27. 1. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 1. 2003

Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak

Vláda má nový vysoký úřad pro "lidské zdroje". Stejné slovní spojení nalezl každý, kdo se prokousal závějemi slov v "Bílé knize"- akčním dokumentu Ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy. Krčí se stydlivě vedle slova "personální". Je vyvěšeno i na internetu (http://www.msmt.cz).

V češtině termín "řízení lidských zdrojů" (ŘLZ) působí nepřirozeně, ačkoliv by tomu časem mělo být v porovnání s neosobní "personalistikou" a bývalými "kádrovými odděleními" naopak.

Byrokratické struktury krajského zřízení a státem vnucovaná právní subjektivita škol a zařízení jdou proti duchu jeho mezinárodních konceptů. Ty předpokládají úzkou spolupráci se zaměstnancem jako individualitou, nové definování kvalifikace při využívání širších a pružnějších způsobilostí (kompetencí) lidí.

Čím jsou organizace menší, tím bývá situace zaměstnanců horší. Pravděpodobně zde např. nikdo neví, v kolika školách dnes už vůbec neexistují nebo nesmějí vzniknout odborové organizace a proč a jak to souvisí s neprofesionálně zneužívanými pravomocemi ředitelů škol a zařízení.

Přitom nejen ve školství se tu postupně za deset let změnily role a očekávání všech partnerů uvnitř i vně rozhodovacích a sociálních procesů a i tradiční odborové a profesní organizace mají novou, obtížnou pozici. To, zdá se, v tichosti a takticky pochopily i "staré" školské odbory a přizpůsobily tomu svoji strategii a taktiku. Zřejmě to zatím ale nedochází mladým kohoutkům, kteří založením nových "klubů" ale fakticky nových "konkurenčních" odborů na už zastaralém principu "síla proti síle" chtějí nyní získat hegemonii ve školním kurníku.


Učitelstvo za 1. republiky patřívalo k dobře situované střední vrstvě. Odcházelo do důchodu s celým služným. Zakrývat dnes tento fakt znamená pokračovat v pokrytectví, které ve školství začalo po únorovém převratu, kdy zapomenutý aktivista Koubek, co osobně vyhodil z úřadu ministra školství Jaroslava Stránského, na povinných učitelských shromážděních hřímal, že si kantor za 1. republiky nemohl koupit ani boty. Možná, že o tomto základním civilizačním životním úkonu ale leckterý kantor-muž přemýšlí až nyní, a bez vietnamských trhovců by sebe a děti neobul.

Dnes je prostě situace všech školských zaměstnanců úplně jiná - je až extrémně diferencovaná. Od listopadu 1989 se tu rozevírají nůžky mezi řadovými kantory a liniovými manažery ( např. řediteli škol a všelijakých těch poraden, center, ústavů atd.) a vyšší školskou byrokracií na všech úrovních státní a veřejné správy. Školský establishment nám tu neúnosně zbytněl, a nabaluje se i na vedení škol. Stále nám přibývají další novodobí vašnostové a podivné právní subjekty, které velmi rafinovaně parazitují na rozpočtu školské kapitoly rozpočtu.


O sociologické situaci učitelstva na přelomu třetího tisíciletí, na rozdíl od Polska, Velké Británie nebo USA, víme velmi málo. Obdobně rozsáhlá šetření se velmi dobře pamatuji pokusil udělat v 60. letech jen bývalý režim, zde na podobné téma pracují a publikují jen jednotliví badatelé-nadšenci.

I pro školství při tom platí standardní hvězdice vztahů pro řízení lidských zdrojů, kde na jednom vrcholu je dosahovaná úroveň platu, a na dalších neméně významné ukazatele: Pravidla kariérního postupu v zaměstnání, sociální klima ve školách, jistoty zastřešené silnými odbory, profesní prestiž podepřená komplexem výhod (tzv. sabbatique a benefity - např. přístup k telefonu, internetu, ke stážím a studijním, zdravotním, tvůrčím a rodinným dovoleným, různá doškolování, tréninky, ale i možnost dálkovým nebo distančním způsobem si zvyšovat učitelskou kvalifikaci aj.).

Nejsou to zas tak úplné novinky! Mnohé z toho, co nazýváme módními termíny, znalo už staré Rakousko. Řada literárních a vědeckých děl (např. kdysi tak populárního a vlivného Aloise Jiráska) by jinak vůbec nikdy ani nevznikla.

Národní ambice a možnosti jsou při tom velmi odlišné i v současné Evropě. Z dnešního Skotska je tu např. dostupný auditorský inspekční manuál, který podrobně zkoumá "étos školy". Zkuste s "étosem školy" vyrukovat zde, a pokud učíte, řídíte nebo "fungujete" v inspekci skončíte nejspíš se svojí kariérou. Noví šéfové "lidských zdrojů" by se proto měli věcněji konfrontovat s "maličkostmi", které nejsou v naší školské tradici zas tak "nové".


