23. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 5. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Hítský korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na zdroj z loutkových sil oznámil, že povstalci vyzbrojení raketomety a protiraketovými granáty zaútočili na dvě černá auta GMC, odjíždějící z americké základny Ajn al-Asad. Podařilo se jim obě auta zničit a devět cizinců, kteří v nich seděli, zabít. Odbojová skupina Islámská armáda Iráku oznámila, že cizinci v autech byli agenti Mosadu a američtí zaměstnanci tzv. bezpečnostní společnosti, což potvrdily nalezené osobní doklady čtyř agentů Mosadu, čtyř Američanů a jednoho Australana. Podle amerického armádního mluvčího šlo o "cizí podnikatele různých národností".

Loutkový guvernér provincie Anbár Radžá Nawáf byl unesen povstalci pouhý týden poté, co se ujal funkce. K únosu došlo na dálnici Ramádí -- Qá'im a spolu s Nawáfem padli do zajetí i jeho pobočníci, několik policistů a strážce.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Neděle 8. května 2005

Občanská neposlušnost v Ramádí

Neděle byla druhým dnem kampaně občanské neposlušnosti, k níž vyzvali duchovní v pátečních kázáních na protest proti pokračující americké okupaci Iráku. Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že protesty byly vyvolány pokračujícími provokacemi se strany okupačních vojáků a iráckých kolaborantů a neustálým zatýkáním místních lidí. Američané prý zadrželi tolik lidí, že město nyní připomíná Guantánamo.

Korespondent připomněl, že zdejší univerzita al-Anbár je neustále prohledávána okupanty, kteří už pozatýkali řadu studentů, aniž některého z nich z něčeho obvinili. Stejně často se opakují razie v ramádské nemocnici, kde Američané mezi pacienty pátrají po "teroristech". Při tom ničí vybavení a přístroje, rozbíjejí dveře a obtěžují pacienty. Školy a vládní úřady zůstávají zavřeny, běžný život se do značné míry zastavil.

Úspěšný útok na agenty Mosadu v Hítu

Hítský korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na zdroj z loutkových sil oznámil, že povstalci vyzbrojení raketomety a protiraketovými granáty zaútočili na dvě černá auta GMC, odjíždějící z americké základny Ajn al-Asad. Podařilo se jim obě auta zničit a devět cizinců, kteří v nich seděli, zabít. Odbojová skupina Islámská armáda Iráku oznámila, že cizinci v autech byli agenti Mosadu a američtí zaměstnanci tzv. bezpečnostní společnosti, což potvrdily nalezené osobní doklady čtyř agentů Mosadu, čtyř Američanů a jednoho Australana. Podle amerického armádního mluvčího šlo o "cizí podnikatele různých národností".

Bombový útok u Abú Ghurajb

V Abú Munajsir zničil kolem 13:30 výbuch bomby u tamního mostu americké Humvee a zabil čtyři vojáky. Američané dálnici uzavřeli a odklonili dopravu na blízkou prašnou silnici, která je místem častých útoků na okupační vojáky.

Útoky na bagdádském předměstí Durá

TV al-Džazíra oznámila, že tři maskovaní útočníci zastřelili v neděli ráno v bagdádském předměstí Durá generálního ředitele plánování ministerstva dopravy a komunikací Zawbího Jásína Chudajra al-Mu'ajáního, který odjížděl autem do práce. Podle zdroje, který si nepřál být jmenován, byl zabit rovněž jeho řidič Ahmad Džásim Muhammad.

Na dálnici - také na předměstí Durá - explodovala odpoledne bomba pod kolonou amerických kamionů, jeden zapálila, zabila jednoho a zranila dalšího vojáka.

Loutkové síly zatkly dalšího duchovního

Tzv. národní garda vtrhla do mešity Dujúf ar-Rahmán v bagdádské čtvrti Baládíjat, gardisté začali uvnitř mešity střílet a zatkli imáma šajcha Atu Mahdího al-Madžmá'ího. Prohlášení které k události vydala Rada muslimských ulamá, konstatovalo, že při zatýkání vojáci imáma, který je rovněž členem rady, hrubě uráželi a ponižovali.

Zastřelen pobočník ájatolláha Sístáního

Korespondent Mafkarat al-Islam z města Suwajrá jižně od Bagdádu ohlásil, že zástupce proamerického šíitského duchovního představitele Alího as-Sístáního byl neznámými muži zastřelen ve chvíli, kdy opouštěl svůj dům a odcházel na modlitby do blízké modlitebny.

V Hillá zemřeli další dva polští vojáci

Pěší polskou hlídku zasáhl na tržišti v Hillá výbuch bomby. Podle kapitána loutkových sil Sa'dúna as-Salámího exploze dva Poláky zabila a čtyři zranila. Zraněno bylo také pět místních lidí. Polské síly pak prohledaly celé tržiště a okolní krámy, ale nic neobjevily.

Ba'qúba

Kolem 8:00 zasáhlo šest těžkých minometných střel americké kontrolní stanoviště před hlavní nemocnicí ar-Rází a tažce je poškodilo. Podle svědků bylo zabito nebo zraněno několik amerických vojáků.

Sebevražedný útok v Bajdží

Do kolony šesti vozidel pro přepravu vojáků najel v Bajdží sebevražedný útočník s autem a odpálil se. Jak sdělila korespondentovi Mafkarat al-Islam policie, zničil jedno a zneškodnil druhé vozidlo, pět vojáků usmrtil a šest zranil.

Bombové útoky v Mósulu

Auto zaparkované u sinice a naložené výbušninou, explodovalo v 10:00 ve čtvrti Islá az-Zirá'í pod kolonou šesti amerických vojenských vozidel. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo, pět vojáků zabil a dva zranil. Americké síly pak začaly čtvrť prohledávat a zatkly tři místní obyvatele.

V 18:00 explodovala ve městě silná bomba, zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky. Protože k explozi došlo v místech, kde bylo plno svědků, Američanům nezbylo, než útok přiznat. Tvrdili alespoň, že zemřeli pouze dva vojáci a druzí dva utrpěli zranění, podle svědků však zemřeli všichni čtyři v hořícím vozidle.

Pondělí 9. května 2005

Boje v Qá'imu neustávají

V poledne oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, že Američané ze všech čtyř stran sevřeli město a uzavřeli všechny přístupové cesty. Bylo vidět desítky obrněných vozidel a tanků, jakož i řadu vrtulníků na obloze.

Před 16:00 se americká pěchota pokusila proniknout do města. Iráčanům se podařilo sestřelit raketou Strela jeden z vrtulníků, který shořel a posádka zahynula. Americký útok pokračoval ještě v 19:00, kdy Američané bombardovali civilní domy a zabili desítky civilistů. Ostřelovali místní nemocnici, kde podle jejího ředitele zabili nebo zranili desítky žen, dětí a starých lidí. Ostřelovali dokonce i přímo sanitní vozy a znemožňovali prchajícím rodinám opustit město. Místní obyvatelé vyzvali všechny slušné lidi a radu ulamá, aby se neprodleně zasazovali o ukončení masakru, který američtí okupanti v Qá'imu provádějí.

Američané naproti tomu ospravedlnili svůj útok na civilisty tím, že se snaží zlikvidovat "úkryty teroristů" a zajistit bezpečnou hranici se Sýrií tím, že znemožní infiltraci cizích bojovníků do Iráku. Přiznali, že dali zelenou rozsáhlým operacím v celé provincii Anbár. BBC pak oznámila, že podle amerického tvrzení bylo v Qá'imu a okolí za posledních 24 hodin zabito 75 bojovníků.

Boje se v tu dobu soustředily na severní a východní část města a v okolí zvláště do vesnic Rúmmána a Karábíla, kde Američané použili k útoku různých typů zbraní včetně bojových letounů a vrtulníků.

V poslední zprávě toho dne, odeslané ve 20:22, korespondent oznámil, že boj právě vrcholí a zesílil zvláště poté, co odboj sestřelil vrtulník. Americká námořní pěchota ustoupila na severu asi 3 km od hranic města s cílem vylákat obránce do otevřeného prostoru, ale ti zůstali na svých pozicích. Základna džihádu v Zemi dvou řek krátce před odesláním zprávy oznámila, že na východě města zničila pět různých amerických bojových vozidel a zabila 26 příslušníků námořní pěchoty. Korespondent se sešel s velitelem qá'imského odboje, který mu řekl, že odboj kontroluje 65 % města, zatímco okupační síly na třech místech ustoupily. První armáda Muhammadova vydala varování všem odbojovým skupinám, že Američané zahájili vyhlazovací válku, zabíjejí muže a ničí zásoby zbraní a munice, ale: "My jsme si toho plně vědomi a zachováme se podle toho."

Rada muslimských ulamá odsoudila v dalším ze svých prohlášení útok na Rúmmánu a Karábílu a varovala Američany před pokračováním v podobných "neomluvitelných útocích".

Ramádí

V okrsku Súfíja na západě města zabil irácký ostřelovač asi v 19:00 dva americké vojáky.

Zdejší americkou základnu zasáhlo ve 21:00 pět raket typu Grad.

Generální stávka v provincii Anbár

V pondělí ráno zahájila města Ána, Qá'im, Saqlawíja, Habbáníja a Fallúdža generální stávku jako výraz solidarity s městem Ramádí. Korespondenti Mafkarat al-Islam z těchto měst oznámili, že život ve městech ustal, obchody a správní úřady byly vesměs zavřeny. Do stávky se zapojili i taxikáři a prodavači zeleniny. Činnost přerušily i životně důležité služby včetně nemocnic, dodavatelů vody a elektřiny, takže veškerý pohyb po městě klesl na minimum.

