3. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 12. 2003

V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách

Během jedné z našich nedávných polemik ZDE jste mne vyzvali, abych poskytl materiál týkající se chemické katastrofy v indickém Bhópálu, kde si mimo jiné vlastník havarované chemičky, firmy UNION CARBIDE najal PR agenturu Burson-Marsteller.

Protože dnes připomínáme 19. výročí této katastrofy, považoval jsem za vhodné publikovat text právě nyní.

Obavám se, že BLISTY budou bohužel jedním z mála (ne-li jediným) českým sdělovacím prostředkem, který tuto přelomovou událost konce 20. stoleti připomene.

Během jediné noci zabila americká chemická továrna v indickém Bhópálu patrně více lidi než teroristé při útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Tisíce mrtvých v srdci Ameriky vyvolaly vojenské invaze v Afganistánu a Iráku údajně s cílem potrestat viníky. Trosky budov byly ani ne po roce odklizeny, rodiny obětí obdržely velkorysé odškodnění a architekti soutěží o lukrativní zakázku na ještě větší a ještě honosnější nové Světové obchodní centrum. V srdci Indie zatím stranou zájmu světové veřejnosti pokračuje už 19. rok největší chemická katastrofa v dějinách. Opuštěná továrna americké firmy je stále plná jedů, statisíce obětí dostaly odškodnění jen symbolické nebo žádné a nepotrestaní viníci žijí v přepychu.

Chemická havárie ...

V noci z 2. na 3. prosince 1984 došlo v indickém Bhópálu k největší průmyslové havárii v historii. Z chemičky patřící americké firmě Union Carbide (dnes součást koncernu DOW Chemicals) uniklo více než 40 tun metylisokyanátu, kyanovodíku a dalších smrtelně nebezpečných plynů. Do chemického reaktoru vniklo větší množství vody, což vyvolalo bouřlivou reakci a ta vedla k obrovském zvýšení tlaku a teploty. Vítr pak roznesl smrtící chemický koktejl do okolí. Podle svědectví místních obyvatel nebyl nikdo varován, protože poplašné zařízení prý bylo vypnuto.

... a její oběti

Účinek jedů na lidi žijící v okolí chemičky byl strašlivý. Mnozí zemřeli ve svých postelích. Jiní se osleplí vypotáceli ze svých domů, dusili se a zemřeli na ulici. Ještě více lidí zemřelo později v centrech první pomoci a v nemocnici. Toxické plyny lidem "spálily" tkáně očí a plic, vstoupily do krevního řečiště a poškodily řadu dalších tělesných systémů. Prvními akutními příznaky u postižených byly zvracení a pocity pálení v očích, v nose a v krku. Smrt většinou způsobilo respirační selhání. U některých způsobily toxické plyny tak masivní vnitřní sekreci, že se plíce zaplnily tekutinou. U jiných vedlo k udušení křečovité stažení dýchacích cest. Mnoho z těch, kteří přežili první den, bylo nalezeno s poškozenými plicními funkcemi. U obětí, které katastrofu přežily, prokázaly lékařské studie neurologické symptomy zahrnující bolesti hlavy, poruchy rovnováhy, depresi, únavu, vyčerpání, podrážděnost, ale také poškození a abnormality trávicí trubice, pohybového aparátu, rozmnožovacího a imunitního systému. Během jediné noci zde na následky otravy zemřelo několik tisíc lidí. Další stovky tisíc byly postiženy a trpí následky této havárie dodnes.

Živí závidí mrtvým

Vzhledem k rozsahu katastrofy se přesné údaje o počtu obětí havárie asi nikdy nepodaří zjistit. Indické zdroje uvádějí, že během prvních 3 dnů katastrofy zahynulo v Bhópálu asi 8 tisíc lidí. Dodnes už má chemička na svědomí asi 20 tisíc mrtvých a na následky postižení prý v průměru každý měsíc umírá dalších 10-15 lidí. Celkem bylo v Bhópálu postiženo přes půl miliónu lidí.

Společnost Union Carbide byla po havárii požádána, aby co nejdřív odškodnila alespoň ty, kteří zůstali trvale neschopní práce. Firma však odmítla zaplatit 220 milionů dolarů, které v rámci tzv. předběžného vyrovnání požadovaly organizace sdružující oběti katastrofy. Společnost raději po léta platila neblaze proslulou public-relation agenturu Burson-Marsteller a armádu právníků, kterým se úspěšně dařilo prodlužovat nekonečné soudní spory.

