2. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 5. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Sebevražedný útočník s nákladním autem naloženým trhavinou narazil v 7:00 do štábu americké výzvědné služby v Tikrítu a odpálil se. Silný výbuch zničil celou budovu a zabil přinejmenším 22 Američanů, jak vojáků, tak agentů, a dalších 30 zranil. Údaje korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil člen americko-iráckého koordinačního výboru a dodal, že šlo o centrum americké CIA v Iráku. Podle svědků v troskách budovy zaznívaly ještě půldruhé hodiny potom druhotné výbuchy. Teprve za další dvě hodiny se americké síly odvážily k troskám přiblížit. Celou oblast pak uzavřely a plných devět hodin vytahovali z trosek mrtvá těla a raněné.

Korespondent Mafkarat al-Islam v Qá'imu dopoledne oznámil, že muftí provincie Anbár šajch Abdalláh al-Džannabí vydal prohlášení, v němž vyzval veškeré obyvatelstvo provincie k boji proti okupačním silám: "Dnešek, 3. rabí' al-awwál čili 12. duben, je dnem všeobecné výzvy do zbraně. Pro nikoho neexistuje výjimka. Tato výzva se vztahuje i na všechny staré, mládež a ženy, kteří jsou schopni unést zbraň." Nejvyšší islámský právní představitel provincie zdůraznil, že je nepřípustné přijmout jakékoli zaměstnání, které by sloužilo okupačním silám a vyzval k zasazování dalších citelných útokům okupantům.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Pátek 8. dubna 2005

Fallúdža

Kolem 3:00 vypálil odboj tři minometné střely ráže 120 mm na budovu guvernérského úřadu, obsazenou okupačními vojáky. Korespondent Mafkarat al-Islam neměl zatím žádné informace o rozsahu způsobených škod a ztrát.

Ve čtvrti Askarí došlo v 7:00 k explozi bomby pod americkou obrněnou hlídkou. Jedno z obrněných vozidel bylo zneškodněno, tři vojáci zabiti a čtyři zraněni.

Hadítha

Kolem 8:00 explodovala bomba u kolony tří amerických obrněných vozidel a dvou Humvee jedoucích do centra města. Podle údajů člena místní policie výbuch zneškodnil obrněné vozidlo, zabil dva a zranil rovněž dva vojáky v něm.

Baghdádí

Šest raket Grad středního doletu zasáhlo kolem 9:00 zdejší základnu Ajn al-Asad.

Město samo Američané po dva dny drží v sevření a požadují po obyvatelích, aby jim udávali mudžáhidy.

Bagdád

Ve čtvrti Ghazálíja na hlavní ulici vedoucí do západní části hlavního města explodovala kolem 16:00 bomba pod hlídkou tří Humvee. Zničila jedno z vozidel, dva členy jeho posádky zabila a dva zranila.

Na hlavní silnici v okrsku Dulu'íja severně od hlavního města zaútočili mudžáhidové kolem 11:00 na kolonu kamionů, naložených zásobami a výstrojí pro americkou armádu. Podle sdělení důstojníka tzv. národní gardy byly dva kamiony zapáleny a čtyři vojáci zabiti.

Tádží

Kolem 14:00 explodovala v okrsku Dulajima bomba pod společnou americko-iráckou hlídkou. Podle majitelů okolních polí zasáhl výbuch jedno Humvee, v němž zabil tři vojáky a dva zranil.

Muqtadá as-Sadr svolal demonstraci proti přítomnosti Američanů v zemi

Šíitský náboženský vůdce Muqtadá as-Sadr vyzval Iráčany, aby v sobotu 9. dubna u příležitosti výročí americké invaze demonstrovali na bagdádském náměstí Firdaws. Přední člen Sadrova hnutí a předseda zástupců hnutí v jižních provinciích Ašraf as-Sarchí al-Hasaní oznámil, že Sadr vyzývá Iráčany, aby na demonstraci odmítli okupaci a útisk a požadovali svobodu.

V rozhovoru pro list al-Chalídž ze Spojených arabských emirátů Hasaní řekl, že demonstrace má být mírová a má žádat vrácení práv všech občanům Iráku: "Budeme demonstrovat za pravdu, mír, svobodu, bezpečnost, vyhnání okupantů, zachování našeho bohatství, ochranu našich svatých míst, za propuštění vězněných mužů a žen." Poznamenal, že demonstrace nebude nijak omezena na členy Sadrova hnutí, ale zúčastní se jí všechny vrstvy iráckého lidu.

Sunnitští vůdci vyzvali k protestům proti okupaci

V pátečních kázáních vyzvali sunnitští duchovní, podobně jako jejich šíitský protějšek Muqtada as-Sadr, Iráčany, aby v sobotu v den druhého výročí dobytí Bagdádu vyšli do ulic demonstrovat proti americké okupaci.

Šajch al-Hárith ad-Dárí řekl při kázání věřícím, že irácký lid musí v sobotu ve všech městech od Basry na jihu až po Dahúk na severu vystoupit a jednohlasně volat: "Dost pohrávání, dost falešných hesel, dost etnického a náboženského sektářství!"

Tal'Afár

Hlídku pěti Humvee zasáhl v 8:00 výbuch bomby, jenž jedno vozidlo zničil a jeho čtyřčlennou posádku usmrtil.

Ba'qúba

Bílé auto Opel, zaparkované u hlavní silnice a naložené výbušninou explodovalo v 10:00 u východního vjezdu do města u kolony několika amerických Humvee. Exploze zničila dvě Humvee a zabila přinejmenším sedm vojáků; další tři byli zraněni. Američané pak zběsilou střelbou kolem sebe zabili dva civilisty a třetího zranili.

Sebevražedný útok v Latífíji

Sebevražedný útočník najel ve 13:00 na hlavní silnici do Bagdádu černým Mercedesem plným výbušniny do kolony 11 obrněných vozidel a 4 Humvee. Podle výpovědí svědků zničil jedno Humvee a zneškodnil obrněné vozidlo, šest vojáků usmrtil a čtyři zranil.

V Bajdží ostřelována okupační základna

Americkou základnu západně od města zasáhlo pět silných minometných střel. Podle obyvatel sousední čtvrti Sinája následovala po šesti explozích řada dalších výbuchů, které naznačovaly, že byly zasaženy buď zásoby munice nebo pohonných hmot. Vrtulníky se bez úspěchu pokoušely zjistit, odkud byly střely vypáleny.

Basra

V centru čtvrti Abú al-Chásib na ulici Báb Sulajmán lemované po obou stranách palmami zastřelil neznámý útočník britského vojáka z pěší hlídky. Britové se marně pokoušeli střelce najít.

U Mahmúdíje zabito 15 kolaborantů

Zdejší loutková policie oznámila, že nedaleko Latífíje povstalci zaútočili na skupinu mahmúdíjských loutkových policistů jedoucích v nákladním autě. Mudžáhidové donutili kolaboranty auto zastavit a pak je všechny (15) postříleli.

Islámská armáda Iráku formuje Divizi podpory al-Aqsá

Jedna ze známějších organizací iráckého odboje, Islámská armáda Iráku, oznámila přes internet, že jako výraz solidarity s arabskými a muslimskými bratry a sestrami v Palestině vytvořila Divizi podpory al-Aqsá. Podnětem pro založení divize byla plánovaná demonstrace sionistů u svaté mešity al-Aksá v okupovaném Jeruzalémě. Prohlášení vyzývá muslimy k činu: "Divize podpory al-Aqsá je vytvořena, její prapory zvednuty, její koně osedláni a čekají jen na výzvu, aby vyrazili k ochraně náměstí naší požehnané mešity al-Aqsá."

AFP oznámila, že při čtení prohlášení byli na videu maskovaní členové Islámské armády Iráku ve vojenském oblečení, sedící před obrazem mešity al-Aqsá s kulomety, přičemž obraz mešity byl zarámován logem Islámské armády v Iráku.

Mluvčí na videozáznamu předčítal dále: "Mudžáhidové v Iráku a kdekoli! Al-Aqsá vás volá! Mužové Islámské armády v Iráku, al-Aqsá vás volá!" Žádal muslimské vůdce, aby se účastnili mobilizace sil proti hrozbám sionistických skupin, že zničí mešitu, aby místo vyčistili pro stavbu svého "chrámu".

Desetitisíce Palestinců demonstrovaly 8. dubna po pátečních modlitbách v ulicích a uprchlických táborech v Gaze a slibovaly "třetí intifádu" a zahájení raketových útoků na sionistické osadníky, pokud zaútočí na mešitu al-Aqsá.

Sobota 9. dubna 2005

V osvobozeném Qá'imu konána přehlídka povstaleckých bojovníků

Organizace První armáda Muhammadova vykonala v Qá'imu vojenskou přehlídku na oslavu čtvrtečního osvobození města z rukou amerických okupantů. Americké síly se po dva dny marně pokoušely do města znovu dostat. Nezdařil se ani jejich pokus zakázat veškeré vysílání zpráv o bojích ve městě a o jeho osvobození.

Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, přehlídku na hlavní ulici města vykonalo asi 200 mudžáhidů, nesoucích irácké vlajky a černé prapory armády. Při pochodu po okrajích města předvedli také své těžké zbraně a protiletecké rakety typu Strela a C5K a protitankové střely, aby tak dokázali, že skutečně celé město je osvobozeno. Korespondent poznamenal, že ve vzduchu se objevily americké letouny, ale tak vysoko, že je skoro nebylo vidět, protože se obávaly zásahu některou raketou.

Velitel První armády Muhammadovy přečetl prohlášení, v němž vyjádřil odhodlání mudžáhidů bojovat proti vetřelcům do posledního muže, "až do vítězství nebo smrti!"

V Ramádí ostřelována okupační základna

Zdejší americkou základnu Warrár zasáhlo časně ráno kolem 4:00 celkem 22 minometných střel. Způsobily řadu požárů a druhotné exploze zasažené munice a pohonných hmot. Kapitán Ahmad Ismá'íl z tzv. "sil pro potlačení terorismu" sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že ve východní části základny byla zničena řada vozidel a bylo zabito 14 příslušníků americké námořní pěchoty.

Fallúdža

Asi v 8:00 zasáhlo americkou základnu východně od města devět raket Grad. Po jejich dopadu bylo navíc slyšet řadu druhotných explozí zasažené munice. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam se sešel s kapitánem Džawádem Abd Kázimem z tzv. sil rychlého nasazení, který mu potvrdil, že devět raket zničilo řadu vojenských vozidel a zabilo nebo zranilo řadu vojáků, přesné číslo však neuvedl.

Sebevražedný útok v Hítu

Sebevražedný útočník najel s autem s výbušninou do americké vojenské kolony sedmi vozidel, z nichž zničil vozidlo Zil na přepravu vojáků a zneškodnil Humvee. Ve vozidlech bylo sedm vojáků zabito a čtyři zraněni. K útoku se přihlásily Salafíjské eskadry Abú Bakra s tím, že jde o dar dětem po padlých mučednících k výročí okupace.

V Hadíthě zastřelen velitel policie

Podle oznámení irácké loutkové policie zastřelili povstalci velitele městské policie Zijáda al-Džawghíthího, když se vracel z jednání s Američany. Velitelem byl jmenován teprve před několika dny počátkem dubna.

Ostřelován koncentrační tábor v Abú Ghurajb

Ve 13:10 oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že povstalci právě ostřelují vězeňský tábor v Abú Ghurajb stejně prudce, jako při velkém útoku minulý týden. Ostřelování vycházelo z území kmene Zawbí a z oblasti Abú Munajsir a Sámilát a zaměřilo se na východní, západní a severní část tábora. Americké bojové letouny se pokoušely útočit na místa, odkud byly střely odpalovány, ale neúspěšně. Z místní mešity zaznělo během ostřelování čtyřikrát volání Alláhu akbar!

Bagdád

Krátce před polednem ostřeloval odboj patrně rovněž z okolí Abú Ghurajb minometnými střelami a raketami Grad centrální a východní část americké základny na okupovaném bagdádském mezinárodním letišti. Podle svědků se nad základnou objevily husté mraky kouře a vzlétla řada vrtulníků.

