4. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 11. 2004

Stíny v jeskyni:

Al Kajdá neexistuje

"Osoby, které šíří nejděsivější představy, se stávají nejmocnějšími."

Minulý týden jsme skončili v období na konci devadesátých let, kdy obě skupiny, američtí neokonzervativci i islámští extremisté, byli marginalizováni a ztratili moc. Avšak s útoky z 11. září se osud obou skupin dramaticky změnil. Islamisté byli po svém momentu triumfu během několika měsíců téměř úplně zničeni. Avšak neokonzervativci ve Washingtonu převzali moc. A pak neokonzervativci začali islamisty rekonstruovat. Vytvořili neexistujícího nepřítele. A jak se tato neskutečná noční můra začala šířit, politikové si uvědomili, že jim to poskytuje ve světě, který se octl v hluboké deziluzi, obrovskou moc. Ti, kteří šířili nejhroznější noční můry, se stali nejmocnějšími lidmi na této planetě.

Shrnujeme argumentaci z třetí a závěrečné části dokumentárního filmu Adama Curtise The Power of Nightmares (Síla nočních můr), nazvané Shadows in the Cave (Stíny v jeskyni), která se vysílala ve středu 3. listopadu v 21 hodin v televizi BBC 2. První část tohoto významného filmu je ZDE, druhá část je ZDE.

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

Všechny tři díly Curtisova filmu The Power of Nightmares (3x 1 hodina) jsou ke stažení na serveru Indymedia ZDE pomocí programu BitTorrent, stejně, jak se dal stáhnout Moorův film Fahrenheit 9/11. Film je pozoruhodným dílem, zejména v tom, jak dokázal sloučit svou obrazovou a slovní stránku. Otázka copyrightu při tomto stahování v dokonalé kvalitě (každý díl cca 600 Mb) je nejasná.

Instrukce ke stažení filmu - v češtině ZDE

Bin Ladin a Zawahiri se z frustrace ze svých neúspěchů rozhodli útočit na Západ

Koncem devadesátých let se Usáma bin Ladin vrátil do Afghánistánu. Doprovázel ho Ayman Zawahiri, nejvlivnější ideolog islámského hnutí. Po dobu dvaceti let se Zawahiri snažil vyvolat revoluci v arabském světě, ale všechny tyto pokusy skončily krvavým selháním.

Zawahiri byl stoupencem egyptského revolucionáře Sayyida Qutba, který byl popraven roku 1966. Qutb měl vizi nového typu moderního státu. Ten by využíval všech výhod moderní západní vědy a techniky, ale spoléhal by zároveň na islám jako na morální rámec, jímž by byli lidé ochraňováni před kulturou západního liberalismu. Qutb byl přesvědčen, že tato kultura je pro mysl muslimů škodlivou nákazou. Proměňuje je v sobce a hrozí zničit sdílené hodnoty, které stmelují společnost.

Avšak tito revolucionáři se dostali do pasti strašlivé eskalace násilí, protože je masy odmítly následovat. Islámismus jako masové hnutí selhal. A Zawarhiri dospěl k závěru, že je nutno začít používat novou strategii.

Gilles Keppel, historik islámského myšlení: "Žádnou revoluci vůbec nezorganizovali. Selhali. Nepodařilo se jim svrhnout vládnoucí režimy. Začali se stále více zabývat myšlenkou, že jen malá avantgarda může dospět úspěšně do cíle. Ztratili důvěru ve spontánní schopnosti lidu. Přestali věřit, že by mohlo být možné masy zmobilizovat. Během osmdesátých a devadesátých let se Zawahiri snažil přesvědčit masy, aby povstaly a svrhly vládce, kteří dovolili, aby tato nákaza infikovala jejich zemi. Pak se rozhodli naprosto změnit svou strategii a namísto útoků na 'blízkého nepřítele', tedy na místní režimy, dospěli k názoru, že budou moci útočit na 'vzdáleného nepřítele', tedy na Západ a na Ameriku. A to na masy udělá dojem. Masy tím budou mobilizovány."

Zawahiri a bin Ladin začali realizovat tuto novou strategii v srpnu 1988. Odpáleny byly dvě obrovské sebevražedné bomby před americkými velvyslanectvími v Keni a v Tanzánii. Bylo usmrceno více než 200 lidí. Tyto atentáty měly dramatický dopad na Západ. Poprvé se dostalo do veřejného povědomí jméno bin Ladin jako čelný organizátor teroristických akcí.

Bin Ladin získal sebevražedné atentátníky z islámských výcvikových táborů v Afghánistánu. Ale operace, které bin Ladin se Zawahirim zorganizoval, byly absolutně na okraji islámského hnutí. Drtivá většina bojovníků v těchto táborech neměla naprosto nic společného s bin Ladinem ani s mezinárodním terorismem. Dostávalo se jim tam výcviku pro boj proti režimům v jejich vlastních zemích, jako v Uzbekistánu, v Kašmíru a v Čečensku. Jejich cílem bylo vytvořit v muslimském světě islámské společnosti v muslimském světě. Neměli zájem zaútočit na USA.

Bin Ladin pomohl některé tyto tábory financovat a oplátkou za to mu bylo dovoleno hledat v táborech dobrovolníky pro své operace. Ale celá řada čelných islamistů se stavěla proti jeho nové strategii. Včetně členů Zawahiriho vlastní organizace, Islámský džihád.

Al Kajdu vymysleli Američani

I bin Ladinovy demonstrace síly pro západní sdělovací prostředky byly potěmkinovskou vesnicí. "Bin Ladinovi" bojovníci na těchto záběrech CNN byli najati na jediný den a bylo jim řečeno, aby si na filmování přinesli vlastní zbraně. Protože mimo svou vlastní skupinku neměl Bin Ladin žádnou vlastní organizaci - dokud mu ji Američané nevymysleli.

