Že právě The Reagans vzbudili tak velký rozruch není až takové překvapení. Bývalý prezident je stále tím nejvýraznějším symbolem, rozdělující americkou politickou scénu na dvě poloviny. Jestliže se Republikáni snaží v každých volbách k jeho odkazu co nejusilovněji hlásit, Demokraté se zase předbíhají v co nejvýraznějším distancování od Reaganovi politiky. CBS by tak svým filmem vstoupila na velmi horkou půdu debat mezi liberály a konzervativci o místu ikony konzervativního establishmentu v historii země.

Celá kauza začala 21. října, kdy deník The New York Times, který obdržel finální verzi scénáře, přinesl o díle některé kusé informace. Film prý popisuje Reagana jako šikovného politika se smyslem pro humor, který však ne vždy býval v obraze. Jeho žena má být zobrazena jako velmi dominantní cílevědomá osoba (s velkým vlivem na řízení Bílého domu) s poněkud odtažitým vztahem ke svým vlastním dětem.

Republikáni se ihned ozvali, že ze zveřejněných částí scénáře je patrné, že Reaganovi nejsou ve filmu zachyceni v příliš lichotivém světle, a nepovšimnuta zůstává řada prezidentových činů, které oni sami pokládají za klíčové. Konzervativní kritiky zejména rozčílila scéna, ve které má Reagan o homosexuálech postižených nemocí AIDS údajně prohlásit: "Ti, jež žili v hříchu, ať také v hříchu zemřou." Na veřejnosti však Reagan nikdy nic takového neprohlásil a konzervativcům právě tato replika nyní slouží jako potvrzení toho, že pořad bude liberálně tendenční a vůči bývalému prezidentovi zaujatý. Roli prezidenta navíc ve filmu ztvárnil James Brolin, manžel filmové a hudební hvězdy Barbry Streisandové, která je jednou z nejznámějších a nejhorlivějších stoupenců Demokratické strany a liberální politiky.

Ačkoli kritici z řad konzervativců neměli ještě možnost dílo zhlédnout, označili ho již s předstihem za součást hollywoodské kampaně útočící na odkaz bývalého prezidenta. L. Brent Bozell III, prezident silně konzervativního Centra pro mediální výzkum, zaslal stovce největších společností zadávajících televizní reklamu dopis, v němž na ně naléhá, aby si dříve než od CBS nakoupí reklamní čas důkladně pročetli scénář. Film přitom označil za "stranickou agitku vedenou proti jednomu z nejmilovanějších amerických prezidentů." Ed Gillespie, předseda Republikánského národního výboru, dalším dopisem u CBS urgoval, aby scénář byl předán bývalým Reaganovým kolegům k posouzení, zda je historicky přesný. Se svým protestem se na CBS obrátilo i mnoho dalších vlivných Reaganových příznivců.

Samotní tvůrci však popírají, že by jejich dílo bylo nějakým způsobem dehonestující. Film je prý pojat především jako romantický příběh o vztahu Ronalda a Nancy Reaganových a ukazuje jak Reaganovy slabosti, tak i jeho silné stránky.

Vedení CBS se nicméně rozhodlo necelé dva týdny před uvedením film z programu stáhnout. Ve svém prohlášení uvedlo, že "ačkoli se minisérie vyznačuje působivou produkční hodnotou a hereckými výkony a tvůrci mají zdroje k ověření každé scény ve scénáři, vedení CBS se domnívá, že se nejedná o vyvážený portrét Reaganových." Film byl proto postoupen placené kabelové síti Showtime (není tolik závislá na příjmech z reklamy), jejíž vysílání, jak se uvádí v prohlášení, "podléhá jiným měřítkům než vysílání celoplošné televize." Odmítnutí CBS film vysílat je prý založeno čistě na dojmu ze zhlédnutí konečné verze díla a nemá nic společného s protesty.

Zatímco většinu Reaganových příznivců přesunutí programu na nepoměrně méně sledovaný placený kanál dostatečně uspokojilo, v táboře liberálů vyvolalo toto rozhodnutí pobouření. Vůdce Demokratů v Senátu Tom Daschle prohlásil, že CBS podlehla zastrašování. Olej do ohně navíc přilili někteří zaměstnanci CBS, kteří pod podmínkou anonymity novinářům sdělili, že vedení televize scénář s předstihem schválilo a ani po projekci k němu nevzneslo žádné připomínky. Teprve poté, co článek v The New York Times zvedl vlnu kritiky, začalo přehodnocovat svůj názor.

Samozřejmě se ihned začalo spekulovat, co se za rozhodnutím CBS vlastně skrývá. Mimo obavu z reklamního bojkotu se nejčastěji uvádí, že Viacom, jež CBS vlastní, v současné době netrpělivě očekává rozhodnutí Kongresu ve věci omezení vlastnictví lokálních televizních stanic mediálními konglomeráty. Viacom nutně potřebuje hlasy republikánských kongresmanů k tomu, aby omezení schválena nebyla. Jde mu totiž o milióny dolarů.

Na celé věci je nejzajímavější, jak vášnivou reakci může vzbudit dílo, které nikdo zatím ani neměl možnost vidět. Dalo by se říci, že konzervativci svým přístupem připomínají sektu, která nehodlá strpět, aby jen nepatrné smítko ulpělo na jejich božstvu. Podle dostupných informací se přitom seriál ani v náznaku nedotýká takových symbolů Reaganovi vlády jakými byly aféra Irangate, dvouciferná nezaměstnanost a obrovské zadlužení. Výrok o nakažených homosexuálech si sice tvůrci mohli odpustit, na druhou stranu je však nezvratitelným faktem, že se Reagan vůči homosexuálům stavěl nepřátelsky a z principu se vyhýbal řešení problému AIDS, drog a kriminality.

Řada mediálních odborníků se nyní obává, že The Reagans by mohli představovat nebezpečný precedens. Děsí se představy, že by vlivné nátlakové skupiny měli televizním stanicím určovat jejich program.

Podle jednoho z komentátorů The New York Times je nynější kauza pouze důkazem toho, že se kabelové kanály postupně stávají odkladištěm všech projektů, které jen trochu zavánějí kontroverzí. Celoplošné sítě zatím čím dál tím "statečněji" divákům servírují modelky ve spodním prádle a různé reality shows, kde obyčejní lidé za balík peněz pojídají živý hmyz.