5. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
G. W. Bush
5. 11. 2004

Bushův návrat

Americké volby vyhrál Ježíš...

Kdybych byl Američan, taky bych hlasoval pro George W. Bushe. Proč?

Lidé po celém světě se snaží pochopit, proč si Američané nejen ponechali George W. Bushe jako svého vedoucího představitele, ale proč mu poskytli největší počet hlasů, jaký kdy nějaký americký prezident získal.

Volební podpora pro Johna Kerryho byla založena daleko více na přesvědčení "raději kohokoliv jiného než Bushe" než na loajalitě vůči Kerryho vlastní kandidatuře.

Kerrymu chybělo charisma, nevypadal jako vůdce a neuměl se chovat před televizními kamerami.

Kerry je asi tak fotogenický jako Eleanor Rooseveltová.

V televizní éře je životně důležité, abyste vypadali dobře. Image je vším ve světě, kde většina lidí příliš často nečte a získává veškeré své informace z televize.

Možná to bude znít absurdně, ale drtivá většina Američanů se dovídá to, co ví o světě, nikoliv ze zpravodajství amerických televizních stanic - všechny tři celostátní americké televize je vysílají v 18.30 (v Británii donedávna platil zákon, že televizní stanice nesmějí vysílat televizní zpravodajství proti sobě, protože v demokracii musí mít občan možnost si ze zpravodajství pluralitně vybírat, stále se tam nevysílá televizní zpravodajství na terestrických stanicích proti sobě, pozn. red.): NBC Nightly News s Tomem Brokawem , ABC World News Tonight s Peterem Jenningsem a CBS News s Danem Ratherem. Televize Fox ani celostátní zpravodajský bulletin nemá, protože nepřináší významnější sledovanost. Podle Nielsenovy analýzy se většina Američanů dovídá o tom, co se děje ve světě a v jejich zemi, z úvodních vtípků v pořadu Tonight Show s moderátorem Jay Lenem (každý všední den ve 23.35 na NBC) a z Late Show s Davidem Lettermanem (vysílá se v tentýž čas na CBS). ABC, s minimální sledovaností, hrdinsky v tutéž dobu vysíla zpravodajsko-analytický pořad Nightline s Tedem Koppelem.

Průměrný věk diváků tří celostátních televizních zpravodajských bulletinů je 62 let, což vysvětluje, že všechny tyto tři pořady sponzorují výrobci léků.

Není to jen v USA, kde získává většina lidí informace o světě jen z krátkých televizních štěků a z bulvárního tisku. Je to celosvětový jev, který je zakořeněný v pop kultuře šedesátých let a stal se dnes normou. (V Británii nicméně se vysílají každý všední den v 19 hodin padesátiminutové analytické Channel Four News, které mají asi dvoumilionovou sledovanost, a ve 22.30 na BBC 2 pětačtyřicetiminutový analyticko zpravodajský pořad Newsnight, který má také sledovanost kolem 2 milionů. Tyto zpravodajské pořady vysílá společnost BBC i po světě na okruhu BBC World, který má větší sledovanost než CNN, pozn. red., např. pravidelný zahraničněpolitický pořad Simpson's World má na tomto okruhu sledovanost 130 milionů diváků, pozn. red.) Ti, kteří čtou právě teď Britské listy, jsou absolutně minimální menšinou. Pravidlem dneška je vůbec zpravodajství nesledovat, jen se dovědět o hlavních událostech teprve tehdy, když se o nich začne mluvit na ulici.

A v Bushově Americe bylo krátkých zpravodajských "štěků" (soundbites) k dispozici velké množství, a byly vhodně přizpůsobeny americké evangelistické křesťanské kultuře.

Amerika, na rozdíl od jiných průmyslových zemí, je společností, která chodí do kostela.

Americký Jih, puritánský Bible Belt (pás Bible), nemohl hlasovat pro nikoho jiného než pro muže, který byl schopen voličům zajistit bezpečnost, nejen před islámským náboženským, "zdrojem zla", ale i před potraty, před "divnými" vědeckými experimenty, před homosexuálním manželstvím a dalším úpadkem amerických hodnot, s nimiž tito lidé vyrostli a věří v ně a chtějí je udržovat.

Jak o tom svědčí růst popularity komunistů v České republice, o tom, kdo se stane vedoucím politikem, nerozhodují velká města ani intelektuální svět. A maloměstská perspektiva je většinou konzervativnější, provinčnější, více soustředěná sama na sebe. Nejde o to, že by většina Američanů schvalovala to, co Bush udělal v Iráku, jde o to, že většině z nich je to jedno anebo o Iráku nic nevědí, neboť ve svém světě mají vlastní zájmy.

Navzdory pochybnostem o válce či o stavu amerického hospodářství sdílel hodnoty obyčejných Američanů Bush, nikoliv Kerry. Právě Bush řádně porozuměl jejich způsobu života.

Miliony konzervativců a "znovuzrozených" křesťanů, kteří před čtyřmi lety ve volbách nehlasovali, byli tentokrát přesvědčeny, aby se voleb účastnily a zachránily Ameriku před zatracením.

Kerry, ačkoliv je to katolík, nebyl řádně schopen hovořit o své víře na veřejnosti.

Z průzkumů veřejného mínění provedených při východu z volebních místností televizemi CBS a CNN po prezidentských volbách bylo zjištěno, že Bushe znovu zvolili staří Američané. 55 procent voličů nad šedesát let má z Bushe příznivý dojem, zatímco 54 procent osob z této věkové kategorie schvaluje, jak Bush vykonává prezidentský úřad.

Otázka homosexuálních manželství galvanizovala křesťanské, židovské a dokonce i islámské voliče, kteří by jinak měli pochybnosti o invazi do Iráku, ale nemohli přijmout možnost, že by bylo lze porušit tradici sňatku mezi mužem a ženou.

Otázka homosexuálních manželství také oslovila kulturně konzervativní černošské voliče, kteří normálně z 90 procent podporují Demokraty.

V Ohiu se zároveň s prezidentskými volbami konalo referendum o tom, zda povolit homosexuální sňatky. Není pravděpodobně náhodné, že se Ohio stalo státem, kde Bush získal snad největší volební podporu od Afroameričanů a od Hispánců.

To, jak Američané hlasovali, ovlivnily morální hodnoty - daleko více než Irák či ekonomika. Z těch, kteří toto konstatovali, podporovalo překvapivých 78 procent Bushe. Téměř stejný počet voličů se zmínil o tom, že se obává terorismu. Tito voliči podpořili Bushe z 85 procent. Bush vyhrál 76 procent hlasů znovuzrozených křesťanů a většinově Bushe podpořili ti občané, kteří chodí pravidelně do kostela.

Pro Bushe hlasovala většina vdaných žen a vdaných matek, běloši, bělošští "znovuzrození" křesťané, rodiny vojáků a osoby, které chodí do kostela každý týden.

Kerry naopak dostal silnou podporu od svobodných žen, pracujících žen, mladých voličů, gayů a lesbiček a těch, kdo málokdy chodí do kostela anebo tam nechodí nikdy.

Kerry působil zrale a měl hloubku. Je schopen autoritativně debatovat skoro na každou otázku. Ale - a to byl jeho fatální problém - nenaučil se mluvit stručně.

Svět, který je zvyklý na zpravodajské štěky, soundbites, očekává lehce srozumitelné věty a hesla. Kerry byl na to příliš složitý. Jeho kampani chyběl příběh, který by voličům vysvětlil, za čím a proti čemu ten kandidát stojí, Kerryho postoje nebyly prezentovány lehce srozumitelnou formou.

Bush na druhé straně mluví jako obyčejný Američan, lidi ho mají rádi a většina z nich se s ním dokáže identifikovat.

Bývala doba, kdy lidé chtěli, aby jejich prezidenti a vedoucí představitelé měli auru "nadlidskosti", státnickosti, ale dnes je hlavním kouzlem, které oslovuje většinu voličů, to, že je politik "jedním z nás". Bush si skoro vytváří kapitál ze své prostřednosti. Měl totiž špatné studijní výsledky a v červnu 2001 žertoval se studenty na Yale University: "I s trojkami se můžete stát prezidentem Spojených států."

Bush se Američanům instinktivně líbí, protože nevypadá jako politik, ale jako obyčejný člověk.

Bushův největší kapitál je jeho osobnost. Působí jako velmi "autentický" člověk. Bush senior vytvářel dojem, že si od lidí udržuje distanc. Mezi otcem a synem tak vznikl obrovský kontrast. Stejný kontrast vznikl mezi Bushem juniorem a Kerrym

Kerryho kampaň byla bez nosných témat, byla nesoustředěná, a ještě k tomu měl podivně vytvarovanou hlavu a divné oči.

