Výrazným znakem hospodářských změn je v současné době to, že mnohé západní podniky přesunují své provozy do rozvojových zemí. Nedávno rozčílila britská banka HSBC odbory, když oznámila, že ruší v Británii 4000 pracovních příležitostí a přesunuje je do Indie. Není divu: v Británii platí každému zaměstnanci svého call centra 18 750 liber ročně; v Indii to bude jen 2500 liber. Přitom tam banka často získá kvalifikovanější a zdvořilejší pracovní síly než v Británii. Tisíce míst se rozhodly do Indie přesunout britské pojišťovny, přejdou tam nyní např. i telefonní informace o britských železničních spojích. Odbory se obávají, že by v nadcházejících pěti letech mohlo z Británie zmizet do zahraničí jen ve finančním sektoru 200 000 pracovních příležitostí.

Udržet schopnost inovace

V této souvislosti se debatuje o tom, zda budou západní ekonomiky schopny nahradit tento odliv pracovních příležitostí novými, dobře placenými místy. Existuje konsenzus, že si (západní) Evropa dokáže udržet hospodářský předstih nad ostatním světem jen potud, pokud si udrží schopnost inovovat. Klíčem k přežití je kvalifikované obyvatelstvo. To znamená, že se klade důraz na vzdělávání, a to nejen na vzdělávání mladých lidí, ale i na možnost lidí všech věkových kategorií získávat nové profesní znalosti, kdykoliv toho bude zapotřebí.

V Británii se vláda obává sílící mezinárodní hospodářské konkurence. Čelí jí rozhodnutím bezodkladně poskytnout co největšímu množství občanů vysokoškolské vzdělání. Rozhodla se vpustit na univerzity celých padesát procent mladé populace. Vyvolává to problémy: Blair říká, že tak obrovský nápor na vysoké školy už nelze financovat ze státního rozpočtu. Zavedl už před několika lety univerzitní školné ve výši 1100 liber ročně; nyní chce jeho vláda umožnit britským univerzitám, aby studentům účtovaly roční školné až 3000 liber. Mají však začít platit až po ukončení studia, až dosáhne jejich příjem 15 000 liber ročně.

Britská vláda tvrdí, že právě takto se otevřou britské univerzity studentům ze všech vrstev společnosti; kritikové namítají, že to není pravda. Zuří veřejná diskuse: univerzity varují, že nebudou-li mít dost peněz, neudrží si mezi učiteli nejkvalitnější odborníky. Ti odejdou za lepšími platy na nejprestižnější vysoké školy do zahraničí. Zase: tlak globalizace.

Problémy globalizace se týkají i nás

Britská diskuse o ekonomice a o budoucnosti vysokého školství je českým poměrům vzdálena jen zdánlivě. Jazyková bariéra sice znamená, že se z ČR asi nepřesunou do třetího světa místa, závisející na slovní komunikaci, avšak jiná ano. Jazyková bariéra také znamená, že se odborníci z ČR bez znalosti angličtiny neuplatní na globálním trhu tak lehce . I české vysoké školství má však vážné problémy. Učitelé mají minimální platy. Na vysokých školách v ČR studuje příliš málo lidí. I Česká republika bude jistě prosperovat jen podle toho, kolik bude mít odborníků, jak dobré bude mít vysoké školy a jak přístupné budou mladým lidem. Jak to zařídit, to je otázka. Mělo by se o tom mluvit i v ČR - a sledovat, jak se snaží novým, nebezpečným globalizačním tlakům čelit lidé jinde.