27. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 1. 2003

Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů

Možná pochopitelně přežívá mezi méně přemýšlivými občany a politiky středo a východoevropských zemí zidealizovaná představa, že jsou západní demokracie nezištnými obránci svobody a demokracie, ochotnými bránit humanitu a lidská práva padni komu padni. Znovu jsem si to připomněl, když jsem slyšel minulý čtvrtek na Glasgow University plamenná slova maďarského politika, bývalého náměstka maďarského premiéra z politické strany FIDESZ (která je nyní v Maďarsku v opozici) jak vyjadřuje pevnou víru v NATO a Spojené státy jako zásadní "obhájce svobody a demokracie".

Jistěže je dobré pro postkomunistické země střední a východní Evropy být členem západních obranných a ekonomických struktur, zároveň je však asi pošetilé spoléhat na pomoc západních demokracií zcela stoprocentně a nekriticky. Státy a jejich vlády jednají svou podstatou sobecky; pragmaticky ve svém vlastním zájmu: nikde není zaručeno, že by západní vojenské či ekonomické společenství zasáhlo ve prospěch malých středoevropských zemí, pokud by to protiřečilo jejich přímým strategickým zájmům. Ano, je to neférové - malé země a společenství bez moci to na světě znevýhodňuje. Měli bychom si to ale uvědomovat.

V tomto smyslu byl vážným varovným poselstvím dokumentární film televize BBC v pravidelném pořadu Correspondent, který se vysílal v neděli večer 26.1. v hlavním vysílacím čase na BBC 2 a v němž reportér Fergal Keane výmluvně zdokumentoval jednu otřesnou historickou epizodu, v níž Spojené státy - z čistě strategických důvodů - v minulých letech hodily humanitu a lidská práva - které normálně proklamují - přes palubu:

(Podrobnosti o této kauze naleznete v angličtině na stránkách BBC zde a zde.)

Během první světové války, v roce 1915, došlo v Turecku k rozsáhlým masakrům tamější velké, významné a hospodářsky prosperující arménské katolické menšiny. Je pravda, že během války se arménské bojůvky postavily na stranu ruských vojsk, která vtrhla do Turecka. Reakcí turecké vlády bylo zahájit genocidu proti svému arménskému obyvatelstvu. Při ní zřejmě zahynuly statisíce příslušníků arménské menšiny v Turecku. Někteří odhadují počet mrtvých až na milion. Byla to první genocida v genocidním dvacátém století.

Vraždění bylo zdokumentováno zejména podrobnými depešemi amerických diplomatů v Ankaře; fotografické záznamy pořídil s nasazením vlastního života jeden německý fotograf.

Turecko dodnes celou genocidu absolutně popírá. Existují však o ní nesporné důkazy, zejména právě v amerických vládních archivech, jde o zprávy a dokumenty vypracované v roce 1915 americkými diplomaty v Turecku. Existuje také množství dobových svědectví pamětníků; některé z nich televizní film BBC interviewoval.

V posledních letech vlády prezidenta Clintona se téměř podařilo arménské diaspoře ve Spojených státech přimět americký Kongres, aby hlasováním přijal rezoluci, která by odsoudila genocidu Arménů v roce 1915 a potvrdila, že existují dokumenty, že k ní skutečně došlo. Americký Kongres se přikláněl k schválení této rezoluce, ale na poslední chvíli vyvinula turecká vláda silný tlak na prezidenta Clintona, který v roce 2000 přesvědčil předsedu amerického Kongresu, aby byla rezoluce odmítnuta. Američané totiž potřebují Turecko jako strategického vojenského partnera, a tak jdou lidskoprávní ohledy stranou. Nynější americký prezident George W. Bush Arménům také slíbil, před tím, než byl zvolen do úřadu, že jeho vláda tureckou genocidu Arménů v roce 1915 odsoudí. Nestalo se tak: Bush potřebuje Turecko jako spojence pro svou plánovanou válku proti Saddámu Husajnovi. Priorita strategických cílů USA před lidskoprávními normami však zpochybňuje samotnou plánovanou válku proti Iráku. Citujeme ze závěru dokumentárního filmu televize BBC, který se vysílal v neděli večer:

(turecká velvyslankyně v USA Solmaz Unaydinová:) Podle mého osobního názoru to způsobila vynikající předvídavost pana prezidenta Clintona, to, že dokázal ocenít, jak důležité je pro Spojené státy Turecko v celém regionu, a že si uvědomil, jakou hodnotu připisují Spojené státy našemu přátelství a spolupráci jako spojenci v NATO.

