30. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 7. 2004

Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Sobota 24. července 2004: Obránci Fallúdže zajali opel, v němž jely dvě osoby, z nichž se vyklubali američtí špehové. Vezli kovové disky, které používali k označování terčů pro bombardování. Ve snaze ověřit si, zda je toto sdělení pravdivé či ne, vzali mudžáhidové disky a umístili je pod americké kontrolní stanoviště, které předtím obsadili. Když potom Američané stanoviště znovu obsadili a přiletěl bombardovací letoun, zareagoval na signály vyslané diskem a zasáhl je v domnění, že jde o cíl, označený špehy.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Předchozí zpravodajství iráckého odboje > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > > >

Sobota 24. července 2004

Situace ve Fallúdže

V 16:28 mekkánského času vypálily síly odporu čtyři rakety C-5 na americké velitelské stanoviště u východního vstupu do města pod nadjezdem na dálnici do Bagdádu. Stanoviště, obsazené dvěma Humvee a několika americkými vojáky bylo zničeno. Podle očitých svědků z obou Humvee stoupal černý kouř, přesný rozsah amerických škod a ztrát nebyl však znám.

Mafkarat al-Islam informoval, že Američané vyslali proti obráncům statečné Fallúdže tři tanky. Od jednoho tanku, který zaujal pozici na okružní třídě ve čtvrti 'Askarí odpomohli Fallúdžanům sami Američané, když ve 22:00 bombardovali své vlastní pozice a způsobili si ztráty na mužích a materiálu. Lidé se domnívají, že toto bombardování bylo dílem falešných informací, které partyzáni Američanům podstrčili.

Obránci města zajali opel, v němž jely dvě osoby, z nichž se vyklubali američtí špehové. Vezli kovové disky, které používali k označování terčů pro bombardování. Ve snaze ověřit si, zda je toto sdělení pravdivé či ne, vzali mudžáhidové disky a umístili je pod americké kontrolní stanoviště, které předtím obsadili. Když potom Američané stanoviště znovu obsadili a přiletěl bombardovací letoun, zareagoval na signály vyslané diskem a zasáhl je v domnění, že jde o cíl označený špehy.

Při odesílání zprávy ve 23:50 mekkánského času korespondent Mafkarat al-Islam uzavíral, že bezpečnostní situace ve východní části města je velmi nestálá.

Chálidíja

V Chálidíji v noci v 1:30 vybuchla bomba pod americkou hlídkou, sestávající ze dvou Humvee. Výbuch zničil první a poškodil druhé vozidlo. Zdroj z místní loutkové policie sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že byli zabiti tři američtí vojáci a čtyři zraněni, většinou lehce.

Další útok na ropovod

Partyzáni zapálili ráno ropovod v severním Iráku. Očitý svědek Alí Muhammad as-Samarrá'í řekl agentuře Reuters, že slyšel výbuch a viděl vzplanout oheň na ropovodu severozápadně od Samarrá'.

Samarrá'

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že jednání mezi zástupci města Samarrá' a americkými okupanty o ukončení americké blokády města uvízla na mrtvém bodě a zřejmě zkrachují. Podmínky předložené Američany byly takové, že je nebylo možno přijmout. Podobně se Američané chovali na začátku svého tažení proti Fallúdže letos na jaře.

Jižně od města explodovala pod americkým transportérem obsazeným vojáky bomba. Podle sdělení očitých svědků Američané ihned po výbuchu oblast uzavřeli a místním lidem znemožnili procházet. Svědkové viděli odvážet více než 14 nehybných těl, nevěděli však, zda jde o raněné nebo mrtvé.

Útok na policejní stanici

Zdroj z irácké loutkové policie oznámil, že bojovníci odporu odpoledne zaútočili na policejní stanici v 'Atk západně od Díwáníje. Zemřeli tři bojovníci odporu a dva policisté, pět policistů bylo zraněno. Velitel díwáníjské policie brigádní generál Abd al-Wahháb Sálihí řekl korespondentu německé tiskové agentury DPA, že odpor zaútočil na hlídku loutkových policistů a loutkové tzv. národní gardy různými zbraněmi. Pak se rozpoutal boj, který trval kolem dvou hodin. Přitom byly poškozeny tři obchody a jeden dům v okolí, zapálena dvě auta tzv. národní gardy a poškozeno jedno civilní osobní auto. Šlo o druhou podobnou akci v této oblasti za dva měsíce.

Únos vládního úředníka

Agentura Reuters citovala prohlášení plukovníka 'Adnána Abd ar-Rahmána z loutkového tzv. ministerstva vnitra, podle něhož byl unesen Ra'íd 'Adnán Mahmúd, manažer vládní smluvní společnosti al-Mansúr. Bojovníci odporu zastavili jeho auto na cestě do zaměstnání na přeplněné ulici v jihobagdádské čtvrti Zujúna.

Al-Mansúr je největší irácká vládní smluvní společnost, která provádí většinu projektů připravovaných tzv. ministerstvy včetně prací pro ministerstvo bytové výstavby a stavby ubikací pro loutkovou tzv. iráckou armádu. R. 'A. Mahmúd zaujímal mimoto prominentní místo v tzv. ministerstvu bytové výstavby.

Kurdský kolaborant Džalál Talabání navštívil "Izrael"

Jeruzalémský palestinský list al-Manar oznámil, že kurdský nacionalistický vůdce a kolaborant Džalál Talabání navštívil počátkem minulého týdne "Izrael" a setkal se na okupovaném území v Naqabu (Negev) v jižní Palestině se sionistickým vůdcem Arielem Šaronem, ministrem obrany Šaulem Mofazem a dalšími. Podle listu k návštěvě došlo v souvislosti s přípravou vyhlášení nezávislého kurdského státu v severním Iráku - státu, který by byl ve skutečnosti protektorátem USA a sionistů.

Al-Manar také oznámil, že tříčlenný tým "izraelské bezpečnosti, vedený číslem 2 sionistické výzvědné služby Mossadu, navštívil nedávno severní Irák a strávil celý den na turecké vojenské základně.

Pátek 23. července 2004

Události ve Fallúdže

Obyvatelé Fallúdže oznámili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že pozdě večer slyšeli silnou explozi. Přesné místo a příčina výbuchu nebyly známy, ale zdá se, že pocházel z míst východně od města, která jsou pod kontrolou okupačních vojáků. Po noční modlitbě získali bojovníci odporu na půldruhé hodiny kontrolu nad americkým kontrolním stanovištěm ve městě. Američané podnikli úspěšný protiútok, ostřelovali stanoviště raketami a úplně zničili nedalekou myčku aut. Americká kontrolní stanoviště jsou zpravidla obsazována členy loutkové policie a americkými vojáky a kolem nich bývají rozmístěna dvě Humvee a tank.

