Jedná se o již dlouho trvající spor, zda by měly být platné patenty na myšlenky použité v software, na algoritmy a na obecné matematické postupy. Já, stejně jako zhruba 90% vývojářů (zdroje uvedeny níže), velká část ekonomů a většina malých a středních podniků se domnívám, že rozšíření patentů do této oblasti by mělo rozsáhlý negativní dopad na vývoj software [1]. Typický softwarový produkt je totiž nesrovnatelně komplexnější než typický průmyslový hmotný výrobek. To je dáno tím, že vývoj software je v mnoha ohledech, vzhledem k možnostem, které informační technologie oproti průmyslu hmotných věcí nabízejí, výrazně jednodušší. Jelikož je ale softwarový produkt podstatně komplexnější a zahrnuje mnohem více (v řádech) součástí než takový hmotný průmyslový produkt, je patentovatelností těchto jednotlivých součástí výrazně ohrožen. V oblasti software se nejedná o nějaké vynálezy a vynálezce, ale jde o inkrementální vývoj, kde se jednotlivé součásti kombinují v nové celky a právě v této kombinaci je ona přidaná hodnota. Pokud bude možné jednotlivé součásti patentovat, povede to k velkému zbrzdění inovace. (V [2] je analyzován negativní vliv patentů na ekonomiku.)

Rád bych stručně připomněl, jak se otázka patentovatelnosti software a algoritmů v Evropě historicky vyvíjela. Celý spor se vede o článek 52 odstavec 2 Evropské patentové úmluvy z roku 1973 [3], který v bodě c) velmi jasně říká, že počítačové programy nejsou patentovatelné. V USA a Japonsku však takové patenty udíleny jsou a tak vznikal na Evropu velký tlak nadnárodních společností (patenty způsobují v podstatě konzervaci stávající situace a zabraňují malým vstup na trh) a patentových právníků, aby tento druh patentů také dovolila. S mnou nepochopitelnou výmluvou, že článek 52(2) je nejasný a jakousi velmi kreativní interpretací zákona, jež jde naprosto jasně proti jeho duchu, však Evropský patentový úřad začal takové patenty přijímat. V současnosti tyto patenty jsou udíleny, ale nejsou vzhledem k platnému právu nijak vymahatelné.

V roce 2000 se Evropský patentový úřad pokusil článek 52(2) úplně zrušit. Proti tomu vznikl velký odpor vývojářů, malých a středních firem, občanských sdružení a dalších subjektů, jak se lze přesvědčit v petici [4], která je, pokud je mi známo, zdaleka největší internetovou peticí v oblasti elektronických práv (cca 330 000 podpisů). Za pozornost stojí i fakt, že ji podepsalo i mnoho podniků, které se tradičně (vzhledem ke vztahu s dodavateli a zákazníky) snaží podobných politických projevů zdržet. Vzhledem k tomuto odporu, včetně demonstrací, se návrh prosadit nepodařilo a záležitost byla z diplomatické úrovně mezi státy předána Evropské komisi, která se rozhodla v říjnu roku 2000 vyhlásit dvouměsíční veřejnou konzultaci, kam měl každý právo zaslat svůj názor a podpořit či nepodpořit softwarové patenty.

Plánované dva měsíce byly nakonec rozšířeny na celý jeden rok, během kterého přišlo přibližně 1400 dopisů. V absolutních číslech bylo 96% dopisů proti, dle [5] např. 98,5% (!) všech jednotlivců, 95% (!) malých a středních firem, 98% (!) akademiků, 96% (!) vývojářů, a jen 6% bylo pro, opět dle [5] 66% procent všech IP právníků, 19% velkých společností, 78% vládních organizací. Výsledná shrnující zpráva Evropské komise [6] však byla hluboce manipulativní a oněch 96% bylo označeno za jakýsi ,,linuxový dav'', který problematice pořádně nerozumí a neví, že mu vlastně nic nehrozí. (Každý, koho se sdružení EuroLinux podařilo přesvědčit, aby zahrnul mezi své argumenty i problém svobodného software -- Free Software --, který je patenty velmi ohrožen, tak skončil v tomto pytli nezávisle na ostatních argumentech). Závěr nakonec byl, jak se můžete přesvědčit, že opravdu důležité subjekty (ekonomická většina) jsou pro zavedení patentů a konzultace tedy pro zavedení patentů vyzněla *příznivě*. Ve vydané tiskové zprávě se již absolutní čísla pro jistotu ani neobjevily a byl konstatován jen tento závěr.