(poslanec amerického Kongresu:) No, Turecko nejrůznějším způsobem vyhrožovalo. Tvrdilo, že budou američtí vojáci v Turecku v ohrožení. Turecká vláda vždycky předstírá, že ona to myslí dobře, ale že hrozí, že se v této otázce vzbouří obyvatelstvo. Jinými slovy: turecká vláda nebude mít problém, pokud by byla tato rezoluce schválena, ale dojde k pouličním demonstracím a američtí turisté a američtí vojáci už nebudou v Turecku v bezpečí. Podle mého názoru je to absolutní nesmysl. Je to turecká vláda, která nechce uznat tuto genocidu.

(reportér:) Ale s novým americkým prezidentem měli dostat Arméni novou šanci. George W. Bush učinil před svým zvolením v předvolební kampani příslib: "Arméni se stali terčem genocidy," konstatoval Bush. "Budu-li zvolen prezidentem, zajistím, aby náš národ řádně uznal tragické utrpení arménského národa." (Záběry na Bushův písemný příslib v tomto smyslu.) To ovšem Bush sliboval, než se dostal k moci a než zahájil přípravy na válku proti Saddámu Husajnovi. George Bush nutně potřebuje pomoc nové turecké vlády. Amerika chce zahájit pozemní invazi do Iráku z Turecka. V prosinci 2002 charakterizoval Bush tureckého premiéra při jeho návštěvě v Bílém domě Turecko jako "strategického spojence" a "přítele Spojených států". Dodal, že chtějí Spojené státy s Tureckem spolupracovat na "udržování míru".

(arménský katolický kněz:) Na jedné straně hovoří Američané o lidských právech, že podporují lidská práva, na druhé straně však odmítají z politických důvodů uznat tuto genocidu.

(bývalá turecká poslankyně Tayyibe Guleková:) Chytřejší země a chytřejší lidé v těchto zemích si uvědomují, že spolupráce s Tureckem a dosažení stability a rovnováhy v tomto regionu je důležité pro společné dobro nás všech. Bohužel, jiní lidé mají úzkoprsé zájmy a neuvědomují si to.

(americký poslanec:) Západ tradičně povzbuzoval Armény a pak je vždycky nechal v úzkých, když Arméni potřebovali pomoc. Takže není důvodu, proč by neměli Arméni mít pocit, že jsou zrazeni. Byli zrazeni.

                 
Obsah vydání       27. 1. 2003
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní
27. 1. 2003 Británie poskytla OSN špionážní informace o Iráku
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Blair: válka může začít bez důkazů proti Iráku
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic
27. 1. 2003 Irák: Tyto dny jsou klíčové
25. 1. 2003 Dovolená v ose zla
27. 1. 2003 Oznámení iniciátorů bojkotu sítě T mobile
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu
27. 1. 2003 Neznámé fotky z Metra
26. 1. 2003 Zeman sklidil to, co zasel Josef  Trnka
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Je opravdu škoda, že prezident nebyl zvolen? Petr  Kuča
27. 1. 2003 Koho na Hrad, that is a question... Ivo V. Fencl
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Inflácia prezidentov aj na Slovensku Lubomír  Sedláčik
27. 1. 2003 Dôvera a paranoja: Najnovšia "kauza" ANO má viacero otáznikov Marián  Repa
27. 1. 2003 Rovní a rovnejší
Občania majú šancu vyhrať nad Fondom národného majetku SR
Vladimír  Bačišin
27. 1. 2003 Neisté smerovanie Európy Ľubomír  Tokár
24. 1. 2003 Ze Zemanovy cesty na Hrad zbyly trosky...
24. 1. 2003 Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD Ivan  David
24. 1. 2003 Diskuse o zničení Německa a o nacistické vině pokračuje
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu   
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní   
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů   
24. 1. 2003 První skupina "lidských štítů" se vydává do Iráku   
24. 1. 2003 Diskuse nad budoucností Špálovy galerie a Nadace Český fond umění Roman  Franta
23. 1. 2003 Druhá po Libuši Zdeněk  Jemelík
23. 1. 2003 "Až po vás, Václave"   
23. 1. 2003 Mohou dva idioti rozpoutat světovou válku? Martin  Škapík
23. 1. 2003 Jacques Derrida - symbol západního pseudointelektuálního diletantismu?