V průběhu boje s americkými vojáky zničili bojovníci fallúdžského odporu dva tanky. Ke zničení prvního tanku došlo při útoku na hlavní americké stanoviště v 17:00 místního času. Druhý tank byl zapálen o půl hodiny později na hlavní silnici severně od města. Informace o rozsahu amerických ztrát nebyly dostupné.

Útoky na okupační základny v provincii Anbar

Irácký odpor zahájil organizovanou ofenzívu souběžných raketových útoků na několik amerických základen, ležících v provincii Anbar. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v 6:00 odpor zasáhl základny v zemědělské oblasti severovýchodně od Fallúdže - Hadba severně od Chálidíje (vůbec největší základnu v provincii), v Nu'ajmíji jižně od Fallúdže, základnu Dahhámíja v Saqlawíji a základnu v Ramádí, umístěnou v bývalém prezidentském paláci. Ostřelování raketami, minomety a jinými střelami trvalo půl hodiny. Počet vypálených raket ani rozsah ztrát způsobených Američanům korespondent nemohl přesně udat. V 7:00 místního času se terčem raketové palby stala druhá největší základna v provincii - v Habbáníji.

Akce odporu v Ramádí

Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že bojovníci odporu zničili na silnici jihovýchodně od Ramádí americké vojenské vozidlo pro přepravu osob a celou jeho osádku zabili. Pod vozidlem explodovaly dvě bomby, z nichž druhá je přesně zasáhla, roztrhla a kusy lidských těl vyhodila do vzduchu.

Američané rozmístili po celý den značné síly v jihovýchodní části města kolem ulice 'Išrín a u výstaviště, letouny kontrolovaly okolní dvory a zahrady tohoto území, z něhož odpor často podniká útoky proti okupantům.

Americké letectvo podniklo namátkové bombardování města. Výsledkem byli čtyři mrtví Iráčané a dalších 12 zraněných; někteří byli obětmi amerických ostřelovačů, terorizujících obyvatele města. Mezi zabité patřil Sabr Watban Muqtíš, řidič kamiónu z Násiríje, který přijel do Ramádí za prací. Korespondent v sobotu odpoledne oznámil, že boje ve městě se proti předchozím dvěma dnům značně zmírnily, ale americké posily stále pronikají do města.

Ztráty Američanů

Americké velení přiznalo, že výbuchem bomby pod konvojem blízko Samarrá' byli zabiti dva vojáci. Jeden zemřel na místě, druhý na následky zranění v nemocnici.

V prohlášení vydaném v sobotu americké velení přiznalo, že v pátek zemřel jeden příslušník námořní pěchoty na zranění utrpěná v boji v provincii Anbar. Američané nikdy blíže neurčují místo boje v této provincii, kde leží Fallúdža, Ramádí a další vzdorná města.

Očití svědkové sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že partyzáni odpálili večer nálož pod americkou pěší hlídkou v bagdádském jižním předměstí Durá. Zásah byl přesný a zůstalo po něm několik mrtvých a zraněných Američanů. Jejich počet se nedal přesně stanovit, protože se rychle objevily americké posily, místo uzavřely a všechny místní lidi vyhnaly. Během 15 minut pak odstranily všechny stopy útoku.

I děti bojují proti okupantům

Dvě irácké děti zemřely ve čtvrtek v bagdádské čtvrti 'Ámil jako mučedníci poté, co usmrtily dva americké vojáky. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam devítiletý hoch hodil vysoce výbušný granát na americkou hlídku procházející ulicí a dva její členy zasáhl. Nebyl sice v házení granátů vycvičen, ale podařilo se mu dostat do těsné blízkosti hlídky. Po výbuchu zahájili Američané ihned svou obvyklou střelbu všemi směry. Devítiletého chlapce a jeho osmiletého druha zasáhly americké kulky a oba byli na místě mrtvi.

Něco podobného se stalo i v Chálidíji, ale díky Bohu to mělo šťastný konec. Chlapec hodil po západu slunce ruční granát na americké Humvee. Vozidlo s několika okupačními vojáky parkovalo na hlavní ulici přesně 8 metrů od obchodu s potravinami. Dva vojáci byli na místě mrtví, chlapci se podařilo utéct. Američtí vojáci chlapce marně honili, dokonce prohledávali dům od domu, neměli však úspěch. Očití svědkové řekli místnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam, že chlapec vzbuzoval pozornost tím, že seděl docela sám. Někteří si mysleli, že jde o sirotka, on však ve skutečnosti pozoroval pohyby americké hlídky a připravoval se na útok.

Tato událost odráží realitu dnešního Iráku v boji proti okupantům, celá země je plná zbraní, které jsou důvěrně známy i malým dětem. Staly se případy, kdy děti hrozily učiteli vyhozením jeho auta do vzduchu nebo použitím granátu proti jeho osobě, pokud je nenechá udělat zkoušky.

Odpor proti okupaci se stal součástí skutečné identity Iráčanů, dokonce velmi mladých, kteří se podobají svým bratrům a sestrám v Palestině, kteří vyrostli s kameny v rukou připraveni postavit se okupantům.

Atentát na generálmajora "irácké armády"

Kapitán Ahmad Subhí z irácké loutkové policie sdělil agentuře AP, že bojovníci iráckého odporu provedli v Mósulu atentát na Sálima Madžída Balíše (58), bývalého generálmajora irácké armády, který kolaboroval s americkými okupačními silami a stal se nejvyšším velitelem "irácké armády" vytvořené Američany. Při útoku byl zabit i jeden z Balíšových sousedů Sámí Núrí. Podle agentury Balíš pracoval v náborovém středisku, které v Mósulu vytvořili Američané pro získávání osob ochotných pro ně pracovat.

Rezignace dvou členů místní rady v Basře

Inženýr Madžíd Hilál at-Tamímí a Sálih Ismá'íl Nadžm, předseda provinčního stavebního výboru, členové 48členné loutkové provinční rady v Basře, druhém největším iráckém městě, oznámili svou rezignaci poté, co jim bylo vyhrožováno smrtí. V prohlášení citovaném AFP at-Tamímí řekl, že "pozastaví" své členství v radě na protest proti zavraždění dezignovaného guvernéra Házima al-'Ajndžího a kvůli výhrůžkám smrtí od různých skupin i jednotlivců.