V lednu 2001 začal soudní proces v soudní síni na Manhattanu, se čtyřmi muži, obviněnými z atentátů na americká velvyslanectví ve východní Africe. Avšak Američané se také rozhodli obžalovat v nepřítomnosti i bin Ladina. Aby to však bylo podle amerického zákona možné udělat, žalobci potřebovali důkazy, že existuje zločinecká organizace. Tak jako v případě mafie by jim to totiž podle amerických zákonů umožnilo obžalovat šéfa té organizace, i když by nebylo možné ho přímo spojit s konkrétním zločinem.

A důkazy o údajné existenci této organizace jim poskytl bývalý společník bin Ladina jménem Džamal Al Fadl.

Jason Burke, autor knihy Al Kajda: "Během vyšetřování atentátů z roku 1998 se na scéně najednou objevil zdroj, Džamal Al Fadl, súdánský militant, který byl u bin Ladina začátkem devadesátých let. Toho si pak předávala celá řada tajných služeb na Blízkém východě. Žádná z nich s ním nechtěla mít příliš mnoho společného. Nakonec Al Fadl skončil v Americe a americká vláda ho přijala jako klíčového svědka pro obžalobu. Americká vláda mu poskytla velké množství peněz od daňových poplatníků.

Al Fadl využíval svého materiálu k tomu, aby vytvořit obraz Al Kajdy. Byl to obraz, který FBI chtěla vytvořit. Musel to být obraz, který by vyhovoval existujícím americkým zákonům, kterých FBI potřebovala použít ke stíhání osob odpovědných za ty atentáty. Ty americké zákony ale vznikly pro boj s organizovaným zločinem, s mafií, se zločinností kolem narkotik. To všechno jsou zločiny, kde je velmi důležité, aby byl člověk členem nějaké organizace. Musíte mít existující organizaci, má-li být možno obžalované stíhat. A Al Fadl a celá řada dalších svědků byli ochotni tuto potřebu FBI splnit. Měli materiál, který bylo možno prezentovat určitým způsobem a dalo se z toho vyvodit, že taková organizace skutečně existuje. Když se to všechno dalo dohromady, vznikl první mýtus o bin Ladinovi, mýtus o existenci Al Kajdy. A protože to byl první mýtus, byl nesmírně vlivný."

Obraz bin Ladina, který Al Fadl nakreslil pro Američany, byl obrazem všemocné osobnosti, která stojí v čele velké teroristické sítě s organizovanou hierarchií a systémem velení. Al Fadl také uvedl, že prý bin Ladin tuto organizaci i pojmenoval: Al Kajda.

Byl to dramatický a vlivný obraz bin Ladina, ale s pravdou neměl nic společného.

Ve skutečnosti se bin Ladin a Ayman Zawahiri dostali do centra volného seskupení islámských extremistů, kteří byli v deziluzi a kterým se začala líbit nová strategie. Avšak žádná organizace neexistovala. Toto byli extremisté, kteří si většinou sami plánovali vlastní operace a očekávali od bin Ladina, že jim pomůže zejména s financováním. Bin Ladin nebyl jejich velitelem.

Také neexistují důkazy, že by bin Ladin používal jméno al Kajda pro své seskupení před 11. zářím. Až po 11. září si uvědomil, že Američané jeho seskupení dali toto jméno.

Ve skutečnosti byl Džamal Al Fadl před bin Ladinem na útěku, ukradl totiž bin Ladinovi peníze. Oplátkou za jeho svědectví mu Američané poskytli ochranu jako svědkovi ve Spojených státech a dali mu také statisíce dolarů. Mnoho právníků při tomto procesu bylo přesvědčeno, že Al Fadl lhal a přeháněl, aby pro Američany vytvořil obraz takové teroristické organizace, jakou potřebovali, mělo-li být pro ně možné, aby zahájili stíhání proti bin Ladinovi.

Sam Schmidt, obhájce: "Jsem přesvědčen, že určité části Al Fadlova svědectví byly vylhané. Účelem bylo podpořit obraz, který Al Fadl Američanům pomohl vytvořit. Myslím, že lhal v celé řadě konkrétních svědectví ohledně toho, že jde o jednotnou organizaci. Vytvořil dojem, že je Al Kajda novou mafií, anebo novými komunisty. Učinil tyto lidi identifikovatelné jako organizaci, a tak bylo lehčí stíhat každého člověka, spojeného s Al Kajdou, za jakýkoliv čin či výrok, který učinil bin Ladin., který měl být velitelem."

Jason Burke: "Absolutně klíčovou součástí stíhání, organizovaného FBI, byla argumentace, že bin Laden byl velitelem konkrétní organizace, s operativci a buňkami po celém světě. Avšak představa, že by někdo mohl být členem takovéto organizace, je mýtus. Žádná organizace Al Kajda neexistuje. Neexistuje žádná mezinárodní síť, která by měla velitele a kádry, ochotné otrocky plnit rozkazy, organizace, která by měla chapadla ve všech zemích světa, tajné buňky v nečinnosti, čekající léta na rozkaz, v Africe, v Americe, v Evropě. Tato představa systematické teroristické organizace se schopností organizovaně jednat prostě neexistuje."

Útoky z 11. září mýtus existence Al Kajdy posílily

Existovala však vlivná myšlenka, která měla inspirovat jeden ničivý čin, který měl přivést celý svět k tomu, že začal věřit mýtu, který začal být vytvářen v manahttanské soudní síni.

Útoky na Spojené státy, provedené 19 únosci, šokovaly svět. Byla to nová strategie Aymana Zawahiriho, realizovaná brutálním a spektakulárním způsobem. Ale ani Zawahiri, ani bin Ladin nebyli původci této operace s letadly. Tuto operaci si vymyslel islámský extremista jménem Chalid Šejch Mohamed, který se obrátil na Bin Ladina, aby mu pomohl penězi a aby mu pomohl také najít dobrovolníky.

Avšak v rámci paniky, vzniklé v důsledku útoků z 11. září, převzali politikové model, vytvořený před několika měsíci u manhattanského soudu. Začali tvrdit, že únosci jsou jen součástí obrovské mezinárodní teroristické sítě, která se jmenuje Al Kajda.

Bush: "Al Kajda je v oblasti terorismu tím, čím je mafie v oblasti zločinu. Ve více než 60 zemích je připraveno více než 1000 těchto teroristů. Rekrutují se z vlastních národů i ze sousedství. Jsou soustřeďováni v táborech v zemích, jako je Afghánistán, kde jsou vycvičováni v taktice terorismu."

Donald Rumsfeld: "Tato jediná organizace, Al Kajda, je zřejmě aktivní v 50 nebo 60 zemích, včetně USA."

Bush: "Vedeme svou válku proti organizacích a skupinám, proti lidem, kteří je ochraňují, kteří se je snaží ukrývat, kteří je financují. To je naše poslání."

A tyto útoky měly další dramatický důsledek. V Americe přivedly neokonzervatice zpět k moci.

Když se stal George Bush zprvu prezidentem, jmenoval neokonzervativce jako Paula Wolfowitze a jejich spojence jako Donalda Rumsfelda do své vlády. Avšak jejich velkolepou vizi ohledně roli USA ve světě Bushova nová vláda v podstatě ignorovala:

Bush r. 2000: "Prostě si nemyslím, že je rolí Spojených států přijít do vaší země a tvrdit: 'My to děláme takhle a vy byste to měli dělat taky.'"

Bush r. 2001: "Nalezneme ty, kdo - kdo - ty pachatele zla."

Neokonzervativci se stali všemocnými

Po útocích z 11. září se stali neokonzervativci všemocnými. Protože existence této teroristická organizace dokazovala, že to, co oni předpovídali po celá devadesátá léta, je správné. Že je Amerika ohrožena děsivými novými silami v nepřátelském světě. Malá skupinka neokonzervativců začala organizovat reakci Spojených států na útoky z 11. září. V jejím jádru byli Donald Rumsfeld a Paul Wolfowitz, spolu s viceprezidentem Dickem Cheneym. A Richard Perle, vysoký poradce v Pentagonu.

Tito muži byli naposledy společně u moci před dvaceti lety, za Ronalda Reagana. Tehdy začali bojovat proti Spojeným státům, proti zdroji zla, jak to viděli, který se chtěl zmocnit Spojených států. A došli k závěru, že v této válce vyhráli. Nyní začali vidět tuto novou válku proti terorismu stejným, epickým způsobem:

Richard Perle: "Boj proti sovětské totalitě byl bojem za základní hodnoty. Byl to boj mezi dobrem a zlem. To je výstižná zkratka. A válka proti terorismu je obdobná. Není to válka proti terorismu, je to válka proti teroristům, kteří chtějí celému lidstvu vnutit nesnášenlivou tyranii, islámský svět, kdy bychom všichni museli přijmout jejich hodnoty a žít tak, jak oni chtějí. V tomto smyslu je to boj mezi dobrem a zlem."

Roli sovětské "Říše zla" převzali pro neokonzervativce islámští extremisté

Ale jak ukázaly předchozí části tohoto filmu, neokonzervativci sovětskou hrozbu zkreslili a přehnali. Vytvořili obraz mezinárodní sítě zla, řízené z Moskvy, která usilovala o ovládnutí světa. Přitom byl Sovětský svaz v posledním tažení, rozkládal se zevnitř.

Nyní učinili neokonzervativci totéž s islámskými extremisty. Vzali selhávající hnutí, které přišlo o masovou podporu, a začali ho budovat v obraz vlivné organizace, zosobnění zla, kterou řídil z centra bin Ladin, ze svého doupěte v Afghánistánu. Učinili to, protože to vyhovovali jejich vizi jedinečného úkolu Spojených států, jímž je vést po celém světě epickou válku proti silám zla.

Vincent Canistraro, odborník CIA na terorismus: "Neokonzervativci využili pojmu, který si rozvinuli v době konfrontace se Sovětským svazem, tj. 'sovětský komunismus byl zosobněním zla. Chtěl se zmocnit naší země, našeho lidu, našich školních tříd, naší společnosti. Absolutně to přehnali, a pak to aplikovali na novou hrozbu. Využili téhož kulturního harampádí. Tvrdili, že existuje tajná organizace, že je ta organizace zosobněním zla, že chce infiltrovat naše školy, chce ovládnout naši společnost, chce, aby naše ženy musely nosit závoje. A protože víme, že je to zosobnění zla, zabijme to, problém přestane existovat."

Severní společenství dodávalo Američanům jakékoliv zajatce

A tak se Američané rozhodli zaútočit na Afghánistán, kde chtěli najít a zničit jádro této organizace. V Afghánistánu se Američané spojili se skupinou, zvanou Severní spojenectví. To bylo volné seskupení válečných magnátů, kteří bojovali proti Talibanu, islámcům, kteří ovládali Afghánistán. Nejlepšími vojáky Talibanu byly tisíce zahraničních vojáků z výcvikových táborů, které Severní společenství nenávidělo.

Teď se Severní společenství zahraničním bojovníkům pomstilo. Američané byli přesvědčeni, že jsou tito muži teroristé z Al Kajdy. Severní společenství jim to nevyvracelo. Američané mu totiž platili za každého dodaného vězně. Ale většina těchto bojovníků nikdy neměla s bin Ladinem ani s mezinárodním terorismem nic společného. Oni i Taliban byli radikálními nacionalisty, kteří chtěli vytvořit islámské společnosti ve svých vlastních zemích. Nyní byli buď usmrceni anebo odvezeni do zálivu Guantánamo.

Žádné podzemní bunkry - Al Kajda neexistovala

A islamismus jako organizované hnutí, jehož cílem bylo změnit muslimský svět, byl v Afghánistánu zničen. Avšak jak zmizel ze scény, nahradily ho stále extravagantnější fantazie o vlivu a dosahu organizace al Kajda. V prosinci sdělilo Severní společenství Američanům, že se bin Ladin skrývá v pohoří Tora Bora. Američané byli přesvědčeni, že nalezli jádro jeho organizace.

Americký TV moderátor: Při hledání Usámy bin Ládina, se hovoří o tom, že se skrývá někde v jeskyních. Americký lid by měl však vědět, že to nejsou žádné prosté díry někde v horách. Takhle to vypadá (obraz podzemní pevnosti) - je to pevnost, mnohovrstevnatý komplex. Ložnice, nahoře kanceláře, tajné východy po stranách, vybudován hluboko v zemi, aby se nedal termálně objevit, ventilační systémy, vchody tak velké, že se do nich dá vjet vozidly i tanky. Jsou tu počítačové systémy i telefonní systémy. Je to velmi moderní."

Rumsfeld: "Máte naprosto pravdu. Oni to myslí naprosto vážně. A takových komplexů existuje mnoho."

Američané po mnoho dní pročesávali pohoří Tora Bora nemocnějšími zbraněmi, které měli. Vyplatili Severnímu společenství více než milion dolarů za pomoc a za informace. A nyní se jeho bojovníci vydali nahoru do hor vzít bin Ladinovu pevnost útokem a zatknout teroristy z Al Kajdy a její vedoucí činitele.

Ale našli jen několik malých jeskyní, které byly buď prázdné anebo byly používány jako sklady munice. Žádné systémy podzemních bunkrů neexistovaly, neexistovaly ani žádné podzemní tunely. Pevnosti neexistovaly.

Severní společenství předalo Američanům určitý počet vězňů, o nichž tvrdilo, že to jsou bojovníci z Al Kajdy. Neexistovaly pro to žádné důkazy. Podle některých nepodložených zdrojů chytalo prostě Severní společenství kohokoli, kdo alespoň vzdáleně vypadal jako Arab a prodávalo tyto vězně Američanům za další peníze.

Američané nyní začali prohledávat všechny jeskyně ve všech horách ve východním Afghánistánu. Hledali tam skrytou organizaci Al Kajda.

Ale ať hledali kdekoliv, nikde nebylo nic. Zdálo se, že Al Kajda naprosto zmizela.

Britský plukovník: "Honba příslušníků Al Kajdy a Talibánu pokračuje. A stojíme bok po boku se Spojenými státy a ostatními koaličními spojenci v globální válce proti terorismu."

O pět týdnů později

Reportérka: Kolik příslušníků Al Kajdy jste chytili?

Tentýž britský plukovník: Nechytili jsme žádné, protože - -

Reportérka: A kolik se jich vám podařilo usmrtit?

Plukovník: Neusmrtili jsme žádné.

Strašlivou pravdou bylo, že tam nikde nic nebylo, protože Al Kajda jako organizace neexistovala.

Útoky proti USA naplánovala malá skupina, která se koncem devadesátých let soustředila kolem bin Ladina. To, co je sjednocovalo, byla myšlenka, extremní interpretace islamismu, kterou rozpracoval Ayman Zawahiri. Americkou invazí byla tato skupinka zničena, usmrcena či rozprášena. Zbyla jen myšlenka. A skutečným nebezpečím bylo, že tato myšlenka může inspirovat skupiny i jednotlivce po celém světě, kteří neměli žádné vzájemné styky. Když Američané a Britové hledali organizaci, honili iluzorního nepřítele a zanedbali skutečnou hrozbu.

Jason Burke: "Byl jsem u britských vojáků, když prohlíželi hory ve východním Afghánistánu. A pokaždé když dostali informace o nějakém místě, kde prý měla být základna Al Kajdy či Talibanu, dorazili tam a nikdo tam nebyl, jen pár vyděšených pastevců. To mi připadalo jako fantastický obraz pro celou válku proti terorismu. Protože lidi hledali něco, co neexistovalo. Žádná organizace se spícími buňkami neexistuje. Existuje myšlenka u mladých rozhněvaných muslimských mužů po islámském světě. Toto je hrozbou."

Neokonzervativci hledají Al Kajdu v USA

Avšak neokonzervativci byli nyní stále více obětí této fantazie. Jako další krok se rozhodli odhalit tuto síť v samotných Spojených státech.

Paul Wolfowitz: "Toto je organizace, která pronikla do asi 60 zemí, včetně Spojených států, a je nutno ji vykořenit. Našimi výzvědnými prioritami je zlikvidovat tuto organizaci zde v USA."

Americká vláda začala hledat na americkém území organizaci Al Kajda. Tisíce osob byly zatčeny a všem bezpečnostním složkám bylo nařízeno, aby hledaly teroristy.

A postupně americká vláda skutečně tu organizaci našla, celou řadu skrytých buněk po celých Spojených státech.

Bush: "Neutralizovali jsme teroristy v Buffalu, v Seattle, v Portlandu, v Detroitu, v Severní Karolíně, na Floridě. Jsme rozhodnuti zlikvidovat nepřítele, než bude schopen zaútočit na náš lid."

Američané jim začali říkat "spící buňky" a začali tvrdit, že jen čekají zaútočit. Avšak ve skutečnosti neexistují důkazy, že zatčené osoby měly cokoliv společného s teroristickým spiknutím. V městě Portland honili Američané zase iluzorního nepřítele.

