22. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 10. 2004

Čálek versus Curtis:

Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou

"Tak mi to tady tou kamerou nějak pokrop"

Při středečním sledování první části dokumentární trilogie Adama Curtise The Power of Nightmares jsem si uvědomil dosti podstatný rozdíl mezi způsobem, jak jsou udělány významné mezinárodní dokumentární filmy tohoto typu a jak je vyrobena většina dokumentárních filmů od českých tvůrců, které jsem měl poslední dobou příležitost vidět, například film Davida Čálka a Radima Špačka o rebelii v České televizi o Vánocích roku 2000 Bezesné noci.

Jedním z nejzávažnějších problémů dnešní doby je, že televize trivializuje. Elektronická média (rozhlas i televize) jsou nesmírně nevýkonným a zavádějícím prostředkem komunikace. Mluvené slovo je neohrabaný a pomalý nástroj sdělování. Zkuste si vyzkoušet, jak dlouho by trvalo v rozhlase či v televizi přečíst třeba půl novinové stránky. Uvidíte, že by to trvalo by to velmi dlouho - žádný divák či posluchač by neudržel pozornost. Elektronická média proto svádějí k povrchnosti - zvlášť ještě proto, doplníme-li nedokonalé, pomalé slovní sdělování emocionálními vizuálními televizními záběry.

Jako by televize byla přímo stvořena k tomu, aby divákům dokázala komunikovat jen povrchně zkreslené "akční" informace, podbarvené emocionalitou.

Ve filmu Bowling for Columbine se zamýšlí americký dokumentarista Michael Moore, proč se Američané tak často a v tak velkých počtech zabíjejí střelnými zbraněmi. Spekuluje o tom, že jedním z důvodů by mohlo být, že americká média vytvářejí mezi občany svým bulvárním, povrchním a emocionálně zkresleným zpravodajstvím intenzivní atmosféru strachu. Ukazuje, jak se lokální americké televizní stanice systematicky soustřeďují na zprávy a reportáže o tom, jak ten či onen (černošský) mladík tu či onde na ulici přepadl penzistku a jak proti němu "akčně" na místě zasahuje policie.

Moore si ve filmu klade otázku, proč se do americké televize skoro nikdy nedostanou informace o velkých korporativních podvodech, o zpronevěrách mnoha milionů dolarů, které jsou daleko vážnější než ukradne-li jakýsi černoch na ulici nějaké paní deset dolarů. Moore s touto otázkou ve svém filmu dokonce konfrontuje jednoho amerického televizního produkčního. Ten mu odpovídá: "Proč že natáčíme reportáže o drobné pouliční zločinnosti a nikoliv o velkých podnikatelských zločinech? Reportáže o velkých podnikatelských zločinech se nedají natočit. Jsou příliš složité." Musíte rozumět ekonomice. Jsou to abstraktní témata, která televize nezvládne. "Kdybych věděl, jak takové téma vizuálně srozumitelně zpracovat," konstatuje v Moorově filmu televizní produkční, "rád bych je odvysílal."

Je to výmluva. Americký produkční zvolil lenost a cestu nejmenšího odporu.

Televizní tvůrce má dvojí možnost: Buď plynout s proudem a poddat se inherentnímu tlaku televizního média - podlehnout jeho emocionalitě, povrchnosti a vizualitě. Anebo jít proti proudu: pokusit se využít televizního média jiným způsobem, než co nabízí jeho běžné konvenční využívání.

Tohleto pro mě vždycky bylo rozdílem mezi banální a tvůrčí televizní prací.

Podstatou skutečně tvůrčí televizní práce je hledat nové způsoby využívání tohoto elektronického média, aby to, co divákovi sdělujeme, nemuselo být jen manipulativní, emocionální a povrchní, což je tendence, kterou televize jako médium skutečně automaticky projevuje.

Největší dojem na mě dělají ty televizní filmy, v nichž se tvůrcům podařilo přesvědčivě zaznamenat a sdělit divákovi:

1. závažnou individuální, osobní zkušenost, o níž je třeba, aby byla zobecněna

a

2. závažnou abstraktní argumentaci.

Prvním případem je podle mého názoru například film Johna Simpsona In the Line of Fire o tom, jak se jeho televizní tým stal v Iráku terčem amerického útoku, anebo film o tom jak Američané v Koreji vraždili civilisty.

Do druhé kategorie patří seriál The Century of the Self, v BL máme shrnutí dvou jeho závěrečných částí, O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus a Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky.

Do této kategorie také patří bezpochyby film Adama Curtise o fikci "globálního teroristického nebezpečí" The Power of Nightmares.

V čem spočívá rozdíl mezi těmito filmy a českými dokumenty?