Evropská komise v reakci na to vypracovala návrh direktivy (z hlaviček formátu .doc je důvodné podezření, že na návrhu se nějak podílela i nechvalně známá Business Software Agency), která si kladla za cíl ,,harmonizovat stávající patentové systémy v zemích EU a vyřešit nejasnost článku 52(2).'' Dle mého názoru je článek 52(2), jak se lze přesvědčit, až příliš jasný, ale zde ,,vyjasnit'' (,,clarify'') znamenalo softwarové patenty naopak povolit. Tím by byl navíc chytře obejit princip zákazu retrospektivního účinku nově vydávaných zákonů a i již dříve udělené patenty by najednou byly vymahatelné.

Evropský parlament se ale nenechal zmást a i v reakci na pokračující protesty návrh direktivy v roce 2003 schválil velkou většinou až v silně připomínkované verzi, kde několik dodatků explicitně vylučovalo patenty na software jako takový.

Pro-patentová lobby se ale nevzdala a COREPER letos předložil direktivu Radě ministrů v podstatě v původní podobě, která naprosto nerespektuje připomínky Evropského parlamentu. Někteří členové EP se tím cítí silně pobouřeni.

,,Přístup Komise a Rady k této direktivě je šokující. Plně využívají všech možností jak obcházet demokracii, kterou vytváří současné Community Law. Nejdříve ignorovali 94% všech účastníků jejich vlastní konzultace bez toho, aby poskytli nějaké vysvětlení, kromě toho, že těch 6% představuje ,,ekonomickou většinu''. Teď úplně ignorují hlasování Evropského parlamentu a mimochodem také Economic and Social Council a Council of Regions. Dělají to proto, protože takto většinou uspějí,'' zlobí se například člen parlamentu B. H. Andersen z Dánska.

K povolení patentů je v tomto návrhu direktivy použit pochybný Newspeak. V klíčové části se píše: ,,Právo [patentovat] program, sám o sobě nebo na nějakém nosiči, není dovoleno, mimo případu, kdy [...].'' FFII[7] však namítá, že způsob, jakým je to napsané, je zavádějící: ,,Všimněte si té negace, ta lže. Věta je znegována pod podmínkou, která není nikdy pravdivá. Pravý význam je tedy opačný. Zkuste si větu přečíst bez toho ,ne' a té části ,mimo případu...' a pochopíte co tím myslím.'' Jinými slovy, klauzule ,,mimo případu že'' je zřejmě vždycky pravdivá!

Tento návrh byl původně schválen v COREPERU takovou většinou, že by byl předložen radě jako ,,položka A'' pouze k formálnímu schválení, ale v reakci na další a další protesty ze strany vývojářů [8] Lucembursko vzneslo námitku a zasadilo se o to, aby byl návrh řádně projednán.

V úvodním kole jednání 18. května t.r. mnoho států vyslovilo svou nechuť návrh v této podobě přijmout, nicméně díky chytré diplomatické kličce Německa se to nakonec podařilo. Německo nechalo nejprve kolovat pozměněnou verzi, kde byly v několika dodatcích algoritmy a softwarové postupy explicitně vyloučeny a tak zřejmě některé státy začaly považovat Německo za svého mluvčího. Těsně před koncem jednání však Německo od této pozměněné verze ustoupilo a předložilo jinou pozměněnou verzi, která však již oproti původnímu návrhu obsahovala jen kosmetické změny a nic podstatného neřešila. Někteří zástupci států, které se původně stavěly proti, zřejmě buď byli instruováni následovat Německo a nebo když slyšeli, že Německo je s touto verzí spokojeno, ji v dobré víře podpořili. Belgie sice stihla ještě upozornit, že tento nový návrh se od toho, který předtím koloval, významně liší, ale to již postoj ostatních změnit nedokázalo.