Irácký odboj hodlá "oslavit" druhé výročí okupace po svém

Ozbrojené organizace iráckého odboje vydaly v sobotu provolání, rozšiřované po Bagdádu a sunnitských provinciích, v němž se pravilo, že sunnité si hodlají připomenout dva roky okupace po svém: "Dnes uctí iráčtí sunnité, hrdinové odboje a čestní Iráčané výročí podle svého -- ne falešnými demonstracemi nebo vykřikováním hesel! Dnes se pod našima nohama zatřese země. Okupanti se dozvědí, jakou zemi obsadili, po jaké zemi šlapou a jaké náboženství se snaží vymýtit svou demokracií. Dnes až do západu slunce budeme slavit po svém a vyzýváme všechny čestné lidi, aby slavili s námi."

Asi 170 000 Iráčanů demonstrovalo v Bagdádu proti okupaci

Při příležitosti druhého výročí americké okupace Bagdádu uspořádali stoupenci Muqtady as-Sadra v ulicích Bagdádu mohutnou demonstraci, jíž se odhadem zúčastnilo více než 170 000 lidí, kteří odmítli americkou okupaci a sionismus. Korespondenti Mafkarat al-Islam v hlavním městě sledovali demonstranty, kteří z náměstí Kahramaníja v centrálním Bagdádu pochodovali na východ, k mostu Džumhúríja a na náměstí Firdaws. Jeden z korespondentů se sešel s bagdádským zástupcem M. as-Sadra Alím al-Músáwím, který mu řekl: "Vyšli jsme dnes, abychom řekli okupantům: ,Pro vás není mezi námi místo' a ,Iráčané si sami dokážou vládnout lépe než vy' a abychom žádali okamžité propuštění uvězněných mužů a žen. Přišli jsme při té příležitosti jim říci to nejdůležitější: že čestní šíité říkají okupantům NE a žádají, aby odešli, a že žádají spolu se svými bratry sunnity ukončení okupace a spolu s Radou muslimských ulamá trvají na tom, aby okupanti opustili celé irácké území."

Zavraždění Sadrova zástupce bylo zřejmě dílem Američanů a jejich sluhů

Neznámí střelci zavraždili šajcha Fádila aš-Šawkího, ředitele úřadovny Muqtady as-Sadra v Karbalá. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že muži vyzbrojení moderními zbraněmi americké výroby zahájili palbu na šajchovo auto a na místě jej usmrtili. Člen Sadrovy úřadovny prohlásil, že v útoku mají prsty Američané a irácká tzv. vláda. Stoupenci šajcha Fádila spolu s dalšími přívrženci Muqtady as-Sadra pošlapali a spálili americkou vlajku. Cestou na náměstí Firdaws spálili též portréty George W. Bushe a Tonyho Blaira.

Interview s Muqtadou as-Sadrem

Šíitský vůdce Muqtada as-Sadr poskytl korespondentu Mafkarat al-Islam v sobotu ráno v kúfské mešitě exkluzivní interview.

Svou řeč začal slovy: "Rád bych poděkoval Mafkarat al-Islam za pravdivé zpravodajství o sunnitských i šíitských mudžáhidech v Iráku, o národnostních tématech, svobodě a sektářském duchu, který vstoupil do Iráku s okupačními vojáky. Zvláště pak děkuji za informování o Mahdího armádě a jejích bojích s okupanty. To je důvod, proč jsem souhlasil s rozhovorem pro vaši webovou stránku. Abych pravdu řekl, nenavštěvuji vaši stránku příliš často, protože jsem velmi zaneprázdněn. Ale bratři kolem mne vás velice oceňují a chválí."

Korespondent se otázal, jaké jsou současné požadavky Sadrova hnutí a poznamenal, že podle některých informací hnutí požaduje harmonogram odchodu okupantů a národní vládu, na níž by se mohli podílet všichni Iráčané.

Muqtada as-Sadr odpověděl: "V žádném případě. To by nebyla žádná změna. Náš postoj je zcela jasný. Žádáme odchod okupantů, to především. Pak jsme pro svobodné a čisté volby bez kontroly okupantů, protože jakékoli volby pod okupanty jsou falešné a nelegální."

Na dotaz, jak hnutí hodnotí současnou iráckou vládu, odpověděl: "Díváme se na ni z té stránky, že je to vláda, která pracuje ve prospěch některých zájmů, nic více, nic méně."

Na dotaz o šíři vztahů se sunnitskou radou ulamá odpověděl: "Bratři v radě jsou našimi bratry a jejich požadavky jsou našimi požadavky -- konec okupace, konání voleb bez okupantů a jejich přítomnosti v Iráku. Spojují nás silné vazby a máme také výborné vztahy se všemi ostatními vlastenci v Iráku."

Dotázán na pověsti, že hodlá navštívit Fallúdžu, aby vyjádřil solidaritu jejímu lidu, odpověděl: "Ano, bude-li to Boží vůle, chci je při první příležitosti navštívit, protože jsou to hrdinové a naši bratři ve víře i ve společné vlasti."

Nakonec znovu odpověděl na otázku, zda hodlá spolupracovat s novou vládou nebo se podílet na tvorbě ústavy: "Všechno, co se děje za okupace, je zfalšované, nekorektní a nelegální."

Na konec krátkého rozhovoru Muqtada as-Sadr ještě jednou poděkoval webové stránce Mafkarat al-Islam a popřál jí další úspěšné informování o bouřlivých událostech v Iráku.

Američané rozmístili množství vojáků v sunnitských oblastech

Američané v rámci druhého výročí obsazení Bagdádu rozmístili v Bagdádu a převážně sunitských provinciích tisíce svých vojáků a stovky obrněných vozidel a přerušili veškerá komunikační spojení měst se světem -- internet, pevné i mobilní telefonní linky. Nad Bagdádem přelétaly vrtulníky, pro jistotu ale ve značné výšce, aby je nemohla zasáhnout střela. Kolem sunnitských mešit v Bagdádu, provinciích Anbár a Saláh ad-dín a v oblastech kolem Kirkúku a Mósulu bylo rozmístěno přes 40 000 vojáků. Korespondent Mafkarat al-Islam se setkal s poručíkem Johnem Hesleym, velitelem americké námořní pěchoty v  Bagdádu, který mu řekl, že jde o ukázku americké síly, protože se obávají, že Iráčané, nebo přinejmenším sunnité, by mohli podniknout nějakou rebelii a způsobit jim ztráty. Prohlásil, že právě probíhá demonstrace stoupenců Muqtady as-Sadra, při níž nedošlo k nepokojům, ale v případě sunnitů by to mohlo dopadnout jinak.

Stoupenci súfijského řádu Qádiríja založili vlastní organizaci pro boj proti okupantům

V mešitách v provincii Anbár se objevilo prohlášení, v němž oznamuje svůj vznik další odbojová organizace - Eskadry súfíjského džihádu šajcha Abd al-Qádira: "S požehnáním Boha nejvyššího jsme dnes v hlavním městě Hárúna al-Rašída (tj. Bagdádu) oznámili vytvoření Eskader súfíjského džihádu šajcha Abd al-Qádira, které se připojí k ostatním bratřím v boji proti tyranské Americe, posíleny inspirací ze života Posla Božího a jeho učením, a setrvají v jedné řadě s ostatními odbojovými organizacemi do té doby, než náš Pán rozhodne o vyhnání okupantů z obsazeného Iráku."

Nad Latífíjí sestřelen vrtulník

Krátce před 15:00 sestřelil odboj nad městem raketou Strela nízko letící americký vrtulník Black Hawk. Stroj se po zásahu roztrhl ve vzduchu a jeho dvoučlenná posádka zahynula. Zbytky vrtulníku spadly do palmového háje ve vesnici Dulajmíja západně od města, kde je obklopili američtí vojáci a novinářům zamezili přístup.

Hillá

Při rutinní kontrole ve čtvrti Džabáwijín v centru města explodovala pod polskou hlídkou kolem 16:30 silná bomba, jež zničila obrněné vozidlo a zabila tři polské vojáky. Tento údaj potvrdil zdroj z místní policie, který mimoto dodal, že ve vozidle byl zabit i irácký tlumočník.

Mósul: další útoky na okupanty; zatčen kameraman CBS

Na americkou základnu Ghazlání ve městě vypálil odboj kolem 10:00 celkem 13 raket země-země. Jak korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělil seržant americké armády, způsobily velké materiální škody. Člen spojeného americko-iráckého výboru Dáwúd Kázim však potvrdil, že kromě škod bylo buď zabito nebo zraněno 32 vojáků.

Organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek oznámila, že kolem 17:45 nad Mósulem sestřelila americký bezpilotní špionážní letoun. V prohlášení, rozšiřovaném v místních mešitách, jehož kopii obdržel též korespondent, organizace oznámila, že nízko létající letoun fotografoval různé oblasti, které jsou pod kontrolou odboje.

Americká armáda oznámila, že zatkla iráckého kameramana televizní sítě CBS s tím, že ho podezřívá ze spolupráce s iráckým odbojem. Američané na kameramana před několika dny v Mósulu stříleli a zranili jej. Velení americké armády nyní tvrdí, že stál během boje na straně odboje. Původně Američané oznámili, že na kameramana stříleli omylem, protože jeho kameru považovali za zbraň. Podle novější verze prý Iráčan bojoval na straně povstalců a proto byl zatčen. Reportér CBS Jim Stewart oznámil, že vojáci mu řekli o svém podezření, když v kameře našli film o čtyřech bombových útocích na americké vojáky. Tvrdili přitom, že kameraman byl o útocích předem informován. CBS citovala svého korespondenta v Bagdádu: "Práce, kterou dělal poslední tři měsíce pro nás, byla mimořádná." Dodal, že všechny televizní sítě zaměstnávají na získávání reportáží místní lidi.

Samáwa

Krátce po poledni oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že odboj právě vypálil na zdejší japonskou okupační základnu čtyři minometné střely ráže 120 mm. Podle svědků se ze základny ozýval zvuk sirén a loutková policie se vydala zjistit, co se stalo, a pomoci Japoncům.

Basra

Ráno v 9:00 došlo v obci Abú al-Chásibu Basry k explozi bomby pod kolonou britských obrněných vozidel. Podle zdroje z místní policie, který si nepřál být jmenován, bylo při explozi zničeno jedno obrněné vozidlo a usmrceni čtyři britští vojáci. Britové pak oblast uzavřeli a až do 12:00 vyhlásili zákaz vycházení.

Neděle 10. dubna 2005

V Qá'imu sestřelen vrtulník

V neděli večer sestřelil odboj nad čtvrtí Karábíla na jihozápadně města americký vrtulník Apache. Stroj se zřítil na zem a tam celý vybuchl. Osud posádky nebyl zatím znám.

Ramádí

Skupina asi čtyř mudžáhidů vyzbrojená lehkými zbraněmi a raketami C5K zaútočila v okrsku Súfíja na východě města na kolonu dvou amerických obrněných vozidel. Jedno z nich zneškodnila a zabila čtyři vojáky; další tři utrpěli zranění.

Baghdádí

Šest minometných střel ráže 120 mm zasáhlo zdejší americkou základnu Ajn al-Asad. Podle informace člena tzv. národní gardy dopadly čtyři střely na kontrolní stanoviště u vjezdu na základnu, kde zabily šest vojáků a čtyři zranily, z toho dva vážně.

Fallúdža

Přesně v 8:00 vypálil fallúdžský odboj 14 minometných střel ráže 120 mm na americkou základnu východně od města. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na majora tzv. národní gardy oznámil, že ostřelování zničilo tři zaparkovaná vojenská vozidla, usmrtilo jednoho vojáka a dalšího zranilo. Americké síly ostřelovaly prostor, odkud se domnívaly, že byly střely vypáleny, ale nezpůsobily žádné zranění ani bojovníkům, ani civilistům.

Ruwajšíd

Tříletá palestinská holčička byla zabita a její sestra, matka a řada dalších příbuzných byli vážně popáleni, když v uprchlickém táboře v Ruwajšídu na jordánsko-irácké hranici došlo k rozsáhlému požáru stanů. Podle sdělení člena civilní ochrany shořelo devět stanů palestinských uprchlíků, kteří byli přede dvěma lety nuceni uprchnout z Iráku před Američany. Podle katarské tiskové agentury způsobil požár elektrický zkrat.

Vedle Palestinců, kteří představují většinu obyvatel tábora, tu žijí uprchlíci z jiných arabských zemí, dále Kurdové a Íránci, kteří před americkou invazí žili v Iráku.