Autoři filmu o rebelii v České televizi Bezesné noci si povšimli, že se u ČT o Vánocích roku 2000 něco děje, vzali kameru a začali to natáčet. Shromáždili větší množství vizuálního materiálu, který byl pro ně primární. Neprovedli žádnou předchozí analýzu. Propadli pokušení běžné televizní práce, sugesci, že to, co vidí na první pohled televizní kamera, jen taky pravda. Zpracovali vizuální materiál, ale nedostali se za něj nikam dál. Ve filmu není to, co kamera neviděla.

Kvalitní mezinárodní dokumentární filmy, některé z nichž vypočítávám výše, fungují jinak. Jejich tvůrci jsou si vědomi nebezpečí, jak rychle se mohou octnout na šikmé ploše a stát se obětí povrchní vizuální sugesce, virtuální reality, kterou vytváří televizní kamera. Ve filmech, v nichž zpracovávají závažná abstraktní témata, postupují jejich tvůrci jinak než čeští dokumentaristé, jako je Čálek a Špaček.

Nejprve tito tvůrci provedou výzkum daného tématu. Ten nemá nic společného s televizní prací. Není nikterak spojen s tím, co vidí televizní kamera. Jde spíše o rigorózní, skoro až akademickou analýzu, o zjištění a určení, jaká jsou k danému tématu fakta. V důsledku této rigorózní analýzy vznikne příběh, argumentace. Tu jsme vám ve všech případech těchto filmů v Britských listech zprostředkovali slovy, ZDE, ZDE a ZDE. Čálkův a Špačkův film o rebelii v ČT se nedá takto shrnout. Není shrnout co.

Teprve jakmile je vytvořena ucelená nevizuální argumentace, začnou tvůrci řešit, jakým způsobem ji vizualizovat. Prvotní ale v tomto druhu dokumentárního filmu zůstává verbální a faktografická argumentační linie. Určující je vysvětlující komentář. Mezi ním a vizuální složkou díla existuje těsná provázanost - obrazový materiál filmu dokumentuje vizuálním způsobem téměř každé slovo komentáře. Lze sledovat po půlvteřinách, jak se obraz mění v závislosti na tom, co je řečeno v komentáři, jak mluvené slovo obraz doplňuje a prohlubuje. Vizuální materiál je však vždy druhotný, prvotním materiálem a výchozím bodem je věcná argumentace.

Je to úplně jiný způsob televizní práce než zvyky českých (televizních) reportérů a dokumentaristů, mnozí z nichž normální dorazí na místo reportáže nepřipraveni - tedy bez předchozí analýzy - a řeknou kameramanovi: "Hele Franto, tak mi to tady nějak tou kamerou pokrop."

                 
Obsah vydání       22. 10. 2004
23. 10. 2004 Telefonujte zdarma přes internet a zlikvidujte Český Telecom
23. 10. 2004 BBC nebude vysílat záběry unesené humanitární pracovnice
23. 10. 2004 EK vypracovala šokující reklamy proti kouření
22. 10. 2004 Michael Ledeen: "Fašistického nacionalismu lze úspěšně využít k moderním politickým cílům"
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
24. 10. 2004 Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti? Daniel  Ženatý
22. 10. 2004 Hlas z jiného světa Michael  Marčák
22. 10. 2004 Proč považují Britové Němce pořád za nacisty?
22. 10. 2004 Joschka Fischer a jeho vize světové budoucnosti
22. 10. 2004 Spoplatňovanie diaľnic v Nemecku od 1. januára 2005
22. 10. 2004 Británie tvrdě zasahuje proti firmám, zneužívajícím dial-up
22. 10. 2004 Centralizace salmonely Josef  Vít
22. 10. 2004 Pokus Guardianu ovlivnit americké volby se stal globálním fenoménem
22. 10. 2004 Racionalizácia bezpečnostných služieb zabezpečí ich efektivitu Jozef  Tuchyňa
22. 10. 2004 Máme chodit nakupovat jen v čase, kdy bude personál příjemný?
22. 10. 2004 Progresívnosť a nahlodaná ľavicovosť ľavice Adrian Peter Pressburg
22. 10. 2004 Michael  Marčák
22. 10. 2004 Ohrožuje existence státu Izraele islám? Karel  Sýkora
22. 10. 2004 Josef Bohuslav Foerster: Oř, jenž tě doveze k cíli dokonalosti
22. 10. 2004 Soutěž školních časopisů
22. 10. 2004 Marihuana -- hra ministra s lžou Ladislav  Ďurkovič
22. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 11. října 2004
22. 10. 2004 Fidel Castro padol - ale inak, než čakali v Amerike
21. 10. 2004 Írán přeje volebnímu vítězství George Bushe nad Johnem Kerrym Miloš  Kaláb
21. 10. 2004 Americký voják odsouzen na osm let za Abu Ghraib
21. 10. 2004 Politický systém SOS Bohumil  Kartous
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?   
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC   
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"   
18. 10. 2004 "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové"   
11. 4. 2002 Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky   
10. 4. 2002 O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus