Ruská podoba léta

21. 7. 2004 / Oskar Krejčí

Oživování Ruska doprovázejí problémy. Pro jejich překonání bude rozhodující politika Kremlu.

Prezident Vladimír Putin se pravděpodobně již několik let bojí odjet v létě na dovolenou. Prázdninové měsíce jsou totiž v Rusku zvlášní příležitostí pro krize - tonou ponorky, daří se teroristům i přírodním katastrofám. Vlastně i finanční krize, která Putinovi pomáhala dláždit cestu do Kremlu, propukla v srpnu roku 1998. Ani letošní rok nemůže být výjimkou.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

V tyto dny světová média ve zpravodajství o Rusku věnují pozornost zvláště dvěma událostem:

  • zahájení procesu s ropným magnátem Michailem Chodorkovským, zakladatelem a bývalým šéfem ropného koncernu Jukos;
  • problémům bankovního sektoru, v němž propukla krize začátkem července a zasáhla soukromé firmy Alfa-bank, Guta-bank, Dialog-Optim a řadu dalších.

LETOŠNÍ LETNÍ KRIZE v Rusku se ale odehrávají na jiném společenském pozadí než tomu bylo v předcházejících letech. Především se pohnula ruská ekonomika, která nejen roste, ale jak ukazuje právě v tyto dny vydaná zpráva OECD o Rusku, růst po finančním kolapsu v roce 1998 "výrazně překonal očekávání". Ozdravení probíhá "rychleji a vytrvaleji než většina pozorovatelů očekávala". V letech 1999 až 2003 byl průměrný růst HDP v Rusku 6,7 %. Jak ukazuje přiložená tabulka, ruská ekonomika má dnes zdroje, které mohou zvládnout alespoň některé náhlé otřesy. Také ruská vláda má dnes rezervy, umožňující politické, ekonomické i sociální manévrování. Cíl, který vytýčil prezident Putin loni ve svém projevu v parlamentu - do roku 2010 zdvojnásobit hrubý domácí produkt - by při těchto tempech růstu měl být dosažitelný.

Ekonomický růst má dvě hlavní příčiny. Ta první je dobře známá: rostoucí vývoz ropy a plynu při trvale vysokých cenách těchto dvou komodit na světových trzích. Dlouhodobě vysoká cena ropy a plynu Rusku vyhovuje. Obecně se soudí, že jí napomáhá růst světové spotřeby. I když se na příští rok očekává zpomalení růstu o několik desetin procentních bodů, i nadále by měl být přibližně 2,5 %. Zároveň zahraniční politika Spojených států zvláště vůči Iráku, Iránu a Venezuele vysokým cenám ropy napomáhá.

DRUHÁ PŘÍČINA ekonomického růstu Ruska je známá méně, ale je též velmi významná. Je jí cílevědomá ekonomická politika vlády. Kreml například vysoké ceny ropy a plynu vnímá jako prémii, která nemusí být stálá - rozpočet je připravován s ohledem na nižší ceny ropy než jsou aktuální a z mimořádných zisků jsou vytvářeny strategické finanční rezervy pro možné horší časy. Fiskální disciplína se projevuje i tím, že se úroveň výdajů federální vlády od roku 2000 v zásadě nemění - ze 14,1 % HDP vzrostla na 15,0 %. Příjmy pak vzrostly z 15,5 na 16,7 %. Federální příjmy pak jsou přibližně o dva procentní body vyšší než příjmy regionálních orgánů, výdaje o jeden procentní bod. Jak patrné, v obou případech jsou příjmy vyšší než výdaje.

Zároveň v Rusku pokračuje proud zásadních ekonomických a sociálních reforem. Zmíněná zpráva OECD jako příklady uvádí, že během Putinovy vlády byl restrukturalizován sektor elektrické energie, pokračuje daňová reforma, úpravy penzijního systému a reforma železniční dopravy. Byly přijaty nové právní kodexy půdy, práce i celní politiky, právě tak jako nové zákony pro akciové společnosti, bankroty a proti praní špinavých peněz. I nedokonalé zákonodárství upravilo zasahování byrokracie do podnikání a hmatatelně vylepšilo podnikatelské klima. Pokračuje bankovní reforma.

NEJVÍCE MEDIÁLNÍ pozornosti a sporů vyvolala taková rozhodnutí, jako je zavedení povinného pojištění škod způsobených auty či zrušení nejrůznějších věcných výhod pro veterány a hrdiny práce (tyto výhody mají být kompenzovány penězi). Jenže základní informaci o současném Rusku tvoří právě ekonomický růst a pokračující reformy. I soud s Chodorovskými a krize některých soukromých bank je nutné vnímat na pozadí těchto základních skutečností.