Korespondent v Hítu se sešel s místním kmenovým vůdcem, který žádal, aby jeho jméno nebylo uváděno, a prohlásil, že stávka může trvat dlouho: "Nejde nám o to, budou-li obchody a úřady nadlouho zavřeny. Kéž by naše země neztratila nic jiného."

Zdroj z loutkové policie korespondentovi sdělil, že americké síly se ráno sešly s řadou kmenových vůdců v provincii, aby s nimi jednaly o možnosti ukončení generální stávky.

Fallúdža

Večer zasáhl výbuch bomby v západní části města jednu z amerických hlídek, zničil Humvee, zabil čtyři vojáky a pátého zranil. Podle důstojníka loutkové armády byl jeden ze zabitých Američanů důstojník. Irácký důstojník, který korespondenta Mafkarat al-Islam informoval, si přál zůstat v anonymitě, protože americká armáda důrazně loutkové síly varovala, aby neposkytovaly médiím údaje o amerických ztrátách.

Abú Ghurajb

Exploze bomby pod kolonou americké hlídky zabila v 11:00 v severní části města tři vojáky a dva zranila, přičemž zničila jejich obrněné vozidlo.

Američané byli nuceni přiznat, že irácký odboj neustává

Americké velení v Iráku přiznalo, že irácký odboj je opět stejně silný jako před rokem před útokem na Fallúdžu. Stalo se tak na tiskové konferenci několika amerických důstojníků v kongresovém centru v tzv. Zelené zóně. Generál Steve Carol při této příležitosti prohlásil, že počet útoků odboje "velmi výrazně vzrostl", protože jen během dubna jich bylo 640.

Americký vojenský mluvčí současně oznámil, že se americká armáda rozhodla propustit čtyři důstojníky irácké loutkové armády včetně jednoho plukovníka, protože podali tisku "klamné informace" o rozsahu amerických ztrát.

Ostřelování základny v Dulu'íji

V 9:00 zasáhlo základnu v Dulu'íji 14 minometných střel, které tam způsobily požáry. Podle zdroje z iráckých loutkových sil byla též zabita nebo zraněna řada amerických vojáků. Korespondent Mafkarat al-Islam sám pozoroval vrtulníky přilétající na základnu pro mrtvé a zraněné.

Blokáda Tal' Afáru

Odpoledne oznámil zdejší korespondent Mafkarat al-Islam, že Američané zahájili s více než 100 různými vozidly a vrtulníky blokádu města. Obyvatelům města byl znemožněn vstup do města stejně jako odchod z něho. Američané mimoto shazovali letáky s varováním, že plánují brzký útok na město, pokud lidé nevydají okupačním vojákům zbraně.

Nadžaf

Kolem 10:00 zastřelil v Nadžafu irácký ostřelovač, pravděpodobně člen Mahdího armády, ze střechy mešity dva americké vojáky, kteří v rámci pěší hlídky proházeli středem staré části města. Američtí vojáci mešitu obklíčili a vyšplhali na minaret, ale nic nenašli.

Basra

Příslušníci kolaborantské národní gardy zapálili krátce před půlnocí na pondělí dva domy v okrsku Abú al-Chásib. Jeden z domů patřil imámovi mešity Džalláb, druhý jinému zbožnému sunnitovi. Podle svědků gardisté uzavřeli hlavní ulici v okrsku, pak oba domy prohledali a zapálili. Místní lidé zavolali hasiče, ale tam jim úředník odpověděl, že dostali pokyn tyto dva domy nehasit. Imám, jemuž jeden z domů patřil, byl už dříve zatčen a šest měsíců vězněn na základě falešného udání. Žhářství použité ze sektářských důvodů proti sunnitům se však v tomto kraji po desítky let neobjevilo.

Úterý 10. května 2005

Boje v Qá'imu

Americké síly přiznaly, že boje u města jsou nejtěžší od podzimního útoku na Fallúdžu. Americký důstojník nicméně tvrdil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že tu v průběhu posledních dní zabili třetinu bojovníků. Velitel odboje naopak korespondentovi sdělil, že odboj ztratil celkem deset bojovníků.

Krátce po poledni americké bombardéry F-16 ostřelovaly hlavní qá'imskou nemocnici. Ředitel nemocnice dr. Hamdí al-Alúsí v rozhovoru s korespondentem potvrdil, že čtyři americké rakety zabily těhotné ženy, děti a starce, jedna zasáhla porodnici. Za pomoci obyvatel byli pacienti nemocnice a zranění přepraveni do jedné z místních mešit, která byla přeměněna v provizorní nemocnici. Američané mezitím tvrdili, že k útoku na nemocnici došlo proto, že ji obsadili "teroristé" a zřídili si v ní štáb.

Ve vesnici Rúmmána severně od Qá'imu byl sestřelen americký vrtulník. Stroj spadl na dům a propadl se střechou dovnitř. V domě zabil jednoho člověka a jednu ženu zranil. Američané sice ztrátu stroje nepotvrdili, nad vesnicí však létal bojový letoun. Pozemní vozidla se do vesnice pro těla posádky vrtulníku neodvážila, protože celou vesnici kontroluje odboj.

Neustaly ani boje ve Fallúdži ...,

Ve zprávě odeslané v 10:10 zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že krátce po půlnoci propukly ve městě další boje, v nichž okupanti utrpěli těžké ztráty. Ráno pozoroval, jak Američané odvážejí přes 30 mrtvých vojáků a velký počet raněných, a odtahují z města sedm vraků -- tanku, obrněného vozidla a pěti Humvee. Kapitán loutkových sil mu potvrdil že v nočních bojích zemřely desítky Američanů. Na místě nočních bojů byl zatčen fotograf AP, který se pokoušel fotografovat krvavé skvrny, jež zůstaly na ulici. V mešitách Fallúdže proběhly ráno obřady za tři padlé bojovníky.

Odplatou za své ztráty okupanti uzavřeli severní, východní a západní vstup do města a začali prohledávat více než 100 domů ve městě, především ve čtvrtích Nazal a Mu'allimín, kde se během noci bojovalo. Kolaborantské loutkové síly vyhlásily zvýšenou pohotovost. V očekávání dalších bojů zavládlo ve městě napětí.

Po poledni pak došlo k velice prudkému střetu, který korespondent označil za nejprudší od obsazení města v lednu 2005. Povstalci ostřelovali minometnými střelami, RPG7 a SPG9 soustředění amerických vojáků v zemědělské oblasti východně od města. U mešity Uthmána ibn Affána ve čtvrti Mu'allimín spatřil korespondent asi pět hořících amerických vozidel, další boje probíhaly ve čtvrti Nazal na jižní straně města. Tady se z minaretů mešit ozývalo volání Alláhu akbar!, připomínající atmosféru dvou bitev proti okupantům v roce 2004. Korespondent poznamenal, že současné propuknutí bojů ve dvou odlehlých částech města naznačuje, že jde o koordinované akce podle připraveného plánu.

Večer Mafkarat al-Islam oznámil, že podle sdělení amerického velení byli v nočních bojích ve městě zabiti dva a zraněno několik dalších amerických vojáků a že k potlačení odboje stačila pouhá hodina.

... a v dalších městech

V Hítu došlo kolem poledne ke srážce mezi odbojem a americkou námořní pěchotou, asi 30 povstalců zaútočilo na americkou kolonu a zničilo několik vozidel.

O něco později propukl boj v Hadíthě a blízké vsi Haqláníja, na němž se podílelo asi 40 bojovníků. V Haqláníji kromě toho zasáhlo šest raket budovu střední školy, kterou Američané obsadili. Podle zdroje z loutkových sil rychlého nasazení tu zemřelo 14 amerických vojáků a další byli zraněni. Boje ve městě pokračovaly ještě v 17:30, kdy korespondent informaci odesílal.

Ramádí

Kolem 8:00 explodovala ve čtvrti Sadžáríja na severovýchodě Ramádí bomba pod americkou hlídkou. Jak sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam poručík Udaj Mahmúd z  loutkových sil, výbuch zničil Humvee, zabil čtyři a zranil dva Američany, z toho jednoho smrtelně. Okupanti po výbuchu prohledali několik okolních domů, jako obvykle bez výsledku. K odpovědnosti za útok se přihlásila Islámská armáda v Iráku.

Unesen guvernér provincie Anbár

Loutkový guvernér provincie Anbár Radžá Nawáf byl unesen povstalci pouhý týden poté, co se ujal funkce. K únosu došlo na dálnici Ramádí -- Qá'im a spolu s Nawáfem padli do zajetí i jeho pobočníci, několik policistů a strážce.

Ar'ár

U komplexu Ar'ár, sloužícího k ubytování lidí cestujících do Saúdské Arábie zasáhl večer výbuch bomby, ukryté pod hromadou odpadků, americkou pěší hlídku. Podle informace nadporučíka Latífa Alího exploze zničila velké Humvee a zabila šest vojáků. Američané pak zajali dva místní pastevce, které obvinili ze spojitosti s útokem.

Korespondent Mafkarat al-Islam informoval, že američtí vojáci nařídili všem beduínům zdržujícím se v oblasti strhnout stany a odejít, což mělo být trestem za spolupráci s odbojem, čili podle amerického podání s "teroristy".

Abú Ghurajb

Pod hlídkou čtyř Humvee explodovala na polní cestě ve čtvrti Bú Munajsir kolem 14:00 bomba, jedno vozidlo zcela zničila a celou jeho posádku zabila.

Bombové útoky v Bagdádu

Na ulici Sa'dún v centru města explodovalo dopoledne auto naložené výbušninou, které podle zprávy TV al-Džazíra usmrtilo devět a zranilo 23 osob.

