8. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 4. 2004

Co je příčinou světového antiamerikanismu?

Jean-Francois Revel Anti-Americanism, anglické vydání Encounter Book, 2003, ISBN: 1893554856, 176 str., cena US$25.95.

Jean-Francois Revel je vynikající francouzský autor, který si po celý svůj život vždy volil cestu skutečné nekonformnosti, píše John Parker, recenzent listu Asia Times z Vietnamu. Už v několika předchozích svých knihách, jako i v této, se Revel zabývá hluboce zakořeněným antiamerikanismem celé generace evropských intelektuálů, zejména francouzských.

V letech 1970 - 1990 pobýval Revel často ve Spojených státech a diskutoval tam s mnoha Američany - politiky, novináři, podnikateli, studenty a univerzitními profesory. Tak byl schopen poučit se o tom, co si Američani skutečně myslí - na rozdíl od "šovinistických ovcí" v Evropě, kteří jen "opakují konvenční názory na to, co si prý Američané myslí", uvádí recenzent.

Už před 34 lety, ve své knize Bez Marxe i bez Ježíše byl Revel překvapen důkazy, že téměř všechno, co Evropané tvrdí o Americe, je falešné. Tato kniha obsahovala dva zásadní arugmenty: že hlavní společenský a politický vývoj v USA od konce šedesátých let, včetně protestů proti vietnamské válce a včetně sexuální revoluce představoval nový typ revoluce, která neměla nic společného s marxisty předpovídanou "dělnickou revolucí". Dále, Revel předpověděl, že velkou revolucí dvacátého století bude "liberální revoluce", tedy rozšíření pluralitní demokracie a tržní ekonomiky - a nikoliv "socialistická revoluce". V knize Revel také správně identifikoval základní zdroj protiamerického resentimentu v Evropě: jeho zdrojem byl hněv, že Evropa přišla v období po druhé světové válce o své vedoucí postavení v západní civilizaci.

Revel také v této první knize poukázal na to, že Spojené státy jsou vždy kritizovány za nějaký nedostatek, a zároveň i za jeho přímý opak - takže je tato kritika zcela iracionální.

Revelův nynější Antiamerikanismus je v podstatě pokračováním knihy Bez Marxe i bez Ježíše a její současnou aktualizací. Autor poukazuje na to, že 12 let byly Spojené státy kritizovány za to, že vůči Iráku prosazovaly umírněnou politiku sankcí. Když ale vláda prezidenta Bushe opustila tuto politiku a rozhodla se režim Saddáma Husajna vojensky svrhnout, "začaly snad hysterické bědující opice Spojené státy za změnu této politiky chválit?" ptá se recenzent. "Ne, samozřejmě ne: začaly kritizovat USA za 'strašlivé zabíjení civilistů' způsobené bombardováním." Američané prostě budou vždy kritizováni, ať dělají cokoliv, míní autor. A jedinou racionální reakcí od Američanů může tedy být, aby dělali to, co sami uznají za vhodné a s nikým se o tom neradili. Právě proto jsou Američané svými kritiky neustále kritizováni za svůj "unilateralismus". Kritiky ani nenapadne, že ten unilateralismus vlastně zavinil sami, zdůrazňuje recenzent.

Hesla jako "Ne terorismu. Ne válce" jsou podle autora asi tak racionální jako by byla hesla "Ne nemoci. Ne lékům." K obvinění, že jsou Spojené státy materialistickou civilizací, poznamenává autor sžíravě: "Každý ví, že v Africe a v Asii vládne jen nejčistší nesobectví, zejména v muslimských zemích, a všeobecná korupce, která je ochromuje, je jen výrazem jejich vysoké spirituality."

Mnoho z Revelovy kritiky antiamerikanismu, například to, že mnozí stoupenci antiamerikanismu donedávna hájili totalitní komunismus, anebo to, že intelektuálové ve společnostech, které selhaly, obviňují Spojené státy namísto toho, aby pohlédli na vlastní společnost, se objevilo už v předchozích knihách jiných autorů. Avšak nejoriginálnější je Revel při své analýze psychologické motivace antiamerikanismu, když dává do kontrastu motivy antiamerické levice a antiamerické pravice. Levice považuje Spojené státy v podstatě za ďábla, pravice naopak nenávidí USA za to, že se dostala na trůn světového vůdcovství, který podle jejího názoru právem patří Evropě. Přitom pravice ignoruje, že první i druhá světová válka, komunistická ideologie a socialistická hospodářská politika - což všechno vedlo k posílení globálního vlivu USA - vznikly v Evropě.