Útok na americké archeology u Bagdádu

Na dálničním mostě blízko křižovatky mezi Bagdádem a Abú Ghurajb explodovala asi v 10:20 bomba pod okupační kolonou. Nadporučík tzv. národní gardy sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bomba byla umístěna mezi nosníky mostu a zcela zničila obrněné vozidlo Bradley, zabila pět a zranila tři americké vojáky, jednoho z nich vážně. Korespondent na místo dorazil krátce po explozi a zjistil, že Američané zatkli prodavače cigaret, kteří stáli u silnice vedoucí na most, a obvinili je z toho, že kryli útočníky a neupozornili okupační vojáky na bombu.

Mudžáhidové ve dvou BMW nedaleko historického Chosroova paláce (Íwán Kasrá) zaútočili na dva černé Chevrolety s americkými archeology a jejich australským kolegou a další auto americké bezpečnostní společnosti, které je doprovázelo. Jak sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam důstojník tzv. irácké armády, bojovníci zasáhli auta protitankovými střelami, Australana i tři americké vědce a jejich pět strážců na místě usmrtili. Korespondent na místo dorazil za hodinu a viděl, že Američané za přísného utajení nakládají mrtvoly, a velký transportér odváží vraky vozů.

Unesen pákistánský konzul

Odbojová organizace pojmenovaná po Umarovi ibn al-Chattábovi (druhý pravověrný chalífa ze VII. stol. - pozn. překl.) se přihlásila k odpovědnosti za únos pákistánského konzula Málika Muhammada Džawáda. Ten byl podle zprávy americké televize CNN unesen v sobotu večer. Jeho zmizení ohlásila rodina, když se nevrátil z večerní modlitby v mešitě v západobagdádské Ámiríji.

Tádží

Ráno vybuchla bomba pod americkou hlídkou, která se vracela do města z jednoho ze svých nočních ležení západně od města. Exploze zničila Humvee, zabila pět vojáků a šestého zranila. K provedení útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Sebevražedný útok v Ba'qúbě

Sebevražedný útočník narazil kolem poledne s bílým autem naloženým výbušninou v průmyslové zóně města do americké kolony. Podle důstojníka irácké loutkové armády zcela zničil jedno a zneškodnil druhé Humvee. Zabito bylo přitom šest a zraněno pět amerických vojáků.

Útok na americkou kolonu v Júsufíji

V tomto městě zaútočili členové odboje na kolonu armádních kamionů přivážející zásoby a výzbroj pro okupační vojáky. Majitelé zahrad kolem místa, kde k útoku došlo, vylíčili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bojovníci s lehkými a středními zbraněmi zaútočili na konvoj mířící k Bagdádu, zapálili dva kamiony a zabili čtyři vojáky.

Latífíja

Bomba, instalovaná uprostřed místní ulice explodovala ráno pod kolonou několika amerických vozidel, zničila jedeno z nich a čtyři vojáky zabila. Podle sdělení příslušníka tzv. irácké armády byl kromě toho další americký voják výbuchem zraněn. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Tárimíja

Kolem13:00 explodovala na hlavní ulici města bomba pod projíždějící americkou hlídkou čtyř Humvee. Jedno z nich zničila, zabila tři vojáky a dva zranila, z toho jednoho podle člena tzv. národní gardy velmi vážně.

Korespondent Mafkarat al-Islam posmrtně oceněn Svazem iráckých novinářů

Svaz iráckých novinářů v Samarrá' ocenil korespondenta Mafkarat al-Islam Chálida Abd al-Džabbára známého jako Abú Rim cenou Nejlepšího novináře za jeho reportáže o bojích v Samarrá. Chálid Abd al-Dažbbár publikoval během roku 2004 přes 1 220 zpráv a při pokrývání bojů v Samarrá' padl. Slavnosti udělení ceny se v Samarrá' zúčastnil doyen iráckých novinářů Muhammad ad-Dulajmí, jeho zástupci Ahmad as-Samarrá'í a Bašír Fádil al-Badrání, předseda samarrské odbočky svazu Muhammad al-Badrání a velký počet iráckých novinářů a korespondentů, kteří s Chálidem Abd al-Džabbárem pracovali. Dostavili se také korespondenti Mafkarat al-Islam v Bagdádu, Samarrá', Tikrítu, Latífíji a Ramádí.

Muhammad ad-Dulajmí představil na slavnosti dcerku zabitého korespondenta Rim a jeho otce šajcha Abd al-Džabbára Muhammada, který cenu převzal.

Mósul

Ve čtvrti Jarmúk v severní části města explodovalo kolem 14:00 zaparkované auto naložené výbušninou, když je míjela kolona čtyř amerických obrněných vozidel a čtyř Humvee. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo, zabil tři vojáky a čtyři vážně zranil.

Nadžaf

Vysoce postavené zdroje v provincii Nadžaf oznámily, že v západní části města bylo nalezeno podřezané tělo Sálima al-Džazá'irího, velitele nadžafské loutkové policie. Džazá'irí byl v pátek unesen členy organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek, vedené jordánským islamistou Abú Mus'abem az-Zarqáwím.

Pondělí 11. dubna 2005

Qá'im brání svou svobodu; zabito mnoho amerických vojáků, kolaboranti se rozutekli

Ve 12:00 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že od časných ranních hodin probíhají boje mezi mudžáhidy a americkými vojáky, kteří zaútočili na východní čtvrti Qá'imu. Obráncům se podařilo zničit řadu amerických vozidel a zabít nejméně 20 vojáků. Americké bombardéry od 4:00 nepřetržitě bombardovaly město.

Podle další korespondentovy zprávy, odeslané ve 14:20, bylo při čtyřech explozích aut naložených výbušninou zabito celkem 33 a zraněno minimálně 10 amerických vojáků. První auto explodovalo už ve 2:00 u hlavní americké základny A22 u města. Tady bylo zabito 13 amerických vojáků. Když Američané odváželi oběti tohoto útoku, odpálil sebevražedný útočník druhé auto v blízkosti shluku vojáků, osm z nich zabil a 14 zranil. Další sebevražedný útočník se s autem odpálil uprostřed kolony několika vojenských vozidel na západním okraji města. Zničil Humvee a zabil 5 vojáků. Čtvrté auto explodovalo pod americkou kolonou, zničilo rovněž Humvee a zabilo dalších pět vojáků. Americké rádio vysílající pro provincii Anbár přiznalo tyto útoky s tím, že armáda "utrpěla těžké ztráty".

Mluvčí loutkové irácké armády korespondentovy potvrdil celkový součet 33 mrtvých při explozích aut a přiznal, že americké ztráty s pokračujícími boji mezi odbojem a námořní pěchotou stále rostou.

K útokům se přihlásila organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek. Tato organizace ve společném prohlášení s První armádou Muhammadovou oznámila, že pro boj v Qá'imu vytvořily společné velení. Prostřednictvím amplionů na mešitách ve městě vydaly společnou výzvu ke svým oddílům.

Ve zprávě odesílané v 17:10 korespondent oznamoval, že asi před hodinou okupační vojáci zaútočili s tanky a obrněnými vozidly na západní stranu města. Krátce před odesláním zprávy je však odboj donutil k ústupu. Podle sdělení z řad bojovníků bylo přitom zabito 51 amerických vojáků a zničeno nejméně devět vozidel různých typů. Letadla však nadále bombardují a ostřelují pozice bojovníků.

Jen o pět minut později odeslal korespondent novou zprávu: podle ní Američané před malou chvílí oznámili ve svém rádiovém vysílání pro provincii Anbár, že velká část iráckých loutkových vojáků -- více než 70 - utekla z boje na okraji města.

Fallúdža stále bojuje

Ráno explodovala v okrsku Ta's Na'umí západně od Fallúdže bomba pod hlídkou několika Humvee. Jedno z nich zničila, zabila čtyři a zranila dva vojáky. Kapitán loutkových iráckých sil korespondentu Mafkarat al-Islam tyto údaje potvrdil a stěžoval si, že ve Fallúdži "stále znějí exploze, těžké zbraně a bomby jsou stále na dvorech domů, náměstích a parcích. Místní lidé o nich vědí, ale nic nám neřeknou." Pokračoval: "Ať děláme, co děláme, tohle město se nechce vrátit k civilnímu životu. Zdejší lidé, dokonce i děti a ženy, se cítí být teroristy."

Celkový počet amerických vojáků zabitých během posledního týdne ve městě, dosáhl 19, dalších nejméně 20 bylo v ulicích města zraněno, vesměs bombami nebo v boji s mudžáhidy.

Kolem 15:00 zabil výbuch bomby na mostě Sadžár u severního přístupu do města šest amerických vojáků a zničil jejich Humvee. Američané pak uzavřeli mezinárodní dálnici procházející kolem města a spojující Bagdád s Jordánskem.

Kolem 18:00 dopadly dvě silné rakety, patrně typu Grad, na americké pozice na železničním nádraží. Podle sdělení příslušníka loutkové irácké armády bylo přitom zabito devět amerických vojáků. Okamžitě po ostřelování Američané celé město uzavřeli a znemožnili jak přístup do něho, tak východ ven.

Ramádí

Zdejší odboj podnikl v poledne útok na americkou základnu Warrár západně od města. Podle očitých svědků zasáhly minometné střely východní část základny, kde způsobily požár. Člen tzv. sil rychlého nasazení informoval korespondenta Mafkarat al-Islam, že při ostřelování došlo k zabití a zranění řady amerických vojáků.

Bagdád

Sedm raket, patrně typu Grad, dopadlo na americkou základnu na bagdádském mezinárodním letišti. Byla odtud slyšet řada silných explozí a nad letištěm pak déle než půlhodiny létaly americké vrtulníky. Američané ovšem jako obvykle o útoku nic neoznámili.

Abú Ghurajb

Západně od Abú Ghurajb v okrsku Abú Munajsir explodovala bomba pod americkým Humvee, které zneškodnila a z jeho posádky dva vojáky usmrtila a dva zranila. Američané pak uzavřeli okolí a zatkli řadu místních zemědělců, které obvinili ze spoluúčasti na útoku.

Sionistická společnost dováží do Iráku prefabrikované domy pro americké vojáky

Sionistická společnost se sídlem v okupované Palestině začala nedávno dodávat do okupovaného Iráku přenosné obytné buňky pro americké vojáky. Londýnský arabsky psaný list al-Quds al-Arabí citoval sionistický list Jediot achronot, podle něhož jsou buňky do Iráku dopravovány přes Jordánsko. Vyrábí je závod v okupované Palestině a původně byly určeny jako obydlí pro židovské přesídlence z pásma Gazy, větší obchod však firmě poskytla zakázka americké armády v Iráku. Podle listu vyvážejí sionistické společnosti do Iráku i další produkty včetně zařízení na čištění vody. Další sionistická firma podepsala se společností z Perského zálivu dohodu o dodávce čtyř pohraničních stanic do okupovaného Iráku.

Američané přiznali únos svého "civilisty"

Americká ambasáda v Bagdádu oznámila únos jednoho amerického "civilisty", pracujícího v Iráku na jednom ze zahraničních projektů. Podle listu Washington Post bylo velvyslanectví o zmizení pracovníka informováno americkou armádou, žádné podrobnosti však list neuvedl.

U Ba'qúby nalezeno 15 mrtvol kolaborantů

Východně od města nalezla ráno americká hlídka 15 těl zastřelených iráckých loutkových vojáků. Podle zdroje z řad loutkové armády šlo o vojáky, kteří byli zajati při cestě domů na měsíční dovolenou. Podle stavu mrtvol bylo možno soudit, že k zastřelení došlo asi před pěti dny. Zprávu potvrdilo i loutkové ministerstvo obrany v Bagdádu.

Hillá

Pod polskou okupační hlídkou explodovala v centru města bomba. Zneškodnila polské obrněné vozidlo, jednoho vojáka zabila a pět zranila. Člen loutkové policie tyto údaje potvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam. Prohlášením vyvěšeným na dveřích sunnitských mešit ve městě se k akci přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

V Mósulu zabit předseda městské rady

Skupina asi deseti bojovníků vyzbrojených kulomety a ručními granáty zaútočila na kolonu předsedy městské rady Mósulu -- třetího největšího iráckého města -- a zabila ho i se čtyřmi strážci.