Další auto explodovalo rovněž dopoledne u hotelu Bábíl na ulici Abú Nuwáse. Jeho terčem bylo sídlo říční policie. V tomto případě byli tři policisté vážně zraněni a zničeno bylo pět osobních aut, stojících u policejní stanice a patřících policistům. Budova stanice byla vážně poškozena, vyhořela a oheň se přenesl i na budovu sousední.

Američané přerušili obléhání Tal' Afáru

Během rána se americké síly stáhly z okolí severoiráckého Tal' Afáru, desítky vozidel se vrátily na základnu západně od města. Na město pak Američané shazovali letáky, v nich vyhrožovali většími a tvrdšími tresty, bude-li město nadále spolupracovat s odbojem.

Basra

Kolem 13:00 se hlídka iráckých loutkových sil pokusila vpadnout do sídla vedení sunnitské náboženské nadace v Basře. Obklíčila rovněž sousední mešitu, stráže jí však zabránily dostat se do kanceláří nadace. Ředitel nadace dr. Abd al-Karím Násir po vyjednávání hlídce dovolil vstoupit a pátrat v objektu po bojovnících. Hledání nepřineslo žádný výsledek, velitel loutkových sil nicméně prohlásil vedení nadace za "sídlo teroristů" a žádal seznam jeho zaměstnanců, což mu úředníci odmítli vydat. Útok byl součástí snah donutit sunnitské obyvatele iráckého šíitského jihu k vystěhování na sever. Příslušníky zdejších loutkových jednotek jsou šíitští šovinisté, kteří kolaborují s okupanty.

Stejný účel měla půlnoční razie v mešitě Umríja a čtyřech okolních obytných domech. V mešitě gardisté vykopli dveře, byty vykradli a jejich obyvatele zbili.

Podruhé během několika málo posledních dní byl v přilehlém městě Abú al-Chásib zapálen dům imáma mešity Džalab. Poprvé ho zapálili přede dvěma dny příslušníci tzv. národní gardy, kteří pak zatýkali všechny, kdo se pokusili hasit nebo fotografovat. Také druhý žhářský útok byl dílem gardistů, kteří se snaží policejním terorem "vyčistit" jižní Irák od sunnitů.

Na druhou stranu bylo 11 osob, zatčených v minulých dnech v nedalekém městě Abú al-Chásib, propuštěno pro nedostatek důkazů.

Středa 11. května 2005

Qá'im: ostřelovány americké základny, sestřelen vrtulník s americkým generálem

Povstalci za svítání raketami ostřelovali americké pozice na okrajích vesnic Rúmmána a Karábíla na sever a východ od Qá'imu. Při ostřelování bylo podle prohlášení odboje zabito nejméně 40 příslušníků námořní pěchoty, desítky dalších byly zraněny. Vojáci pak vpadli do vsí a ubytovali se v domech místních obyvatel, aby tak byli chráněni těmito živými štíty.

Krátce nato vydal odboj další prohlášení, v němž oznámil, že u Rúmmány sestřelil vrtulník Apache a že mezi těly mrtvé posádky bylo nalezeno i tělo amerického generála, velitele operací v Qá'imu. Sestřelení stroje potvrdil i korespondent Mafkarat al-Islam. Později během dne se k sestřelení vrtulníku přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Kolem 16:00 povstalci z jihu a ze západu ostřelovali kaťušemi středního doletu a minometnými střelami Američany soustředěné severně od vesnice Karábíla. Bylo zasaženo několik amerických vozidel.

V Ubajdí okupanti ostřelovali velkou mešitu

Za svítání americké síly ostřelovaly zdejší velkou mešitu, protože se v ní prý ukrývají povstalci. Tři rakety, vystřelené bombardéry F-16, mešitu těžce poškodily. Zabit byl strážce mešity, 75letý muž, a další čtyři lidé, kteří byli právě v mešitě.

Ramádí

Auto s výbušninou zaparkované u silnice vedoucí do vsi Džazíra severně od města explodovalo v 8:30 vedle kolony tří obrněných vozidel a dvou Humvee. Výbuch zničil jedno Humvee a zneškodnil obrněné vozidlo, čtyři vojáky usmrtil a čtyři zranil.

Američané barbarsky zničili nemocnici v Hadíthě

Ředitel hadíthské hlavní nemocnice dr. Walíd al-Ubajdí oznámil, že američtí vojáci vtrhli do nemocnice a provedli v ní velice barbarským způsobem razii. Při tomto řádění zničili na 90% z vybavení budovy, čímž donutili personál, aby přestal poskytovat obyvatelstvu lékařskou pomoc. Rozbili dveře a okna, rozbili dialyzační jednotku, poškodili porodnici a operační sál. V důsledku toho hrozí městu humanitární katastrofa a dr. Ubajdí se proto obrátil "na všechny humanitární organizace a lidi dobré vůle, kteří nás uslyší, aby nám pomohli novým vybavením, byť i jen částečným, zvláště proto, že jde o ústřední nemocnici, do níž se dostávají všechny závažné případy z celé západní části Iráku."

Fallúdža

Po poledni došlo k explozi bomby pod americkou hlídkou před místním útvarem civilní obrany. Podle zdroje z řad tzv. národní gardy bylo pět amerických vojáků zabito a jeden zraněn.

Bagdád

Agentura Reuters oznámila, že výbuch auta naloženého výbušninou před policejní stanicí v předměstí Durá zabil nejméně čtyři loutkové policisty a desítky zranil.

Tikrít

Auto naložené výbušninou explodovalo ve skupině šíitských dělníků, kteří sem byli přivezeni z jihu země, aby tu sloužili Američanům na jejich základně. Výbuch jich 33 zabil a asi 60 zranil. K odpovědnosti za útok se přihlásila Armáda partyzánů sunny tímto prohlášením: "Dnes vaši bratři připravili auto-bombu a umístili je na náměstí v Tikrítu. Tímto náměstím projíždějí desítky odpadlíků, kteří pracují na americké základně. Je to skupina odpadlíků, kteří prodali své náboženství a jsou sluhy a psy křižáků. Nepatříme k těm, kdo útočí na muslimské civilisty ani na ty, kteří nemají s touto válkou nic společného ... ale na dělníky, kteří pracují na americké základně a tím pomáhají Američanům, kteří denně prolévají krev muslimů."

Ostřelování základny v Kirkúku

Rakety Grad středního doletu a minometné střely, vypálené ráno na kirkúckou americkou základnu, zničily podle člena loutkových sil několik vojenských vozidel, zabily čtyři americké vojáky a devět zranily.

Sebevražedné útoky v Mósulu a Huwajdžá

Sebevražedný bojovník najel v poledne v Mercedesu naloženém výbušninou v mósulské čtvrti Sumár do americké kolony. Exploze podle svědků zničila jedno obrněné vozidlo, zabila čtyři a zranila dva americké vojáky.

Sebevražedný útočník opatřený vestou naplněnou výbušninami se dostal do odvodního střediska loutkové armády a tam se odpálil, přičemž zabil 19 a zranil 25 kolaborantů.

Razie v Tádží

V noci američtí vojáci a kolaboranti provedli v Tádží razii. V 1:30 vpadli do domu šajcha Alího Muhammada Sáliha az-Zakma, pátrali po "hledaných" osobách a zatkli všechny, kdo v domě byli -- celkem 14 osob včetně sedmi žen: šajchovy manželky, jeho čtyř dcer a žen jeho dvou synů. Rada muslimských ulamá požádala o propuštění šajcha a jeho rodiny, jakož i o ukončení razií a zatýkání, především žen.

V Basře pokračuje zatýkání sunnitů

Ve 4:00 zatkly loutkové síly čtyři členy zdejší sunnitské komunity včetně imáma mešity Qibla a jeho zetě. Zatčen byl také muezin mešity ar-Rahmán. Jak sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam svědkové, dva dny předtím britští vojáci procházeli městem a zjišťovali, v kterých domech žijí sunnité. Z toho lze vyvodit, že do zákulisních snah směřujících k rozpoutání sektářství jsou zapojeni i okupační vojáci.

Čtvrtek 12. května 2005

Hít

Při odpoledním útoku na zdejší okupační základnu Ajn al-Asad, největší v provincii Anbár, zničili Iráčané místní elektrárnu i vodovod vedoucí na základnu, přerušili rovněž veškeré drátové i bezdrátové spojení základny s ostatními americkými silami. Američané přiznali útok a ztrátu čtyř vojenských techniků, dokonce i zničení komunikačního centra. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Qá'im: Američané odraženi, přiznávají mrtvého generála

V 10:45 místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že právě před chvílí donutili povstalci americké vojáky k ústupu od východního okraje města k vesnici Karábíla. Svědkové z této obce mu potvrdili, že Američané byli zatlačeni nejméně o kilometr, přičemž jim ostřelování způsobilo značné ztráty. To potvrdila i průzkumná jednotka povstalců v Karábíle.

Američané se ráno soustředili ve vesnici Sa'da jižně od města, zjevně s úmyslem vylákat obránce z města. Ti však zůstali na svých pozicích ve městě, kam se námořní pěchotě nepodařilo dostat.

Na tiskové konferenci v Bagdádu Američané oznámili, že na Qá'im, Rúmmánu a Karábílu během pěti dnů stálých bojů shodili 510 kontejnerových bomb a vypálili 319 laserem naváděných střel. Přesto přiznali, že odboj útokům vzdoruje. Přiznali rovněž, že ve středu byl u Qá'imu zabit generál námořní pěchoty, i když v jejich podání se tak mělo stát v boji.

Ve čtvrtek odpoledne k vesnicím Rúmmána a Karábíla dorazily na pomoc Američanům první oddíly kolaborantů - nejméně 300 příslušníků Brigád Badr a 200 kurdských pešmergů.

