27. 5. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Daniel Cohn-Bendit
27. 5. 2003

Daniel Cohn-Bendit má stále chuť na politiku

PROFIL

Daniel Cohn-Bendit rozhodně není nezajímavou osobou. Za 57 let svého života stihl být vůdcem studentské revoluce i místostarostou Frankfurtu, anarchistickým squatterem i poslancem Evropského parlamentu, odpůrcem kapitalismu a vysoké politky i nadšeným zastáncem Eura a Evropské unie. Cohn-Bendit je Němec, úřaduje ve Štrasburku, kam ho zvolili Francouzi. Jaký tedy byl dosavadní život muže, kterého Adam Michnik nazval stoprocentním Evropanem?

Pozvánka na návštěvu Daniela Cohn-Bendita v Praze BL
Hnutí Zelených v krizi BL
Pražská lekce BL

Cohn-Bendit se narodil 4. dubna 1945 ve francouzském Monatubanu. V roce 1965 ukončil studium na škole v německém Oberhambachu a vzápětí byl přijat na Univerzitu v Nanterres. Zde, na předměstí Paříže, studoval sociologii. Svoji proslulost však získal nikoli studiem, ale jako nejvýraznější mluvčí studentů během studentské revolty v květnu 1968. Robert Merle ho v románu Za sklem popisuje jako zrzavého přitloustlého lišáka, který vždy přesně věděl kdy a kde se má objevit a co má s náležitou dávkou charismatu říct. Cohn-Bendit, neboli Rudý Dany, se začal radikalizovat po smrti studenta Benno Ohnesorga v Berlíně v červnu 1967. Organizoval činnost krajně levicových skupinek, stal se neformálním mluvčím studentů revoltujících studentů, mezi jeho nejbližší přátele patřil například Rudi Dutschke. Za narušování pořádku byl tento symbol studentské revoluce z Francie vyhoštěn, je totiž držitelem německého občanství. O deset let později však Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že jeho vyhoštění bylo nezákonné a tehdejší francouzský prezident Giscrad d'Estaing musel vyhoštění zrušit.

Po nuceném návratu do Německa se Cohn-Bendit usídlil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se seznámil s Joschkou Fischerem. Cohn-Bendit pracoval v knihkupectví, byl aktivním členem anarchisticko-spontaneistické scény, bydlel ve squattu, účastnil se pouličních bojů ve skupině nazvané Revoluční boj, zakládal hnutí Kinderladen, které ve Frankfurtu provozovalo alternativní mateřskou školku. Jak již bylo uvedeno, v roce 1978 bylo zrušeno jeho vyhoštění z Francie, Cohn.Bendit se však rozhodl setrvat ve Frankfurtu a působil zde jako vydavatel a odpovědný editor listu Pflasterstrand, což byl zastřešující plátek frankfurtské alternativní scény.

V roce 1984 vstoupil do německých Die Grünen, tedy do strany, která již rok byla stranou parlamentní. Kde se vzala taková proměna radikálního Rudého Danyho? Na počátku osmdesátých let si prý uvědomil, že revolty a alternativní akce jsou zbytečné bez politické reprezentace. Proto se odvrátil od násilí a radikalismu a přiklonil se k participaci na institucionální politice. Zelené si prý vybral proto, že se jako jediná politická síla skutečně zavázali k ochraně lidských práv, sociální a generační spravedlnosti a trvale udržitelného rozvoje. Cohn-Bendit patřil od počátku k realistickému křídlu strany pod vedením Joschky Fischera, jenž prosazovalo větší profesionalizaci strany, participaci na vysoké politice atd.

Po volbách v roce 1989 vznikla na frankfurtské radnici rudo-zelená koalice a Cohn-Bendit se stal místostarostou pro multikulturní záležitosti. Zasazoval se za liberální imigrační politiku, dodržování práv pro všechny občany, rozvoj všech druhů kultury a umění. Za svoji podporu vojenské intervence na ochranu bosenských muslimů se však stal terčem kritiky pacifistického křídla zelených. V červnu 1994 se konaly volby do Evropského parlamentu, v kterých pro německé zelené (Bündis 90-Die Grünen) hlasovalo 10,1% voličů. Křeslo evropského poslance získal i Daniel Cohn-Bendit.

