27. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 6. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Loutková policie vpadla 2. června do mešity Hittín, prohledala ji pod záminkou, že se v ní ukryli "teroristé" a prohlásila ji na základě soudního příkazu za konfiskovanou. Nato ji předala šíitské komunitě a ta ji přejmenovala na mešitou Fátimy az-Zahry. Sunnitská komunita si stěžovala u provinční správy a zjistilo se, že žádný soudní příkaz k prohledání a ke konfiskaci mešity vydán nebyl. Loutková policie na jejich stížnost odpověděla pohrůžkou, že zabaví všech devět sunnitských mešit v provincii.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Pátek 27. května 2005

Boje v Hadíthě stále pokračují

Boje po celém městě a okolí během dne pokračovaly. Zákaz vycházení, vyhlášený od 12:00, znemožnil obyvatelům účast na pátečních modlitbách.

Ve východní části města bylo zabito šest příslušníků námořní pěchoty a padlo pět iráckých bojovníků. Američané podnikli po městě rozsáhlou razii a pátrali po bojovnících, kteří do města přišli přede dvěma týdny po vítězství u Qá'imu. Přitom zatkli 20 místních lidí, které obvinili z účasti na operacích proti okupační armádě a prohlásili, že obvinění je založeno na údajích výzvědné služby. Americký letoun ostřeloval několik obytných domů, zabil čtyři civilisty a dva zranil. Vojáci také uzavřeli silnici z Hadíthy do Barwány a zamezili komukoli do města vejít nebo je opustit.

Nad čtvrtí Askarí na severozápadě města byl kolem 16:00 sestřelen vrtulník Apache. Američané pak jako obvykle uzavřeli oblast, do níž se stroj zřítil, a pátrali po posádce.

Kolem 21:00 explodovala západně od města bomba pod americkou kolonou, zničila Humvee, zabila pět vojáků a jednoho vážně zranila.

Rada muslimských ulamá ostře odsoudila okupační operace ve městě a okolí. Ve svém prohlášení uvedla, že americké síly spolu s iráckými loutkami zaútočily na město "podle zločinného plánu". Při útoku používají všeho - ničení, teror, přepadání domů, škol, nemocnic a mešit, a již několik dní zcela blokují město: "Tyto síly zavraždily šajcha Ismá'íla Abdalláha al-Arádžího, člena rady ulamá a imáma mešity as-Sajjif, když vycházel k ranním modlitbám. Při operacích zabili řadu civilistů včetně dvou žen a dvou dětí, které byly na cestě do školy, aby vykonaly závěrečné zkoušky."

Prohlášení dále praví: "Svědomí civilizovaného světa a organizace lidských práv musí pozvednout své hlasy a křičet na protest proti vraždám a ponižování působeným svobodnému iráckému lidu, ničení jeho měst a zvláště proti zabíjení našich imámů a kazatelů v mešitách, věznění, zneužívání a mučení tisíců žen, dětí, mladých a starců."

Ostřelování základen

Ráno dopadlo sedm minometných střel na americkou základnu Warrár západně od Ramádí, kde způsobily požár.

Osm raket Grad zasáhlo v 10:00 americkou základnu na mezinárodním letišti v Kirkúku. Způsobily požár v západní části základny. Asi půl hodiny pak létaly na základnu a zase odlétaly vrtulníky odvážející mrtvé a raněné.

Mezi 13:30 - 14:00 vypálil odboj 10 minometných střel a sedm raket Grad na okupační základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Střely způsobily na základně požáry a bylo slyšet druhotné exploze; základnu pak zahalil hustý kouř. Nad město vzlétly po útoku americké vrtulníky a bojová letadla. Korespondent Mafkarat al-Islam nezískal přesné informace o způsobených ztrátách, ale oznámil, že na základně zavládla po ostřelování panika.

Tádží

Auto naložené výbušninou explodovalo v 10:00 v Húr al-Bašá u Tádží u kolony sedmi amerických vozidel jedoucích po hlavní silnici do Bagdádu. Zničilo jedno z nich a zabilo čtyři vojáky.

Povstání ve věznici Abú Ghurajb

Ve čtvrtek večer došlo podle sdělení kapitána loutkových sil, odpovědných za střežení vězňů,ve zdejším vězeňském táboře k boji mezi americkými vojáky a řadou vězňů, když je Američané hodlali "kolektivně potrestat za špatné chování". Kapitán neuvedl, co mělo být oním špatným chováním, ale vylíčil, že trest vyprovokoval jednoho z vězňů k útoku na americké strážce nožem, který ukrýval v oděvu. Stihl čtyři Američany zabít dřív, než na něho vojáci začali střílet a zabili ho. Přitom střelbou zranili další dva vězně.

U Ba'qúby sestřelen americký vrtulník

Poblíž města sestřelili Iráčané malými zbraněmi americký vrtulník, jehož dvoučlennou posádku zabili. Druhý vrtulník byl ostřelováním jen poškozen a podařilo se mu přistát na americké základně.