Podle soudního rozhodnutí z konce června Jukos krátil daně a musí jen za rok 2000 doplatit 3,4 miliardy dolarů - což firma začala splácet. To je základní sdělení, které stojí v pozadí soudu s Chodorkovským. Doprovodná sdělení jsou ale neméně významná. To, že ruské soudy trvají na tom, že i pro nejbohatší lidi platí zákony znamená, že v Rusku by mohl začít fungovat právní stát. To není špatné sdělení pro zahraniční investory. Tvrzení, že s v této situaci zastaví přísun peněz ze zahraničí, neodpovídá ani reálným faktům (v předvečer zahájení procesu jen americký ropný koncern Chevron oznámil, že zvažuje investici v Rusku za 5 až 10 miliard dolarů), ale ani logice věci. Jen tehdy, když si budou všichni před zákonem rovni, lze vytvářet konkurenční prostředí. Když oligarchové disponující téměř neomezenými finančními zdroji mají i politické páky k zajištění svých zájmů, nemůže být žádná řeč o podnikatelském prostředí.

ZA ZÁSAHEM proti Jukosu je samozřejmě nutné hledat i politiku. Podle dostupných zpráv bylo v dobách Jelcinovy vlády vyvezeno z Ruska 400 až 800 miliard dolarů. To, že i dnes ropní magnáti kupují v Británii fotbalová mužstva, jen dokazuje, že potřeby Ruska pro ně rozhodně nepředstavují prioritu. Pro vládu ale platí, že zajištění příjmů z ropy a plynu je nezbytnou podmínkou alokace zdrojů pro ekonomický růst a zlepšování kvality života obyvatel. To není otázka prezidentovy touhy po moci, to je podmínka přežití Ruska.

Na druhé straně je pravděpodobné, že příznivý ekonomický vývoj umožnil postoupit rizika, která jsou se zásahem proti Chodorkovskému spojena. Faktem ale je, že problémy Jukosu nevedly k poklesu ani těžby ani vývozu ropy. Rusko zůstává přitažlivé pro zahraniční investice do ropného průmyslu. Pravděpodobný vývoj v podobě rozdělení Jukosu či jeho převzetí nějakou pro vládu důvěryhodnější firmou - což by bylo výhodné i pro mnohé akcionáře Jukosu - by na tomto stavu nic změnit nemělo.

OBDOBNÁ SITUACE je kolem soukromých bank. I když v daném případě nelze vidět iniciativu na straně vlády - první impuls, který vyvolal zmatek, pochází od soukromého tisku, který začal šířit panické zprávy. Nenastala ale žádná řetězová reakce, dokonce i většina postižených bank situaci ustála. Ovšem čas pro reformu bankovního sektoru nazrává. V Rusku, kde působí 1300 bank (přičemž jen Sberbank ovládá 63,6 % trhu a dalších deset největších 11,8 %), musí nastat období fůzí, nebo bankrotů.

Situace je bezesporu zajímavá. Během necelého minulého týdne občané stáhli z Alfa-banky 200 milionů dolarů; za první dva týdny července z banky Dialog-Optim vyzvedli soukromí střadatelé 1,4 miliardy rublů. Ovšem podle internetových stánek Alfa-banky jenom od 6. do 10. července vzrostly vklady fyzických osob v této bance o 9,3 % na 35,2 miliardy rublů. Objevila se i jiná řešení - například v Guta-bank koupí 86 % akcií Vněštorgbank, kde má většinový podíl stát.

Právě vláda a parlament přispěly nevýrazněji ke zklidnění situace. Parlament právě minulý týden dokončil proceduru přijetí zákona o pojištění vkladů. Když banka zkrachuje, jsou vklady pojištěny do maximální výše sto tisíc rublů. A opět stojí v pozadí příhodná ekonomická situace. V loňském roce představoval zisk Centrální banky Ruské federace 37,3 miliard rublů. V takovéto situaci je pojištění vkladů pro stát přijatelné riziko, které navíc zlepšuje kontrolu soukromých bank.

PRO MAJETNĚJŠÍ lidi není pojištění na sto tisíc rublů mnoho, ale je to signál, který brzdí paniku. Očekává se, že v srpnu, až budou zveřejněny čtvrtletní zprávy o hospodaření soukromých bank, nastane pro některé z nich problém - lidé si budou přesouvat účty do státních finančních ústavů, případně budou své úspory dělit na několik účtů v různých bankách. O tom, že ale otřes některých bank neznamená žádné zhroucení bankovního systému v Rusku svědčí i fakt, že vlastníci Alfa-banky vložily před dvěma týdny na záchranu svého peněžního ústavu 200 miliónů dolarů ze soukromých zdrojů a dalších 500 milionů dolarů z úvěrů. Stálo jim za to udržet se na ruském trhu. Je to zajímavý trh, kam se jen tak někdo nedostane.

Podle OECD v roce 1998 tvořila aktiva ruských bank 50,7 miliard dolarů, z čehož 11,2 miliardy byly zahraniční vklady; loni z 188,3 miliard dolarů v ruských bankách pouze 20,4 miliardy byly zahraniční. Minulý týden dosáhli ruští vyjednávači podmínek vstupu do WTO od této organizace ústupek, podle něhož se Rusko nebude muset více otevírat zahraničním bankám. V pátek mezinárodní ratingová agentura Standard&Poor's potvrdila neměnný rating ruských bank - agentura pro většinu bank předvídá stabilitu.

