9. 10. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 10. 2003

Vzestup a pád českého kapitalismu

Martin Myant, The Rise and Fall of Czech Capitalism, vydavatelství Edward Elgar, Cheltenham UK, Northampton USA, 2003, 288 stran. Cena 95 amerických dolarů.

Pozoruhodná kniha britského autora, profesora na universitě v Paisley Martina Myanta, je věnována souhrnnému hodnocení období transformace v České republice. V domácí či zahraniční literatuře lze stěží nalézt tak důkladné vylíčení nedávné ekonomické historie transformující se ekonomiky, psané s patřičným nadhledem. Autor je zasvěceným pozorovatelem, jehož hodnocení je oproštěno od tendenčního výkladu a bezprostředních osobních či politických zájmů. K pochopení nadpisu je třeba dodat, že výrazem o pádu českého kapitalismu chce autor vyjádřit převod vlastnictví do rukou českých majitelů při privatizaci, pro který je ve zdejším tisku vžito označení "česká cesta".

Studie představuje ucelený výklad klíčových událostí od přijaté strategie transformace v makroekonomickém i mikroekonomickém pohledu a používaných postupů při jejím prosazování až po kritické hodnocení dosažených výsledků. Autor využil svých znalostí českého prostředí, získaných na četných vědeckých stážích i své znalosti českého jazyka k důkladnému studiu bohatých faktických pramenů, které jinými odborníky nebyly zatím tak soustavně a podrobně zpracovány. Získané poznatky soustředil do uceleného díla, jaké nebylo dosud vydáno ani za jinou transformující se středoevropskou ekonomiku.

V díle jsou široce využity poznatky ze světové literatury, věnované problematice transformujících se zemí. Domácím účastníkům tohoto rušného období hospodářských dějin se připomenou pozapomenuté transformační začátky a spory kolem prvních kroků ekonomické reformy. S výhodou časového odstupu mohou ohodnotit hloubku transformační deprese, následující "zlaté" období první poloviny 90. let i problémy, které vyvstaly při měnových turbulencích a následující druhé -- posttransformační recesi ve druhé polovině minulé dekády. Střízlivě je v knize podáno i následující období obnovy ekonomického růstu.

Historický pohled se prolíná s kritickým hodnocením konkrétních kroků hospodářské politiky. První část se soustřeďuje na makroekonomické hledisko a systémové změny. Pozornost je věnována specifikám měnové politiky, úloze centrální banky a vývoji názorů politické scény na její roli, jakož i úloze komerčních bank při "české" cestě ke kapitalismu.

Zvlášť přínosná je studie v částech, věnovaných mikroekonomickým otázkám. Po souhrnném výkladu problémů kuponové privatizace ukazuje konkrétní příklady vývoje situace v jednotlivých typických českých průmyslových podnicích i bankách v takovém detailu, v jakém nejsou v jiných podkladech shromážděny. Zvláštní kapitoly jsou věnovány například Škodě Plzeň (konec snů o podniku světové třídy), privatizaci velkých podniků chemického průmyslu, ale i menším strojírenským podnikům jako Desta Děčín apod., přičemž je důraz kladen na úspěchy či neúspěchy ve správě a řízení zkoumaných podniků. V závěrečných částech je podán rozbor zahraničních investic ve vztahu ke konkurenceschopnosti daných oborů.

Práce obsahuje řadu podnětných a provokujících otázek, nabourávajících vžitá klišé. Autor je kritický i k některým nevhodným radám mezinárodních institucí pro transformující se ekonomiky. Týká se to např. tlaku OECD na předčasnou liberalizaci kapitálového trhu (strana 83) nebo nadměrného požadavku, aby byla především snižována míra inflace v podmínkách, které tomu neodpovídaly (strana 80). Při srovnání zkušeností ze Spojeného království a České republiky se autor ptá, zda je v době změn a nejistot přiměřené povyšovat inflaci na jediný cíl, respektive zda přílišné stlačování inflace nevede k permanentním ztrátám hrubého domácího produktu (strana 102).