Po pěti letech úporných právních bitev indická vláda kapitulovala a v roce 1989 rozhodla přistoupit na mimosoudní vyrovnání ve výši 470 mil. dolarů. Výplata odškodnění činila 270 až 530 dolarů na osobu. To postiženým často nestačilo ani k zaplacení nutné lékařské péče za 5 let, které od katastrofy uplynuly. Přitom mnoho z těchto lidí a jejich dětí je nemocných i nadále a patrně zůstanou nemocní po celý život. Přibližně 150 000 lidí stále potřebuje akutní lékařskou péči, ale kompenzace se na ně nevztahují. Mnozí postižení říkají, že by bylo lepší, kdyby bývali zemřeli hned po havárii.

Nikdo není odpovědný?

Havárie v Bhópálu je učebnicovým příkladem toho, jak chemický průmysl odmítá přijmout odpovědnost za škody, které prokazatelně způsobil. V roce 1999 společnost Union Carbide fúzovala s firmou DOW Chemicals (dále jen DOW). DOW zakoupil Union Carbide za 9,3 miliardy dolarů, čímž vznikla druhá největší chemická společnost na světě. Roční příjmy DOW dnes činí přes 20 miliard dolarů a jeho majetek přes 30 miliard dolarů. DOW však nekoupil pouze majetek společnosti Union Carbide, ale je DOW odpovědný i za její závazky. Odpovědnost za tragédii v Bhópálu však D odmítá připustit. Prý proto, že právní odpovědnost je stále ještě zkoumána americkými soudy. Od roku 1984 bylo jménem obětí a přeživších ve snaze získat přiměřenou kompenzaci zahájeno u amerických federálních soudů přes 140 případů. Tyto soudní případy pokračují dodnes.

Stovky tun jedů a otrávená voda

Společnost Union Carbide svůj závod ihned po havárii opustila, ponechala oběti jejich osudu a zanechala na místě otřesné jedovaté dědictví. Nedávné výzkumy ukázaly, že místo havárie a jeho okolí je stále kontaminováno vysoce toxickými látkami. Katastrofa v Bhópálu tak nenápadně pokračuje dodnes.

V roce 1999 z podnětu Greenpeace prohlédl komplex opuštěné chemičky expertní tým, aby zhodnotil ekologickou situaci v místě havárie i v jeho okolí. Experti nalezli a zdokumentovali několik nezajištěných skládek jedovatých pesticidů a dalších nebezpečných odpadů rozptýlených po celém areálu. Analýzy prokázaly závažnou kontaminaci půdy i podzemních zásob pitné vody těžkými kovy a chlorovaným chemikáliemi.

Ve vzorcích půdy byly nalezeny například rtuť, olovo, nikl, měď, chrom, hexachlorcyklohexan, chlorbenzeny a další nebezpečné látky. Zamoření areálu a jeho okolí bylo způsobeno jak samotným provozem chemičky, tak i pozdějšími úniky toxických odpadů po havárii. (Studie shrnující výsledky vědeckého průzkumu zamoření Bhópálu je k dispozici v angličtině na této adrese: http://www.greenpeace.org/~toxics/toxfreeasia/bhopal.pdf)

Množství rtuti a chlororganických látek ve vodě a půdě na některých místech tisíckrát až milionkrát přesahuje limity doporučené Světovou zdravotní organizací (WHO). Zdejší voda je přitom místními obyvateli stále používána k pití a na umývání.

Odpovědná péče nebo katastrofa na pokračování?

Když společnost Union Carbide továrnu opustila, "zapomněla" v ní obrovské množství nebezpečných jedů. Zanechala obyvatelům Bhópálu otrávenou podzemní vodu a jedovaté dědictví, které ještě dnes ohrožuje jejich zdraví. Za to však nový majitel, společnost DOW, odmítá nést odpovědnost. Firmu nezajímá, že asi 20 000 lidí žijících v okolí chemičky nemá dnes jinou možnost, než používat vodu zamořenou toxickými látkami. Neblahým zdravotním účinkům toxických látek je tak vystavena už druhá generace dětí a postižené děti se už začínají rodit dětem těch, kteří zažili osudnou prosincovou noc.