NEJVĚTŠÍ EKONOMICKÉ RIZIKO Ruska představuje jeho extrémně úzká exportní základna. Snížit zranitelnost Ruska výkyvy ceny ropy a plynu, znamená především zvýšit konkurenceschopnost průmyslové výroby a služeb. Tento zásadní cíl představitelé Ruska vnímají a snaží se vytvořit podmínky pro tuto změnu. Produktivita práce v průmyslu roste za dobu vlády Putina v průměru o 8 % ročně. Pozoruhodné je, že tento fakt doprovází i růst zaměstnanosti.

Postupy, které užívá ruská vláda k zajištění růstu průmyslové i zemědělské výroby, jsou velmi pestré - od snahy sjednotit leteckou výrobu roztříštěnou privatizací na útvary neschopné výzkumu a vývoje, až po lákání zahraničního kapitálu. Také překvapivé loňské oznámení Ruska, že nepřistoupí ke Kjótskému protokolu, se stalo srozumitelné až letos v květnu. Tehdy bylo po summitu Rusko - Evropská unie mimo jiné oznámeno, že Kreml ke Kjótskému protokolu přistoupí, přičemž na oplátku EU podpoří přijetí Ruska do WTO. Tato vzájemná dohoda ukazuje, že některé státy mají diplomatickou strategii zaměřenou na podporu vlastní ekonomiky.

V SOUVISLOSTI s jednáním s EU je i pro naše podnikatele důležitá ještě jedna zpráva. Brusel tlačil na Rusko, aby zdražil domácí energii, která je pod světovými cenami. Putin kontroval připomínkou, že po zemích s dobrými klimatickými podmínkami niko nechce, aby zdražily zemědělskou produkci. Je to prostě jejich konkurenční výhoda. Ta ruská ukazuje, že výroba zboží bude v Rusku výhodnější než v západní Evropě. Nejen cena pracovní síly, ale i cena energetických vstupů naznačují, že je lepší v Rusku zboží vyrábět, než je tam vozit.

Rusko stále prožívá velmi obtížné období. Demografický propad se nepodařilo zastavit, životní úroveň značné části obyvatelstva je skutečně velmi nízká. Kvalita bydlení i zdravotní péče je chabá, zaostalá infrastruktura brzdí ekonomiku i sociální rozvoj, reforma armády také zdaleka nebyla dokončena - to vše je realita dnešního Ruska. Důležité je ale i to, co uvádí vzpomínaná zpráva OECD. Podle ní "ruská ekonomika má potenciál pro trvalý velký růst po dlouhé období, ale, vzhledem k neodmyslitelně křehké ekonomické struktuře, lpění na rozvážné makroekonomické politice bude rozhodující pro dosažení tohoto cíle".

Zdá se, že se Putinovi podaří během jeho dvou volebních období zdvojnásobit HDP Ruska. Je ale též zřejmé, že to bude málo na to, aby bylo možné říci, že situace se stabilizovala a kvalita života obyvatelstva odpovídá potřebným standardům. Na takovéto hodnocení bude nutné počkat ještě přibližně deset let. To ale samozřejmě za předpokladu, že nastoupená strategie umožní trvalý růst. Zkušenost též říká, že je lepší nedostatky strategie upravovat než relativně úspěšnou strategii zásadně změnit. Takovéto radikální zásahy většinou vedou ke zbrzdění růstu. To znamená, že ekonomický růst vyžaduje v případě Ruska i dlouhodobou politickou stabilitu. To pravděpodobně povede k tomu, že sice za čtyři roky Putin z Kremlu odejde, ale skupina, kterou reprezentuje, zůstane u moci.

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ INDIKÁTORY RUSKA

 199819992000200120022003
reálný růst HDP- 5,36,310,05,14,77,3
Inflace (v % ke konci roku)84,536,620,118,815,112,0
kurz rublu k US dolaru (průměr) 9,724,628,129,231,430,7
nezaměstnanost (konec roku, % pracovních sil) 13,212,49,98,78,88,0
export zboží (v miliardách US dolarů) 74,475,6105,6101,9107,3135,9
import zboží (v miliardách US dolarů) 58,039,544,953,861,075,4
rozpočtová rovnováha (státní správa, % HDP) - 5,3- 0,53,53,10,31,2
rezervy Centrální banky RF (v miliardách US dolarů, konec roku) 12,212,528,036,647,876,9

Pramen: OECD, Economic Survey - Russian Federation 2004: Sustaining Growth

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKA A RUSKA

v tisících US dolarů

 VývozDovozSaldo
1993593 6801 279 815-686 135
1994548 4221 264 145-715 723
1995630 2911 875 796-1 245 505
1996694 0442 003 452-1 309 408
1997766 6491 851 248-1 084 599
1998650 3701 578 962-928 592
1999381 0821 391 465-1 010 383
2000386 4922 079 209-1 692 717
2001487 2771 997 105-1 509 828
2002513 0401 832 463-1 319 423
2003570 8132 279 744-1 708 931
2004*262 0561 139 472-877 416

* prvních pět měsíců roku

Pramen: Hospodářská komora ČR - Komora pro hospodářské styky se SNS

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 23.7. 2004