Diskuse, která k těmto ožehavým tématům probíhá na domácí scéně, je stále jaksi přiškrcená. Zkušenosti a rady mezinárodních institucí jsou nesporně velmi cenné. Jejich konfrontaci s realitou a posouzení vhodnosti pro domácí podmínky však mohou nejlépe provádět domácí ekonomové, kteří "drží prst na tepu národního hospodářství" a měli by ho tedy důvěrněji znát. Při vzniku a projednávání různých doporučení by měli své zahraniční partnery na specifika české ekonomiky přinejmenším důrazně upozornit, což se vždy neděje.

Například oblíbené srovnávání a strašení zkušenostmi Argentiny, země s prodělanou hyperinflací a opětovným návratem "superinflace" v současném období, se zřejmě málo hodí pro Českou republiku, strádající opačným problémem. Podle většiny používaných kritérií je totiž v Evropě -- spolu s Německem -- nejblíže k deflačnímu ohrožení.

Mechanické přenášení standardních doporučení, obvykle spojené s varováním před vysokou inflací a souvisejícím znehodnocováním měnového kurzu, nelze v této situaci brát jako vhodné a případné.

Také v mikroekonomické oblasti jsou postřehy autora neotřelé a pro českého čtenáře zajímavé. Při srovnání podniků privatizovaných českým soukromým vlastníkům s podniky, kde převažovalo vlastnictví státní, vyslovuje autor myšlenku, že konkurence je důležitější než vlastnictví.

Státní firmy se mohou velmi dobře osvědčit při účinné racionalizaci, směřované k přípravě privatizace, i když obecně mají sklon k nadbytečným investicím a zaměstnanosti. V existujících podmínkách privatizace nezpřísnila, ale naopak uvolnila rozpočtová omezení podniků - viz poskytované "měkké" úvěry komerčních bank.

Soukromý vlastník může zajistit hlubokou restrukturalizaci, nutnou pro dlouhodobou prosperitu podniku, ale může se také chovat zcela neodpovědně, jak lze dokumentovat na četných příkladech ze zdejšího prostředí.

Státní vlastnictví při pro něj charakteristické větší kontrole sice nezaručuje nejlepší možný způsob existence podniku, ale také brání nejhoršímu. Prosazování zjednodušeného klišé, že stát je ten nejhorší vlastník, se v konkrétních podmínkám vymstilo.

Autor vznáší otázku, zda se již ekonomické prostředí změnilo natolik, aby se předpoklady o lepším hospodaření soukromého vlastníka mohly prosadit. Zřejmě zde existuje určitá doba přechodu s nutnou přípravou, kterou je nutno respektovat. Strategie pouhého "přežívání", doprovázená posunem k jednodušším produktům a pracím ve mzdě, nebyla pro řadu oborů -- zejména ve strojírenství -- tou nejlépe volenou cestou přizpůsobení se tržní ekonomice.

V dané souvislosti se autor pokouší i o psychologickou charakteristiku "nových elit" v podnikatelské sféře. V důsledku neznalosti a nezkušenosti politiků s kritérii jejich výběru docházelo často k tomu, že byly podporovány osobnosti s nadměrně rozbujelým ego, nacionalistickou rétorikou a absurdně nerealistickými podnikatelskými úmysly a plány.

K faktografii použité v posuzované knize lze uvést jen nepodstatné výhrady. Například deficity veřejných rozpočtů v časové řadě jsou nyní podle údajů Ministerstva financí (viz například Předvstupní ekonomický program 2003) již blíže standardní metodice národních účtů (ESA 95), která je brána za základ při stanovení maastrichtských kritérií. Liší se tedy značně od starších údajů, uváděných autorem na straně 90 v tabulce 5.5.

Pohled z Británie, zasazený do širšího mezinárodního srovnání a využívající nejnovějších poznatků ekonomické teorie a dostupných analýz, působí na českého čtenáře inspirativně. Nezávislý a nezaujatý přístup pomáhá lépe pochopit současné dění a překonat někdy neplodné a omezené domácí hašteření a spory.

Škoda jen, že pro širší veřejnost není anglický originál příliš dostupný. Alespoň užší odborná komunita by měla o této originální práci vědět a čerpat z ní v případě potřeby shromážděné poznatky. V mezinárodním měřítku lze hlavní roli této studie spatřovat ve zobecňování zkušeností transformace postkomunistických ekonomik, jejichž poznávání se autor celoživotně věnuje.