Jsou tu ovšem ještě zásadnější problémy : Např. proč byrokratizace školství typická pro bývalý režim, neustupuje, a stupňuje se? Proč ji průběžně provázejí efekty nedůvěry, závisti a šikanování kantorů? A spousta dalších otázek!

Dříve ve školství neexistovala dovolená pro učitele ze zákona a vystačilo se zásadou, že učitel má volno, když se ve škole neučí. Nikomu to nevadilo. Učitel neměl "přípravný týden" na konci srpna. Diskuse o "úvazcích učitelů" , o "přímé" a "nepřímé" výchovné práci, a "zda nám ti učitelé vůbec pracují dost hodin", přišly se socialismem.

Do té doby ovšem nebyly ani "pětiletky", ani úderníci. Předseda odborů Antonín Zápotocký, pak druhý "dělnický president" a spisovatel, volal po skončení "komedie se svátky". I teď ale mají učitelé volna čím dál méně a i o něm žijí v obavách , co je zase čeká ve škole. I někteří novináři jako by ztratili soudnost.

Oblíbený velký deník nedávno zveřejnil článek s diskreditačním nadpisem: "Čeští učitelé mají volna dost". Jak ale v takové atmosféře možné pracovat tvořivě, vymýšlet si nové učební programy "z vlastní hlavy"? Kdy, jak a kde si mají kantoři doplňovat tu tak preferovanou kvalifikaci, za co si mají nakupovat odporně drahé knihy? O volném a bezplatnému přístupu na internet může obyčejnému učiteli většinou jen zdát! Po deseti letech a hodinu po dvanácté se nyní z milosti státu učí většinoví učitelé základům počítačové gramotnosti! Je to jednak ostuda, jednak humbuk.


Shrnujeme nekonečně omílané téma: Znovu se tu nyní nepoučeně a velmi primitivním stále častěji až vulgárním, agresivním slovníkem mluví o nízkých učitelských platech.

Je ale bohužel skutečností, že existenční i finanční motivace učitelstva byla dříve lépe propracovaná. Byla vázána na věk, klasifikaci , kvalifikaci a na místo působení. Být ustanoven učitelem nebylo jednoduché jako dnes.

Po zkoušce učitelské způsobilosti teprve následovalo jmenování učitelským čekatelem a pak učitelem. Definitiva se týkala ustanovení na konkrétní škole, podle místa. Pro učitele byla taková systemizace ( "definitiva") motivací, aby se povolání věnoval jako poslání, vážil si ho, věnoval se veřejné osvětě a dalším občanským a spolkovým aktivitám. Měl k tomu nepochybně i chuť, neboť žil bez existenčních úzkostí a stresů a navíc ve školství převažovali muži.

Někteří odborní učitelé základních škol byli velmi zvídaví, tvůrčí, měli metodické nebo vědecké ambice. Postupně získali několik nebo dokonce všechny odbornosti. To bylo na druhé straně pro provoz školy výhodné, ale záleželo to především na píli, schopnostech a dovednostech kantorů. Za obecně dostupné vysokoškolské vzdělání kantorů se bojovalo, nebo se budovalo svépomoci!

Všichni byli placeni podle tarifního platu stanoveného zákonem, v platu nebyla žádná pohyblivá část. Pouze řídící učitelé a ředitelé měli příplatky! Důležité pro kantorský rozpočet bylo i činovné podle místa. To muselo odpovídat finančním nákladům na bydlení, stravování a v některých případech i cestování. Proto bylo tehdy na vesnici nižší než ve městě a nejvyšší zas v Praze a dalších velkých městech s vysokými životními náklady. Bylo to hodně peněz! Činovné se vypočítávalo podle počtu obyvatel.

Na důchod si většina učitelů a učitelských dvojic dokázala nastřádat na pěknou vilku, ve třicátých letech v menších městech v době nezaměstnanosti dokonce vznikaly celé úřednické a učitelské čtvrti stavěné "na klíč". Už před Druhou světovou válkou učitelé často jezdili také v autech.

Zejména magistrát města Prahy byl k učitelstvu velkorysý. Ještě připlácel svým učitelům k platu stanovenému zákonem. Bralo se dvakrát za rok a k Vánocům ještě tzv. rybné. Obdobně připlácel učitelům, ředitelům a inspektorům na Moravě i arci-vykořisťovatel Tomáš Baťa.