Irbíl: kurdský kolaborant prosí korejské vojáky, aby neodcházeli

Kurdský kolaborant a předseda místní správní rady v severoiráckém Irbílu Anúširwán Barzání vyzval jihokorejský režim, aby zrevidoval své rozhodnutí stáhnout ke konci roku 2005 svůj vojenský kontingent z Iráku a ponechal jej v zemi další rok.

Demonstrace sunnitů v Basře

Sunnitští vůdci svolali do ulic okrsku Zubajr demonstraci proti vraždám a organizovaným represím ze strany šíitských kolaborantských skupin pracujících ruku v ruce s okupanty. Naposled byl ze sunnitských vůdců zavražděn znalec Koránu Abd ar-Rahmán al-Faríh.

Tisíce sunnitů se valily Zubajrem na protest proti vlně sektářského násilí. Okrsek je z 90 procent obýván sunnity, zatímco město je převážně šíitské. Demonstranti pochodovali k úřadovně tzv. ministerstva vnitra, které je podle korespondenta Mafkarat al-Islam hlavním organizátorem represí vůči sunnitské komunitě. Před tváří velitele loutkové policie, velitele tzv. národní gardy a zástupce britských okupačních sil žádali zastavení násilí. Vyjádřili také svou podporu palestinským bratřím a sestrám, střežícím mešitu al-Aqsá proti sionistickým fanatikům, kteří chtějí tuto staletou mešitu zbořit a zabrat pozemek, na němž stojí.

Úterý 12. dubna 2005

Muftí provincie Anbár volá všechny, kdo unesou zbraň, do svatého boje proti okupantům

Korespondent Mafkarat al-Islam v Qá'imu dopoledne oznámil, že muftí provincie Anbár šajch Abdalláh al-Džannabí vydal prohlášení, v němž vyzval veškeré obyvatelstvo provincie k boji proti okupačním silám: "Dnešek, 3. rabí' al-awwál čili 12. duben, je dnem všeobecné výzvy do zbraně. Pro nikoho neexistuje výjimka. Tato výzva se vztahuje i na všechny staré, mládež a ženy, kteří jsou schopni unést zbraň." Nejvyšší islámský právní představitel provincie zdůraznil, že je nepřípustné přijmout jakékoli zaměstnání, které by sloužilo okupačním silám a vyzval k zasazování dalších citelných útokům okupantům.

Korespondent dodal, že viděl přicházet do města desítky bojovníků, mezi nimi i ženy.

Qá'im odolává vytrvale americké přesile

Mafkarat al-Islam poslal do Qá'imu čtyři korespondenty, kteří mají zkušenosti z podávání zpravodajství o Fallúdže, a přislíbil podrobně referovat o všech bojích o město.

V 10:45 místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že při raketovém útoku na základnu A22 bylo zabito 5 a zraněno 11 amerických vojáků. Podle sdělení kapitána loutkové armády Lu'aje Chálida ji zasáhla silná raketa Taríq a poškodila jednu z budov. Američané pak odpověděli dělostřeleckou palbou na střed osvobozeného města Qá'imu. Zabili šest jeho obyvatel, z toho tři děti a jednu ženu. Počet civilistů zabitých při amerických útocích tím vzrostl na 32, z nichž bylo 17 žen a dětí, nejmladšímu byly pouhé čtyři dny a zahynulo spolu s matkou.

O půl hodiny později oznamovala další zpráva, že k východní straně města se právě od základny Ajn al-Asad v Hítu a z provincie Anbár přiblížilo více než 100 amerických vojenských vozidel doprovázených letadly a vrtulníky.

Američané rozhazovali letáky, varující před tvrdými postihy za případnou podporu odboje: "Naše kulky nebudou rozlišovat ženy a děti ve válce, která má rozdrtit povstalce. Proto zůstaňte ve svých domech a nepokoušejte se jim pomáhat."

Kolem poledne byl nad východní stranou města sestřelen vrtulník Apache, jehož trosky shořely a posádka zahynula.

12:55: Okupační síly před malou chvílí bombardovaly městskou zásobárnu pitné vody, přerušily přívod elektřiny do města a bombardovaly mrazírny na západní straně města ve snaze statečné město vyhladovět. Současně zabránili jakémukoli přísunu zeleniny a dalších potravin do města. Pohrozili také bombardováním každé nemocnice, která přijme k ošetření zraněné bojovníky. Korespondent popisoval situaci ve městě jako podobnou situaci ve Fallúdže, která po čtyři měsíce odolávala prudkým americkým útokům navzdory nedostatku vody a potravin.

13:08: Ve městě se shromáždilo asi 150 - 200 bojovníků, mezi nimi i 16 žen, místních, i z Hítu a Hadíthy. V jedné z největších městských mešit mudžáhidové v noci na pondělí složili přísahu, že budou bojovat až do vítězství nebo smrti. 20 mešit neustále vysílá modlitby za bojovníky. Jeden z korespondentů navštívil pozice na západní straně, které Američané v pondělí na chvíli obsadili, ale ještě téhož dne z nich byli vypuzeni. Spatřil příkopy plné pilulek drog, které se obvykle nacházejí na místech, odkud museli američtí vojáci odejít. Američané se uchýlili k psychologické válce, kolem města rozestavěli ampliony, z nichž vysílají tak, aby je mohli ve městě dobře slyšet, takováto hlášení: "Pokud máte odvahu, vyjděte a bojujte s námi. Jestli chcete přijít do ráje, pojďte a bojujte s námi tváří v tvář. Nebuďte jako ženy, které se schovávají a utíkají, vy zbabělci." Vysílání znělo arabsky,ale v egyptském dialektu. Někteří bojovníci měli skutečně v úmyslu vyjít a pustit se do boje, ale velitelé je zastavili, vědomi si toho, že jde o lest a bojovníci, kteří by se dali vyprovokovat, by se stali snadnými terči. Korespondent upozornil, že do města přišlo jednotlivě a tajně asi 100 bojovníků z Fallúdže. Jeden americký důstojník mu řekl: "Dokud bude pokračovat bitva o Qá'im, neuvidíte ve Fallúdže žádného muže, a budete-li je hledat, najdete je v Qá'imu nebo v Ramádí."

14:16: Boje pokračují hlavně na východní a západní straně, z Bagdádu byla k městu vyslána nová divize více než 70 iráckých loutkových vojáků poté, co oddíl 78 příslušníků tzv. sil rychlého nasazení v pondělí z boje utekl. Odboj odrazil americký útok a Američané museli ustoupit 2 km za bojovou linii.

14:45: K městu ze čtyř stran dorazily čtyři velké vojenské kolony, které zaměřují děla na centrum města. Obránci města jsou bez ohledu na to rozhodnuti bojovat, což vyhlásili z amplionů mešit.

19:50: Podle iráckého loutkového režimu bylo u města za poslední čtyři hodiny zabito 14 amerických vojáků. Dalších 20 mělo být zraněno, z toho pět vážně. Odboj mezitím oznámil, že v boji ve vesnici Rúmmána západně od Qá'imu bylo zabito nebo zraněno nejméně 40 Američanů, devět vozidel různých typů bylo zničeno a další čtyři zneškodněna. Podle korespondenta do města stále přicházejí bojovníci, ozbrojení i neozbrojení, kteří se tam dostávají přeplaváním Eufratu.

21:30: Odboj před chvílí oznámil, že v dnešních bojích o město padla první žena, Nawfa Gharkán (40). Společně se svým bratrem a dalšími příbuznými bojovala s americkou námořní pěchotou v Rúmmáně. Byla pohřbena na hřbitově mučedníků. Korespondent poznamenal, že její smrtí dosáhl počet žen, padlých v bojích s okupanty jako mučednice, čísla 137. V tomto čísle ovšem nejsou zahrnuty tisíce žen, které zahynuly při americkém bombardování nebo střelbě.

Americký generál přiznává, že Qá im zůstává v rukou mudžáhidů

Podle zprávy z 21:00 krátce předtím americký generál Dranik Wayne na tiskové konferenci přiznal, že Qá'im už delší dobu není pod kontrolou americké armády, která musela z města ustoupit před neustálými útoky odboje. V nejbližší budoucnosti však armáda na město znovu zaútočí. Ve stejnou dobu bojovníci vyvěsili na domech a minaretech ve městě za volání Alláhu akbar! irácké vlajky. Ampliony mešit oznámily, že bitva pro tento den skončila, současně však bojovníky varovaly, aby byli v připraveni na nečekaný útok.

Odbojové organizace dávají Američanům 12 hodin na odchod z okolí Qá'imu

Podle poslední večerní zprávy nejdůležitější irácké odbojové organizace -- Armáda partyzánů sunny, První armáda Muhammadova, Základna džihádu v Zemi dvou řek, Brigády Revoluce 1920, Brigády vítězného Saláh ad-dína, Salafíjské brigády Abú Bakra, Salafíjské brigády ar-Rahmána a Brigády islámského hněvu -- vydaly společné provolání, v němž daly americkým okupačním silám 12 hodin na to, aby se stáhly z okolí města a umožnily přísun potravin a vody obyvatelům města. Organizace pohrozily, že pokud se vojsko do 12 hodin z blízkosti města nestáhne, stanou se americké základny ve všech iráckých provinciích terčem současných smrtících útoků. Varovaly, že 60 sebevražedných útočníků je připraveno provést během jediného dne útoky po celé zemi.

Spojené organizace se také podřídily jednomu z velitelů jako společnému vůdci boje.

V provincii Anbár vyhlášeno stanné právo

V 15:10 ramádský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že americká okupační správa před krátkou chvílí oznámila, že rozděluje provincii Anbár na vojenské zóny Fallúdža, Ramádí, Hít, Hadítha, Qá'im a Rutba. Američané vyhlásili stanné právo a pohrozili smrtí každému, kdo se přiblíží k americkým okupačním základnám blíže než na 1000 metrů. Podle amerického vysílání pro provincii vstoupilo opatření okamžitě v platnost. Zákaz vycházení byl od 19:00 vyhlášen ve třech z výše uvedených zón: Rámádí, Hítu a Qá'imu. Vysílání rovněž oznámilo, že americká armáda v provincii je ve válečném stavu a proto bylo stanné právo vyhlášeno podle vojenských směrnic.

Korespondent oznámil, že odboj na americké prohlášení odpověděl rozmístěním bojovníků po celém Ramádí a obyvatele vyzval, aby zůstali ve svých domech a uchýlili se od rohů místností uprostřed domů, aby se tak chránili před střelbou. Mešity v Ramádí, Hítu a Qá'imu vyhlašovaly generální výzvu, aby se všichni staří občané, kteří už nemohou nosit zbraň, modlili za mudžáhidy.

Ramádí

V 16:15 Mafkarat al-Islam oznámil, že zdejší odboj podnikl raketový útok na štáb amerických sil východně od města. Podle informátora z místní policie zasáhlo základnu ve 13:00 sedm střel, patrně raket Grad, a zabilo nebo zranilo řadu amerických vojáků, neuvedl však přesné počty. Podle svědků došlo na základně k  velkému požáru a přiletěla řada vrtulníků.

Fallúdža

Po celý den od rána až do noci otřásaly Fallúdžou exploze. Korespondentovi Mafkarat al-Islam se nepodařilo zjistit jejich původ a následky ani se dostat na místa, kde k nim došlo. Ve 22:30 vybuchla bomba pod americkým vozidlem, ale vzhledem k Američany vyhlášenému zákazu vycházení ani tentokrát nebylo možno nic zjistit.

Američané úplně uzavřeli město Saqlawíji nedaleko Fallúdže a začali prohledávat domy.

Abú Ghurajb

Organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek oznámila v prohlášení, jehož kopii obdržel též Mafkarat al-Islam, že při útoku na zdejší vězeňský tábor 2. dubna bylo osvobozeno 150 vězňů.

Polsko stáhne své vojáky do konce roku 2005

Polský ministr obrany Jerzy Śmajdziński na tiskové konferenci oznámil, že se jeho vláda rozhodla stáhnout do konce roku své vojáky z Iráku. Polsko má bohaté zkušenosti ze služby velmocem, nejdříve sloužilo Sovětskému svazu ve Varšavské smlouvě, nyní USA v NATO. V okupovaném Iráku slouží americkým zájmům 1 700 polských vojáků.