Kuvajtská společnost nehodlá odejít z Iráku

Kuvajtská dopravní společnost prohlásila, že jednání o propuštění sedmi jejích zaměstnanců, kteří byli zajati iráckou odbojovou skupinou Brigády černých praporů, pokračují. Současně však dodala, že nehodlá opustit Irák. Prezident společnosti sdělil agentuře Reuters už předtím, že nehodlají ukončit svou činnost v Iráku: "Naše společnost bude pokračovat, ale probíhají jednání na vysoké úrovni s účastí diplomatů a lidí od bezpečnosti."

Brigády černých praporů pohrozily, že pokud Kuvajťané neodejdou, začnou v sobotu své zajatce popravovat. Vyzvaly také Indii, Keňu a Egypt, jejíž občany také zadržely, ke stažení svých lidí z Iráku. V pátek pak Brigády černých praporů prodloužily kuvajtské společnosti lhůtu o 48 hodin, ale žádaly, aby Kuvajt a USA propustily irácké zajatce. Kuvajtská firma měla kromě toho vyplatit odškodné rodinám obětí okupace ve Fallúdže. Videozáznam s těmito požadavky odvysílala TV al-Džazíra.

Na požadavky Černých praporů zatím přistoupila Keňa, která v úterý vyzvala své občany, aby se vrátili domů.

Lvi Boží brigády zajali muže číslo 3 z egyptské ambasády

Odbojová skupina Lvi Boží brigády oznámila, že zajala Muhammada Hilmího Qutba z egyptského vyslanectví v Bagdádu. TV al-Džazíra oznámila, že brigáda zajala diplomata v odpověď na prohlášení egyptského premiéra Ahmada Nazífa, který slíbil, že jeho země poskytne své zkušenosti v oboru bezpečnosti irácké loutkové vládě dosazené USA. Al-Džazíra odvysílala videozáznam s rukojmím, obklopeným mudžáhidy. Katarská agentura QANA oznámila, že egyptský diplomat prohlásil, že s ním únosci dobře zacházejí.

Čtvrtek 22. července 2004

Další americký pokus o ofenzívu proti Fallúdže

Američtí okupační vojáci ráno ze severu, severozápadu a jihu částečně uzavřeli město Fallúdžu. Pak zahájili krátké střety s bojovníky odporu, bránícími město. Srážky pokračovaly ještě v 11:30, kdy korespondent Mafkarat al-Islam odesílal svou zprávu. Odpor ve stejnou dobu oznámil, že zničil 11 Humvee, korespondent zatím neměl informace o amerických ztrátách. Američané mezitím zaútočili s leteckou podporou na průmyslovou zónu, kde se bojovníci odporu s nimi pustili do prudkého boje.

V další zprávě odeslané v 17:35 mekkánského času, korespondent sděloval, že odpor donutil americké síly ustoupit ze čtvrtí 'Askarí a Šuhadá. Když se okupanti připravovali zaútočit na čtvrť Sakání, odpor je obklíčil a zaútočil na ně s použitím taktiky bleskového útoku způsobujícího zmatek ("Chittat as-Sá'iqa wa adh-Dhuhúl"). Tato taktika spočívá ve střelbě z RPG a následném útoku, využívá především momentu překvapení. Díky této taktice netrvá žádný útok více než deset minut, ale je účinný a nepříteli působí těžké ztráty na mužích i vybavení. Také tentokrát obyvatelé okolí čtvrti Sakání oznámili, že po útoku odporu na kolonu viděli více než 32 těl Američanů. Všimli si také, že američtí vojáci, kteří útok přežili, se běželi ukrýt do nedalekých polí. Své úkryty opustili až po příchodu amerických posil.

Částečné uzavření Saqlawíje

Ráno uzavřeli američtí vojáci také všechny vstupy a východy na západě, severu a jihu města Saqlawíja u Fallúdže. Uzavření cest do obou měst má zjevně zabránit přesunu zásob a posil mezi oběma městy, protože Fallúdža je zásobovací základnou odporu v Saqlawíji.

Boje v Ramádí

Po středečních prudkých bojích americké síly ve čtvrtek obklíčily město a začaly ho ostřelovat ze vzduchu vrtulníky a ze země tankovými děly. Kolem 13:00 došlo k prudkým bojům v průmyslové části města. Během nich byl sestřelen americký vrtulník, který spadl blízko ženské nemocnice, potom sestřelili bojovníci odporu nad městem další vrtulník Apache, který spadl do sportovního areálu. Američtí okupanti obvinili ze sestřelení obou helikoptér iráckou policii. Místní policie je v tragické situaci: je trvale obviňována Američany, že tajně předává informace partyzánům, současně ji zase část sil odporu obviňuje z kolaborace s okupanty. Korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že většina bojovníků odporu však místní policii respektuje a uznává, že policejní síly v provincii Anbar podporují odpor a je si vědoma toho, že mnoho policistů padlo během bojů o Fallúdžu v dubnu 2004 jako mučedníci.

V noci kolem 23:30 mekkánského času korespondent Mafkarat al-Islam z Ramádí ohlásil, že během celodenních bojů bylo ve městě zabito nejméně 15 amerických vojáků. Během odpoledne bylo zničeno šest Humvee v bojích na ulicích 'Išrín a Mal'ab v západní části města. Podle ředitele ramádské nemocnice byla usmrcena řada mužů, žen a dětí, což korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdili místní svědkové. Ti upozorňovali, že americké tanky ostřelovaly obytné domy. Protože počet civilních obětí ve městě rostl, žádala deputace místních obyvatel opatření, která by mohla ušetřit životy místních obyvatel.

Útok odporu na konvoj u Samarrá'

Mafkarat al-Islam informoval, že ráno síly iráckého odporu zničily raketovým útokem na dálnici před jižním vjezdem do města Samarrá' osm cisteren s pohonnými hmotami, patřících americké okupační armádě. Ve spálených vracích cisteren bylo nalezeno 16 ohořelých těl amerických vojáků. Každá cisterna má dvoučlennou posádku tvořenou řidičem a strážcem. Nikdo z vraků nepřežil. Očití svědkové korespondentovi sdělili, že americká hlídka, která cisterny doprovázela, zmizela po explozi prvních dvou cisteren, aby unikla žáru vycházejícímu z hořících vozů.

Keňa vyzvala své občany k opuštění Iráku

Keňská vláda vydala výzvu ke svým občanům, aby nejezdili do Iráku a pokud tam jsou, aby se co nejrychleji vrátili. Mluvčí vlády vyzval Černé prapory, aby bez prodlení propustily dva Keňany, které ve středu zajaly. Podle AP řekl, že "všechny ozbrojené irácké skupiny mohou být ujištěny, že Keňa nemá v úmyslu vměšovat se do života iráckého lidu a že chceme zabránit našim občanům v rozhodnutí jít pracovat pro koaliční síly nebo společnosti s nimi spolupracující."

Středa 21. července 2004

Prudké boje v Ramádí

Mafkarat al-Islam informoval, že v Ramádí kolem 11:00 místního času propukly prudké boje, které trvaly až do západu slunce. Boje začaly, když skupina bojovníků odporu zaútočila na americkou hlídku tvořenou čtyřmi Humvee a řadou pěšáků. Bojovníci zasáhli Humvee RPG a zničili je, čímž vyvolali bitvu v ulici al-'Išrín (Revoluce 1920). Americká strana vrhla do boje vrtulníky Apache a tanky, ale přesto bylo 14 vojáků zabito a osm zraněno; většinou šlo o vojáky ze zničených Humvee. Odpor sestřelil během boje jeden vrtulník, tři členové jeho posádky byli také zabiti.

Americké síly zapálily Abd ar-Razzáqovu vědeckou knihovnu, kulturní klenot a místo schůzek ramádských studentů. Korespondentovi TV al-Džazíra sdělili místní lidé, že bojovníci odporu byli ve značném počtu rozmístěni po celém městě, a říkali, že boje musely být velmi prudké, protože trvaly tak dlouho a Američanům se přesto nepodařilo získat kontrolu nad situací ve městě.

Při další srážce skupina amerických ostřelovačů zaujala pozice v třetím patře budovy, stojící proti americkému okupačnímu štábu v Republikánském paláci za sídlem obchodní komory. Ostřelovači měli krýt střelbu ze štábu na lidi v okolí. Očití svědci, kteří tam žijí, řekli korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bojovníci odporu ve dvou etapách útoku sedm ostřelovačů vyřadili z boje. Nejprve zahájili frontální střelbu RPG na jejich pozice ve třetím patře, ozbrojený oddíl pak na ně zaútočil automaty, aby se ujistil, že jsou mrtví.

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam Američané vyslali do čtvrti kolem mešity řadu Humvee a tanků před pěšáky, kteří sice postupovali opatrně, ale přesto se stali terčem útoku - očití svědkové udávali, že kolem 13:00 auto s výbušninou zabilo 16 Američanů, když se pokoušeli obejít bokem útočící Iráčany. To přimělo zbývající obrněná vozidla odvolat útok a ustoupit z místa.

Mezinárodní i arabská média informovala o těchto bojích jen částečně. Některá z těchto médií ve čtvrtek filmovala na místě, kde bylo zneškodněno sedm amerických ostřelovačů. Američtí okupanti popřeli zprávu Mafkarat al-Islam, že odpor ve středu sestřelil jejich vrtulník. Skupina místních obyvatel však událost potvrdila, protože vrtulník viděla přesně ve 16:40 padat v oblasti kolem stadionu ve východní části Ramádí jižním směrem od mešity na ulici al-'Išrín.

Útok odporu v Karmě

Mafkarat al-Islam také oznámil, že ráno explodovala blízko stanice loutkové policie v Karmě u Fallúdžy bomba pod americkou vojenskou hlídkou. Výbuch zničil dvě Humvee a zabil šest amerických vojáků v nich. Letící úlomek bomby poškodil třetí Humvee zaparkované nedaleko a zranil v něm dva další okupanty. Podle očitých svědectví místních lidí Američané poslali na místo exploze posily a uzavřeli je. Posily přijely se zařízením podobným radaru, určeným k hledání pozemních min, jak to Američané dělají při podobných událostech vždy. Když byli tito vojáci přesně 15 metrů od místa výbuchu, bojovníci odporu odpálili na dálku druhou bombu a zabili další tři nebo více amerických vojáků.

Další útoky na americké vojáky

Major Neal O' Brien z 1. pěší divize oznámil, že v Dulú'íji 70 km severně od Bagdádu explodovala krátce po středeční půlnoci bomba nastražená u silnice a zabila jednoho amerického vojáka z 1. pěší divize a zranila šest dalších.

Ve východní části Bagdádu byly zabity výbuchem auta s výbušninou čtyři osoby. Podle důstojníka irácké loutkové policie k tomu došlo kolem 17:30 v okrsku al-Mintaqá al-Džadída. Z auta zůstala ohořelá jen kostra bez střechy. Fotoreportáž AP ukázala tři ohořelá těla, z toho jedno roztrhané na kousky. Podle korespondenta AP byla nejméně jedna další osoba výbuchem zraněna.

Americký nálet na Samarrá'

Americké letectvo podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam barbarsky zaútočilo na Samarrá'. Při náletu zemřely čtyři ženy a jedno dítě, pět lidí bylo zraněno. Příčina náletu nebyla oznámena. Místní lidé přísahali, že nevinné oběti pomstí, s tím, že válečné štěstí, jakkoli proměnlivé, bude nakonec na jejich straně.

Útok na policejní hlídku

Podle zprávy AFP partyzáni napadli střelbou z RPG hlídku loutkové policie v Kirkúku, zabili jednoho policistu a čtyři zranili, z toho tři vážně. K útoku došlo ve východní čtvrti města 'Urubá kolem 6:30 místního času. Podplukovník tamní policie Husajn 'Álawí oznámil, že jedna z jeho hlídek byla napadena při přechodu mostu Gharnatá. Zranění byli dopraveni do nemocnice Ázadí v centru Kirkúku.

Černé prapory hrozí popravou rukojmích

Odbojová organizace nazývající se Černé prapory oznámila, že zajala šest neiráckých rukojmích, vesměs zaměstnanců kuvajtské společnosti sloužící americkým okupantům. Jednalo se o tři Indy, dva Keňany a jednoho Egypťana. Skupina pohrozila jejich zabitím, vždy po třech dnech jednoho, jestliže kuvajtská společnost neodejde z Iráku. Na videozáznamu, odvysílaném TV al-Arabíja, maskovaný muž jménem Černých praporů prohlásil: "Oznamujeme, že jsme zajali dva Keňany, tři Indy a jednoho Egypťana a v souvislosti s tím jsme se rozhodli takto:

  • že společnost, která je zaměstnala, musí ukončit svou činnost a zavřít své úřadovny v Iráku,
  • že domovské země (zajatců) musí oznámit, že stahují všechny své zaměstnance a vojáky z Iráku do 72 hodin, počínaje 20:00 hodinou ve středu 21. července 2004,
  • každých 72 hodin bude jinak uříznuta hlava jednomu z rukojmích."