Revel také píše o tom, jak mají mnohé země ve zvyku obviňovat Spojené státy z jejich vlastních chyb. Tak "známé pacifistické země Japonsko a Německo" obviňují USA z militarismu, Mexiko z "volební korupce", Británie z "imperialismu", arabské země USA obviňují z toho, že po roce 2001 Spojené státy omezily svobodu projevu (arabské země jsou jistě vynikajícími příklady zemí, kde vládne svoboda projevu). Čína obviňuje USA z "hegemonismu".

Charakteristickým rysem stoupenců antiamerikanismu je jejich morální zbabělství, usuzuje recenzent. Charakteristickým představitelem této vlastnosti jsou pro Revela Jihoameričané: "Pro Jihoameričany je nesnesitelné, že hrstka Anglosasů, kteří přijeli daleko později než Španělé a usadili se v tak drsném podnebí, že skoro nepřežili prvních několik zim, se stali nejvlivnější mocnosti na světě. Bylo by zapotřebí nemyslitelné schopnosti vlastní sebenalýzy, aby Jihoameričané dokázali určit, co je základní příčinou tohoto rozdílu."

Tatáž Revelova argumentace, míní recenzent, platí úplně stejně pro většinu Afriky, pro slovanské společnosti ve východní Evropě, pro národy na jihoasijském subkontinentu a samozřejmě i pro nešťastný arabský svět.

Ironií je, že cenu za antiamerikanismus nezaplatí Spojené státy, ale ostatní: Kubánci, Severokorejci, obyvatelé Zimbabwe a další jiní budou dál trpět, protože intelektuálové ze západního světa, posedlí kritikou USA, nejsou ochotni kritizovat zločinecké totalitní režimy. Mezitím se v Iráku snaží fašistická sebranka bez politického programu kromě úsilí vraždit Američany zlikvidovat tu nejmenší naději na demokracii a svět, namísto toho, aby irácké demokracii pomohl, projevuje antiamerickou škodolibost.

Není přeháněním konstatovat, usuzuje recenzent, že se v roce 2004 stal antiamerikanismus největší překážkou pokroku lidstva. Podporuje represivní diktatury po celém světě, omlouvá korupci, mučení, útlak žen a masové vraždění, poskytuje ideologický kyslík stupidním "revolučním hnutím", jako jsou maoističtí partyzáni v Nepálu a dokonce i podporuje šíření nemocí, když Evropa nadřazeně odmítla Bushovu iniciativu v boji proti AIDS jako neupřímnou.

Nic z toho neznamená, že kritika specifických částí americké politiky či aspektů americké kultury není legitimní. Autor v žádném případě není nekritickým apologetou americké politiky - zmiňuje se o mnoha příkladech, kdy s americkou politikou nesouhlasí.

Jaké jsou slabiny Revelovy knihy? Trochu se opakuje. Vzhledem k tomu, že kniha je překladem z francouzštiny, obsahuje mnoho odkazů na domácí francouzskou politiku, s níž nemusejí být mezinárodní čtenáři podrobněji seznámeni.

Ve Francii se stala Revelova kniha bestsellerem. Méně úspěšná byla ve Spojených státech samotných: to je podle recenzenta hlavně proto, že si Američané ani nejsou většinou vědomi, že antiamerikanismus po světě existuje.