Americká sekta hodlá "šířit křesťanství" v Iráku

Hlas mučedníků USA, evangelikální sekta, založená ve Spojených státech, vyjádřila "optimismus" ohledně vyhlídek na christianizaci Iráku poté, co se jeho prezidentem stal Nearab. Misionář této sekty Todd na webové stránce Mission News tento optimismus odvozuje z toho, že ustavení Kurda prezidentem Iráku naznačuje "více svobody" v zemi. Za prezidenta Džalála Tálabáního podle něho "nastává čas růstu církve" v Iráku.

Ba'qúba

Ve čtvrti Muhandisín explodovala ve 13:00 bomba pod americkou hlídkou, z kolony čtyř Humvee jedno zničila, zabila čtyři a zranila dva vojáky.

Sebevražedný útok v Samarrá'

V noci na úterý explodovalo u americké kolony v centru města auto řízené sebevražedným útočníkem a naložené výbušninou, které zabilo jednoho amerického vojáka a tři Iráčany a 27 dalších osob zranilo. Velitel místní policie generálmajor Muntasir as-Samarrá'í řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam a agentuře Reuters, že exploze zničila americký tank. Kromě zabitého vojáka měly být ostatní oběti vesměs civilisté.

Kirkúk

Exploze bomby na hlavní ulici města usmrtila dopoledne pět amerických vojáků a zničila jejich Humvee. Američané okolí exploze uzavřeli, zatkli řadu chodců a mrtvé převezli vrtulníkem na svou základnu na mezinárodním letišti ve městě. K provedení útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny v prohlášení, které současně slibovalo, že útoků bude stále přibývat.

Mósul

Ve čtvrti Jarmúk explodovaly v rozmezí 15 minut dvě pozemní miny. Zatímco první nikoho nezabila, druhá usmrtila čtyři americké vojáky z pěší hlídky. Jejich smrt dokonce přiznalo i vysílání amerického rozhlasu v Mósulu.

Irbíl

Čtyři minometné střely zasáhly kolem 8:00 západní část základny jihokorejských vojáků ve městě. Podle sdělení kurdské pešmergské policie způsobil útok vážné škody, nebyl však upřesněn jejich rozsah ani počet eventuálních ztrát.

Středa 13. dubna 2005

Qá'im, město se úspěšně drží, Američané používají zakázané zbraně

Po celý den přicházely z města zprávy korespondentů Mafkarat al-Islam o vývoji situace.

10:35: Stále probíhají boje s americkými komandy a námořní pěchotou na všech čtyřech stranách kolem města. Americká letadla F-16 a F-18 shazovala na město další bomby a odpalovala rakety. Podle sdělení loutkových sil sestřelil odboj dva vrtulníky Apache. Mluvčí loutkových sil přiznal, že během noci a za svítání bylo v bojích zničeno 36 amerických vozidel a že při útoku na město bylo zabito 71 amerických vojáků.

13:30: Americké síly se po těžkém čtyřhodinovém boji stáhly z prostoru na východním okraji města, americký generál připustil ztrátu "mnoha našich vojáků". Odboj na své straně oznámil, že od pondělí ztratil 30 bojovníků. Dvanáct z nich pocházelo ze zemí Arabského poloostrova, Sýrie a Egypta.

13:45: ředitel městské nemocnice dr. Abd ad-Rahmán Muhammad před chvílí oznámil, že Američané při ranním útoku použili mezinárodně zakázané zbraně. Na město bylo shozeno 40 kontejnerových bomb, více než 30 zápalných bomb a velké množství nervového plynu a yperitu. Dr. Muhammad apeloval na arabské země, aby zastavily americké praktiky co nejrychlejší intervencí. Prohlásil, že v žádném případě nedoufá, že by zakročil loutkový irácký režim, který "dal americkým silám do rukou nůž, jímž mohou podřezávat Iráčany".

14:55: z Ramádí přicházejí zprávy o silných amerických kolonách tanků, obrněných vozidel a dělostřelectva směřujících ke Qá'imu. Americké síly po průjezdu kolon mezinárodní dálnici uzavřely.

19:20: americká TV al-Hurra oznámila, že americký generál slyšel volání Alláhu akbar! z qá'imských mešit a po vysvětlení, co to znamená, prohlásil: "Budeme je bít, i kdyby s nimi byl Muhammad a jeho pán." Korespondent této televize je jediný novinář, jemuž Američané dovolili dostat se společně s vojáky k městu. K muftímu města se dostavili tři mladíci, kteří prohlásili, že se kají před ním a před Bohem. Doznali, že dodávali Američanům informace o pohybech bojovníků, jejichž důvěru si předtím získali, a že udali nepříteli jména několika bojovníků. Řekli, že jsou hotovi přijmout jakýkoli trest včetně popravy a že je ke kajícnosti přiměla smrt mučednice Nawfy.

19:40: také blízká vesnice Rummána už druhý den odolává americkému útoku. Američané právě soustřeďují své síly na severní straně města, kde je na 300 různých vojenských vozidel, a nebe křižují americké letouny. Korespondent se setkal s jedním z velitelů odboje, šajchem Abd al-Qádirem, který mu řekl: "Jsme připraveni na vše. Udělali jsme všechno, co bylo třeba udělat a nyní vše závisí na Bohu. V Jeho rukou je vítězství, v Jeho rukou je i mučednictví. Jedno je sladší než druhé, a Bůh přináší úspěch." Nemocnice oznámila, že je připravena přijímat raněné. Vyzvala obyvatele, aby darovali bavlnu, gázu a plátno, sterilizační zařízení a další věci potřebné k ošetřování. Mešity vyzvaly ženy, aby se v několika z nich shromáždily, aby mohly připravovat jídlo a další potřeby pro bojovníky. Američtí ostřelovači se mezitím usadili na protějším břehu Eufratu, aby mohli střílet po každém, kdo by se přiblížil k řece, aby nabral vodu.

21:12: Američané z více než 400 tanků, obrněných vozidel a děl ostřelují centrum města. Hned na počátku útoku sestřelil odboj jeden vrtulník. Na východní straně utrpěli Američané těžké ztráty, když odboj podnikl překvapivý protiútok. Odboj do této chvíle ztratil čtyři bojovníky. Američané shazují kontejnerové bomby a vystřelují rakety, od nichž je nad městem světlo jako ve dne. Podle nepotvrzených zpráv zasáhli Američané městskou porodnici a oddělení pro nedonošené děti městské nemocnice.

23:55: Američané se před půlhodinou stáhli poté, co neuspěli ani při druhém útoku. Nyní jsou 3 - 4 km od města. Spojené velení odboje oznámilo, že čtyři američtí zajatci včetně jednoho majora budou popraveni, pokud Američané podniknou nový útok.

Tzv. ministerstvo zdravotnictví prosí Američany, aby u Qá'imu nepoužívali jedovaté látky

Irácké tzv. ministerstvo zdravotnictví vyzvalo americkou armádu, aby u Qá'imu nepoužívala jedovaté chemické látky, nervový nebo nukleární plyn, jak to udělala ve fallúdžské čtvrti Džawlan. Zároveň žádalo, aby bylo možno do města dodat vodu a potraviny.

Odboj hrozí vlnou útoků a upevňuje bojovou strategii

V 10:40 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že odboj pohrozil vlnou útoků po celé zemi, pokud americké síly neustoupí z okolí svobodného města Qá'imu. Během dne pak americkými konvoji, kontrolními stanovišti a základnami otřáslo 16 explozí aut naložených trhavinou, z toho devět explodovalo v Bagdádu.

Odboj současně prostřednictvím amplionů na mešitách rozšířil prohlášení, že se nehodlá dopustit stejné chyby jako ve Fallúdže: "Velení nebude pouze v rukou duchovních vůdců. Dnes řídí probíhající boje vojáci, kteří se budou rozhodovat podle měnící se situace tak, aby neustále pokračovali v boji a stáli pevně na svých pozicích."

Ána

V centru města ležícího 40 km východně od statečného a svobodného Qá'imu došlo k explozi dvou aut naložených výbušninou. První, zaparkované na kraji silnice, vybuchlo ve chvíli, kdy je míjela americká kolona, zničilo jedno Humvee a druhé vyřadilo z provozu. O pět minut později, když kolona zůstala stát, aby naložila mrtvé a zraněné, explodovalo další auto. Také druhá exploze způsobila Američanům značné ztráty.

Série útoků na okupanty v Ramádí

Téměř současně explodovala v západní a centrální části města tři vozidla naložená trhavinou, jejich exploze připravily o život 32 amerických vojáků ze tří kolon a řadu dalších zranily. Podle údajů loutkové policie i armády exploze auta ve čtvrti Ta'mím zničila v 8:00 dvě Humvee a zabila devět vojáků, další dva byli zraněni. Druhý útočník najel do kolony ve čtvrti Mal'ab v centru města. Američané sice řidiče auta zastřelili, ale nárazu auta nedokázali zabránit. Jeho exploze zničila tank Abrams a Humvee, zabila 11 a zranila čtyři vojáky. Třetím útočným vozidlem byl traktor zaparkovaný na ulici Sisak, který vybuchl ve chvíli, kdy jej míjela vojenská kolona. Na trojici útoků reagovali Američané zákazem provozu veškerých automobilů v celé provincii Anbár s pohrůžkou, že vrtulníky budou střílet na všechny vozidla, která se objeví na silnicích.

Armáda partyzánů sunny se přihlásila k explozi silné pozemní miny ve Ramádí, která v 7:00 zasáhla americké vozidlo na přepravu vojáků patřící k hlídce a zabila celou jeho osádku.

Jordánský deník al-Arab al-Jawm oznámil, že americká kolona směřující z Ramádí do Qá'imu se stala terčem řady útoků odboje. Podle ramádské loutkové policie k jednomu z řady útoků došlo na dálnici a bylo při něm jedno obrněné vozidlo zničeno a další vyřazeno z provozu.

Dva sebevražedné útoky v Hítu

V 6:00 explodovala na americkém kontrolním stanovišti uprostřed hlavní ulice v okrsku Bú Nimr v západní části Hítu dvě auta naložená výbušninou, která přijela současně z protilehlých stran. Dvojitý útok usmrtil 13 amerických vojáků a zbývajících 8 z osádky stanoviště zranil. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Sebevražedný útok v Hadíthě

Sebevražedný útočník se kolem 10:00 ve čtvrti Rifá'í na severu města s autem naloženým výbušninou odpálil uprostřed kolony šesti amerických obrněných vozidel, tři z nich zničil a jedno další zneškodnil, přičemž byly všechny posádky usmrceny. Podle člena iráckých tzv. sil rychlého nasazení bylo zabito nebo zraněno 15 vojáků.

Chálidíja

V tomto městě ležícím 30 km západně od Fallúdže sestřelil odboj střelou země-vzduch kolem 16:00 americký vrtulník Black Hawk. Zasažený letoun se zřítil severovýchodně od města.

V Habbáníji ostřelována okupační základna

Asi v 16:00 zasáhlo zdejší americkou leteckou základnu Ajn al-Asad 13 raket, pravděpodobně typu Kaťuša. Podle informace příslušníka iráckých tzv. sil rychlého nasazení útok zabil nebo zranil desítky amerických vojáků. Korespondent Mafkarat al-Islam sám viděl americké vrtulníky nakládat množství těl a odvážet je směrem k americké základně Ajn al-Asad v Hítu, kde mají Američané vojenskou nemocnici. Ze základny rovněž stoupal hustý černý kouř.

Sebevražedné útoky v Bagdádu

Během rána došlo v různých částech Bagdádu ke třem útokům aut naplněných trhavinou na americké vojáky. První explodovalo v Džadídě (Nový Bagdád), zničilo dvě Humvee, zabilo devět a zranilo několik dalších vojáků; podle svědků mělo být mrtvých dokonce 15. Videozáznam útoku přinesla agentura Reuters. Další auto zasáhlo téměř současně na silnici k mezinárodnímu letišti kolonu obrněných GMC, v níž zemřelo 14 Američanů včetně jednoho diplomata z velvyslanectví. Výbušninou naložený pickup pak najel v Sukkáníji na jihu hlavního města do amerického kontrolního stanoviště, pět vojáků usmrtil a dva zranil.