Na záznamu Egypťan Muhammad Alí Sanad z provincie Mannúfíja apeloval na společnost, pro kterou pracuje, aby stáhla své zaměstnance z Iráku a zachránila život jeho a ostatních rukojmích.

Američané zasáhli bagdádskou nemocnici

Američtí okupanti vystřelili raketu do sedmého patra bagdádské nemocnice 'Adnána Chajr Alláha. Primář tamní ortopedie 'Ámir Muchtár řekl tisku, že dva pacienti byli zabiti a čtyři další pacienti nebo zaměstnanci nemocnice vážně zraněni.

Američané používají pro ničení budov a opevněných zákopů RPG. Podobné rakety byly také použity při usmrcení synů Saddáma Husajna v roce 2003.

Mossad obviněn z vraždy iráckého profesora

Důstojník místní loutkové policie v Samarrá' sdělil AFP, že byla nalezena znetvořená těla dvou osob, z nichž v jednom případě šlo o iráckého vědce. Rá'id Sa'dún z policejní ostrahy samarrské hlavní nemocnice sdělil, že šlo o tělo Básima al-Mudarrise (60), doktora chemie, který pracoval v místním farmaceutickém zařízení. Znetvořené tělo bylo nalezeno poblíž mešity Ahmada ibn Hanbala v okrsku Džubajlíja na jihu města. Druhé tělo, které dosud nebylo identifikováno, se našlo ve východní městské čtvrti Mu'allimín.

V minulých měsících organizace iráckých profesorů opakovaně obvinila sionistický Mossad ze systematického vraždění iráckých vědců a univerzitních profesorů. Již více než sto iráckých intelektuálů bylo od počátku okupace na jaře 2003 nalezeno zavražděno.

Profesorka politických věd a ředitelka palestinského výzkumného střediska bagdádské univerzity dr. Hudá an-Nu'ajmí prohlásila v březnu 2004 a znovu 27. června, že sionistický Mossad ve spolupráci s anglo-americkými okupanty vraždí irácké profesory a vědce ve snaze zastavit vědecký a technologický pokrok v zemi. Sionističtí agenti vstoupili podle ní do země pod rouškou zahraničních společností "investujících" do Iráku. Výsledkem řady vražd je odchod řady iráckých intelektuálů z vlasti.

Policie našla v severním Iráku bezhlavé tělo Bulhara

Irácká loutková policie našla podle zprávy AP ve středu v noci na břehu Tigridu blízko Bajdží v severním Iráku bezhlavé tělo v oranžovém oblečení. Později téhož dne bulharská vláda potvrdila, že tělo patří Bulharovi, který byl zajat odporem a jeho zadržení mělo Sofii donutit stáhnout své síly z Iráku. Bulharsko se jako věrný vazal USA nepostavilo proti svému pánu a zajatec byl popraven.

Odpor zasáhl dánský okupační štáb u Basry

Velení dánských okupačních sil oznámilo, že hlavní štáb dánské divize se stal večer terčem raketového útoku odporu. Podle sdělení útok nezpůsobil žádné ztráty.

Podle španělského listu Europa Press dánský mluvčí Hans Widholm řekl, že šlo o druhý útok odporu na dánské vojáky v Iráku. K prvnímu došlo v pondělí a způsobil materiální škody. Po něm Dánové posílili bezpečnostní opatření, aby dalšímu útoku zabránili, přesto ve středu v noci dopadlo do dánského tábora šest raket odporu. Ačkoli se dánští okupanti pokusili bojovníky odporu vzápětí po útoku dopadnout, nebyl chycen ani jeden.

Dánsko, člen NATO a vazal USA, vyslalo do Iráku kontingent 500 vojáků, jejichž základna je v Basře a operují pod britským velením. Plánuje se jejich stažení ze stávající základny a spojení s britskými vojáky, jejichž tábor je na vojenském letišti v Basře.

Úterý 20. července 2004

Útok iráckého odporu na agenty CIA ve Fallúdže

Skupina iráckého odporu zvaná Islámská armáda zaslala videozáznam útoku, který podnikla na agenty americké CIA ve Fallúdže. Části záznamu vysílala arabsky mluvící íránská TV al-'Álam. Člen Islámské armády v něm říká, že skupina získala spolehlivé informace, podle nichž mají dvě auta patřící CIA projíždět jejich městem. K útoku na vozidla pak došlo na hlavní ulici města a zabity při něm byly osádky obou automobilů. Bojovníci odporu sebrali z vozidel zbraně a zmizeli. Mluvčí oddílu na záznamu pohrozil, že jeho organizace bude pronásledovat okupační síly a mstít se jim po celém Iráku. TV al-'Álam ukázala ve vysílání záběr zkrvavených těl Američanů v jednom z aut. Kolem těl byly rozházeny jejich doklady.

Američané přiznali zabitého příslušníka námořní pěchoty

Americká armáda v úterý oznámila, že při operaci v provincii Anbar byl zabit jeden příslušník americké námořní pěchoty. Americký mluvčí neuvedl další informace o okolnostech a místě smrti.

Útoky v Bagdádu

Korespondent Mafkarat al-Islam večer oznámil, že irácký odpor vypálil čtyři minometné střely na tzv. "Zelenou zónu" v Bagdádu. K útoku pravděpodobně došlo z ulice Hajfa. Americká strana jako obvykle nevydala žádnou zprávu o způsobených škodách či ztrátách.

Mafkarat al-Islam také oznámil, že během úterý podnikl irácký odpor v obvodu Durá v jižním Bagdádu sérii úspěšných útoků na okupační cíle, při nichž zemřelo pět amerických vojáků. Dvě bomby zasáhly americké hlídky, přičemž první exploze zničila dvě Humvee, zabila tři americké vojáky a zranila blíže neurčený počet dalších. Už v pondělí zaútočil odpor v Durá na americkou hlídku doprovázenou tankem. Útok zneškodnil tank a zapálil tři Humvee. Podle obyvatel a očitých svědků bylo hned po útoku vidět vedle jednoho z Humvee tři mrtvoly. Počet zabitých ve vozidlech nebyl znám. K tomuto útoku došlo 50 metrů od ropné rafinérie ve čtvrti Šimali v Durá.

