněné, konvenční myšlenky, normy, které široce respektuje celá společnost, předvídatelné zásady, které dodržují všichni -- taková civilizace je nepřítelem nových myšlenek. Společnost, která je hrdá na to, že je harmonická a homogenní, není schopna přijít s ničím originálním. Taková společnost nemusí originalitu aktivně potlačovat. Stačí, když se lidé mlčky ve všem shodují a jsou spokojeni s podporou zavedených názorů, statu quo.

Nad podstatou originálního, inovativního myšlení, životně důležitého pro ekonomický pokrok, se zamyslel v časopise Technology Review (anglicky viz zde) Nicholas Negroponte, jeden ze zakladatelů Media Lab na Massachussetts Institute of Technology a pravidelný fejetonista pro časopis Wired.

Silně heterogenní kultura vede k inovacím už prostě proto, že se její příslušníci na všechno dívají z nejrůznějších úhlů pohledu. Amerika je považována za "tavicí kotel" různých přistěhovalců, a často mnozí uvádějí, že vůbec žádnou jedinou vlastní kulturu nemá. USA získaly za posledních sto let téměř třetinu Nobelových cen a jsou zdrojem proudu inovací, které se staly podstatou světového ekonomického růstu.

Negroponte je přesvědčen, že se to děje ze dvou důvodů. Jedním z jich je, že Američané nestigmatizují ty, kteří se o něco pokusili a nevyšlo jim to. Neposmívají se jim. Naopak dávají investoři raději peníze osobám, kteří se už pokusili o realizaci nějakého podnikatelského projektu, který třeba selhal, než lidem, kteří se o vstup do byznysu pokoušejí teprve poprvé. Oceňuje se, že se lidé umějí poučit ze svých chyb.

Druhým důvodem je podle Negroponta, že Američané ochotně poslouchají mladé lidi a nesklánějí se, jak je tomu často v jiných kulturách, v úctě před lidmi staršími. Avšak, argumentuje autor, školský systém by se měl víc soustředit na mechaniku toho, jak se malé děti učí metodou pokusu a omylu. Nejzajímavější a nejplodnější je právě zjišťovat, co děti dělají špatně. Nejlepším způsobem, jak získat nové myšlenky, je analyzovat chybné procesy. Je to jako hledání chyb v softwarových programech. Je to daleko důležitější než memorování faktů.

Nesmírně důležité pro stimulaci tvůrčí kultury je hledání způsobů, jak povzbuzovat lidi, aby vyjadřovali množství nejrůznějších názorů. Mnoho dlouhodobě neřešitelných technických problémů vyřešili často lidé, kteří vůbec nebyli technici. Perspektiva je totiž důležitější než inteligence. Přitom je ironické, že vysokoškolské vzdělání dnes většinou podporuje uzavřenou specializaci v jediném úzkém oboru.

Je důležité podporovat interdisciplinární přístup. Teprve nedávno si lidé začali uvědomovat, že interdisciplinární přístup podporuje kreativitu. Maximalizujeme-li rozdíly mezi zázemím, kulturou a věkem účastníků diskuse o problému, zvýšíme pravděpodobnost, že výsledky nebudou takové, jaké jsme očekávali.

Důležité je podporovat lidi, kteří riskují. To je zvlášť obtížné uprostřed kariéry. Musejí vzniknout záchranné sítě pro lidi, kteří se pokusí o riskantní projekt, který skončí neúspěchem.

Dalším důležitým faktorem je povzbuzování otevřenosti a sdílení myšlenek. Počítačoví odborníci před časem projevovali neochotu sdílet to, co vypracovali, s jinými, protože na tom chtěli vydělat sami. V důsledku toho dospěly mnohé počítačové laboratoře k úpadku.

V "nové ekonomice" bude muset být výzkum umístěn v takových institucích, kde existují paralelní agendy a různorodý zdroj financování.

Inovativní práce se bude muset stát jevem, který není založen na konkurenci -- tak, jak to pochopilo Japonsko začátkem osmdesátých let, kdy financovalo tamější ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu spolupráci japonských firem v oboru robotiky, umělé inteligence a výroby polovodičů.

Velký myšlenkový pokrok většinou pochází z interakce lidí s absolutně rozdílným zázemím, schopných porozumět zároveň několika disciplínám, a majícím široké spektrum nejrůznějších zkušeností.

                 
Obsah vydání       27. 1. 2003
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní
27. 1. 2003 Británie poskytla OSN špionážní informace o Iráku
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Blair: válka může začít bez důkazů proti Iráku
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic
27. 1. 2003 Irák: Tyto dny jsou klíčové
25. 1. 2003 Dovolená v ose zla
27. 1. 2003 Oznámení iniciátorů bojkotu sítě T mobile
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu
27. 1. 2003 Neznámé fotky z Metra
26. 1. 2003 Zeman sklidil to, co zasel Josef  Trnka
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Je opravdu škoda, že prezident nebyl zvolen? Petr  Kuča
27. 1. 2003 Koho na Hrad, that is a question... Ivo V. Fencl
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Inflácia prezidentov aj na Slovensku Lubomír  Sedláčik
27. 1. 2003 Dôvera a paranoja: Najnovšia "kauza" ANO má viacero otáznikov Marián  Repa
27. 1. 2003 Rovní a rovnejší
Občania majú šancu vyhrať nad Fondom národného majetku SR
Vladimír  Bačišin
27. 1. 2003 Neisté smerovanie Európy Ľubomír  Tokár
24. 1. 2003 Ze Zemanovy cesty na Hrad zbyly trosky...
24. 1. 2003 Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD Ivan  David
24. 1. 2003 Diskuse o zničení Německa a o nacistické vině pokračuje
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu   
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní   
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů   
24. 1. 2003 První skupina "lidských štítů" se vydává do Iráku   
24. 1. 2003 Diskuse nad budoucností Špálovy galerie a Nadace Český fond umění Roman  Franta
23. 1. 2003 Druhá po Libuši Zdeněk  Jemelík
23. 1. 2003 "Až po vás, Václave"   
23. 1. 2003 Mohou dva idioti rozpoutat světovou válku? Martin  Škapík
23. 1. 2003 Jacques Derrida - symbol západního pseudointelektuálního diletantismu?