Americká základna Ghazlání severně od Bagdádu se stala v noci terčem raket a minometných střel, které v její severní části způsobily požár. Útok přiznalo i vysílání amerického rádia, ovšem bez uvedení jakýchkoli ztrát.

Popraven starosta Abú Ghurajb, který kolaboroval s okupanty

Základna džihádu v Zemi dvou řek rozšířila po řadě abúghurajbských mešit prohlášení, jímž oznámila, že popravila starostu města Nádžího Muhammada za jeho roli při útoku mudžáhidů na zdejší vězeňský tábor. Nádží Muhammad totiž předem kontaktoval iráckou armádu a požádal ji o pomoc, čímž operaci odboje zkomplikoval, i když se přesto podařilo 150 vězňů osvobodit. Členové Základny proto 13. dubna přepadli jeho kolonu a ručními granáty a kulomety usmrtili starostu i se šesti strážci.

Odpoledne kolem 15:00 explodovala v Abú Ghurajb bomba pod hlídkou složenou ze čtyř Humvee, podle místních lidí jedno z nich úplně zničila a zabila tři vojáky, čtvrtého zranila.

Rada ulamá odmítá účast ve vládě či parlamentu po dobu okupace a odsoudila vraždu sunnitského vůdce

Aby ukončila nemyslné spekulace mezinárodních proamerických médií, Rada muslimských ulamá, nejvyšší sunnitská náboženská autorita v Iráku, oznámila, že odmítá jakoukoli spoluúčast v nové irácké "vládě" či "parlamentu", které vznikly za okupace. Předseda rady šajch Hárith ad-Dárí prohlásil, že politickým programem rady je především obhajoba svobodného a jednotného Iráku, v němž vládne irácký lid a v němž mají všichni stejná práva. Šajch ad-Dárí zdůraznil, že lednové volby pouze vyvolaly politický chaos a lid zcela vyřadily z politických aktivit. Politikové sami podle něho nevědí, jak se chovat. Jejich skupiny jsou paralyzovány celkovou politickou situací a řídí se pouze svými vlastními zájmy. Kdo na to všechno doplácí, je irácký lid.

Rada muslimských ulamá rovněž odsoudila zločin spáchaný na svém členu šajchu Mudžáhidovi ibn aš-Šahídovi aš-šajchovi Muhammadovi Táhá as-Samarrá'ím, imámovi a kazateli mešity Tajsír v Mahmúdíji a učiteli tamní islámské školy. Jeho vraždu prohlásila za zločin spáchaný okupanty, kteří se snaží rozeštvat irácký lid, aby mohli snadněji uskutečnit své zločinné plány s Irákem.

Chális

Ve městě ležícím severozápadně od Ba'qúby explodovala odpoledne silná bomba, která podle místní policie zničila Humvee, usmrtila čtyři vojáky a další vážně zranila.

Sebevražedný útok v Samarrá'

Sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou najel kolem 13:00 ve městě do americké hlídky, zničil její obrněné vozidlo, zabil dva vojáky a pět dalších zranil, tři z nich vážně. Údaje poskytl korespondentovi Mafkarat al-Islam člen hasičského sboru, který byl na místo povolán, protože exploze způsobila na ulici požár.

Kirkúk

Podle zprávy irácké loutkové policie explodovala na silnici u města bomba, kterou se členové ostrahy snažili zneškodnit. Výbuch devět z nich usmrtil a čtyři zranil. Jak uvedl generálmajor Turhán Júsuf, velitel místní policie, šlo vesměs o strážce pracující pro společnost Oil of the North.

Střed Tal' Afáru vyčištěn od okupantů

Krátce po půlnoci na středu tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že irácký odboj získal kontrolu nad třemi čtvrtinami města, jehož celková rozloha činí 56 čtverečních kilometrů. Početní bojovníci obsadili hlavní ulice i vedlejší uličky, kde se připravili k boji. Centrum města bylo od Američanů úplně vyčištěno, nad městem ovšem přelétaly americké bombardéry.

Sebevražedné útoky v Mósulu

Kolem 11:00 zaútočili dva sebevražední útočníci na kolony americké armády v západní a v severní části města. Jeden z nich najel do kolony mířící na základnu Ghazlání a zničil tank. Z hořícího obrněnce se nikomu z vojáků nepodařilo uniknout. Druhý vjel mezi dvě Humvee v koloně stojící na konci ulice a obě zcela zničil. Američané přiznali první útok, ovšem bez sdělení o obětech. Druhý útok potvrdil důstojník irácké loutkové armády z tzv. Brigády Vlk s tím, že nikomu se ze zasažených vozidel nepodařilo zachránit.

Karbalá

Sunnitská Rada muslimských ulamá vydala prohlášení,v němž odsuzuje vraždu Fádila aš-Šawkího, zástupce ředitele místní úřadovny Muqtady as-Sadra a jeho pobočníka. Fádil aš-Šawkí byl zavražděn 9. dubna neznámým mužem při účasti na protestní demonstraci u příležitosti druhého výročí okupace. Rada ulamá v prohlášení vyjádřila přesvědčení, že podobné útoky "mají zlikvidovat nejlepší syny a dcery Iráku a podnítit nenávist a konflikt. Páchají je nepřátelé Iráku a iráckého lidu, v první řadě nenávidění okupanti, kteří si přejí rozbít jednotu Iráku, jak s tím počítají jejich nepřátelské plány a projekty."

Čtvrtek 14. dubna 2005

Američané vyzývají obránce Qá'imu k rozhovorům

Po nočním neúspěšném pokusu dostat se do města Američané ráno pomocí amplionů vyzývali vůdce kmenů a představitele města k zahájení rozhovorů. Odboj proto nejprve svolal jednání, z něhož vzešlo rozhodnutí předložit Američanům požadavky, po jejichž splnění bude možno přistoupit k jednání:

Americké síly se po dobu rozhovorů musí stáhnout šest kilometrů od města,

americká letadla musí zanechat přeletů nad městem,

Američané musí veřejně prostřednictvím všech rozhlasových stanic přiznat počet svých mužů, kteří byli během úterních a středečních bojů zabiti,

americké síly musí humanitárním organizacím umožnit dopravu potravin a léků obyvatelům města.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané na požadavky dosud (podle zprávy odeslané v 20:35) neodpověděli. Ve městě byl relativní klid, podobný ovšem klidu před bouří.

Hít

Odboj podnikl ráno dva raketové útoky na zdejší americkou základnu. Podle sdělení člena tzv. národní gardy došlo k prvnímu kolem 6:00, kdy tři rakety zabily sedm amerických vojáků. O tři hodiny později dopadlo na základnu minimálně 10 minometných střel, které způsobily mohutnou explozi a zabily 11 vojáků. K útoku se později přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Sebevražedný útok v Ramádí

Kolem 11:00 narazil v okrsku Sadžáríja severovýchodně od Ramádí pickup naložený okurkami a ukrytou výbušninou do kolony amerických vozidel, z nichž zničil dvě Humvee, zabil osm vojáků a nezjištěný počet dalších zranil.

Abú Ghurajb

Odpoledne explodovala bomba pod americkým obrněným vozidlem, které zastavilo poblíž severní strany zdejšího vězeňského tábora. Silná bomba vozidlo zničila, čtyři vojáky usmrtila a tři vážně zranila. Američané okolí výbuchu uzavřeli a zatkli několik prodavačů v okolí s obviněním, že o bombě věděli, ale nevarovali je.

Bagdád

Mudžáhidové vypálili z boční uličky rakety na pravidelnou hlídku projíždějící ve dvou Humvee předměstím Durá, zničili obě vozidla a v nich zabili devět vojáků.

Nedaleko sídla tzv. ministerstva vnitra ve čtvrti Džádiríja u tzv. Zelené zóny ráno explodovala dvě auta naložená výbušninou. Podle první reportáže TV al-Džazíra exploze podle předběžných odhadů zabily 11 a zranily 20 policistů. Pozdější zprávy počet mrtvých upřesnily na 15. K odpovědnosti za exploze se prohlášením na internetu přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Šahrijan

Ve městě Šahrijan severně od Ba'qúby explodovalo auto naložené výbušninou, zaparkované na kraji hlavní ulice. Exploze zabila sedm amerických vojáků a tři zranila, zničila rovněž jejich Humvee. K akci se přihlásila organizace Eskadry al-Qá'qá'.

Mundhiríja

V tomto městě, ležícím na íránské hranici východně od Ba'qúby, explodovala asi v 16:00 bomba pod hlídkou několika Humvee, jedno zničila a v něm tři vojáky zabila a čtvrtého zranila. Údaje potvrdil v rozhovoru s korespondentem Mafkarat al-Islam člen irácké pohraniční policie.

V Baládu sestřelen špionážní letoun

Kolem 15:00 byl nad městem sestřelen bezpilotní špionážní letoun. Jeho trosky podle svědků dopadly na střechu domu ve čtvrti Jarmúk, aniž by způsobily škodu. Američané o hodinu později vtrhli do domu i do okolních budov a trosky odvezli. Přitom podle majitele v domě rozbili a ukradli, co se dalo. K sestřelení letounu se přihlásily Eskadry džihádu ar-Rahmána.

V Latífíji nalezena těla kolaborantů

Loutkové síly nalezly odpoledne ve městě těla osmi zastřelených iráckých vojáků, z nichž tři patřila vyšším důstojníkům. Podle vyšetření v bagdádské vojenské Ibn Sínově nemocnici byli zastřeleni před několika dny.

Boj v Tal' Afáru

Ve 13:30 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že v severních předměstích probíhá boj mudžáhidů s americkými komandy podporovanými vrtulníky. Bojovníkům se podařilo zničit americké obrněné vozidlo, jehož posádka zahynula, a zneškodnit tank Abrams.

Mósul

V poledne zasáhlo americkou základnu Ghazlání osm raket země-země. Podle informace Iráčana pracujícího na základně, byla opět -- již podruhé během dvou dnů -- zasažena střední část základny. Člen tzv. sil rychlého nasazení sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že útok po sobě zanechal řadu mrtvých a raněných; korespondent sám viděl nízko létající vrtulníky, které je přepravovaly.

Kirkúk

Mudžáhidové zaútočili v 8:00 na policejní stanici v jižním Kirkúku, zabili tři policisty a zranili jednoho civilistu.

Basra: výhrůžky místnímu kolaborantovi

Ráno se ve městě objevily letáky, hrozící smrtí mluvčímu tzv. národní gardy ve městě Firásu at-Tamímímu. Byly reakcí na Tamímího prohlášení po útoku na převážně sunnitský okrsek Adžbál 27. března, kdy oznámil, že byli zatčeni čtyři "teroristé" a prohledány tři domy. Národní garda tehdy ve skutečnosti vtrhla do 75 místních domů a pozatýkala 18 lidí. Současně Tamímí prohlásil, že jeho vojáci vedou proti sunnitské populaci cílenou kampaň a jeho výrok odvysílalo několik televizních sítí včetně proamerické al-Hurá a al-Iráqíjún.

Pátek 15. dubna 2005

Qá'im

Odboj během dne opět ostřeloval americké pozice kolem města. Kolem 10:00 zasáhlo americké vojáky a shluky vozidel celkem 53 těžkých minometných střel, které způsobily požáry některých vozidel a zabily řadu vojáků.

Odboj znovu pohrozil zabitím čtyř amerických zajatců, pokud se americké síly do odpoledních modliteb nestáhnou z okolí města.

Městský muftí oznámil, že páteční společné modlitby proběhnou na okrajích města a zakázal ozbrojeným mužům, aby odcházeli ze svých postavení do mešit.

Ramádí

Bomba pečlivě ukrytá uprostřed silnice v okrsku Súfíja explodovala za svítání pod kolonou šesti amerických vozidel. Exploze zničila Humvee, z něhož těla čtyř vojáků vymrštila do vzdálenosti dvou metrů. Na silnici zůstal po bombě třímetrový kráter.

Iráčané útočí na okupanty i na hranici se Saúdskou Arábií

Kolem 15:00 zasáhla exploze pozemní miny americkou hlídku v pohraničním pásmu se Saúdskou Arábií. Americké hlídky se tam snaží chytat Araby z jiných zemí, kteří přicházejí do Iráku pomoci svým bratrům v boji proti okupantům. Podle svědků, kteří v oblasti žijí, výbuch zcela zničil Humvee a usmrtil pět vojáků.