Masakr Američanů v Chálidíji

Následkem sobotního mohutného úspěšného útoku odporu na základnu al-Hadbá v provincii Anbar Američané obklíčili Chálidíji a odřízli ji od světa. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam okupační síly v noci z úterý na středu začaly prohledávat dům od domu a hledat mladé lidi, kteří by mohli patřit k bojovníkům odporu.

V úterý večer ve 20:25 mekkánského času dostal Mafkarat al-Islam zprávu o sobotním útoku odporu na americkou okupační základnu v al-Hadbá západně od Bagdádu, která je největší okupační základnou v tzv. sunnitském trojúhelníku. Mělo jít o velkou a precizní operaci. Zpráva místní policie v Chálidíji udávala velký počet mrtvých amerických poradců a techniků na základně. Mafkarat al-Islam vyslal čtyři ze svých místních korespondentů v provincii Anbar, aby na místě zjistili skutečnosti. Korespondenti se dostali do okolí základny a zjistili, že v sobotu v 6:00 byla americká základna napadena čtyřmi silnými raketami Grad, vypálenými z 'Ámiríjat Bú 'Isá severně od Habbáníje. Současně byla z různých dalších míst na základnu vypálena řada jiných střel. Očití svědkové v Chálidíji sdělili korespondentům, že je probudil zvuk silných explozí, vycházející ze základny. Někteří pracovníci iráckých bezpečnostních služeb se domnívali, že tyto střely obsahovaly chemický plyn, protože podle některých Iráčanů pracujících na základně pak stoupal ze základny zelený kouř. Rakety úplně zničily 65 malých dřevěných obytných buněk, v nichž žili technici a poradci.

Jeden vyšší příslušník iráckých bezpečnostních služeb v Chálidíji řekl, že počet mrtvých Američanů dosáhl v neděli odpoledne počtu 82 a že většina z nich zemřela ve spánku na udušení plynem. Podle něho skutečný počet mrtvých zůstane neznám, protože američtí představitelé nařídili přísné utajení incidentu. Velké dvourotorové zdravotnické vrtulníky Chinook odnášely ze základny mrtvé a raněné v řadě letů od 6:30 až do 8:30. Rakety Grad mají jak známo sílu 18krát větší než obyčejné rakety. Jedna taková raketa vypálená Američany zabila v jediném domě ve Fallúdže 37 lidí, další při jiném útoku tamtéž 22 lidí. Grad je dlouhá šest metrů, zatímco obyčejná raketa pouze jeden metr. Je také 2,5krát širší než obyčejná raketa.

Už dříve bylo známo, že odpor použil chemické zbraně při útoku na americkou základnu v Ramádí, kde zabil více než 150 amerických vojáků. Podle zprávy Sky News mělo být 130 Američanů zabito v prudkých bojích, ale tato zpráva je ve skutečnosti nepřesná jak v počtu mrtvých, tak v líčení boje. Odpor tyto zbraně podle Mafkarat al-Islam použil také při útoku na americkou základnu v Mósulu, který byl nafilmován korespondentem známé arabské televizní společnosti, který byl pak zatčen a teprve nedávno propuštěn.

Útok na ropovod

Podle oficiální zprávy místní loutkové administrativy zapálili bojovníci odporu větev ropovodu vedoucí z oblasti Dábís v blízkosti Kirkúku. Kirkúk je obklopen sítí ropovodů, která napájí rafinérie a ropné stanice a navzájem propojuje různá ropná pole. Odtud také vede ropovod na sever do Turecka, ten je ale od května následkem neustálých sabotáží vyřazen z provozu.

Atentát na úřadujícího guvernéra v Basře

Bojovníci iráckého odporu zastřelili úřadujícího guvernéra Basry Házima Tawfíqa al-'Ajndžího (59). Spolu s ním zemřeli i jeden jeho strážce a řidič. Oznámil to předseda místní rady Abd al-Bárí Fajíq a dodal, že další člen rady unikl podobnému atentátu v pondělí. Syn al-'Ajndžího řekl médiím, že útočníci zahájili palbu na vůz jeho otce, když zastavil na kontrolním stanovišti blízko jejich domu. TV al-Džazíra oznámila, že předběžné zprávy mluvily o zatčení osob, které se prohlásily za atentátníky. Al-'Ajndží byl zastupujícím guvernérem, protože dosavadní loutkový guvernér dostal ministerské křeslo v tzv. prozatímní vládě, opustil post v Basře a al-'Ajndžího jmenoval svým zástupcem.

Filipínský rukojmí propuštěn

Věren svému slibu propustil oddíl odporu filipínského řidiče Angela de la Cruze. Filipínská vláda a de la Cruzova rodina byly jeho propuštěním nadšeny. Jeho manželka Arsenia se dala štěstím do pláče, když zprávu v sousedním Jordánsku uslyšela. Filipínská prezidentka Gloria Macapagal-Arroyová se při televizním proslovu k národu usmívala.

Manilská vláda původně učinila několik obojetných prohlášení, protože váhala pohněvat si USA. Nakonec se však vedení země shodlo na stažení pracovníků. "Má vláda má vřelý zájem o jejich osud, ať jsou kdekoli na světě," prohlásila Arroyová. De la Cruz byl mudžáhidy dopraven na půdu bagdádské ambasády Spojených arabských emirátů. Sdělil to její úředník, přičemž odmítl, že by nějak spolupracovala s únosci. O tři hodiny později byl Filipínec odvezen stříbrným mercedesem na ambasádu své země, kde byl nadšeně uvítán personálem.

Útok odporu na hlídku u Ba'qúby

Výbuchem bomby položené u silnice byly podle dr. Durajka Kámila z ba'qúbské nemocnice Chális zabity čtyři a zraněny tři osoby. K výbuchu došlo podle něho ve 12:15 místního času na hlavní ulici obvodu Ghalibíja 20 km západně od Ba'qúby a zasáhl minibus. Zranění byla vážná, ve dvou případech šlo o zlomeninu lebeční kosti a vnitřní krvácení, ve třetím o mnohočetnou zlomeninu. Podle dr. Alího Ibráhíma z téže nemocnice šlo o veterináře. Fajsal Jásín (23), jeden z řidičů minibusu, řekl, že jejich vozidlo jelo necelých 100 metrů za dvěma hlídkami vojáků tzv. národní gardy a že bomba zjevně byla určena jim.