Večer vydala Základna džihádu v Zemi dvou řek prohlášení, v němž se mj. uvádí: "Po pět dní se díky Bohu americkým silám nepodařilo otřást rozhodností naších bratří v Qá'imu. Nepodařilo se jim dostat se do města. Armáda Boha milosrdného zabila 40 Američanů a zničila nejméně 15 vozidel, mimoto sestřelila šest vrtulníků." Prohlášení poznamenalo, že uvádí pouze ty ztráty nepřítele, jež se podařilo spočítat, ve skutečnosti však byly vyšší.

Ramádí vře hněvem po únosu místní dívky

Krátce po půlnoci korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané uvěznili dvacetiletou dívku ze čtvrti Mal'ab ve východní části města. Příbuzní dívky mu řekli: "Americké síly vtrhly do domu, aby zatkly jejího nejstaršího bratra, kterého obviňují, že patří k odboji. Když ho však nenašly doma, zatkly jeho sestru a jemu zanechaly vzkaz: ,Jestli chceš svou sestru zpět nepoškozenou, ihned se nám vzdej.'" Dívce vojáci před očima šedesátiletého otce zavázali oči a spoutali ruce a pak ji odvedli a svou základnu.

Korespondent uvedl, že ve městě se zvedl neobyčejný hněv nad tímto hanebným činem a před sídlem loutkového guvernérského úřadu došlo k demonstraci, na níž lidé hrozili okupačním vojákům pomstou, pokud dívku nepropustí.

V odpoledních hodinách zasáhlo americkou základnu nejméně 30 raket a těžkých minometných střel. Armáda Muhammadova současně oznámila, že je připravena provést další útoky.

V 19:30 pak korespondent oznámil, že Američané dívku skutečně živou a zdravou propustili, i když původně odmítli jednání s kmenovými a duchovními vůdci.

Američané znovu vpadli do ramádské univerzity

Po třetí během jediného týdne vpadli američtí vojáci do komplexu univerzity Anbár, tvořeného 11 kolejemi. Rada muslimských ulamá tento krok odsoudila v prohlášení, oznamujícím, že vojáci prohledali koleje strojírenství a literatury pod záminkou, že hledají "povstalce". Vyvedli z kolejí všechny, kdo tam byli a některé lidi zbili. Pak všechny odvedli k výslechům. Kromě toho, jak mají ve zvyku, vojáci komplex vyrabovali. Rozbili okna a dveře, písemné materiály roztrhali. Dokonce svými vozidly vyrvali ze země i stromy rostoucí mezi kolejemi.

U Hadíthy sestřelen vrtulník

Nad vesnicí Džubba severně od Hadíthy sestřelili Iráčané raketou země-vzduch kolem 19:00 vrtulník Black Hawk. Podle líčení místních svědků Američané usilovně hledali jeho posádku a uzavřeli široké okolí, z něhož bylo možno hořící stroj vidět.

Americké konvoje se zničenými vozidly ukazují na sílu odboje

Korespondenti Mafkarat al-Islam ve městech Ramádí, Fallúdža a Saqlawíja přinesli zprávy, dokládající prudkost bojů v Qá'imu, Hadíthě, Ramádí a Fallúdže. Sledovali totiž více než 36 obřích amerických transportérů, na nichž bylo naloženo po dvou zneškodněných obrněných vozidlech, tancích nebo Humvee, zničených během posledních dvou dnů. Vraky cestovaly na základnu Taríq v Abú Ghurajb, kde mají Američané největší "pohřebiště vraků" v zemi. Plukovník Nawáf al-Džabáwí z loutkového ministerstva obrany potvrdil rozsah transportu, jehož bezpečnost byl povinen zajistit, a dodal, že celkový počet zničených amerických vozidel je mnohem vyšší.

Samarrá'

Ve čtvrti Mu'tasim explodovala kolem 15:00 pod hlídkou čtyř Humvee na dálku odpálená bomba, instalovaná na okraji hlavní silnice. Výbuch zcela zničil jedno Humvee a usmrtil v něm čtyři vojáky.

Basra

Šíitští kolaboranti unesli v Basře řidiče sedmi obchodních kamionů, které přijely na jejich kontrolní stanoviště na silnici do Bagdádu. Příčinou bylo prý to, že řidiči pocházeli z Madá'inu. Oznámila to ve svém prohlášení Rada muslimských ulamá.

Američané přiznali za celý den tři mrtvé

Okupační velení přiznalo, že během dne byli na různých místech Iráku zabiti celkem tři američtí vojáci. Člen námořní pěchoty byl zabit explozí bomby 60 km východně od Bagdádu u Musajjibu v provincii Bábíl. Druhého vojáka usmrtila bomba východně od Bagdádu a třetí zemřel při útoku v Samarrá', kde byl podle oznámení další voják také zraněn.

Pátek 13. května 2005

Qá'im se stále brání

Dopoledne shazovala americká letadla na oblastí obcí Rúmmána a Karábíla severně od města letáky, vyzývající bojovníky ke kapitulaci. V letácích tvrdili, že velitelé odboje Abú Abd ar-Rahmán al-Iráqí, Abú Džalál a Abú Chattáb byli v bojích zabiti a Abú Mus'ab az-Zarqáwí byl vážně zraněn. Všechny čtyři odbojové organizace, které město brání, tuto zprávu označily za lež a obránci města letáky pochopili jako výraz americké beznaděje.

Před polednem se objevila zpráva, že americké velení vyslalo do oblasti Qá'imu posily dalších 300 příslušníků námořní pěchoty.

Odboj ve městě vydal prohlášení, rozšiřované po okolí, v němž potvrdil, že sebevražednému útočníku a členu jedné z odbojových organizací se v poledne podařilo dostat mezi americké baráky u vesnice Karábíla. Zabil čtyři vojáky a pak se odpálil v americkém transportním vozidle určeném pro osmičlennou posádku.

Odpoledne zasáhla silná palba raketami středního doletu americké baráky v okolí města a pozice vojáků obléhajících vesnice Rúmmána a Karábíla. Z amerických postavení stoupaly sloupy hustého kouře.

Útok na americkou zásobovací kolonu u Rawy

Krátce po poledni zaútočili u města Rawa Iráčané na kolonu amerických vojenských kamionů, které vezly zásoby a vybavení pro jednotky obléhající Qá'im. Ze 12 kamionů a Humvee zničili čtyři kamiony, zabili sedm amerických vojáků a tři zranili.

Ramádí

V 8:00 explodovala v centru města bomba pod projíždějící hlídkou čtyř Humvee. Zničila jedno z nich, zabila v něm tři a zranila dva vojáky.

Šest silných minometných střel zasáhlo v 17:00 americkou základnu západně od města. Místní lidé slyšeli šest siných explozí, po nichž následovaly ještě druhotné exploze, které zničily zásoby munice.

Fallúdža

Asi v 17:00 vybuchla Ámiríji západně od města bomba pod americkou hlídkou. Majitelé polí v blízkosti korespondentu Mafkarat al-Islam potvrdili, že byla instalována uprostřed nedlážděné silnice; její výbuch úplně zničil jedno vozidlo a zabil čtyři vojáky.

Bagdád

Na hlavní silnici do Bagdádu explodovala dopoledne bomba pod americkou vojenskou kolonou. Americká AP přinesla záběry doutnajícího vraku Humvee a vojáků uzavírajících všechny silnice směřující k místu útoku.

Jinou americkou kolonu zasáhl kolem 16:00 výbuch na dálku odpáleného auta naloženého výbušninou v předměstí Durá. Zničil Humvee a zneškodnil obrněné vozidlo. Zabito bylo pět a zraněni čtyři američtí vojáci.

Abú Ghurajb

Odpoledne explodovala bomba pod obrněnou kolonou v okrsku Chán Dárí na západě Abú Ghurajb. Zapálila jedno obrněné vozidlo, zabila dva vojáky a tři zranila.

Okupanti z vrtulníků stříleli po mósulských civilistech

V mósulské čtvrti Dumiz zahájil americký vrtulník střelbu na dvě osobní auta, v nichž jely dvě rodiny. V prvním z obou aut zabil řidiče a celou jeho rodinu s výjimkou jeho staré matky, která útok přežila s popáleninami. Ve druhém autě zemřela rovněž celá rodina kromě pětileté dcerky. Ta se snažila z auta vylézt a několik lidí, kteří všechno viděli, se jí vrhlo na pomoc. Američané však začali střílet i na ně a všechny pobili. Poté, když se pokochali pohledem na vyděšené děcko umírající v plamenech a kusy těl nevinných lidí rozházené kolem vraků, scénu opustili.

Rada muslimských ulamá vydala v neděli prohlášení odsuzující tento americký zločin.

Výjimečný stav v zemi prodloužen

Loutkový premiér Ibráhím al-Dža'farí oznámil, že platnost "nouzových opatření", která loutkovému režimu dávají neomezenou možnost znepokojovat občany, budou o 30 dní prodloužena. Původně je vyhlásil bývalý "premiér" Ijjád 'Álawí na počátku listopadu 2004 v době útoku na Fallúdžu. Výjimečný stav dává režimu možnost vyhlásit zákaz vycházení, uzavřít hranice a letiště, jakož i věznit kohokoli bez následujících řádných legálních procedur.

Sebevražedný útok v Júsufíji

Korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na důstojníka místní policie, který si nepřál být jmenován, oznámil, že sebevražedný útočník najel s autem naloženým výbušinou do americké obrněné kolony a odpálil se. Zničil jedno obrněné vozidlo, zabil pět vojáků a další tři zranil.