David Cole, profesor práva, Portland University: "Když začnete zkoumat podrobnosti, fakta teorii o spících buňkách prostě nepodporují. Neexistují žádné důkazy, že by jakákoliv skupina v USA připravovala jakékoliv teroristické akce. Ani v jednom případě od 11. září."

Důkazy ve všech těchto případech jsou nepřesvědčivé a často bizarní. Tato videokazeta byla hlavním důkazním materiálem v prvním případě. Byla nalezena při policejní razii v tomto domě v Detroitu. Byli tam zatčeni čtyři Arabové na základě podezření, že tvoří "spící buňku" Al Kajdy. Obvinil je z toho jiný imigrant, jménem Youssef Hmimssa. Avšak Hmimssa byl ve skutečnosti mezinárodní podvodník s 12 falešnými jmény, stíhaný za podvody na mnoha místech USA. Navzdory tomu mu FBI nabídla, že sníží jeho tresty za podvody, pokud bude svědčit proti oněm čtyřem Arabům. A na podporu Hmimssových tvrzení využila FBI této videokazety.

Na první pohled je to nevinný videozáznam návštěvy několika teenagerů do Disneylandu. Avšak americká vláda objevila, že videokazeta má skrytý a ničivý význam.

Ron Hansen, reportér, Detroit News: "Vláda tvrdila, že teroristé právě natáčejí takovéto kazety tak, aby byl jejich skutečný účel skryt. Proto ta videokazeta vypadá jako normální turistický videozáznam návštěvy v Disneylandu. Ve skutečnosti je prý jejím účelem zhodnotit Disneyland za účelem teroristického útoku. Právě to, že ta videokazeta vypadá turisticky, je prý přímým důkazem, že to turistická kazeta není. To, že na tom záznamu ti mladí lidé spolu hovoří, dělají vtípky a pitvoří se před kamerou, to má všechno zakrýt jeho tajný výzvědný charakter."

Americká vláda byla přesvědčena, že je videokazeta plna skrytých významů. Krátký záběr stromu před hotelem, kde byla skupina ubytována, například prý znamenal, že tam zamýšleli teroristé umístit střelce, který měl střílet na automobily na dálnici. A ta část záznamu, která vypadala, jako že někdo omylem nechal kameru běžet, byla ve skutečnosti teroristická příprava - terorista tajně počítal vzdálenosti, aby ukázal ostatním, kam umístit bombu.

A vláda také tvrdila, že buňka v Detroitu plánovala zaútočit na americké vojenské základny po celém světě. I zde nalezli skryté důkazy. V diáři v domě v Detroitu našli kus papíru. Tyto bezcílné kresbičky byly ve skutečnosti plány zaútočit na americkou základnu v Turecku.

William Swor, obhájce: Vláda předvolala bezpečnostní důstojnici z této základny a ta svědčila, že tyto kresbičky interpretovala jako hlavní rozjezdové plochy, toto jsou prý letadla Awac, toto prý jsou stihačky a tyto čáry jsou střelba. Těchto pár čar je prý opevněný bunkr.

Avšak posléze se zjistilo, že tyto kresbičky v diáři nakreslil šílenec. Byly to fantazie jednoho Jemence, který si myslel, že je ministrem obrany pro celý Blízký východ. Spáchal sebevraždu rok předtím, než obvinění vůbec do Detroitu přijeli. Svůj diář zapomněl pod kanapem v domě. Navzdory tomu byli dva z obviněných shledáni vinnými. Pak ale vládní svědek, Hmimssa, řekl dvěma svým spoluvězňům v cele, že si to celé vymyslel, aby mu byl snížen trest za podvod. Odsouzení muži byli propuštěni. Avšak americký prezident Bush citoval na veřejnosti tento případ jako první úspěch na domácí frontě války proti terorismu.

Bush: "Teroristy jsme přiměli k útěku. Utíkají. Jeden po druhém, teroristé dostávají lekce o tom, co znamená americká spravedlnost." (Potlesk)

Jiný případ v městě Buffalo ve státě New York se zdál na první pohled věrohodnější. Šest mladých jemenských Američanů se vydalo do islámského výcvikového tábora v Afghánistánu. Cestovali tam začátkem roku 2001 a strávili tam dva až šest týdnů ve výcvikových kursech a v kursech islámské revoluční teorie. Dva z nich se dokonce v táboře setkali s bin Ladinem. Pak se vrátili zpět do města Buffalo, kde žijí, ale nedělali nic. FBI se dozvěděla o jejich cestě a sledovala je 24 hodin denně téměř rok. Jenže oni se nechovali podezřele. Pak jeden z nich, Al Bakri, odcestoval do Bahrainu a napsal kamarádům email. V něm se pravilo, že se tam bude ženit a že je teď delší dobu neuvidí. CIA, která sledovala jejich mail, to analyzovala jako zakódovanou zprávu. Prý ten email znamená, že buňka připravuje sebevražedný atentát proti americké páté flotile.

William Swor: "FBI a vláda interpretovaly tento mail jako něco nebezpečného. Věřili, že slovo 'svatba' je kód a že výraz 'už vás neuvidím, protože se budu ženit' znamená přípravu sebevražedného atentátu."

Americký činitel: "Dobré odpoledne. Americké bezpečnostní jednotky za posledních 24 hodin identifikovaly a ochromily vycvičenou jednotku Al Kajdy na americké půdě."

Zatčení oznámil hrdě Washington jako příklad další tajné buňky, připravující útok. Brzo však vyšlo najevo, že kromě tohoto emailu neexistují žádné jiné důkazy.

Proto americká vláda celý případ tiše odložila. Namísto toho byli mladíci stíháni za to, že odjeli do výcvikového tábora. Všechny ostatní případy byly ještě chabější.