Američané zajali důstojníky irácké armády

Americké okupační velení oznámilo, že byl zatčen velitel divize 'Adnána Chajr Alláha bývalé irácké armády pro kirkúcký a mósulský region a Munír Ibráhím, důstojník fidájínů Saddáma Husajna. Podle TV al-Džazíra Američané oba muže obvinili z pokusů o útoky proti okupačním vojákům a loutkové policii.

Pondělí 19. července 2004

Bombový útok u Abú Ghurajb

Mina nastražená na dálnici u Abú Ghurajb západně od Bagdádu večer vybuchla pod americkou hlídkou tvořenou dvěma Humvee. Jedno vozidlo se vzňalo, zemřeli tři američtí vojáci a dva byli zraněni. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam používají nyní partyzáni nový způsob bombových útoků - nezahrabávají bombu do země, ale schovávají ji do zvířecí zdechliny, kterou pak položí na silnici.

Raketový útok na americkou základnu u Fallúdže

Irácký odpor zaútočil kolem 10:30 místního času 10 raketami na americkou základnu v zemědělské zóně východně od Fallúdže. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že obyvatelé oblasti slyšeli z amerického tábora deset explozí a viděli z něj stoupat mraky černého kouře.

Útok na policejní stanici v Bagdádu

Sebevražedný útočník s cisternou naloženou výbušninami se vyhodil krátce po 8:00 do povětří ve vzdálenosti asi 490 stop od stanice loutkové policie ve čtvrti Í'lam v jihozápadním Bagdádu, přičemž zabil deset lidí a zranil 60 dalších z řad policie. "Stáli jsme v řadě a čekali na pokyny, co máme ten den dělat," řekl Mahdí Saláh 'Ábid Alí (32), ležící se zavázanou nohou v nemocnici Jarmúk. "Na náměstí bylo mnoho policistů, když cisterna explodovala," dodal. Přítomnost cisterny v průmyslové zóně, blízko opravny aut a obchodů s elektrospotřebiči nebudila pozornost, dokud nevyjela proti policejní stanici, řekl Ahmad Núrí, pracující v blízké myčce aut. "Stál jsem s přítelem, když jsme uviděli cisternu mířící nečekaným směrem," pokračoval a popsal řidiče cisterny jako mladíka se světlým plnovousem.

V úterý korespondent Mafkarat al-Islam sdělil další podrobnosti a opravy ke zprávě o tomto útoku: exploze podle něj nebyla způsobena autem s výbušninou, jak původně oznámila světová média, ale raketou, vypálenou z parkoviště ve čtvrti Bajjá. Podle dalšího korespondentova pátrání dopadla raketa 50 metrů od sídla loutkové policie a explodovala na místě, kde parkovalo více než 30 Humvee. Američtí vojáci pak oblast uzavřeli a odstranili hořící Humvee dřív, než médiím dovolili fotografování. Útok způsobil smrt 15 lidí, z toho šlo o čtyři americké vojáky a 11 iráckých policistů. Zraněných bylo podle lékařských zdrojů více než 40.

Útok na hasičskou stanici v Bagdádu

Bojovníci iráckého odporu zaútočili v pondělí RPG na hasičskou stanici v bagdádské čtvrti Sálihíja, přičemž podle americké armády zranili jednu osobu. Podle amerického mluvčího je tato stanice místem, kam se často uchylují američtí vojáci a leží blízko tzv. "Zelené zóny". K útoku došlo krátce po sebevražedném útoku na policejní stanici.

Pád britského vrtulníku v Basře

Prohlášení britského ministerstva obrany v pondělí přiznalo, že při pádu britského vrtulníku Puma v jihoirácké Basře byl jeden člen posádky zabit a dva zraněni. Prohlášení neobsahovalo další podrobnosti, ale podle sdělení britského vojenského mluvčího v Basře, kapitána Hášima al-Hallawího, spadl vrtulník na přistávací plochu ve městě a pád pravděpodobně nebyl způsoben útokem odporu.

Puma je podle AP dvoumotorový zásobovací vrtulník schopný unést až 20 vojáků, používaný britskou armádou od roku 1971.

Atentát na velitele vojenského pomocného oddílu

Loutkové tzv. ministerstvo obrany přiznalo, že v neděli kolem 22:00 místního času bojovníci odporu z jedoucího auta zastřelili 'Isáma Džásima Qásima (podle AP příjmením ad-Dudžajlího), velitele loutkového vojenského zásobovacího oddílu, když šel do svého domu v Bagdádu. Podle AP čtyři bojovníci odporu (podle mluvčího tzv. ministerstva tři) zabili při útoku rovněž Qásimova strážce.

Velitel loutkové policie v Hítu nalezen mrtev

Tělo šéfa loutkové policie ve městě Hít, podplukovníka Náfi'ho al-Kubajsího, bylo nalezeno na tržišti poblíž Fallúdže. Al-Kubajsí byl podle kapitána Násira Abd Alláha v sobotu unesen přímo ze své policejní stanice.

V Mósulu zabit turkmenský rozhlasový komentátor

Turkmenský hlasatel Lajth Husajn Alí byl zabit a dva další pracovníci rozhlasu zraněni, když se jejich auto stalo v Mósulu terčem střelby. Jde o součást etnických střetů, v nichž se Kurdové podporovaní americkými okupanty snaží město "etnicky vyčistit" od obyvatel arabské a turkmenské národnosti.

Filipíny dokončily stahování svých vojáků

Filipíny oznámily, že dokončily stahování svých 51 okupačních vojáků z Iráku. Šest aut obsazených mávajícími filipínskými vojáky opustilo po pozdravení se s polským velitelem tábor v Hille jižně od Bagdádu. Tajemnice filipínského ministerstva zahraničí Delia Albertová řekla v televizním vysílání, že vojáci odjedou do Kuvajtu, odkud se letecky přepraví domů a že do konce dne všichni Irák opustí. TV al-Džazíra vysílala oznámení filipínské ambasády v Kuvajtu, že do Kuvajtu už dorazili poslední filipínští vojáci a budou přepraveni do Manily. Velitel filipínských vojáků přiletěl do Manily pravidelným leteckým spojem dříve než ostatní vojáci.