Autorka pracuje na Úřadu vlády ČR.

                 
Obsah vydání       9. 10. 2003
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
8. 10. 2003 Slaný: "nulová tolerance" se mění v krutou šikanu Štěpán  Kotrba
9. 10. 2003 Slaný: Ranní ptáče dál doskáče - a taky dřív chcípne... Štěpán  Kotrba
9. 10. 2003 Neschopní podnikatelé dovedně využívají své zaměstnance Michal  Rusek
9. 10. 2003 Husákova kolona jezdila méně arogantně Václav  Špíka
9. 10. 2003 Digitalizace "po česku" a po INVEXU Zdeněk  Duspiva
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
9. 10. 2003 Americké televizní zpravodajství je "příliš levicové"
9. 10. 2003 Demaskovať škaredý antiamerikanizmus Norman  Solomon
9. 10. 2003 Finanční příspěvek na provoz BL
9. 10. 2003 Afghanistán po dvou letech Miroslav  Polreich
9. 10. 2003 Kouří děti legálně? Martin  Škapík
9. 10. 2003 Nový termín odročeného řízení: 15. 10. 2003 Zdeněk  Jemelík
9. 10. 2003 Rómska samospráva ako súčasť reformy verejnej správy? Martin  Muránsky
9. 10. 2003 Diskusia o únii je v Čechách skutočne živá Zolo  Mikeš
9. 10. 2003 Čo vlastne občan Mojžiš národu povedal Peter  Tokár
8. 10. 2003 Vladimír Železný protestuje proti "bulvárnosti deníku Blesk"
8. 10. 2003 CME uzavřela dohodu o prodeji ČNTS za 53,2 milionů USD
8. 10. 2003 Na obranu hypotetických otázek Martin  Kloubek
8. 10. 2003 Pochybnosti o iráckém nálezu: zkumavka s botulinem byla deset let stará
8. 10. 2003 Zdravotnictví: Odvaha neřešit Ivan  David
7. 10. 2003 Michael Moore: Sedm otázek pro George Bushe
Bin Ladinovi vlastní i část Microsoftu
1. 10. 2003 Hospodaření OSBL za září 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
8. 10. 2003 Zdravotnictví: Odvaha neřešit Ivan  David
8. 10. 2003 Pochybnosti o iráckém nálezu: zkumavka s botulinem byla deset let stará   
8. 10. 2003 Na obranu hypotetických otázek Martin  Kloubek
7. 10. 2003 Britský TV reportér spáchal sebevraždu kvůli své zfalšované reportáži   
7. 10. 2003 Michael Moore: Sedm otázek pro George Bushe
Bin Ladinovi vlastní i část Microsoftu
  
7. 10. 2003 Dosud jsme nenašli žádné irácké ZHN. Proč?   
7. 10. 2003 O raji a moci Martin  Muránsky
7. 10. 2003 Kde domov můj Hana  Kožúriková
7. 10. 2003 O houkající policii jak za Husáka Jakub  Žytek
6. 10. 2003 Bývalý britský ministr zahraničí:
"Blair před válkou věděl, že Irák nemá ZHN"
  
6. 10. 2003 Jak se z lesa ozývá...   
6. 10. 2003 Zdá se, že je to vážné: Sílí kritika proti Bushovi a Blairovi kvůli válce v Iráku Jan  Čulík
3. 10. 2003 Nevinní nacisté Milan  Valach

Privatizace po česku RSS 2.0      Historie >
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
1. 10. 2003 Zeman na Žofíně   
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
30. 7. 2003 Malý černý pudlík: Je úpadek osudem podnikání? Ladislav  Žák
25. 7. 2003 Tlustá modrá šance Petr  Baubín
5. 3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách Štěpán  Kotrba
3. 3. 2003 Monitor Jana Paula : Tunelování Mánesa se státním dohledem? Jan  Paul
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku   
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak
18. 12. 2002 Riziká privatizácie vodární a kanalizácií Roman  Havlíček
26. 9. 2002 Kdo vlastně zprivatizoval za 1 820 064 517 EUR Český Telecom? Štěpán  Kotrba