Systém odměňování zaměstnanců z hlediska náročných požadavků na ŘLZ v moderních organizacích musí být přitažlivý, spravedlivý a jasný. Všechny nové koncepce odměny za práci dnes jako v minulosti zahrnují pestřejší škálu i nepřímých (posunutých) a nepeněžních sociálních , etických a profesionálních stimulů.

Moderní koncepty ŘLZ počítají s "generickou způsobilostí" (širšími schopnostmi a dovednostmi). To se dnes ovšem týká nejen učitelů, ale i přípravy jejich žáků.


Z některých výroků současné ministryně školství plyne, že si uvědomuje, že odměňování ve školství je dnes velmi subjektivní a není v souladu s náročnými požadavky na řízení moderních organizací.

Současné české školství v Česku skutečně ani jeden z požadavků na vysokou jakost řízení lidských zdrojů nesplňuje. I proto se atmosféra ve státním, veřejném, ba i soukromém školství neustále zhoršuje.

                 
Obsah vydání       27. 1. 2003
27. 1. 2003 Hans Blix nedal OSN k dispozici žádný "kouřící revolver"
27. 1. 2003 Jak Američané zradili Armény ze strategických důvodů Jan  Čulík
27. 1. 2003 Inovativní lidé jsou nepříjemní
27. 1. 2003 Británie poskytla OSN špionážní informace o Iráku
26. 1. 2003 Znal jsem Zbigniewa Brzezinského - jeho vliv na americkou politiku je pořád silný Miroslav Václav Steiner
25. 1. 2003 Blair: válka může začít bez důkazů proti Iráku
25. 1. 2003 Irák: zbrojní inspektoři OSN nenašli nic
27. 1. 2003 Irák: Tyto dny jsou klíčové
25. 1. 2003 Dovolená v ose zla
27. 1. 2003 Oznámení iniciátorů bojkotu sítě T mobile
26. 1. 2003 Monitor Jana Paula: Hutka nebude s Gottem a Vondráčkovou zpívat Havlíčku, Havle! Jan  Paul
27. 1. 2003 Co dělat, když české televizní stanice šíří propagandu
27. 1. 2003 Neznámé fotky z Metra
26. 1. 2003 Zeman sklidil to, co zasel Josef  Trnka
26. 1. 2003 Ve Štrasburku soud reagoval za tři dny Zdeněk  Jemelík
27. 1. 2003 Čulíkův "básník trapnosti" Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Je opravdu škoda, že prezident nebyl zvolen? Petr  Kuča
27. 1. 2003 Koho na Hrad, that is a question... Ivo V. Fencl
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
27. 1. 2003 Náboženské křižovatky Josef  Veger
27. 1. 2003 Inflácia prezidentov aj na Slovensku Lubomír  Sedláčik
27. 1. 2003 Dôvera a paranoja: Najnovšia "kauza" ANO má viacero otáznikov Marián  Repa
27. 1. 2003 Rovní a rovnejší
Občania majú šancu vyhrať nad Fondom národného majetku SR
Vladimír  Bačišin
27. 1. 2003 Neisté smerovanie Európy Ľubomír  Tokár
24. 1. 2003 Ze Zemanovy cesty na Hrad zbyly trosky...
24. 1. 2003 Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD Ivan  David
24. 1. 2003 Diskuse o zničení Německa a o nacistické vině pokračuje
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 1. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Školství RSS 2.0      Historie >
27. 1. 2003 Čeští učitelé jsou na tom špatně, ale ani nevíme jak Ivo V. Fencl
17. 1. 2003 ŠKOLSTVÍ: Nízké platy učitelů odnesou především žáci Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České školství versus Charta učitelů z roku 1966 Radek  Sárközi
14. 1. 2003 České a britské školství: Stačí srovnávat Jaroslav  Vávra
8. 1. 2003 O čekání na důstojné učitelské platy, na důstojné hodnocení učitelů, ale nejen o tom Jaroslav  Vávra
3. 1. 2003 Čeští studenti: "Skotská pohádka" Jan  Čulík
3. 1. 2003 Platy učitelů Radek  Sárközi
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO   
26. 11. 2002 Stávková pohotovost v SOŠ na Praze 3   
20. 11. 2002 Ve jménu (vysokoškolského) zákona Topí  Pigula
30. 10. 2002 (Britské) univerzity "potřebují vybírat vysoké školné, mají-li obstát v mezinárodní konkurenci"   
11. 10. 2002 NATOidní normalizace? Účast na politickém školení je zase povinná... Václav  Votruba
9. 10. 2002 Škola včera, dnes... a možná ještě zítra Darius  Nosreti
23. 9. 2002 Skandál se známkováním britských maturit   
3. 9. 2002 Učitelé, zvedněte hlavu! Výzva k vyhlášení stávky