William Swor: "Vláda byla právem znepokojena na začátku. Ale toto znepokojení vzala a proměnila ho v paniku. Měli racionální otázky. Vzali je a vytvořili z nich naprosté fantazie. Začínali od závěrů a zpětně si doplnili všechna prázdná místa. Celé to bylo vedeno touhou mít teroristy. Založíte-li si předpoklady na předpokladech, můžete dojít k čemukoliv. Byla to fantazie a byla to fantazie, která se politikům hodila."

Bush: "A nemylte se. Vedeme válku zde na domácí půdě, stejně jako v zahraničí."

V Británii také vytvořila vláda a většina sdělovacích prostředků převažující dojem, že existuje skrytá síť buněk al Kajda, které se připravují k útoku. Ani zde pro to neexistují žádné důkazy.

Z 664 osob, zatčených podle Zákona o terorismu od 11. září 2001 nebyla ani jedna odsouzena za členství v organizaci Al Kajda. Jen tři lidé byli dosud odsouzeni za styky s nějakou islámskou organizací. Žádné tyto rozsudky se netýkají teroristického spiknutí. Jsou to rozsudky za sbírání peněz nebo za vlastnictví islamistické literatury.

Většina osob, odsouzených od 11. září podle Zákona o terorismu byli členové irských teroristických organizací, jako UVF anebo Skutečné IRA. A mnoho zatčení, dramaticky oznámených jako součásti skryté sítě Al Kajda, byly ve skutečnosti tak absurdní jako případy v Americe. Například, londýnská policie zatkla jednoho muslima, který podle ní řídil mezinárodní organizaci teroristického výcviku. Ukázalo se, že ten muž nabízel výcvik pro bezpečnostní strážce. Kurs měl název: "Absolutní obrana proti džihádu". Jeho jediným zákazníkem byl bezpečák ze supermarketu Tesco, který se chtěl naučit, jak se fyzicky bránit proti pachatelům krádeží. Zmíněný muslim byl osvobozen.

Pak došlo k údajnému silvestrovskému spiknutí, kdy se prý připravoval útok na Edinburgh o silvestrovské noci. I tento případ byl v tichosti odložen, když se ukázalo, že klíčovou součást obvinění, mapu, znázorňující cíle, které se měly stát terčem útoků, nechal v bytě obviněných osob australský turista, který si na ni zakroužkoval pamětihodnosti, které chtěl v Edinburku navštívit. Nikdo nikdy nebyl zatčen za plánování útoků plynem na londýnské metro. Byla to fantazie, která prošla sdělovacími prostředky. Stejně jako v Americe neexistují žádné důkazy o existenci děsivé a zlovolné sítě, skryté pod povrchem našich společností, o jejíž existenci nás vlády a média neustále přesvědčují.

Bill Durodie, bezpečnostní analytik, Kings College, Londýn: "Neříkám, že by nemohlo na britském území dojít k teroristickému útoku. Říkám však, že máme přehnané představy o hrozbě terorismu, které jsou ochromující. Stačí jen zkoumat důkazy a hned zjistíme, že reagujeme jako společnost přehnaně."

Skutečná hrozba terorismu byla pominuta - vytvářejí se fiktivní hrůzné světy

Americká a britská vláda zkreslily a přehnaly skutečnou podstatu této hrozby. Po světě existují nebezpečné a fanatické skupiny, které byly inspirovány extremními islámskými teoretiky. Jsou připraveni použít technik masového teroru proti civilistům. Dokazují to jasně atentáty v Madridu. Ale to není nový jev. To, co je nové, je jak americká vláda a další vlády proměnily toto složitou a rozrůzněnou hrozbou v simplistní fantazii organizované sítě jedinečně mocných teroristů, kteří mají možnost zaútočit kdekoliv a kdykoliv.

A nikdo tuto fantazii nezpochybňuje, protože slouží výhodně zájmům tolika lidí.

Pro tisk, televizi a pro stovky odborníků na terorismus je to materiál, jímž mohou zaujmout veřejnost, právě proto, že je to tak podobné fikčním světům. A islamisté si sami uvědomili, že když budou tuto mediální fantazii podporovat, mohou se stát mocnou organizací, i když jen v představách lidí.

Hlavním aktérem v této věci je jeden bin Ladinův společník, jehož zajali Američané. Jmenoval se Abu Zubaida.

Zubaida začal líčit svým vyšetřovatelům strašlivá spiknutí, které připravuje Al Kajda. Některá z nich parafrázoval podle hollywoodských filmů jako Godzilla, které zhlédl v Afghánistánu.

Dr. John Prados, National Security Archive, Washington: "Zubaida vykládal vyšetřovatelům historky, založené na tom, o čem si myslel, že z toho budeme mít strach. Například podle filmu Godzilla, v němž příšera zničí brooklynský most, řekl vyšetřovatelům, že Al Kajda chce zničit brooklynský most. Že bude útočit na hromadnou dopravu, na metro. Že plánuje útočit na byty a na nákupní střediska, na Sochu svobody, nejrůznější věci."

Moderátor v televizi: "Al Kajda plánuje útoky na byty, hotely a další měkké cíle v USA."

Abu Zubaida také řekl svým vyšetřovatelům, že islámci zamýšlejí použít děsivé nové zbraně. Výbušné nové zbraně, která prý rozšíří radiaci všemi městy, tzv. špinavé bomby. A media to celé převzala. Vylíčila "špinavou bombu" jako nesmírně nebezpečnou zbraň, která by usmrtila tisíce lidí. Tím učinila skrytého nepřítele ještě děsivějším. Ale ve skutečnosti je hrozba "špinavé bomby" jen další iluzí. Má rozšířit radioaktivní materiál prostřednictvím konvenční exploze. Téměř všechny studie takové zbraně dospěly k názoru, že radiace, šířená tímto způsobem, by neusmrtila nikoho, protože by byl radiaktivní materiál nesmírně rozdroben. A pokud by byla postižená oblast rychle očištěna, dlouhodobý dopad by byl zanedbatelný. V minulosti provedly s takovýmito zbraněmi zkoušky americká i irácká armáda a obě armády dospěly k závěru, že jde právě z tohoto důvodu o zcela neúčinnou zbraň.