Návrh byl tak v téměř nezměněné podobě schválen i přesto, že několik států, které jej nakonec podpořily, předem deklarovalo, že je pro ně nepřijatelný [9]. Nyní bude návrh putovat opět do Parlamentu, ale zde již bude k jeho odmítnutí potřebná dvoutřetinová většina.

Jak je vidět, Evropský patentový úřad vedený lobby velkých nadnárodních společností nekompromisně tlačí na to, aby jeho stávající praxe (již udělil více jak 30 000 patentů na software a algoritmy), která jde proti duchu i písmu Evropské patentové úmluvy, byla potvrzena zákonem a daří se mu to prosadit i proti vůli více jak devadesáti procent [5] [10] [11] [12] těch, kterých se to nejvíce týká -- vývojářů, malých a středních firem, ekonomů. Využívány jsou k tomu i velmi drsné triky, které však bohužel zatím zůstávají médii i širokou veřejností nepovšimnuty.

Rád bych zde upozornil na článek [13] encyklopedického charakteru, který poskytuje velmi dobrý celkový přehled o problematice spolu s odkazy na další články k tématu i odkazy na jiná místa na internetu. Jsou v něm např. citovány další výzkumy, které dokazují, že proti softwarovým patentům se staví přibližně 90% vývojářů, a dokonce citují studii, která popisuje statistickou korelaci mezi nárůstem softwarových patentů v USA a úbytkem inovace v letech 1987--1994.

Chtěl bych tedy apelovat na Vás, novináře médií, která promlouvají k široké veřejnosti a nespecializují se pouze na úzkou komunitu vývojářů software, aby jste se touto problematikou zabývali, kauzu sledovali a informovali širokou veřejnost o tom, jaká nespravedlnost se zde koná, jak jsou zde ignorovány demokratické principy a jak se zde Orwellsky má přijmout zákon, jehož účelem by mělo být chránit vývojáře a menší společnosti, ačkoliv právě oni to drtivou většinou odmítají a bojují proti tomu.

Zdroje:

[1] Přednáška Richarda Stallmana o negativním vlivu patentů na software

http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/stallman-patents.html

[2] Ekonomické studie o dopadu softwarových patentů

http://swpat.ffii.org/archive/mirror/impact/index.en.html

[3] Evropská patentová úmluva, článek 52

http://www.european-patent-office.org/legal/epc/e/ar52.html#A52

[4] Petice proti softwarovým patentům

http://www.noepatents.org

[5] Statistická analýza veřejné konzultace od FFII

http://swpat.ffii.org/papers/eukonsult00/index.en.html

[6] Oficiální závěry o výsledku veřejné konzultace

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/indprop/comp/softanalyse

[7] Nadace pro volnou informační infrastrukturu (FFII)

http://www.ffii.org/

[8] Demonstrace v Bruselu

http://www.root.cz/clanek/2163

[9] Novinky v kauze

http://kwiki.ffii.org/index.cgi?SwpatcninoEn

[10] Anketa na serveru MySQL.Com

http://dev.mysql.com/tech-resources/quickpolls/?pollname=softwarepatents

[11] Výsledky ankety německého magazínu ComputerWoche

http://www.computerwoche.de/index.cfm?pageid=254&type=detail&artid=61305

[12] Apel na vlády jednotlivých států (v ČR podepsáno asi 200 lidmi a předáno)

http://kwiki.ffii.org/index.cgi?ParlReso0405En

[13] Encyklopedický článek na Wikipedia.Org o softwarových patentech

http://en.wikipedia.org/wiki/Software_patents

S pozdravem,

Hynek Hanke