Latífíja

V odpoledních hodinách vybuchla pod hlídkou šesti Humvee projíždějící městem bomba, jež jedno z vozidel zničila a usmrtila tři americké vojáky.

Útok na základnu u Bajdží

Kolem 10:00 zasáhlo americkou základnu v okrsku Siníja západně od města sedm raket Grad. Nad komplex poté stoupal kouř z požáru.

Mósul

Hlídku několika amerických vozidel zasáhla v okrsku Hamám al-Alíl v 9:00 exploze bomby. Podle svědectví místních lidí zneškodnila jedno obrněné vozidlo, zabila dva a zranila čtyři vojáky.

Abú al-Chásib

Pod společnou britsko-iráckou hlídkou explodovala ráno na hlavní ulici v Abú al-Chásib bomba, zabila dva Brity a dva irácké vojáky, dalšího Brita zranila. Výbuch rovněž zničil britský džíp.

Šíitští kolaboranti "čistí" Basru od sunnitů

V noci ze čtvrtka na pátek prohledala tzv. národní garda okrsek Balád Muhzim a zatkla dva místní muže. Šlo již o čtvrtou podobnou razii v tomto převážně sunnitském okrsku, jejichž cíle má být "vyčištění" celé oblasti od sunnitů. Podle svědků místní vládní úředníci prohlásili: "Chceme vás z Basry vyhnat a nikdy sunnitům nedovolíme, aby při modlitbách zmiňovali jména Abú Bakra nebo Umara (chalífů ze 7. století, pozn. překl.)... Půjdeme po vás po jednom po druhém, dokud všichni z Basry neodejdete."

Tato sektářská kampaň je spojena s nástupem nové irácké vlády, v jejímž čele stojí krajně protisunnitsky zaměřený Ibráhím al-Dža'farí.

Korespondent Mafkarat al-Islam kromě toho zjistil, že už došlo k několika případům únosů zdejších sunnitů, dvě osoby zmizely právě ve čtvrtek.

Sobota 14. května 2005

Qá'im

Ve zprávě odeslané v 11:35 korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že Američané získali před chvílí po těžkém několikahodinovém boji kontrolu nad mostem mezi obcemi Rúmmána a Karábíla. Povstalcům se však most podařilo vyhodit do vzduchu a znemožnili tak okupantům přesun. Podle svědků byla po boji odtažena řada zničených vozidel a vrtulníky odvážely mrtvé a zraněné na základnu Ajn al-Asad v Hítu.

V poledne odboj americké pozice u zničeného mostu ostřeloval devíti raketami středního doletu a šesti minometnými střelami.

V ranních hodinách zajali američtí vojáci ženu z vesnice Išš u Qá'imu poté, co prohledali její dům a zbili ji do bezvědomí.

Hadítha

Exploze bomby na dálnici zasáhla v 15:00 podle místních svědků kolonu čtyř obrněných vozidel a tří Humvee, zneškodnila jedno obrněné vozidlo, zabila jednoho amerického vojáka a čtyři zranila.

Američané přiznali devět mrtvých v provincii Anbár

Podle prohlášení amerických okupačních sil bylo v bojích v provincii Anbár během několika posledních dní zabito pouze devět amerických vojáků, a to navzdory skutečnosti, že námořní pěchota se již sedmý den bez úspěchu snaží dobýt Qá'im a okolí, a vedle toho dochází k bojům v dalších městech -- Fallúdže, Hítu, Rawě a dalších. Z oznámených mrtvých měli být čtyři zabiti, když jejich obojživelné vozidlo ve středu najelo na bombu. Další měl zemřít při explozi pozemní miny v Bajdží.

Současně americká propaganda ohlásila do světa, že za stejné období bylo zabito kolem sta povstaleckých bojovníků, kteréžto tvrzení odboj ihned prohlásil za lživé.

Sebevražedný útok v Bagdádu

Před polednem najel sebevražedný útočník v bílém Daewoo na hlavní ulici předměstí Durá zezadu do americké kolony. Podle sdělení policejního zdroje zničil jedno Humvee, další zneškodnil, zabil devět vojáků a několik dalších zranil. K útoku se o dvě hodiny později přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Odpoledne explodovala severně od Bagdádu v okrsku Isháqí bomba pod hlídkou čtyř Humvee. Jedno z nich zapálila, usmrtila dva Američany a třetího zranila.

Zabit úředník tzv. ministerstva zahraničí

Ve svém večerním vysílání TV al-Džazíra oznámila, že generální ředitel loutkového iráckého ministerstva zahraničí byl zastřelen v západobagdádské čtvrti Džihád. Podrobnosti zpráva neuvedla.

Přerušen export ropy

Tzv. ministerstvo ropného průmyslu oznámilo, že bylo nutno zastavit export ropy přes Turecko poté, co exploze bomby vyřadila z provozu hlavní čerpací stanici ropy v severním Iráku. Toto cestou má ze země proudit denně 500 000 barelů ropy.

Rada ulamá odsoudila teror loutkových sil proti palestinské čtvrti Bagdádu

Rada muslimských ulamá v dalším ze svých prohlášení odsoudila razii loutkových sil proti Palestincům žijícím v Iráku. Tzv. Brigáda Wolf vtrhla ve čtvrtek o půlnoci do převážně palestinské bagdádské čtvrti Baládíjat. Kolaboranti vpadli do domů, děsili děti střelbou ze svých zbraní na domy, v nichž spali lidé, rozstříleli okna, dveře i fasády a nádrže na vodu. Pozatýkali řadu lidí, které ukazovali v TV al-Iráqíja a tvrdili, že jsou odpovědní za útok v Novém Bagdádu, aniž pro to podali nějaký důkaz. Mezi zatčenými byli i mentálně retardovaný Iráčan, dále majitel kavárny Ghazwán Núr ad-dín al-Mádí, obchodník Faradž Abdalláh Mulhim, který se před šesti dny oženil, jeho bratr holič Adnán a Ámir, který opravuje karosérie aut.

Propuštění části vězňů má posloužit k utajení politických represí

Představitel loutkového ministerstva spravedlnosti oznámil propuštění 11 osob jako známku "dobré vůle" a rozhodnutí ukončit spory, týkající se množství vězňů zadržovaných americkými silami a loutkovým režimem. Jejich celkový počet činí přibližně 17 000 osob.

Ba'qúba

Kolem 10:00 explodovala pozemní mina pod americkou hlídkou projíždějící čtvrtí Ma'amil v centru města. Podle kapitána loutkových sil vybuchla pod Humvee, které zničila, a v něm zabila čtyři vojáky, zatímco pátého vážně zranila.

Útok na americké kamiony v Iskandaríji

Na hlavní silnici vedoucí do Bagdádu zaútočil odboj odpoledne na kolonu amerických kamionů. Podle svědectví řidičů, kteří právě místem projížděli, zapálili bojovníci jeden kamion a zabili dva vojáky.

Boj v Tal' Afáru

V poledne došlo v Tal'Afáru ke střetu mezi mudžáhidy a americkými vojáky. Iráčané zaútočili na hlídku šesti Humvee, dvě vozidla zničili, zabili šest Američanů a dva zranili. Dva bojovníci při útoku padli.

Raketový útok v Kirkúku

Americkou základnu na kirkúckém mezinárodním letišti zasáhlo odpoledne 24 raket. Větší část z nich dopadla mezi vojenská vozidla a zničila tři Humvee a dvě obrněná vozidla. Kromě toho byli podle zdroje z tzv. národní gardy zabiti čtyři vojáci a jeden zraněn.

Únos kmenového vůdce v Basře

Až v sobotu ráno bylo v Basře oznámeno, že ve středu v noci byl neznámými osobami ve vojenských uniformách unesen hlavní šajch sunnitského kmene Dawásír, který je rozšířen v Basře a v oblasti Perského zálivu.

V sobotu byli zatčeni dva sunnitští dělníci pracující v továrně na prefabrikované stavby.

Neděle 15. května 2005

Operace Matador skončila neúspěchem - Qá'im zůstal svobodný

Američané oznámili konec operace Matador proti iráckému odboji v oblasti Qá'imu. Došlo k tomu po sedmi dnech ostrých bojů. Korespondenti Mafkarat al-Islam v Qá'imu, Rúmmáně i Karábíle oznámili, že se Američanům nepodařilo dostat do žádného z těchto míst. Navíc utrpěli z rukou odboje těžké ztráty. Obránci Qá'imu oznámili své vítězství a obranu svého města nazvali Druhou bitvou kmenů (analogií podle bitvy svedené Prorokem Muhammadem). Reportéři proamerické TV al-Hurrá a CNN na pokyn armády natočili pouze zničené domy a pusté ulice na okrajích města, které byly pod kontrolou Američanů, a pak je vydávaly za ukázku dobytého města.

Během noci stáhli Američané více než 400 svých vozidel, rozmístěných kolem Qá'imu, Rúmmány, Karábíly, Ubajdí a Sa'dy. Nakládání vozidel trvalo dvě hodiny a Iráčané ustupující kolony ostřelovali. Ústup jasně ukázal, že americká tvrzení o "vítězství" a "úspěchu" jsou zcela falešná. Zatímco Američané odváželi svá obrněná vozidla, z amplionů všech mešit v oblasti se ozývalo triumfální Alláhu akbar! Američané se stáhli vedlejšími silnicemi na základnu v Hítu. Nad Rúmmánou a Karábílou nadále létala americká letadla, ale příliš vysoko na to, aby po nich bylo možno střílet.

Místní lidé vyšli po čtyřech dnech ostřelování a bombardování hledat v troskách těla spoluobčanů a bojovníků, jichž napočetli 20 včetně žen a dětí.