Rozsah této fantazie rostl dál a dál, jak si další a další skupiny uvědomovaly, jakou jim to dává obrovskou moc. Zejména si to uvědomovala skupina, která tuto myšlenku rozšířila jako první, neokonzervativci. Protože ti nyní zjistili, že mohou této myšlenky využít k realizaci své vize, že má Amerika ve světě zvláštní úkol bojovat proti zlu. A toto epické poslání poskytne význam a smysl americkému lidu.

Proto začali s Irákem. A právě tak, jak objevili skrytou realitu terorismu pod povrchem v Americe, nyní nalezli skryté styky, o jejichž existenci dosud neměl nikdo nejmenší podezření, mezi organizací Al Kajda a Saddámem Husajnem.

Bush: "Z důkazů od výzvědných služeb, z tajných komunikací a z výpovědí zatčených lidí vyplývá, že Saddám Husajn napomáhá teroristům a chrání je. Včetně členů organizace Al Kajda. Představte si oněch 19 únosců s jinými zbraněmi a jinými plány, tentokrát za pomoci Saddáma Husajna."

Richard Perle: "Nemohu věřit tomu, že lidé tvrdí, že mezi Saddámem Husajnem a Al Kajdou nejsou žádné styky. To prostě není pravda. Nebyl objeven přímý styk mezi Saddámovou výzvědnou službou a spiklenci z 11. září, ale i tam existují důkazy, které naznačují, velmi pravděpodobně, pomoc útočníkům z 11., září. Lidé se mýlí, když tvrdí, že neexistuje souvislost mezi Al Kajdou a Saddámem Husajnem."

Motorem této nové globální politiky a války proti terorismu je moc děsivých fantastických vizí. Zlovolná a koordinovaná síť propojených hrozeb se podle nich rozšířila po celém světě. A tak silná je moc těchto fantastických vizí, že to začalo proměňovat samou podstatu politiky. Protože politikové začali stále častěji zjišťovat, že jejich schopnost představit si budoucnost a strašlivá nebezpečí, která skrývá, jim poskytuje na světě novou a hrdinskou roli.

V poválečných letech využívali politikové také své imaginace, ale k tomu, aby lidem zpřístupňovali optimistické vize lepší budoucnosti, které vytvoří pro své občany. Na základě těchto vizí získávali moc a autoritu.

Avšak tyto sny se rozložily a politikové jako Tony Blair se stali už jen manažery veřejného života. Jejich politiku často určuje rozhodování focus groups, skupin veřejnosti odpovídajících na otázky průzkumníků.

Preventivní princip z hnutí Zelených

Ale nyní, válka proti terorismu umožnila politikům, jako je Blair, aby vylíčili novou velkou vizi budoucnosti. Avšak je to temná vize iluzorních nebezpečí. A tak se znala katalyzátorem politiky nová síla: Strach z imaginární budoucnosti.

Tony Blair: "Jde o strach, že jednoho dne tyto nové hrozby zbraní hromadného ničení, teroristické státy a mezinárodní terorismus se spojí a způsobí katastrofu našemu světu. Styděl bych se, kdybych věděl, že jsem tuto hrozbu předvídal, každý den, a neučinil nic proti ní."

Tony Blair: "Možná to nevybuchne a nezahltí nás to tento měsíc nebo příští měsíc. Možná ani ne letos či příští rok."

Blair argumentoval, že tváří v tvář nové hrozbě globální teroristické organizace je nyní úkolem politiků pohlížet do budoucnosti a představit si to nejhorší, k čemu by mohlo dojít, a předem jednat, aby se tomu zabránilo. Tím přijal Blair myšlenku, kterou vypracovalo hnutí Zelených. Jmenovala se "preventivní princip".

V osmdesátých letech argumentovali myslitelé v ekologickém hnutí, že světu hrozí globální oteplování. Tehdy však pro to neexistovaly žádné důkazy. Tak ekologové předložili radikální argumentaci, že vlády mají vyšší povinnost. Nemohou čekat na důkazy, protože to už bude příliš pozdě. Musejí jednat imaginativně, na základě intuice, aby zachránily svět před hrozící katastrofou.

Bill Durodie: "V podstatě tvrdí preventivní princip, že nemáme-li důkazy, že se něco může stát problémem, není důvodem nejednat, jako by neexistoval problém. To je velmi slavný argument, obsahující tři zápory. V podstatě se tím tvrdí, že je zcela správné jednat bez důkazů. Musíme si dokázat představit, co se v nejhorším případě může stát, a užít této představivosti pro nejhorší možné důkazy, které jsou v současnosti k dispozici."

Tony Blair: "Koupila by si Al Kajda zbraně hromadného ničení, kdyby mohla? Určitě. Má na to peníze? Pravděpodobně. Použila by takové zbraně? Jistě."

Bill Durodie: "Ale jakmile si začnete představovat, co by se mohlo stát, už nejsu žádné hranice. Co kdyby k tomu měli přístup, co kdyby to mohli použít, co kdybychom nebyli připraveni? Je to přesun od vědeckého rozhodování na základě důkazů k spekulativnímu jednání na základě představ o nejhorší možnosti."

A právě tento princip nyní začal určovat vládní politiku ve válce proti terorismu. V Americe i v Británii byly zatýkány osoby a umísťovány do vysoce bezpečnostních vězení nikoliv za zločiny, které spáchaly, ale protože si politikové mysleli, anebo si představovali, že by nějaký takový zločin mohly spáchat v budoucnosti - i když neexistovaly žádné důkazy, že to skutečné zamýšlejí udělat.