Fallúdža

V okrsku Zawbí asi 7 km jižně od města vybuchla krátce po půlnoci silná bomba, která proměnila americké obrněné vozidlo v hořící kouli a celou jeho posádku usmrtila. Podle údajů očitých svědků vzápětí došlo k boji mezi mudžáhidy a okupanty, který pokračoval ještě ve chvíli, kdy o něm korespondent Mafkarat al-Islam informoval (0:55).

Večer kolem 18:00 se z americké základny v zemědělské oblasti vydala velká kolona asi 200 vozidel včetně tanků směrem na západ k Ramádí. U Fallúdže ji má zřejmě vystřídat jiná kolona, která dopoledne vyrazila z Bagdádu. Ta čítala na 400 různých vozidel.

Kolem 20:00 ostřeloval odboj základnu v zemědělské oblasti 14 raketami, patrně typu Grad. Podle kapitána irácké tzv. národní gardy způsobily rakety škody a ztráty mezi vojáky. Američané odpověděli palbou do míst, odkud byly rakety vystřeleny, nezpůsobili však škody ani bojovníkům, ani civilistům.

Saqlawíja -- Chálidíja

Ve čtvrtek provedly okupační síly razie v několika oblastech obou měst. V saqlawíjském technickém institutu si zřídili štáb, odkud rozesílali vojáky k prohledávání domů. V okrsku Bú Šadžál byla zatčena řada lidí včetně Sabbára as-Sirhána, jehož bratr Chámis as-Sirhán je na seznamu hledaných osob. V Chálidíji bylo zatčeno 15 místních mladíků.

Provincie Anbár

Americké velení přiznalo, že při dvou samostatných útocích odboje byli zabiti dva příslušníci námořní pěchoty. K úmrtí jednoho mělo dojít při minometném útoku na základnu v Hítu. Druhý měl být zabit v Ramádí.

Bagdád

Podle zprávy irácké policie způsobila ráno exploze auta s výbušninou v blízkosti restaurace v okrsku Mansúr zranění nejméně čtyř vojáků z amerického konvoje. Podle právy AFP šlo o sebevražedný útok na americkou hlídku u tamní mešity ar-Rahmán.

Ráno také v tomtéž okrsku explodovala bomba u ruského velvyslanectví. Podle agentury Itar-Tass způsobila jen malé škody na budově.

Abú Ghurajb

Bomba explodovala v 15:00 u budovy Chána aš-šajcha Dárího pod americkou kolonou. Podle člena tzv. protiteroristických sil šlo o neobyčejně silnou bombu, která jedno Humvee zcela zničila a druhé zneškodnila. Zabiti přitom byli čtyři a zraněni tři vojáci. Jak uvedl korespondent Mafkarat al-Islam, Američané reagovali na útok nesmírně hysterickou střelbou kolem sebe. Zranili tři civilisty a několik kulek lehce poškodilo místní mešitu.

Sebevražedný útok v Júsufíji

Sebevražedný útočník najel se Chevroletem na jedné z hlavních ulic do americké hlídky asi 25 pěších po zuby ozbrojených vojáků. Výbuch nejméně devět vojáků zabil a dvanáct zranil; zničil též blízký obytný dům usmrtil čtyři členy rodiny, která v něm žila.

Američané a kolaboranti vtrhli při modlitbě do mešity

Tzv. národní garda v doprovodu amerických vojáků vtrhla do mešity Málika ibn Anase ve vesnici Bá'šiqa u Mósulu. Její imám, šajch Qásim Hamdalláh v kázání prohlásil, že džihád a odpor proti okupantům je povinností každého muslima do té doby, než poslední z nepřátel opustí zemi. Odsoudil rovněž mladíky, kteří sedí doma a nejdou bojovat. Na nádvoří mešity pak během modliteb přistály tři vrtulníky, gardisté vtrhli do mešity a zatkli šajcha Hamdalláha a řadu věřících.

Výbuch v hotelu s cizinci v Irbílu

Kolem 20:00 otřásla silná exploze zdejším hotelem Ajkal, kde obvykle bydlí američtí a evropští podnikatelé a žoldáci. Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že prozatím nemá informace o příčině výbuchu, který způsobil rozsáhlý požár. Na místo dorazili američtí vojáci a kurdští pešmergové společně s hasiči.

Demonstrace nezaměstnaných v Násiríji

Federace iráckých nezaměstnaných zorganizovala ve městě demonstraci, jíž se zúčastnilo na 700 lidí. Protestovali proti plánům městské správy na přemístění trhovců, kteří prodávají své zboží na městských chodnících, ale městská správa je chce přesunout do neobydlené části města. Demonstrace trvala asi čtyři hodiny, demonstranti pochodovali městem a odsuzovali plány městské správy jako nelidské. Nakonec byla k vedení města vyslána pětičlenná deputace. Městská policie se snažila pochod narušit dokonce i střelbou, ale bez úspěchu.

Sobota 16. dubna 2005

Qá'im

Bylo možno pozorovat ohromnou kolonu tzv. národní gardy jedoucí z Bagdádu na západ k městům Ána a Rawa. Jejím cílem byl pravděpodobně Qá'im, kde mají tito kolaboranti posloužit americké armádě.

Ostřelování okupačních základen

Habbáníja Na zdejší americkou základnu as-Saqr (Sokol) zaútočil odboj v poledne šesti silnými minometnými střelami. Obyvatelé oblasti slyšeli šest silných explozí a po nich ještě druhotné výbuchy, nad základnou se pak objevily mraky kouře.

Baghdádí Americkou základnu ve městě zasáhly v 9:00 tři rakety Grad. Také nad ní se objevily mraky kouře a poté bylo možno pozorovat obří vrtulníky Chinook, které pravděpodobně přiletěly pro mrtvé nebo zraněné.

Ramádí Druhou největší americkou základnu v Ramádí zasáhlo kolem 18:30 jedenáct minometných střel ráže 120 mm. I tady bylo možno pozorovat stoupající kouř a přílet amerických vrtulníků, rozsah ztrát či škod však nebylo lze zjistit.

Hít

Nad Hítem shazovala americká letadla večer letáky, vyzývající obyvatele, aby vydali Američanům Abú Mus'aba az-Zarqáwího, vůdce organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek. Za jeho vydání nabízely odměnu 38 bilionů iráckých dinárů.

Sadrův mluvčí i rada ulamá popírají informace o "vyhánění šíitů" z Madá'inu

Podle zprávy agentury AFP oznámil důstojník irácké loutkové armády a obyvatelé města Madá'inu (známého též pod jménem Salmán Pák), že tam ozbrojení muži zajali 80 osob včetně žen a dětí a hrozí, že je zabijí, pokud místní šíité neodejdou z města. Podle nich už údajně desítky rodin Madá'in opustil a uchýlily se do Kútu.

Mluvčí bagdádské úřadovny Muqtady as-Sadra Abd al-Hádí ad-Darádží zprávu, která se kromě AFP objevila i v dalším tisku, rozhodně popřel. V telefonickém rozhovoru pro TV al-Džazíra řekl: "Po rozhovoru s našimi bratry, kteří žijí v Madá'inu, zcela popíráme takové zprávy šířené médii, zvláště agenturou Reuters. Tyto zprávy napomáhají podněcování sektářských konfliktů v Iráku a ohrožují jednotu národa, kterou se všechny irácké strany snaží zachovat." Dodal: "Myslím, že jde o pokus kalit vodu a ztěžovat život lidí v okolí Madá'inu."

Al-Džazíra kromě toho oznámila, že Rada muslimských ulamá jakožto nejvyšší sunnitská autorita v zemi rovněž rozhodně popřela zprávy přicházející údajně z Madá'inu.

Abú Ghurajb

Na silnici mezi Abú Munajsirem a okrskem Sámilát v Abú Ghurajb explodovala v 7:00 bomba pod hlídkou čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Podle informace důstojníka tzv. národní gardy zneškodnila jedno vozidlo Bradley, zabila tři vojáky a čtyři zranila. Podle svědků, kteří explozi pozorovali, bylo mrtvých Američanů ještě více. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Útoky na okupační kolony v Bagdádu

Kolem 14:00 zaútočili mudžáhidové v předměstí Durá na americkou hlídku složenou ze dvou transportních vozidel a dvou Humvee, zapálili jedno vozidlo na přepravu vojáků, čtyři vojáky zabili a dva zranili. Američané místo útoku jako obvykle uzavřeli, zabránili novinářům přiblížit se k troskám vozidla a v okolí začali zatýkat obyvatele, které obviňovali z podílu na útoku.

Silná bomba vybuchla v 16:00 v jihobagdádské Ámiríji pod další americkou kolonou, z níž zničila Humvee a zabila tři vojáky.

Rada muslimských ulamá odsoudila americké razie v mešitách

Rada ulamá vydala prohlášení, jímž odsoudila vlnu amerických razií v mešitách a domech duchovních vůdců v bagdádské čtvrti Rusafá.

Podle prohlášení vpadli vojáci v sobotu v 9:00 do obydlí imáma a kazatele mešity al-Isrá' wal-mí'rádž v Rusafá šajcha Dijá ad-dína Abdalláha al-Džawárího a zatkli jej. Šajch al-Džawarí je předsedou odbočky rady ulamá v Rusafá. Vojáci současně byt vyrabovali, zničili nábytek a zatkli čtyři další zaměstnance mešity.

Již předchozího dne byl prohledán dům šajcha Jásína Džásima Magháse, rovněž člena rady ulamá v Rusafá a imáma mešity Hasana ibn Alího. Toho před očima celé rodiny ztloukli přes jeho pokročilý věk a špatné zdraví. Napadli a zbili také jeho dceru. Dveře do bytu jednoho z věřících v mešitě si otevřeli trhavinou a zatkli dva zaměstnance mešity.

Podobné činy vytvářejí podle prohlášení rady v zemi napjatou situaci a neslouží zájmům Iráku, ale pouze plánům těch, kdo chtějí pokračovat v prolévání irácké krve.

Sebevražedný útok na irácký štáb CIA v Tikrítu

Sebevražedný útočník s nákladním autem naloženým trhavinou narazil v 7:00 do štábu americké výzvědné služby v Tikrítu a odpálil se. Silný výbuch zničil celou budovu a zabil přinejmenším 22 Američanů, jak vojáků, tak agentů, a dalších 30 zranil. Údaje korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil člen americko-iráckého koordinačního výboru a dodal, že šlo o centrum americké CIA v Iráku. Podle svědků v troskách budovy zaznívaly ještě půldruhé hodiny potom druhotné výbuchy. Teprve za další dvě hodiny se americké síly odvážily k troskám přiblížit. Celou oblast pak uzavřely a plných devět hodin vytahovali z trosek mrtvá těla a raněné.

Samarrá'

V 8:00 zaútočili mudžáhidové ve městě na kolonu amerických kamionů se zásobami a výstrojí pro armádu. Jeden z kamionů shořel, jeho turecký řidič byl zabit.

Sebevražedný útok na restauraci v Ba'qúbě

Plukovník loutkové irácké armády Ismá'íl Ibráhím oznámil AFP, že při explozi bomby v restauraci v centru města bylo kolem 14:00 zabito sedm osob, mezi nimi tři policisté, a dalších pět zraněno.Ibráhím si nebyl jist, zda bomba byla uložena za restaurací nebo šlo o sebevražedný útok.

Podle dalších zpráv šlo o čin sebevražedného útočníka, který se odpálil v restauraci často navštěvované příslušníky americké námořní pěchoty. Zabito bylo kromě výše uvedených počtů též devět a zraněno osm amerických vojáků.

Raketový útok na okupační základnu v Kirkúku

Čtyři rakety Grad zasáhly ráno západní stranu zdejší americké základny. Jedna z nich zasáhla sklad munice a hašení vzniklých požárů trvalo dvě hodiny. Údaje o amerických ztrátách odmítl člen policie korespondentovi Mafkarat al-Islam sdělit.

Kolem 9:00 zasáhla bomba v Huwajdžá západně od Kirkúku hlídku čtyř Humvee. Podle místních svědků jedno zničila, zabila tři vojáky a dalšího zranila.

Mósul

Kolem 10:00 explodovala bomba pod hlídkou dvou obrněných vozidel a dvou Humvee v okrsku Zirá'í na severozápadě města. Zničila Humvee, usmrtila dva vojáky a tři zranila.