Útok odporu na konvoj s ropou

Podle iráckého oficiálního sdělení zaútočili v sobotu iráčtí povstalci ve čtyřech osobních autech na konvoj mířící do Mósulu. Podle zprávy Reuters byl při útoku jeden turecký řidič zastřelen a druhý, Mehmet Omer (30), zajat. Dvě vozidla z konvoje byla při útoku zničena.

Odpor propustil egyptského řidiče

Egyptské diplomatické zdroje sdělily, že egyptský rukojmí Sajjid Muhammad Sajjid al-Ghirbáwí, byl propuštěn a objevil se na egyptské ambasádě v Bagdádu. Skupina odporu, která ho zajala jako rukojmího, sdělila, že byl propuštěn poté, co jeho saúdský zaměstnavatel slíbil odejít z Iráku. Saúdská firma Fajsala ibn Alího an-Nadžíta v pátek oznámila, že zastavila veškerou svou činnost v Iráku, aby egyptskému řidiči zachránila život.

Zdroj ZDE

                 
Obsah vydání       30. 7. 2004
1. 8. 2004 Světová obchodní organizace: dohoda! Ludmila  Štěrbová
1. 8. 2004 V centru Prahy vybuchl granát - stopy vedou k izraelské mafii
31. 7. 2004 Papež kritizuje feministické hnutí
31. 7. 2004 Gross: Varianta vlády, která je možná, i když není žádným zázrakem Štěpán  Kotrba
1. 8. 2004 Grossova vláda - poslední představa
31. 7. 2004 Koaliční smlouva - definitivní znění
31. 7. 2004 Že ČSSD utrpěla zdrcující vítězství Oldřich  Průša
31. 7. 2004 Škatulata, hejbejte se! Karel  Klimša
30. 7. 2004 Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík
30. 7. 2004 CzechTek 2004: V Boněnově na Tachovsku začíná free technoparty
30. 7. 2004 Světová obchodní organizace: neztratí příležitost? Ludmila  Štěrbová
29. 7. 2004 Tom Stoppard: Ve svobodné společnosti musejí mít lidé právo hovořit neodpovědně Jan  Čulík
30. 7. 2004 Bude ČR nakonec opravdu posledním útočištěm teroristů z celé EU? Jan  Sýkora
30. 7. 2004 Plíživé stěhování Václav  Dušek
30. 7. 2004 Británie: Velký Bratr posiluje své pravomoci
1. 8. 2004 Bůh je mezi potřebnými, Bůh miluje tento svět, Bůh je solidární s menšinami, chudými, opovrhuje zbožnou pýchou farizeů, kárá bohaté a mocné, Bůh se za lidi obětuje, Bůh nepotřebuje chrám Zdeněk  Bárta
30. 7. 2004 Pokřivování dějin? Pavel  Urban
30. 7. 2004 "Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty" Jakub  Žytek
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
30. 7. 2004 ČRo6: internetová svoboda a média v postmoderním světě
30. 7. 2004 Když mašinky houkají a redaktoři mlaskají - už i v ČTK
30. 7. 2004 Nepřehnal Gross svou vyjednávací "pružnost"? Miloš  Dokulil
30. 7. 2004 Dvojí "poučení z krizového vývoje" Miloš  Dokulil
30. 7. 2004 Demise premiéra znamená demisi celé vlády Jan  Kudrna
30. 7. 2004 Ceterum autem censeo...demise premiéra neznamená demisi celé vlády! Jan  Sýkora
30. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004
30. 7. 2004 Policie, jak má být Štefan  Švec
30. 7. 2004 Reklama funguje
30. 7. 2004 Evropský komisař a přiznání chyby Oldřich  Průša
30. 7. 2004 Viktorie, zasloužil si.....? Jaroslav  Doležal
29. 7. 2004 Čerstvé zprávy o vyjednávání Světové organizace pro obchod Ludmila  Štěrbová
29. 7. 2004 Znovu s Vojtěchem Jasným Jan  Čulík
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
29. 7. 2004 Reklama - alarmující zpráva o společenské situaci Bohumil  Kartous
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce
29. 7. 2004 Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" Jan  Čulík
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík
29. 7. 2004 Stereotypy a osobní zkušenost Štěpán  Kotrba
29. 7. 2004 Světová obchodní organizace: dočká se vyřešených otazníků? Ludmila  Štěrbová
28. 7. 2004 Stanislav Gross: "pražský princ" a virtuální realita
29. 7. 2004 Svoboda chovat se jako debil
29. 7. 2004 Touha a Tři přání Jan  Čulík
29. 7. 2004 Bytová politika jako test nové koaliční vlády Jaromír  Císař
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
30. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004   
22. 7. 2004 USA: Spiklenecké teorie a atmosféra strachu   
21. 7. 2004 Kdo přiměje český tisk, aby se omluvil za lži publikované před válkou?   
20. 7. 2004 Iráčtí teroristé vypsali odměnu 200 tisíc jordánských dinárů na hlavu iráckého ministerského předsedy Miloš  Kaláb
18. 7. 2004 Americký útok na dům ve Falludži "usmrtil 11 lidí"   
16. 7. 2004 Opusťte bojiště! Michel  Chossudovsky
16. 7. 2004 Americké hospodaření v Iráku   
16. 7. 2004 Válka, ropa a demokracie Mojmír  Babáček
14. 7. 2004 Ve výzvědných informacích o Iráku byly "vážné chyby"   
14. 7. 2004 Britské výzvědné informace o Iráku: "Pochybné a s vážnými nedostatky"   
13. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 1. - 7. července 2004   
11. 7. 2004 Irák: Britská rozvědka "odvolala tvrzení", že má Saddám ZHN   
10. 7. 2004 Ospravednění pro útok na Irák bylo chybné, konstatuje ostře kritická americká zpráva   
9. 7. 2004 Za chyby ohledně Iráku "nemůže Bílý dům, ale CIA"   
8. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. - 30. června 2004   

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
30. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. července 2004   
13. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 1. - 7. července 2004   
8. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. - 30. června 2004   
1. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 24. - 26. června 2004   
29. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 23. června 2004   
25. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 17. - 19. června 2004   
21. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 14. - 16. června 2004   
18. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 13. června 2004   
15. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje ze dne 6.-8. června 2004   
11. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odporu za dny 1. - 5. června 2004   
7. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. - 31. května 2004   
4. 6. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 27. května 2004   
28. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 23. a 24. května 2004   
27. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 22. května 2004   
26. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 19. května 2004