Američané ztratili u Qá'imu desítky obrněných vozidel

Ve večerní zprávě oznámil qá'imský korespondent Mafkarat al-Islam, že Američané právě z oblasti odvážejí desítky zničených a poškozených vojenských vozidel naložených na obřích transportérech. Korespondent napočítal 83 naložených vraků, odvážených pod silnou eskortou obrněných Humvee a vrtulníků.

Odboj propustil guvernéra provincie Anbár

Irácké bezpečnostní síly oznámily, že loutkový guvernér provincie Anbár Radžá Nawáf byl svými únosci propuštěn. Povstalci hrozili jemu a jeho pobočníkům smrtí, neukončí-li Američané útok proti Qá'imu. Poté, co americké velení ohlásilo konec tažení, byl guvernér propuštěn.

Prohlášení odboje varuje před špinavými praktikami okupantů, které mají mudžáhidy zbavovat podpory obyvatelstva

Iráčtí povstalci vydali prohlášení, v němž obvinili americké okupanty, sionisty a irácký loutkový režim z toho, že organizují útoky aut naložených výbušninami na tržiště a jiná veřejná místa a ostřelování obytných čtvrtí minomety, aby z těchto akcí pak obvinili odboj. Touto taktikou se má dosáhnout toho, aby obyvatelstvo přestalo odboj podporovat a aby bylo možno získat mezi lidmi informátory, kteří by byli ochotní kolaborovat s okupanty.

Prohlášení se před Bohem zapřísahalo, že terči útoků odboje nejsou žádní civilisté. Ne každý útok je dílem odboje, protože ten organizuje sebevražedné útoky a jiné akce proti okupantům a jejich sluhům zásadně mimo obytné oblasti. K útokům na tržištích a jiných veřejných místech se v prohlášení praví: "Podívejte se, kdo má z takových explozí zisk a pochopíte, kteří zločinci jsou za nimi.Protože pravdu nelze nahradit lží, říkáme: krev muslimů není prolévána kvůli nám, ale kvůli křižákům. My ji neproléváme především z toho důležitého důvodu, že jsme vyhlásili džihád proti křižákům proto, abychom chránili životy muslimů. Připomínáme světu, že našimi nepřáteli jsou křižáci a jejich sluhové v loutkové policii a armádě a špehové, stejně jako proíránská vláda odpadlíků, proti nimž bychom měli bojovat všichni, kdož nejsme lokaji okupace. Nelze proto očekávat, že ukončíme boj proti tomuto režimu, který je výtvorem křižáků a sluhou sionistů."

Prohlášení zvláště varovalo před špinavými praktikami amerických okupantů a jejich přisluhovačů, k nimž patří kladení trhavin do osobních aut při jejich kontrole na stanovištích a pak odpálení na dálku ve chvíli, kdy jsou kolem civilisté. Další praktikou je používání vrtulníků k útokům na určitá auta, která chtějí zasáhnout, aby vytvořili dojem, že šlo o sebevražedného útočníka, který se odpálil na zalidněném veřejném místě.

Útok na americkou hlídku u Ramádí

Po poledni zaútočil oddíl bojovníků na dálnici 5 km západně od města na americkou hlídku čtyř Humvee, dvě z nich zcela zničil a zabil čtyři vojáky.

Hadítha

Exploze bomby pod kolonou obrněných vozidel zneškodnila kolem 15:00 ve vesnici Ma'adíd severně od Hadíthy jedno obrněné vozidlo, jednoho vojáka zabila a dalších pět zranila.

Ostřelování základny v Abú Ghurajb

Bojovníci na okupační základnu spojenou se zdejší věznicí vypálili 14 raket, pravděpodobně kaťuší. Nad východní částí vězeňského tábora se objevily sloupy stoupajícího kouře. Američané zahájili dělostřeleckou palbu do míst, odkud rakety vzlétly, ale bojovníci se po vypálení svých střel rychle stáhli, takže jim americká palba neublížila.

Bagdád

Neznámí ozbrojenci v civilním oděvu v pěti Landcruiserech vtrhli v 6:00 do mešity al-Iskán ve stejnojmenné bagdádské čtvrti, vyrazili dveře a unesli strážce mešity, který je synem jejího imáma. Pak vtrhli do sedmi domů kolem mešity, kde ukradli peníze a zařízení. Vulgárně přitom napadali a bili ženy a děti, a pak odvezli s sebou 16 mužů

Kolaboranti útočí proti muslimským duchovním

Rada muslimských ulamá oznámila, že při razii loutkových sil byl za svítání v bagdádském Madínat aš-Ša'b zavražděn šajch Hámid Muchlif ad-Dulajmí, imám sunnitské Arqámovy mešity. Kolaboranti současně zatkli člena rady šajcha Hasana an-Nu'ajmího, imáma mešity aš-Šahíd Júsuf v tomtéž bagdádském okrsku.

O půlnoci ze soboty na neděli prohledali gardisté mešitu Ahl al-bajt na ulici Palestina v centru Bagdádu, vylomili vstupní i vnitřní dveře a budovu poničili. Pak zatkli dva zaměstnance správy náboženské nadace a nakonec vpadli do domu šajcha Táhá az-Zajdího, imáma této mešity a předsedy Svazu islámských informací a zatkli jej.

Množí se nálezy popravených kolaborantů

Loutková policie v Iskandaríji oznámila, že byla nalezena těla 11 mužů, z toho čtyři s podřezanými hrdly. Nejméně tři z mrtvol patřily příslušníkům irácké loutkové armády.

Na skládce odpadků ve východním Bagdádu nalezla policie 13 těl mužů zastřelených ranou do hlavy, kteří měli svázané ruce a většinou byli vousatí.

Podobný nález byl ohlášen i z Ramádí, kde Američané objevili 10 příslušníků okupanty vytvořené loutkové irácké armády, zastřelených přede dvěma dny.

Sebevražedné útoky v Ba'qúbě

V dopoledních hodinách najel sebevražedný útočník s autem Opel uprostřed města do americké kolony šesti obrněných vozidel a odpálil se. Výbuch zničil dvě Humvee, sedm vojáků zabil a další zranil. Podle svědků zůstali mrtví hodinu ležet na místě útoku, zatímco vojáci, kteří explozi přežili, utekli ve strachu před možným útokem bojovníků. K  akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Dopoledne došlo ještě k dalšímu sebevražednému útoku, jenž byl namířen na kolonu loutkového guvernéra provincie Dijála Ra'da Rašída. Ten však unikl nezraněn, výbuch auta nezpůsobil žádné ztráty. Na místě se však odpálil ještě pěší bojovník ve vestě naplněné výbušninou, zabil tři policisty a dva civilisty a dalších 20 osob zranil.

Džadíra

Konvoj amerických vojenských kamionů se stal na hlavní silnici ve vesnici Džadíra severně od Bajdží kolem 15:00 terčem útoku Iráčanů, kteří zapálili dva kamiony, zabili tři americké vojáky a čtyři zranili.

Sebevražedný útok v Mósulu

V centru čtvrti Hudába v severozápadní části Mósulu najel sebevražedný útočník s autem Opel naloženým výbušninou do americké hlídky, zničil dvě Humvee, zabil šest a zranil dva

americké vojáky.

Pondělí 16. května 2005

Qá'im

Hlavní velení iráckého odboje vydalo prohlášení, oznamující porážku amerického nepřítele a prokázaný rozsah jeho ztrát v bojích u Qá'imu. Prohlášení uvádí, že odboj se tentokrát v souladu se svým plánem rozhodl sám stanovit místo, kde má dojít k nové bitvě mezi ním a okupanty tak, aby mu zasadil ještě těžší ránu než dosud, a zvolil k tomu okolí Qá'imu. Na základě toho byly okupantům podsunuty informace, že se na pravém břehu Eufratu v této oblasti vyskytují skupinky bojovníků. Okupanti skutečně zahájili rozsáhlý útok a postavili most přes řeku, aby bojovníkům zabránili dostávat se z jednoho břehu na druhý. Během stavby mostu došlo k více než sedmihodinové bitvě, v níž Američané utrpěli velké ztráty včetně čtyř obrněných vozidel a jejich posádek a dalších 15 mrtvých. Poté byl nepřítel zahnán do okolí Rúmmány, kde došlo k další bitvě, v níž shořela tři obrněná vozidla i s posádkami a padli další vojáci. Okupanti se pomstili za nezdar razií v Ubajdí, kde zničili 20 domů a zabili řadu civilistů. Vojáci se pak na noc usadili v okrsku Bú Hardán u Rummány, kde vyhnali obyvatele z jejich domů a střelbou na civilisty pobili 150 lidí -- starců, žen a dětí - a řadu domů zničili. Těžké zbraně namířené na obytnou čtvrť v Karábíle zničily osm domů a řadu obchodů a zapálily čtyři osobní auta. Proti řádícím okupantům vystoupili iráčtí bojovníci a zničili tři obrněná vozidla včetně posádek a sestřelili tři vrtulníky, jejichž trosky zůstaly ležet na břehu řeky. V závěru způsobil odboj nepříteli těžké ztráty na mužích i materiálu, donutil jej k ústupu a znemožnil další útoky na civilisty

Útok na americkou hlídku v Chálidíji

V 9:00 zaútočili povstalci v centru města na americkou pěší hlídku a střelbou usmrtili nebo zranili 11 z nich. Podle místních lidí pak bojovníci bez úhony zmizeli směrem ke starému městskému hřbitovu. Američané uzavřeli místo útoku a starou dálnici směřující do Ramádí.