Kompletní recenze v angličtině ZDE
                 
Obsah vydání       8. 4. 2004
7. 4. 2004 "40 osob usmrceno" při americkém útoku na iráckou mešitu
8. 4. 2004 Co může na ČR zajímat občany západních zemí? Jan  Čulík
8. 4. 2004 Sebrané vytáčky Kamila Čermáka Jan  Čulík
8. 4. 2004 Los Angeles Times: Pán prstenů je absolutní nuda
8. 4. 2004 Co je příčinou světového antiamerikanismu?
8. 4. 2004 Kde jsou lidé hloupější, v ČR nebo v Británii? Jan  Čulík
8. 4. 2004 ČR patří k zemím EU s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů
8. 4. 2004 Británie: pravicový tisk posedlý obavami z východoevropských přistěhovalců Jan  Čulík
8. 4. 2004 Politováníhodný výhřez mravní a intelektuální invalidity Petr  Kužvart
8. 4. 2004 Polemika s Petrem Kužvartem o dopravě (nejen) v Praze Jan  Bláha
8. 4. 2004 Pan Axamit to má pěkně promyšlené Dalibor  Žůrek
8. 4. 2004 Právo na rodinu, aneb o čem odpůrci potratů nemluví Tomáš  Klas
8. 4. 2004 Ivan Jaroslav  Hutka
8. 4. 2004 Španělsko, Evropa a pan Bush Immanuel  Wallerstein
8. 4. 2004 Resonance UK 104,4 FM live
8. 4. 2004 Entente cordiale: je to láska nebo nenávist ? Jana  Roy
8. 4. 2004 Speciální hospodářská zóna Východ: požehnání nebo prokletí?
8. 4. 2004 Týden Pesachu a Velikonoc
7. 4. 2004 K Velikonocům II Miloš  Dokulil
7. 4. 2004 K Velikonocům I.... Miloš  Dokulil
7. 4. 2004 Čeká dnešní islám na svého Jana Křtitele? Martin  Škabraha
7. 4. 2004 Chcete učit češtině na Glasgow University?
7. 4. 2004 Deníček sněmovní panny XVI. Alexandra  Virgová
7. 4. 2004 O bulvarizaci médií Jan  Čulík, Václav  Žák, Radko  Kubičko
7. 4. 2004 Skutečné informace o Černobylu
7. 4. 2004 Černobyl vedl k obrovskému zvýšení radiace na českém území
7. 4. 2004 Pomalost Radek  Mokrý
7. 4. 2004 Iráčtí emigranti podávali falešné informace
7. 4. 2004 Jak jsem náhodou nezemřel v letadle společnosti ČSA Jan  Čulík
7. 4. 2004 Proti ČSA je vedena v médiích kampaň
7. 4. 2004 S perutěmi ČSA
6. 4. 2004 Neuvěřitelně špatné služby ČSA
7. 4. 2004 Pane Čulíku, jakou náhodou jste nezemřel?
7. 4. 2004 Víra v porozumění a dorozumění nemá šanci?
6. 4. 2004 Nedělní závada na letadle Boeing se nedala předvídat
6. 4. 2004 Závada na letadle: Jak to vidí člen letecké posádky
6. 4. 2004 Pozadí rwandské genocidy
31. 3. 2004 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
7. 4. 2004 Hospodaření OSBL za březen 2004

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2004 Kde jsou lidé hloupější, v ČR nebo v Británii? Jan  Čulík
8. 4. 2004 Ivan Jaroslav  Hutka
8. 4. 2004 Co je příčinou světového antiamerikanismu?   
8. 4. 2004 Sebrané vytáčky Kamila Čermáka Jan  Čulík
7. 4. 2004 O bulvarizaci médií Radko  Kubičko
7. 4. 2004 Proti ČSA je vedena v médiích kampaň   
7. 4. 2004 Pomalost Radek  Mokrý
7. 4. 2004 Jak jsem náhodou nezemřel v letadle společnosti ČSA Jan  Čulík
7. 4. 2004 O bulvarizaci médií Jan  Čulík, Václav Žák
6. 4. 2004 Nedělní závada na letadle Boeing se nedala předvídat   
6. 4. 2004 Závada na letadle: Jak to vidí člen letecké posádky   
6. 4. 2004 Zveřejněte zprávu, proč došlo k výpadku motoru u letadla do Amsterodamu Jan  Čulík
4. 4. 2004 ČeRT Vlastimil  Ježek
4. 4. 2004 Mohlo dojít v neděli ráno nad Ruzyní k letecké katastrofě? Jan  Čulík

Mexiko RSS 2.0      Historie >
8. 4. 2004 Co je příčinou světového antiamerikanismu?   
16. 1. 2004 Protest proti neoliberalismu -- u nás i v Mexiku   
29. 12. 2003 Existuje americké impérium? Michael  Walzer
19. 12. 2003 Strana chudých a mexické politické elity Jaroslav  Měřička
19. 12. 2003 Zapatisté v Mexiku: deset let revoluce Ondřej  Slačálek, Alice Dvorská
8. 12. 2003 Vize Státu, ve kterém byl politik nahrazen manažerem Subcommandante  Marcos
3. 12. 2003 Plamínek v horách, požár v nížině Michael  Blail
7. 5. 2003 Globalizace není nová Immanuel  Wallerstein
12. 3. 2003 Špionáž v Bezpečnostnej rade OSN Martin  Kunštek