Kerryho kampaň byla vedena takticky, neměl vizi ani jasně vysvětlitelné alternativy, neříkal nic důsledně. Hovořil monotónním hlasem. Jeho projevy nezněly přirozeně, jeho intonace byla nudná. Nevyjadřoval žádné emoce. A právě to oslovuje průměrného voliče.

Málokdo si dovedl Kerryho představit jako prezidenta prostě proto, že Kerry nevypadá jako prezident.

Velkou roli hrál dokonce i kontrast mezi živýma očima Laury Bushové, která vypadá ve srovnání s Kerryho manželkou daleko víc fit. Kerryho manželka mluví anglicky se silným cizím přízvukem (jejím prvním jazykem je portugalština, druhým francouzština, teprve pak se naučila anglicky), vypadá trochu dezorientovaně a neohrabaně v oficiálních situacích. Je známa svou upřímností.

Jako dědička impéria společnosti Heinz, výrobce kečupu, byla alespoň dobře známá svou charitativní činností. Avšak lidé vidí v Lauře Bushové graciéznost, kterou Tereza Heinz Kerryová nemá.

Kdybych byl Američanem, měl bych pocit tak silné zranitelnosti po 11. září, že bych chtěl v každém případě prezidenta, který se dokáže proměnit v šerifa, organizujícího pomstu.

Bush byl dost chytrý na to, že si uvědomil, že masy chtějí zápletku z Hollywoodu (klaďasové proti záporákům), černobílé, jednoduché vidění světa, jako to, které vytvořil, s bin Ladinem a jeho údajnou teroristickou organizací. Velmi napomohlo, že měli nepřátelé dlouhé vousy, že byli oblečeni v exotických kostýmech a pocházeli z daleké říše zla. To všechno působilo tak trochu jako comics. Celá záležitost pak vypadala jako akční film, co jiného čekám od svého prezidenta, než že bude hrát Bruce Willise?

Jeho vysokooktanové machismo Bushovi posloužilo dobře. Bush vypadá jako sympatický, mírně opilý kovboj, anebo jako člověk, který vám na večírku vypráví vtipy.

Velká část amerických voličů viděla v Bushovi muže principálního a odměnila ho, i když většina světa Bushem kvůli jeho politice v Iráku pohrdá. Možná že ho Američané zvolil právě proto. Američané totiž opravdu nemají rádi, když jim jiné národy radí, co mají dělat.

(Z angličtiny přeložil JČ)