Tragédie v Bhópálu svého času šokovala celý svět. Mnoho zemí od té doby zpřísnilo své předpisy týkající se chemické bezpečnosti a ochrany životního prostředí a vznikly zákony o právu občanů na informace. Chemický průmysl přišel s vlastní iniciativou nazvanou honosně "Responsible Care" (Odpovědná péče), z níž se však vyklubal jen laciný reklamní trik. Touto značkou se chlubí mimo jiné i firma DOW zodpovědná za následky v Bhópálu a chlubí se jí i česká Spolana, která proslula opakovanými chemickými haváriemi ohrožujícími Neratovice a okolí.

Spravedlnost pro Bhópál

... je cílem široké mezinárodní koalice nevládních organizací, která zahrnuje jak místní skupiny postižených havárií, tak třeba organizace jako Corpwatch. Pesticide Action Network nebo Greenpeace. Například během 17. výročí havárie doručovali aktivisté Greenpeace do poboček firmy DOW v celém světě vzorky kontaminované vody z Bhópálu, aby manažerům připomněli jejich odpovědnost. Aktivistům Greenpeace se také spolu s novináři britského deníku "Daily Mirror" podařilo vypátrat bývalého ředitele firmy Warrena Andersona, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač. Ačkoli Andersona údajně mnoho let hledal neúspěšně Interpol, nalezli Greenpeace a Daily Mirror tohoto muže zodpovědného za obrovskou katastrofu v srpnu 2002 v luxusním apartmá v srdci New Yorku! V říjnu 2002 pak indický ministr zahraničních věcí Yashwant Sinha oznámil, že indická vláda pořádala USA o vydání Andersona, aby se v Indii zodpovídal ze svých zločinů.

Dobrou zprávou na závěr snad může být to, že koalice nevládních organizací nazvaná "Mezinárodní kampaň spravedlnost pro Bhópál" se nevzdává a pokračuje ve svých aktivitách na prosazení následujících požadavků:

1. Finančně odškodnit oběti havárie a jejich rodiny.
2. Zajistit čistou pitnou vodu pro lidi žijící v okolí místa havárie.
3. Vyčistit zamořenou továrnu stejně, jako by to DOW musel udělat v USA.
4. Zajistit dlouhodobou lékařskou péči pro všechny oběti, které havárii přežily.
5. V mezinárodním právu ustanovit kriminální a finanční odpovědnost firem pro případy průmyslových havárií a poškození životního prostředí.

Svědectví některých z obětí bhópálské katastrofy:

Kahkashan žije v Shobharam Ki Bawdi. V době havárie jí bylo 6 let:

"Oči mě pořád hodně pálí a špatně vidím. Na prsou mě pořád bolí a pálí. Někdy si myslím, že je lepší zemřít, než žít celou dobu s takovými bolestmi. Když už byla bolest nesnesitelná, maminka nahřála cihlu a přikládala mi ji na záda. Spolu s lehkou masáží to na chvíli bolest utišilo. Pak mě máma odvezla do nemocnice. Každý den jsem dostávala injekce a užívala plnou hrst léků. Dokud jsem užívala všechny ty léky, bolest byla snesitelná. Když jsem léky přestala brát, bolest se vrátila. Pak mi jedna z mých tet řekla o klinice Sambhavna. Lékař na této klinice mi doporučil chodit na masážní léčbu. Stále ještě docházím na masáže a většina bolestí ustala."

Kudan se narodil krátce před katastrofou, žije v Jai Prakash Nagar:

"Když došlo k úniku plynu, bylo mi osm dní a já byl ještě v nemocnici. Můj otec tam byl tehdy se mnou a říkal, že mě sice doktoři ukryli do skleněné krabice, ale přesto mi plyn zasáhl oči i plíce. Rád hraji kriket, ale nemůžu běhat, protože nemohu popadnout dech. Když běžím, bolí mě na prsou. Mám hodně kamarádů. I oni mají všelijaké problémy se zdravím. Žijeme přímo naproti chemičce Union Carbide. Hodně lidí v našem okolí je nemocných. Moc jich zemřelo a pořád umírají další. Lidé nemůžou pořádně dýchat, často trpí horečkami a bolestmi žaludku. Nevím, komu továrna patří. Jeden soused mi říkal, že v továrně vyráběli jedy k zabíjení hmyzu. Myslím, že by nikdo neměl vyrábět jedy. Proč zabíjet hmyz nebo jiné živé tvory? Oni mají svůj život a my máme svůj. Jedy z továrny se dostávají do studní, ze kterých pijeme vodu. Všude kolem nás je jed."