V roce 1999 se francouzští zelení (Les Verts) rozhodli pojistit si cestu do Evropského parlamentu, proto do čela své kandidátky postavili Cohn-Bendita. Jeho předvolební kampaň začala při příležitosti třicátého výročí studentských protestů v květnu 1968. Cohn-Bendit se stal oblíbencem médií, účastnil se demonstrací a besed, na podzim 1998 vyšel jeho knižní rozhovor Chuť na politiku. V něm Cohn-Bendit označil zelené za třetí proud evropské levice vedle socialistů a komunistů, za politickou sílu budoucnosti, která by měla do politické agendy vnést témata jako globalizace, klonování, přistěhovalci, feminismus, legalizace měkkých drog, sexuální menšiny, mezinárodní solidarita, regulace trhu v nadnárodním měřítku atd. V červnových volbách získali Les Verts 9,7 % hlasů, což zajistilo mandát devíti poslancům, pochopitelně včetně Cohn-Bendita.

Od ostatních zelených se však Cohn-Bendit v některých svých názorech značně odlišuje. Například považuje globalizaci za šanci na zlepšení života po celém světě, přivítal zavedení jednotné měny Eura a je vůbec velkým zastáncem a propagátorem Evropské unie. Žádá ochranu evropského kulturního zakotvení, rozšíření pravomocí Evropského parlamentu a Evropské komise a co nejrychlejší integraci bývalých komunistických zemí a také Turecka do unie. Cohn-Bendit říká, že Evropa by měl být nezávislý, autonomní politický subjekt, který si musí uvědomit svoji spoluzodpovědnost za to, co se děje ve světě.

14. listopadu 2001 se Cohn-Bendit stal spolupředsedou frakce zelených a regionalistů v Evropském parlamentu pod názvem Zelení-Evropská svobodná aliance (G-EFA). Je také členem komise EP pro zahraniční vztahy, bezpečnost a obrannou politiku, členem komise pro ústavní záležitosti a komise pro kulturu, mládež, vzdělání, média a sport.

Vyjadřování se k aktuálním otázkám patřilo vždy k Cohn-Benditovým přednostem. V současnosti se bije za existenci Mezinárodního trestního tribunálu. V době války proti Iráku se řadil k odpůrcům tohoto konfliktu. Nestál však na straně Saddáma Husajna. Cohn-Bendit souhlasí s tím, že společným zájmem všech je zbavovat lidi diktatur, ovšem snaží se nalézt takovou podobu intervence, která by z vojenské intervence učinila výjimku, nikoli princip. Kritizuje americké neokonzervativce, kteří hledí pouze na své zájmy a zapomínají na odpovědnost a nepřináší žádné řešení ekologické krize a sociální nespravedlnosti.

Daniel Cohn-Bendit žije s manželkou a dvěma syny ve Frankfurtu, je autorem či spoluautorem deseti knih a dvou filmů, držitelem čestného doktorátu na Katolické univerzitě v Tilburgu.