Americký generální prokurátor tento princip vysvětlil jako tzv. "paradigma prevence": "Museli jsme změnit způsob, jak o skutečnostech uvažujeme. Nemůžeme reagovat až po zločinu, nemůžeme čekat na důkazy. Tak bychom americký lid neochránili."

David Cole: "Podle preventivního paradigmatu namísto toho, aby se lidé posuzovali podle toho, co se jim dá dokázat, že udělali v minulosti, je zavíráte na základě toho, o čem si myslíte, že by to mohli udělat v budoucnosti. A jak může ta zavřená osoba dokázat, že to, co si myslíte není pravda? A tak vláda zrušila všechny právní procesy, jejichž účelem je rozlišit vinné lidi od nevinných. Protože prostě ty procesy se nedají použít na tento způsob zavírání lidí na základě podezření, co by mohli udělat v budoucnosti."

Stoupenci preventivního principu argumentují, že tato ztráta práv je cenou, kterou společnost musí zaplatit vzhledem k tomu, že čelí hrůzné a jedinečné hrozbě od organizace Al Kajda.

Avšak jak tento trojdílný dokumentární film ukázal, představa, že existuje skrytá, organizovaná síť terorismu, je v podstatě fantazie. Tím, že politikové přijali preventivní princip, dostali se do pasti začarovaného kruhu. Představují si to nejhorší o organizaci, která vůbec ani neexistuje.

Nikdo to však nezpochybnil, protože je přímým základem preventivního principu představovat si bez důkazů to nejhorší, co se může stát. Namísto toho osoby, které šíří nejděsivější představy, se stávají nejmocnějšími.

Tento příběh začal před více než třiceti lety, když se začal rozkládat sen, že politikové mohou vytvořit lepší svět. Z tohoto rozkladu vznikly dvě skupiny: islamisté a neokonzervativci.

Ze zpětného pohledu nyní vidíme, že tyto skupiny byly posledními politickými idealisty, kteří se ve světě rostoucí deziluze pokusily prosadit inspirační moc politické vize, aby tím naplnili život lidí smyslem.

Strach je jediný nástroj, jímž si politikové mohou dnes udržet moc

Avšak ani jedné z obou těchto skupin se nepodařilo změnit svět. Namísto toho, společně, vytvořili podivnou dnešní fantazii strachu, které se zmocnili politikové. Protože ve věku, v němž všechny velké myšlenky přišly o důvěryhodnost, je strach z imaginárního nepřítele to jediné, co politikům zůstává, aby si udrželi moc.

Bill Durodie: "Ve společnosti, která nevěří v nic, se stává strach jedinou agendou. Dvacátému století dominoval konflikt mezi volnotržní pravicí a socialistickou levicí, i když měly oba tyto názory své problémy a svá omezení, alespoň věřily v něco. Dnes však společnost nevěří v nic. A společnost, která nevěří nic, se zvlášť silně bojí lidí, kteří v něco věří. A proto tyto lidi označujeme za fundamentalisty a fanatiky a ti pak společnost daleko více ovládají, než kolik si zaslouží. Je to důkazem toho, do jak velké míry jsme nyní izolováni a atomizováni. Není to důkazem jejich vnitřní síly."

Ale tento strach nepotrvá. A stejně tak, jako se ukázalo, že sny, které politikové kdysi slibovali, jsou iluzemi, totéž se ukáže i o nočních můrách. A pak budou naši politikové muset čelit skutečnosti, že nemají žádné vize, ani dobré, ani špatné, které by nám mohli nabídnout.

První část tohoto významného filmu ZDE
druhá část filmu ZDE.

                 
Obsah vydání       4. 11. 2004
4. 11. 2004 Prezident Bush "využije svého politického kapitálu"
4. 11. 2004 Francouzská nemocnice popřela izraelské zprávy, že je Arafat mrtev
4. 11. 2004 Palestinský vůdce Jásir Arafat"je v bezvědomí", mluví se o komatu Josef  Brož
4. 11. 2004 Korupční kapři a výlov policejního rybníka Štěpán  Kotrba
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
4. 11. 2004 Jásir Arafat je v komatu
3. 11. 2004 George Bush: "Naše armáda přinesla Americe čest"
3. 11. 2004 John Kerry: "Amerika potřebuje smíření"
3. 11. 2004 John Kerry přiznal porážku
3. 11. 2004 Bush směřuje k vítězství, čeká se na rozhodující Ohio
3. 11. 2004 "Blairovi přinese Bushovo vítězství problémy"
3. 11. 2004 Britové pohlížejí na výsledky amerických voleb se znepokojením Jan  Čulík
4. 11. 2004 Michael  Marčák
3. 11. 2004 Pozdní důkaz u britských soudů: Britší imigrační úředníci v Ruzyni Romy skutečně rasisticky diskriminovali
3. 11. 2004 Monitor Jana Paula : Gross to myslí ještě upřímněji Jan  Paul
1. 11. 2004 Marešův Usáma: V České republice je zakázána satira Jan  Čulík
3. 11. 2004 Nejen Bendlova epocha Jaroslav  Doležal
3. 11. 2004 Blacklist kradených mobilů existuje, ale...
2. 11. 2004 Jak to opravdu vypadá, když se pokusíte pracovat v Británii
4. 11. 2004 Michael  Marčák
3. 11. 2004 Nový fašismus Milan  Valach
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje   
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme   
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?   
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC   
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"   
18. 10. 2004 "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové"   
11. 4. 2002 Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky   
10. 4. 2002 O tom, jak touhu po individuálním osvobození proměnili podnikatelé a politikové v lukrativní konzumerismus