Hít

Silná bomba explodovala v 10:00 v centru města poblíž staré pevnosti pod kolonou čtyř Humvee. Zničila jedno z nich, v němž čtyři vojáky zabila a dva zranila. Dva vojáci v Humvee jedoucím za ním byli zraněni letícími šrapnely. Američtí vojáci pak uzavřeli okolí a pozatýkali řadu místních prodavačů, které obvinili z účasti na útoku a z toho, že jim uložení bomby neoznámili.

Ostřelování základny v Baghdádí

V 16:30 podnikl odboj soustředěnou palbu minometnými střelami na zdejší americkou základnu Ajn al-Asad. Svědkové slyšeli řadu explozí a pozorovali plameny a stoupající kouř.

Ramádí

Večer kolem 20:00 došlo k prudkým bojům západně od města na tzv. 160. kilometru. Asi 20 iráckých bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi se střetlo s kolonou pěti amerických obrněných vozidel a tří Humvee. V boji zemřelo nejméně šest Američanů a pět jich bylo zraněno. Jedno obrněné vozidlo shořelo a jedno Humvee bylo zničeno. Při útoku padli dva bojovníci.

Američané znesvětili mešitu u Ramádí

Přes 50 amerických vojáků vtrhlo za svítání do mešity al-Quds v Bú Faradž jižně od Ramádí, aby ji "prohledali", ve skutečnosti ji vykradli, roztrhali výtisky Koránu a bili věřící. Imám mešity řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam: "Američané do mešity vtrhli právě ve chvíli, kdy jsme zahajovali ranní modlitby. Dupali po celé mešitě v botách, obklopili nás a zatlačili do rohu. Prohledali mešitu a přilehlé místnosti. Kopali si Koránem po zemi až ke dveřím, jeden z nich na něj přitom ukazoval prstem a nepřirozeně se smál. Pak jeden z vojáků nakreslil černou barvou sedm křížů na pulpit a tři na modlitební koberec, na něm imám stojí před věřícími. Tři větší kříže nakreslil na vnitřní dveře mešity. V 7:00 všichni odešli, aniž někoho zatkli. Jestliže znesvětili Korán na Guantánamu, pak tady je Svatá kniha křižáky a židy znesvěcována denně."

Korespondent Mafkarat al-Islam pořídil fotografie načmáraného kříže ZDE

Fallúdža

Fallúdžský odboj dopoledne ostřeloval čtyřmi raketami Grad americkou základnu v zemědělské oblasti. Podle svědků zasáhly rakety západní část základny, nad níž se objevily dva sloupy kouře. Na základnou pak létaly vrtulníky, ale rozsah škod a ztrát se zjistit nepodařilo.

Sebevražedný útok u Abú Ghurajb

Před polednem najel bojovník v pickupu naloženém propanbutanovými bombami u vesnice Sámilát do kolony amerických vojáků. Exploze způsobená nárazem zničila jedno Humvee, v němž zahynula celá posádka, a zneškodnila tank, v němž byli všichni vojáci zraněni.

Tzv. ministr obrany vzbudil nelibost ostatních kolaborantů

Tzv. ministr obrany Sa'dún ad-Dulajmí, který pochází z převážně sunnitského města Ramádí, zakázal loutkovým silám provádět razie v sunnitských mešitách v Bagdádu a v dalších provinciích. Nařízením rovněž stanovil tresty vězení a propuštění ze služeb pro ty členy loutkových sil, kteří by rozkaz porušili a prohledávali sunnitské mešity pod záminkou, že uvnitř mohou být členové odboje.

Několik šíitských kolaborantských politiků vyjádřilo k tomuto nařízení silné výhrady. Od instalace nové loutkové vlády vedené šíitským šovinistou Ibráhímem al-Dža'farím počet útoků šíitských kolaborantů na sunnity značně vzrostl.

Íránský ministr zahraničí navštíví Bagdád

Tzv. ministr zahraničí Hušajr Zibárí oznámil, že jeho íránský protějšek Kamál Charrází hodlá v úterý navštívit Bagdád, aby jednal o spolupráci mezi Teheránem a americkým loutkovým režimem v Bagdádu.

V Baládu sestřelen špionážní letoun

Kolem 15:00 zasáhli Iráčané nad městem americký bezpilotní špionážní letoun, jehož úkolem bylo sledovat pohyby povstalců. Po zásahu těžkými kulomety se letoun vzňal a zřítil se do oblasti Qal'at adh-Dhahab na východ od města. Američané ji pak celou uzavřeli a snažili se trosky nalézt.

Ba'qúba

Severně od města explodovala v 18:00 bomba pod hlídkou čtyř Humvee, jedno zničila a zabila dva americké vojáky. Další tři byli přitom zraněni.

Mósul

Odpolední exploze bomby ve čtvrti Šurta v západní části města zničila transportní vozidlo Zil,

v němž zabila pět vojáků. Další voják byl vážně zraněn. Při střelbě kolem sebe pak Američané zabili ženu a jejího manžela, kteří právě projížděli místem v autě.

Večer zaútočil odboj již od města v okrsku Šurúqát na kolonu cisteren s pohonnými hmotami pro americkou armádu. Dvě cisterny ve při útoku vzňaly, jejich řidiči zemřeli a dva vojáci utrpěli zranění.

Ostřelování základny v Tal' Afáru

V 16:00 zasáhla základnu palba raket, jež zničila pozorovatelnu na věznici na základně. Při zřícení věže byla zabita nebo zraněna řada amerických vojáků.

Sebevražedný útok na syrské hranici

Na pohraničním kontrolním stanovišti na silnici Rabíja vedoucí do severovýchodního syrského města Qámišlí se odpálil sebevražedný útočník v dodávce naložené výbušninou, který podle zprávy agentury Reuters zabil pět a zranil asi 30 osob. Podle představitele místní správy Nasára ar-Ra'ada byla většina z nich "civilisté" a někteří ze zraněných byli v kritickém stavu. Útočník se podle něho pokoušel projet celnicí a dostat se mezi americké vojáky.

Americký státní departement útočí na Muhammada Abú Nasra

Americké ministerstvo zahraničí publikovalo na své webové stránce článek týkající se zpravodajství iráckého odboje, které vydává Muhammad Abú Nasr, člen redakční rady Free Arab Voice. Zprávy iráckého odboje, které vycházejí v angličtině už více než půldruhého roku jsou zřejmě takovým důvodem k roztrpčení ministerstva, že s cítilo nuceno sepsat oficiální zpochybnění všeho, co je v tomto zpravodajství obsaženo, mimoto zpochybnit i jeho zdroje -- např. webovou stránku Mafkarat al-Islam -- a ty, kdo zprávy rozšiřují -- např. webovou stránku Jihad Unspun.

Nedosti na tom, státní departement obviňuje Muhammada Abú Nasra také z toho, že je komunista, který přijal arabskou nacionalistickou orientaci a neváhá spolupracovat s islamisty nebo jim podobnými ve velké konfrontaci s americkým imperialismem a sionismem. Státní departement cituje Abú Nasrem pořízený překlad řeči, kterou v roce 1935 pronesl v Moskvě syrský komunista Chálid Bakdaš a v níž vyzýval arabské komunisty, aby k dosažení arabské jednoty vytvářeli lidovou frontu -- postoj, který Bakdaš a arabské komunistické strany později opustili. Překlad tohoto projevu spolu s dalšími materiály lze nalézt na webové stránce Free Arab Voice.

Americké ministerstvo zahraničí oficiálně obviňuje Muhammada Abú Nasra z šíření "dezinformací" o praktikách amerických okupantů a jejich ztrátách, které v Iráku utrpěli. Zvláště je znepokojeno ideou společné arabské lidové fronty, která bude čelit americko-sionistickému útoku. Co jiného však dělá sám státní departement, než že šíří dezinformace, lži a podvody, jejich sprostý útok na zpravodajství iráckého odboje Muhammada Abú Nasra a jeho týmu dokazuje, jak účinně láme toto zpravodajství informační blokádu, zavedenou mezinárodními médii na boj iráckého lidu za svobodu, zvláště díky tomu, že tyto zprávy vycházejí v angličtině a ostávají se až k Američanům, rodinám a přátelům amerických vojáků, vyslaných americkou vládou do okupovaného Iráku.

Tento útok dokazuje, jak nesmírně důležitá je práce všech, kdo pomáhají sestavovat, vydávat a rozšiřovat zprávy iráckého odboje, které Muhammad Abú Nasr rediguje. Jejich práce zasahuje okupanty stejně jako kulky a bomby, určené ve vzdorné irácké zemi okupačním silám.

Mluva odboje doplňuje jeho ozbrojený odpor

Americký státní departement si nevybral Muhammada a zprávy iráckého odboje pro svůj útok -- který bereme jako poctu -- náhodou, ale pro účinnost zpravodajství, které půldruhého roku čelí americké propagandě a boří informační blokádu, týkají se iráckého odboje.

Musíme všichni pracovat na ničení této blokády. Musíme rozšiřovat zprávy iráckého odboje, jak nejvíce můžeme. Kdo je nemůže získat přímo nebo nemá přístup na jejich webovou stránku, může je nalézt na webové stránce al Basrah nebo na výše uvedené stránce Free Arab Voice.

Současně bychom chtěli informovat americké ministerstvo zahraničí a jeho stoupence, že tento útok pouze podnítí naše odhodlání a rozhodnost. Útok na Muhammada Abú Nasra nemůže ministerstvu ani v nejmenším přinést užitek ani nějak vylepšit jeho veřejnou image. Se stále větším zápalem budeme usilovně pranýřovat zločiny, páchané v Iráku americkými okupanty a budeme odhalovat ztráty, které utrpí, a cenu - lidskou či materiální -- kterou je budou stát. Muhammad Abú Nasr není sám. Za ním jsou bratři a sestry, kteří se od něj naučili, jak psát zprávy iráckého odboje nejen v angličtině, ale i v několika jiných jazycích.