Muqtadá as-Sadr varuje, že Američané chtějí vyprovokovat občanskou válku

Hnutí šíitského duchovního Muqtady as-Sadra vydalo prohlášení, v němž varuje, že v případě dalšího pobytu amerických okupantů v zemi může vypuknout občanská válka. Sadrův pobočník v Nadžafu šajch Násir as-Sa'ídí řekl tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Všichni Iráčané dnes potvrdili, že jsou proti okupaci." Dodal, že všichni si jsou vědomi toho, že v Iráku nebude bezpečnost ani mír, dokud tam budou okupační jednotky. Varoval, že v tom případě může dojít k vypuknutí občanské války. Hovořil o nutnosti "dobrého ducha" ve vztazích mezi sunnity a šíity, protože jakýkoli nesvár mezi nimi může potěšit jen židy a křesťany.

Takovým pokusem vyprovokovat vzájemné sektářské boje byly Brigádami Badr v Nadžafu rozšiřované letáky, tištěné pravděpodobně v Íránu. Letáky oslavovaly americkou okupaci statečného města Fallúdža. Bůh podle nich vyslyšel modlitby šíitů a zbavil Fallúdžu wahhábovského teroru. Letáky lživě tvrdily, že fallúdžští mudžáhidové prohlašovali za legální zabití každého šíity, zvláště toho, jenž pochází z rodiny Proroka Muhammada. Vyzývaly šíity, aby zastavili "pochod wahhábovských sunnitů na Bagdád".

Vězeňský tábor Bucca

Podplukovník Guy Rudisill oznámil, že z tábora uprchlo dírou ve zdi 11 vězňů. Popřel však stížnosti na životní podmínky v táboře s tím, že vězni dostávají třikrát denně jídlo, mají modlitební kobereček a Korán. Deset uprchlíků bylo údajně znovu chyceno. Hasan Nima (24) řekl agentuře AP, že se rozhodli z vězení utéci následkem špatného zacházení. V táboře je podle některých zpráv na 6 000 iráckých vězňů.

Austrálie zvyšuje počet svých vojáků v Iráku

V sobotu odjelo z australského Darwinu 43 australských vojáků, kteří představují část z kontingentu 450 vojáků, které australský režim vysílá na pomoc Američanům do Iráku.

Australské okupační síly jsou soustředěny v jihoirácké provincii Muthanna. Většina z nových vojáků dorazí do Iráku v několika příštích dnech.

Neděle 17. dubna 2005

Qá'im: Američané přijali některé podmínky obránců a stahují se z blízkosti města

Za svítání vyklidily americké síly území kolem města. Jejich stahování pokračovalo ještě ve 12:50, kdy korespondent Mafkarat al-Islam zprávu odesílal. Podle ní se od města vydaly čtyři kolony doprovázené letadly a vrtulníky, které směřovaly k Hadíthě.

Korespondent uvedl, že americké síly souhlasily s některými podmínkami, které si odboj stanovil. Jiné odmítly, přesto se zdá, že stahování je výsledkem souhlasu s jednou z podmínek.

Povstalci zničili americký člun na Eufratu u Hadíthy

Bojovníci vyzbrojení protitankovými zbraněmi zaútočili v 8:30 na americký hlídkový člun na Eufratu, zničili ho a potopili, čtyři vojáky zabili a tři zranili. Pode zaměstnance hráze v Hadíthě Američané vylovili čtyři těla u západního břehu, člun přiletěl vytáhnout z vody vrtulník.

41 mrtvých při útoku na americkou základnu ve Fallúdže

Po celou noc podnikal odboj opakované útoky na americkou základnu východně od města, na americké baráky na železničním nádraží na severu i na soustředění vojáků ve čtvrti Šuhadá. Základnu v zemědělské oblasti přitom zasáhlo kolem půlnoci 15 minometných střel. V opevněných pozicích námořní pěchoty u nádraží způsobilo asi devět raket těžké ztráty. Osm minometných střel zničilo stanici na zkapalňování plynu ve čtvrti Šuhadá a usmrtilo všechny, kdo se v ní nacházeli.

Korespondent Mafkarat al-Islam se setkal s kapitánem loutkové armády Džawdatem Muhammadem, který mu zprávy o útocích potvrdil a dodal, že Američané v nich přišli o 41 vojáků a 23 bylo vážně zraněno. Američané ráno vyhlásili všeobecnou pohotovost a uzavřeli všechny ulice ve městě.

Kolem 19:00 zabila silná exploze pozemní miny ve čtvrti Nazal šest iráckých vojáků a tři zranila, zničila současně jejich Nissan. Američtí vojáci a kolaboranti odpověděli zběsilou střelbou na domy v okolí exploze a zabili řadu civilistů včetně 78letého muže, který se opíral o hůl přede dveřmi svého domu, a jednoho chlapce.

U Ramádí zabit důstojník loutkových sil

Asi 20 bojovníků večer zaútočilo na křižovatce Ta'mím západně od města na kolonu vysokého důstojníka iráckých loutkových sil rozmístěných v západním Iráku. Důstojník spolu se čtyřmi strážci byl při útoku zabit a další strážce zraněn, automobily byly zničeny. Útok i počet obětí přiznal oficiálně i loutkový režim.

Hnutí Muqtady as-Sadra i obyvatelé Madá'inu odmítají výmysly o unesených šíitech a jejich vyhánění

Řada obyvatel Madá'inu odmítla pověsti západních médií, že 80 či 100 šíitských občanů bylo uneseno ozbrojenými "vzbouřenci", kteří hrozili jejich zabitím, pokud šíitské rodiny město neopustí. Místní činitel a kmenový vůdce šajch Ibráhím al-Džabbúrí popřel v telefonickém rozhovoru pro QudsPress existenci jakýchkoli ozbrojených akcí tohoto druhu a podobné zprávy prohlásil za lži. Řekl, že ve městě existuje napětí, ne však mezi obyvateli, ale mezi obyvatelstvem na jedné a okupačními silami a kolaboranty na druhé straně, protože vojáci pravidelně vpadají do domů a svévolně zatýkají.

Učitel místní chlapecké střední školy Ahmad al-Džumajlí v rozhovoru s toutéž agenturou rovněž vyloučil jakékoli sektářské únosy a násilí: "Ve městě k ničemu takovému nedošlo, protože tu existují rozsáhlé vztahy spojující šíitskou a sunnitskou komunitu." I on poznamenal, že jisté napětí je výsledkem akcí loutkové policie a národní gardy, které prohledávají výlučně domy místních sunnitů. Většina členů těchto loutkových sil je členy šíitských šovinistických stran. Přesto si nemyslí, že by to mohlo vést k nějakému masovému výbuchu.

Úřadovna Muqtady as-Sadra v Bagdádu tuto novinářskou kachnu rovněž odmítla s tím, že takové zprávy napomáhají pouze růstu sektářských konfliktů mezi Iráčany. Upozornila, že zpráva byla puštěna do světa na základě "svědectví", které nebylo oficiálně potvrzeno.

Rovněž mluvčí rady muslimských ulamá šajch Abd as-Salám al-Kubajsí v neděli pro TV al-Džazíra prohlásil, že k žádnému zajetí rukojmích nedošlo a že podobné zprávy jsou zcela nepravdivé.

Podobné pověsti popřely i zdroje z řad irácké armády

Irácká loutková armáda popřela zprávy rozšiřované zahraničními médii, podle nichž šíitští obyvatelé Madá'inu v posledních dvou dnech prchali ze svých domovů poté, co skupina "vzbouřenců" údajně unesla skupinu šíitů a hrozila jejich zabitím.

Americký The New York Times oznámil, že město po těchto zprávách obklíčily tři brigády irácké armády. Když však vojsko vstoupilo do města, zjistilo, že zprávy byly nepravdivé a ve městě je klid. Ulice byly plné lidí popíjejících čaj a věnujících se běžným denním záležitostem, kteří popřeli, že by bylo došlo k nějakému únosu či hrozbám vůči šíitské komunitě.

Bagdád

Podle zprávy tzv. ministerstva vnitra byl odpoledne výbuchem bomby v Bagdádu zabit hlavní expert loutkového režimu na výbušniny a člen Brigád Badr Kázim Husajn..

Podle sdělení korespondenta Mafkarat al-Islam bojovníci umístili u silnice dvě bomby. První byla položena tak, aby byla viditelná a jeden z nich pak na ni upozornil lidi v okolí. Poté přijel povolaný Kázim Husajn s celou skupinou, jíž měl předvést zneškodňování. Jakmile však s prací začali, uvedli tím do chodu druhou bombu, která zabila Husajna a šest jeho svěřenců. K akci se pak přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Ostřelována okupační základna v Mósulu

V 6:00 způsobilo ostřelování značné škody zdejší americké základně Ghazlání. Podle zdroje z řad loutkových sil ji s velkou přesností zasáhlo 25 raket a minometných střel, které zabily a zranily řadu vojáků, jejich počty měly jít do desítek. Američané odpověděli ostřelováním lesnatých a zarostlých oblastí severně a západně od města, odkud byli ostřelováni. Nezpůsobili však bojovníkům žádné podstatnější škody.

Afghánský loutkový režim vysílá vojáky do Iráku

Webová stránka Paktribune oznámila, že tzv. prezident okupovaného Afghánistánu Hamíd Karzáí souhlasil s vysláním afghánských vojáků na pomoc USA do Iráku. Paktribune citovala rádio Mašhad, podle jehož zprávy k oznámení došlo po setkání s Donaldem Rumsfeldem v Kábulu.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       2. 5. 2005
2. 5. 2005 Usekali jim prsty. Bratra upálili v koupelně. V Británii nemají nárok na azyl
1. 5. 2005 Sunday Times: "Blair plánoval útok na Irák už v roce 2002"
2. 5. 2005 Blairovo globalizační úsilí o modernizaci Británie
2. 5. 2005 O chybách v myšlení prezidenta Klause Petr  Dvořák, Václav  Legner
2. 5. 2005 Babylonské zmatení kolem katarského "prince" Zdeněk  Jemelík
1. 5. 2005 Divné pocity neznalého člověka ze dne 1. května Marek  Radecki
2. 5. 2005 Hodnoty - zda a proč? Přemysl  Janýr
2. 5. 2005 Hitler jako "sociální revolucionář" Richard  Seemann
2. 5. 2005 Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání
2. 5. 2005 Absťák Jindřich  Kalous
2. 5. 2005 Ústavní smlouva není ústava Petr  Jantač
2. 5. 2005 Svátek práce v sociálním státu Boris  Cvek
2. 5. 2005 Před léty sto devatenácti... Ladislav  Žák
2. 5. 2005 Prima diletanti Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005
2. 5. 2005 Modrá šance -- doprava Josef  Vít
30. 4. 2005 Jak je to ve skutečnosti s Modrou šancí pro zaměstnanost
2. 5. 2005 České "pravicové" servery a homosexuálové
2. 5. 2005 Freetechno party rozpuštěna policejním komandem
2. 5. 2005 Má je! František  Schilla
2. 5. 2005 Rozpory v Bibli lze jednoduše vysvětlit Karel  Sýkora
2. 5. 2005 Francie: "Ano" euroústavě vede Simone  Radačičová
30. 4. 2005 Slet sociálně demokratických čarodějnic a nového premiéra Štěpán  Kotrba
2. 5. 2005 Armáda USA disponuje elitnou jednotkou hackerov
2. 5. 2005 Ratzinger chtěl chránit církev Boris  Cvek
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák
30. 4. 2005 www.rozhlas.cz/valka Štěpán  Kotrba
29. 4. 2005 Rozhlasový dokument o atentátu na Heydricha
29. 4. 2005 Pár střípků k Prvnímu máji Miloš  Dokulil
29. 4. 2005 Spěchem k úspěchu Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
29. 4. 2005 Váha mlčení Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
28. 4. 2005 Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka Jan  Čulík
29. 4. 2005 Martin Erva: "Nejsem politický aktivista"
9. 4. 2005 Hospodaření OSBL za únor a březen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005   
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005   
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005   
19. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 7. ledna 2005   
10. 1. 2005 Sporné počty ve "Zpravodajství iráckého odboje"   
21. 12. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 16. prosince 2004   
21. 12. 2004 Jsme prostí lidé, kteří dali přednost zásadám před strachem