Bhópálská katastrofa na internetu:

V češtině:

http://www.greenpeace.cz/bhopal

V angličtině:

http://www.bhopal.net/

http://www.bhopal.org/

http://www.greenpeace.org/~toxics/html/content/bhopalbriefing.html

                 
Obsah vydání       3. 12. 2003
3. 12. 2003 Svět: Tempo přesunování pracovních sil do Indie se zrychluje
3. 12. 2003 Jak se snaží Američané cenzurovat arabské sdělovací prostředky Martin  Kloubek
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
3. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
3. 12. 2003 V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách Miroslav  Šuta
3. 12. 2003 Psychiatr: Tony Blair zřejmě není šílený
3. 12. 2003 Proč se s komunisty nemluví Jakub  Jirsa
3. 12. 2003 S pravičáky se nemluví
3. 12. 2003 Budúcnosť Gruzínska: Ševardnadzeho odchod signalizuje aj problémy Viktor  Kovaľov
3. 12. 2003 Slovensko na ceste k normalizačnej politickej strnulosti? Martin  Svatuška
3. 12. 2003 Súmrak "Ševiho" éry Juraj  Marušiak
3. 12. 2003 Plamínek v horách, požár v nížině Michael  Blail
3. 12. 2003 Monarchistické pozůstatky nemohou nahradit justici Přemysl  Janýr
3. 12. 2003 Chudoba, ľudsko-právny prístup, súcit a sociálna spravodlivosť Zuzana  Kusá
3. 12. 2003 Amnesty International: Protesty proti vývozům zbraní
3. 12. 2003 Nesouhlasím
3. 12. 2003 Ještě o potratech: pochybná argumentace Jana Čulíka Vojtěch  Polák
3. 12. 2003 Asociace školských odborů: Zákon o pedagogických pracovnících je zbytečný
3. 12. 2003 Akčný deň za referendum o európskej ústave
3. 12. 2003 Ľudské práva sa majú dodržiavať...
3. 12. 2003 Vitálna indikácia Kamila Jurkoviča Marta M. Hillová
2. 12. 2003 Chování politiků konec konců odráží myšlení voličů Josef  Trnka
2. 12. 2003 Odborníci doporučili vládě stíhačky Jas-39 Gripen Štěpán  Kotrba
2. 12. 2003 Donald Rumsfeld obdržel britskou cenu za "nesrozumitelné kecy"
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 12. 2003 V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách Miroslav  Šuta
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
3. 12. 2003 Chudoba, ľudsko-právny prístup, súcit a sociálna spravodlivosť Zuzana  Kusá
3. 12. 2003 Svět: Tempo přesunování pracovních sil do Indie se zrychluje   
3. 12. 2003 Jak se snaží Američané cenzurovat arabské sdělovací prostředky Martin  Kloubek
2. 12. 2003 Než zemřete, proměníte se v klišé Jan  Čulík
2. 12. 2003 Donald Rumsfeld obdržel britskou cenu za "nesrozumitelné kecy"   
2. 12. 2003 Rumsfeld odmítl pochválit novou obrannou iniciativu EU   
1. 12. 2003 Boj o 17. november Ivan  Štulajter
1. 12. 2003 Jsem plastickým chirurgem mnoha tváří... Filip  Rožánek
1. 12. 2003 Má nyní Havlova hra Vernisáž levicově anarchistický význam? Jan  Čulík
1. 12. 2003 Chagalle, ozvi se! Jan  Paul
1. 12. 2003 Český rozhlas vyprodukoval jiné nesmysly než ČRo 6 David  Hertl
1. 12. 2003 S komunisty se nemluví? A odkdy? Michal  Jurza
28. 11. 2003 Čí je IPB?! Naše.....!!! Ladislav  Žák