                 
Obsah vydání       27. 5. 2003
27. 5. 2003 Chcete si koupit mou ledvinu? Jan  Čulík
27. 5. 2003 Chovatelé kuřat znovu používají antibiotika
27. 5. 2003 Francie: Je Dominique Baudis obětí ďábelských intrik? Josef  Brož
27. 5. 2003 Praha: Budou o nových stavbách rozhodovat jen jednotlivé městské části?
26. 5. 2003 Dánská otevřenost šokuje EU
27. 5. 2003 ČR "zachránila firmu CME před bankrotem" Jan  Čulík
27. 5. 2003 Jak spolu bojují Pentagon a americké ministerstvo zahraničí
27. 5. 2003 Ruské peklo
27. 5. 2003 Pohlednice z Timoru XI. Jaroslav  Kováříček
27. 5. 2003 Daniel Cohn-Bendit má stále chuť na politiku Ivo  Krsek
27. 5. 2003 Deset let Učitelských listů
27. 5. 2003 Do Prahy poběží mentálně postižení sportovci
25. 5. 2003 Dobrou zprávu já přináším vám Dominik Joe Pantůček
26. 5. 2003 Chcete mít obsah BL na své stránce?
27. 5. 2003 Vstup do EU z hlediska ochrany životního prostředí Jan  Zeman
27. 5. 2003 Uškodí nebo pomůže Evropská unie životnímu prostředí v ČR ? Jan  Dusík
27. 5. 2003 Atlantické spoločenstvo nie je kultúrny spolok
27. 5. 2003 Dvadsaťpäť hodín pred zrkadlom Filip  Samuel
27. 5. 2003 Slabosti víťaza
27. 5. 2003 Profesor Adam Daniel Rotfeld: Nikoho nepoškodiť
26. 5. 2003 Šéf je slon Marta  Pilařová
26. 5. 2003 USA vyhlašuje válku proti euru
26. 5. 2003 Dvě opery na teroristická témata
25. 5. 2003 Inkorektní jednání jako program nevzdělanců Josef  Trnka
23. 5. 2003 Jak jíme kuřata napuštěná vodou a bílkovinami z kravských kůží
26. 5. 2003 V Kolíně nad Rýnem se konala feministická konference
2. 5. 2003 Hospodaření OSBL za duben 2003
5. 2. 2003 Pošta redakci
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2003 Chovatelé kuřat znovu používají antibiotika   
27. 5. 2003 Jak spolu bojují Pentagon a americké ministerstvo zahraničí   
27. 5. 2003 Chcete si koupit mou ledvinu? Jan  Čulík
27. 5. 2003 Pohlednice z Timoru XI. Jaroslav  Kováříček
27. 5. 2003 Daniel Cohn-Bendit má stále chuť na politiku Ivo  Krsek
27. 5. 2003 Francie: Je Dominique Baudis obětí ďábelských intrik? Josef  Brož
26. 5. 2003 Deutsche Bahn AG - jízdenky dražší než letenky? Radek  Mokrý
26. 5. 2003 James Woolsey: USA musejí vytvořit pro Irák a Afghánistán nový Marshallův plán   
26. 5. 2003 USA vyhlašuje válku proti euru   
26. 5. 2003 Jsou Češi "Slovani", a proto obětí Západu? Jan  Čulík
26. 5. 2003 Češi zchudli, dobře se s nimi oře, ale viník je nalezen - slovanský komplex Radek  Mokrý
26. 5. 2003 Politická reforma na Ukrajine: Neúplná skladačka   
26. 5. 2003 Zamyšlení nad Marxem a marxismem na počátku 21. století Marcel  Zachoval
23. 5. 2003 Na IDETu 2003 se vystavovaly zakázané miny   
23. 5. 2003 Stávají se komunisté v ČR významnou politickou silou? Miloš  Dokulil

Zelení RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2003 Daniel Cohn-Bendit má stále chuť na politiku Ivo  Krsek
23. 5. 2003 Zelená vpravo, vlevo, vpředu nebo vzadu? Ivo  Krsek
13. 5. 2003 Screamers ze Strany zelených zaútočí z posluchárny č. 24 Pavel  Pečínka
5. 5. 2003 Nové revolty proti systému Immanuel  Wallerstein
5. 5. 2003 Pavel Pečínka bílý a ještě tmavozelený. Inspiroval i jeho Joschka Fischer? Štěpán  Kotrba
30. 4. 2003 Klikaté cesty Pavla Pečínky aneb zelený politický lobbismus za zápočet? Štěpán  Kotrba
16. 4. 2003 Jak Zelení mění evropskou politiku Miroslav  Mareš
16. 4. 2003 Kupředu Zelená! Pavel  Uhl
6. 3. 2003 Rakouští "Zelení" chtějí navázat dialog s ČR   
25. 2. 2003 Bludy skeptického ekológa Eugen  Gindl
29. 11. 2002 O škodlivosti zelené politické politiky Pavel  Franc
7. 6. 2002 Literární noviny: "Volte Jakuba Patočku!" (Nebo ne?) Jan  Čulík
5. 6. 2002 Jakub Patočka chce mocí mermo do politiky Jan  Čulík
15. 2. 2002 Jakub Patočka kdysi: sledujeme začátek frašky   
11. 2. 2002 Projdou Sorosovi kandidáti do Sněmovny na kandidátce Koalice? Štěpán  Kotrba