Ibráhím Allúš, šéfredaktor Free Arab Voice

Podle amerického státního departementu Jihad Unspun vlastní a zveřejňuje Kanaďanka, která konvertovala k islámu bezprostředně po útocích 11. září.

Úterý 17. května 2005

Sebevražedné útoky

Sebevražedný útočník se kolem 4:00 v Saqlawíji odpálil v bílém Daewoo naloženém výbušninou mezi vojáky americké pěší hlídky. Podle svědků zastavil náhle s autem těsně u vojáků a zavolal je, aby mu šli s autem pomoci. Když se kolem něho nahrnuli, usmrtil výbuch 20 z nich. Těla sedmi nejbližších přitom roztrhal na kousky.

Společné kontrolní stanoviště amerických vojáků a iráckých kolaborantů v Kirkúku se stalo v 11:00 terčem jiného sebevražedného útočníka. Výbuch tu usmrtil šest amerických vojáků a tři irácké zrádce. Kapitán loutkových sil, který o události informoval korespondenta Mafkarat al-Islam, vyjádřil své rozčarování nad tím, že Američané odvezli své mrtvé, ale těla Iráčanů, který jim sloužili, nechali ležet v krvi na zemi. Podotkl, že takové jednání se zcela rozchází s řečmi Američanů o tom, že iráčtí a američtí vojáci jsou v boji proti "terorismu" spojeni v jedno.

Kolem poledne najel další sebevražedný útočník do amerického kontrolního stanoviště na silnici spojující Qá'im s Ubajdí. Podle plukovníka pohraniční stráže zabil výbuch devět vojáků a pět dalších Američanů zranil. Korespondent Mafkarat al-Islam dodal, že Američané zatkli fotografa pracujícího pro americkou agenturu Associated Press, který se pokusil vyfotografovat mrtvé a raněné vojáky ležící na zemi, a rozbili mu kameru.

U jordánských hranic sestřelen americký vrtulník

Krátce před polednem zasáhli povstalci v Rutbě blízko hranic s Jordánskem raketou americký vrtulník Apache. Vojáci pak našli jeho hořící trosky na poli, kam přijeli i hasiči. Co se stalo s posádkou, se nepodařilo zjistit, protože Američané široké území kolem vraku uzavřeli.

Ramádí

V 8:00 explodovalo v blízkosti americké hlídky v okrsku Bú Faradž u Ramádí auto Opel naložené výbušninou a zaparkované u silnice. Exploze zničila Humvee a zabila nejméně čtyři vojáky. Američané pak prohledali okolní domy a farmy a zatkli čtyři civilisty.

Abú Ghurajb

V poledne explodovala ve vesnici Bú Munajsir východně od Abú Ghurajb bomba pod americkou hlídkou. Podle tamních lidí zničila jedno Humvee, v němž zranila dva a zabila tři vojáky.

Večer odboj ostřeloval zdejší americkou věznici nejméně sedmi minometnými střelami.

Bagdád

V 7:00 explodovalo na dálnici směřující z Bagdádu na západ u americké vojenské kolony auto naložené výbušninou a zaparkované na kraji silnice. Jeho výbuch zničil dvě Humvee, zabil sedm a zranil dva vojáky.

Američané vpadli do domu Husajnova obhájce

Libanonský list as-Safír přinesl prohlášení francouzského obhájce S. Husajna André Chamiho, že američtí vojáci provedli razii v domě dalšího Husajnova obhájce Chalíla ad-Dulajmího, při níž byly ukradeny dokumenty a peníze. Přede dvěma dny vpadli okupanti do Dulajmího domu na bagdádském předměstí, sebrali listiny týkající se obhajoby, a současně "sebrali cennosti, zvláště šperky, telefony a asi 40 000 dolarů". Podle listu tvoří tým obhájců 234 právníků včetně bývalého francouzského ministra obrany Rolanda Dumase a bývalého amerického generálního prokurátora Ramseyho Clarka.

Mundhiríja

Odboj popravil sedm Íránců, pravděpodobně agentů íránské výzvědné služby, kteří se u Mundhiríje dostali přes hranici. Byly u nich nalezeny zbraně a výbušniny. S nimi byl zabit jeden Iráčan žijící u hranic, který je převedl. Jejich těla nalezla později loutková policie. K popravě se přihlásily Salafíjské eskadry Umara ibn al-Chattába.

Kazašský ministr obrany doporučuje odchod vojáků z Iráku

Kazašský ministr obrany generál Muchtar Altynbajev prohlásil před novináři, že "je čas pomýšlet na ukončení činnosti naší formace v Iráku". Dotázán, zda přednesl tento návrh prezidentovi, dodal: "Vyjádřil jsem své mínění. Myslím, že hlava státu a parlament o tom uslyší v televizi."

Kazachstán vyslal v srpnu 2003 do okupovaného Iráku 27členný ženijní oddíl. Za dobu svého působení zlikvidoval podle ruské tiskové agentury přes 3 miliony nevybuchlých střel a bomb. Jeden kazašský voják byl zabit a několik zraněno.

Rada ulamá informuje o zločinech kolaborantské "Brigády Wolf"

Rada muslimských ulamá oznámila, že přede dvěma dny provedla tzv. Brigáda Wolf, dvoutisícová součást loutkové národní gardy, složená z nejoddanějších kolaborantů, rozsáhlé razie, zatýkání, mučení a vraždění, které zasáhlo nejméně 100 osob. Došlo k tomu v různých částech země, ale především v hlavním městě. V průběhu razie byl ve své mešitě zatčen sunnitský šajch Hámid Muchlif ad-Dulajmí spolu s několika věřícími. Někteří z nich byli později mučeni a pak zavražděni. Jejich těla byla v neděli 15. května nalezena na okraji Bagdádu blízko mešity al-Firdaws ve čtvrti Ur. S nimi byly nalezeny dvě polomrtvé oběti, které byly dopraveny do městské nemocnice, ale gardisté jednoho z nich z nemocnice odvezli neznámo kam. Druhého muže se gardistům nepodařilo najít.

Odpoledne rada ulamá oznámila, že mezi mrtvými byl identifikován šajch Hasan an-Nu'ajmí z mešity aš-Šahíd v bagdádském Madínat aš-Ša'b.

Později během dne oznámil bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam, že byla nalezena těla dvou zabitých šíitských duchovních vůdců. Jednoho z nich, Muwaffaqa Mansúra, imáma malé mešity v bagdádské čtvrti Džihád, zastřelili neznámí ozbrojenci v jeho autě. Druhý, Mání Hasan, člen šíitské Islámské strany, byl zastřelen před svým domem.

Rostoucí sektářské násilí mají na svědomí kolaboranti z tzv. národní gardy, policie a bezpečnostních služeb. Není divu, že toto násilí rychle vzrůstá, když v čele loutkové vlády stojí Ibráhím Dža'farí, představitel šíitských extremistů, jejichž cílem je vyhnat z jihu Iráku sunnitské obyvatelstvo. Tato politika "rozděl a panuj" velice prospívá americkým okupantům.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       23. 5. 2005
23. 5. 2005 Zrušme komunisty, 7.A Bohumil  Kartous
23. 5. 2005 SRN: Po 39 letech začátek konce
23. 5. 2005 František Koukolík: Mozek a jeho duše Jan  Sýkora
23. 5. 2005 "Bez paměti žilo by se lépe ..." Jakub  Kára
23. 5. 2005 V BBC stávkuje 11 000 zaměstnanců
23. 5. 2005 Anglo-německý spor o obětech a vinících Richard  Seemann
23. 5. 2005 Michael  Marčák
23. 5. 2005 Prase na talíři Štěpán  Kotrba
23. 5. 2005 Lety, prasata a komunisté Boris  Cvek
23. 5. 2005 Akty vedoucí málem k všeobjímající lásce Ladislav  Žák
21. 5. 2005 Ježíšmarijá! Bohumil  Kartous
21. 5. 2005 Komunisté jsou ošklivá selátka Bohumil  Kartous
23. 5. 2005 Levicová frakce v levicové straně má své opodstatnění Jan  Kavan
23. 5. 2005 Levicová levice -- a co dál? Irena  Ryšánková
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi
23. 5. 2005 Konzervativní pravice a konzervativní komunisté si jsou bližší, než se zdá Milan  Valach
23. 5. 2005 Každá instituce je závislá, stejně jako každý člověk je závislý na společnosti, ve které žije. Jan  Samohýl
23. 5. 2005 ČSSD radí francouzským občanům Karel  Košťál
23. 5. 2005 Američané vzájemně solidární nejsou
23. 5. 2005 Liberalismus (?) a represe
22. 5. 2005 Co není liberalismus Petr  Fiala
23. 5. 2005 Jak se nechal politik ČSSD úkolovat policajty, honil autem kolegu z ODS přes půl Moravy a oba ohrožovali své okolí
23. 5. 2005 Mírně těhotná / velmi těhotná František  Schilla
23. 5. 2005 Nepříliš spolehlivé fotografie z Iráku
23. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce IV. Boris  Cvek
23. 5. 2005 Průša a Votava natírají nejen Posselta
23. 5. 2005 Mnoho jich zemřelo a mnozí, trpící rakovinou, čekají
23. 5. 2005 The Awaited SVU Publications from the Czech Republic Are Now Available
23. 5. 2005 D -7: Do referenda o Evropské ústavě ve Francii zbývá 7 dní Karel  Košťál
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005   
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005   
26. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. -- 18. ledna 2005   
19. 1. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 7. ledna 2005