                 
Obsah vydání       5. 11. 2004
7. 11. 2004 Irák vyhlásil výjimečný stav
7. 11. 2004 V krajských i v senátních volbách zvítězila ODS
7. 11. 2004 S upřímností leda pojdeš Bohumil  Kartous
7. 11. 2004 Vážený pane Grossi... Boris  Cvek
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů
6. 11. 2004 Bush "zaujme nadstranický postoj"
6. 11. 2004 Britové protestují proti útoku na Fallúdžu
5. 11. 2004 Hněv nad usmrcenými britskými vojáky
5. 11. 2004 Michael  Marčák
6. 11. 2004 Američané zvyšují vojenský tlak na město Fallúdža
6. 11. 2004 Příště bude muset Demokratický kandidát také vzývat Pánaboha
5. 11. 2004 Americké volby vyhrál Ježíš... Fabiano  Golgo
5. 11. 2004 Jásir Arafat v komatu
5. 11. 2004 Válka? Nezaměstnanost? Ne, Bush vyhrál, "protože má charakter"
5. 11. 2004 Diakonie: sociální práce a evangelická církev Zdeněk  Bárta
5. 11. 2004 Politika prázdných žvástů Radek  Batelka
5. 11. 2004 O drobném, ale významném posunu slov
5. 11. 2004 Trochu předvolební americké ironie
5. 11. 2004 Tam, kde mysli lidí ovládá strach... Martin  Škabraha
5. 11. 2004 Mé první úvahy nad volbami Michael  Moore
4. 11. 2004 Korupční kapři a výlov policejního rybníka Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Britský ministr zahraničí: "Útok na Írán je nemyslitelný"
4. 11. 2004 Prezident Bush "využije svého politického kapitálu"
5. 11. 2004 Proti Kerrymu byla vedena "falešná homosexuální kampaň"
5. 11. 2004 Ve sněmovně prošlo zvýšení celoplošnosti - pokrytí signálu ČT ze 70 na 95% Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Digitalizaci hrozí legislativní zmatek Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Měli by být chirurgové nuceni zveřejňovat úmrtnost při srdečních operacích?
5. 11. 2004 Sametová revoluce: pohled ze Strakovky Oskar  Krejčí
5. 11. 2004 Slam poetry 2004 Tomáš  Krček
5. 11. 2004 Postmoderní média pro děti jako zdroj alternativní historie Štefan  Švec
5. 11. 2004 Dědictví minulosti Václav  Dušek
4. 11. 2004 Francouzská nemocnice popřela izraelské zprávy, že je Arafat mrtev
4. 11. 2004 Palestinský vůdce Jásir Arafat"je v bezvědomí", mluví se o komatu Josef  Brož
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
4. 11. 2004 Michael  Marčák
5. 11. 2004 Obnovení pomníku Jana Švermy
5. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 20. - 28. října 2004
5. 11. 2004 Propustit Kubajsího !
5. 11. 2004 Předsedkyně CDU Angela Merkelová také nepodpoří žaloby sudetských Němců před mezinárodními soudy Radek  Vogl
5. 11. 2004 SRN: Letos opět rekordní počet bankrotů a v září opět nižší obrat maloobchodu
3. 11. 2004 George Bush: "Naše armáda přinesla Americe čest"
3. 11. 2004 John Kerry: "Amerika potřebuje smíření"
3. 11. 2004 "Blairovi přinese Bushovo vítězství problémy"
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2004 S upřímností leda pojdeš Bohumil  Kartous
6. 11. 2004 Britové protestují proti útoku na Fallúdžu   
6. 11. 2004 Příště bude muset Demokratický kandidát také vzývat Pánaboha   
5. 11. 2004 Politika prázdných žvástů Radek  Batelka
5. 11. 2004 Dědictví minulosti Václav  Dušek
5. 11. 2004 Postmoderní média pro děti jako zdroj alternativní historie Štefan  Švec
5. 11. 2004 Americké volby vyhrál Ježíš... Fabiano  Golgo
5. 11. 2004 Hněv nad usmrcenými britskými vojáky   
3. 11. 2004 Pozdní důkaz u britských soudů: Britší imigrační úředníci v Ruzyni Romy skutečně rasisticky diskriminovali   
3. 11. 2004 Nový fašismus Milan  Valach
2. 11. 2004 Pravicová Lidová fronta? Tomáš  Krček
2. 11. 2004 Jak to opravdu vypadá, když se pokusíte pracovat v Británii   
1. 11. 2004 Marešův Usáma: V České republice je zakázána satira Jan  Čulík
1. 11. 2004 Rozhodne o výsledcích amerických voleb náboženské nadšení voličů?   
1. 11. 2004 Existuje řádná kontrola silničních oprav? Michal  Rusek

Bush versus Kerry: volby 2004 RSS 2.0      Historie >
5. 11. 2004 Válka? Nezaměstnanost? Ne, Bush vyhrál, "protože má charakter"   
5. 11. 2004 Mé první úvahy nad volbami Michael  Moore
5. 11. 2004 Americké volby vyhrál Ježíš... Fabiano  Golgo
3. 11. 2004 Michael Moore: Už jen dvě hodiny   
3. 11. 2004 USA: První volební informace   
3. 11. 2004 Volby v USA: Nikdo zatím nevede   
3. 11. 2004 Volby v USA: Bush získal Floridu, Kerry New Hampshire   
3. 11. 2004 Bush směřuje k vítězství, čeká se na rozhodující Ohio   
3. 11. 2004 Britové pohlížejí na výsledky amerických voleb se znepokojením Jan  Čulík
3. 11. 2004 John Kerry přiznal porážku   
3. 11. 2004 John Kerry: "Amerika potřebuje smíření"   
3. 11. 2004 "Blairovi přinese Bushovo vítězství problémy"   
3. 11. 2004 George Bush: "Naše armáda přinesla Americe čest"   
2. 11. 2004 Poslední hodiny před americkými volbami: Kdo vyhraje?   
2. 11. 2004 Už jen jeden den Michael  Moore