Američané zatkli osm příbuzných loutkového ministra

Američtí vojáci zatkli osm příbuzných tzv. ministra průmyslu Usámy Abd al-Azíze an-Nadžafího. Agentuře QudsPress to sdělily zdroje blízké jeho rodině. Američané prohledali Nadžafího rodinnou farmu v okrsku Nimrud u Mosulu pouhých 15 minut poté, co ji ministr opustil. Mezi zatčenými je i jeho bratr Chálid al-Azíz an-Nadžafí. Zatčena byla též řada zaměstnanců farmy; důvod zatčení zůstává neznám. Nadžafí je jedním z mála sunnitů, kteří byli zařazeni do vlády premiéra Džafarího.

Tikrít

Na ulici Bašá vedoucí k americkému štábu v centru města explodovala ve 12:30 bomba pod vojenskou kolonou, zničila Humvee, zabila čtyři americké vojáky a zranila dva náhodné chodce.

Mosul

Na silnici ve čtvrti Sindžár v západní části města explodovala v poledne bomba pod spojenou americko-iráckou hlídkou, zničila Humvee a zabila tři americké a dva irácké vojáky.

Sobota 28. května 2005

Útoky ve Fallúdže

Ve čtvrti Nazal zničili ráno Iráčané dvě americká Humvee. Ve vozech zahynulo šest amerických vojáků a dva byli vážně zraněni. Padl však také jeden z bojovníků a druhý byl zajat.

Ve čtvrti Mu'allimín v centru města proti sídlu veřejné společnosti pro silnice a mosty explodovala odpoledne bomba. Pode údajů zdroje z řad loutkové armády zabil výbuch čtyři americké vojáky a pátého vážně zranil.

Razie v Ámiríji

Americké síly obklíčily v 6:00 v Ámiríji jižně od Fallúdže dům imáma místní mešity šajcha Abú Anase s tím, že se v něm ukryl pronásledovaný muž. Hledali jiného duchovního, šajcha Abú Fajsala a když ho nenašli, zatkli jeho mladičkého synovce a prohlásili, že ho nepustí, dokud se strýc sám nepřihlásí a nevydá okupačním silám. Šajchu Fajsalovi ukradli počítač, peníze, které v bytě našli, a jeho pas. Zničili nábytek a zařízení bytu. Komplex opustili kolem 17:00, skupina vojáků tam však zůstala a usadila se ve třetím patře, kde z jednoho bytu vyhnala obyvatele.

Karma

V Karmě ležící 3 km východně od Fallúdže explodovala ve 12:30 bomba pod americkou hlídkou ve čtyřech Humvee. Výbuch zničil jedno z nich a usmrtil jeho čtyřčlennou posádku.

Američané v Hadíthě terorizují obyvatelstvo

Dr. Walíd al-Hadíthí, ředitel hlavní nemocnice ve městě, sdělil agentuře QudsPress, že američtí vojáci prohledali nemocnici. Předtím ještě odpalovali granáty, aby vyděsili personál a pacienty.

Zdroje z různých končin města mezitím oznámily, že povstalci pokračují z okolí města v útocích proti okupantům. Během posledních dvou dnů Američané ztratili šest mužů při minometných a bombových útocích na ulicích.

Agentura QudsPress uvedla, že obyvatelstvo města strádá nedostatkem jídla, protože vojáci nedovolili po několik dní vjezd kamionů naložených potravinami do města. Mají také strach z amerických vojáků, kteří se soustředili v centru města, především jejich ostřelovači se usadili na střechách vysokých budov. Ačkoli Američané nevyhlásili zákaz vycházení, nikdo nešel do práce nebo do školy, protože ostřelovači stříleli po všech a zabili několik civilistů. Neustále pokračují razie v soukromých domech i v úředních budovách.

Qá'im

Američané ve městě nalezli deset těl iráckých loutkových vojáků včetně jednoho důstojníka, kteří byli zastřeleni při návratu z akce na syrské hranici. Jejich Nissan zmizel.

Po Bagdádu se rozmístily zástupy amerických vojáků a kolaborantů

Po městě a okolí se rozmístilo na 40 000 loutkových a 30 000 amerických vojáků, kteří zřídili více než 600 kontrolních stanovišť v rámci zahájení tzv. operace Bouře. Vzápětí do jednoho ze stanovišť na silnici k mezinárodnímu letišti najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou. Exploze zabila nebo zranila 11 příslušníků americké námořní pěchoty, zničila dvě Humvee a třetí zneškodnila. Američané pak celou silnici uzavřeli.

Abú Ghurajb

Irácký ostřelovač zastřelil ze střechy blízké budovy amerického vojáka ze skupiny, která se chystala vpadnout do mešity, o níž Američané prohlásili, že se v ní usadili bojovníci. Američané pak prohledali čtyři domy a zatkli čtyři osoby s obviněním, že se podílely na plánování útoku.

Turecko a Írán hodlají zvýšit export elektřiny do Iráku

Vlády obou států vyjádřily ochotu zvýšit export elektřiny do Iráku, kde se situace v zásobování touto energií za dva roky okupace značně zhoršila. Sdělil to tzv. ministr elektrárenství Ra'd al-Háris, neřekl však, kdy by k tomu mělo dojít. Ještě před oznámením se v Nadžafu sešel s ájatolláhem Alím as-Sístáním, který pak vydal fatwu nařizující šetření elektřinou a zakazující útoky na tuto infrastrukturu.

V současné době získává 29 % iráckých domácností elektřinu z vlastních generátorů, s výrobou městských generátorů to činí 32 %; a na venkově dalších 19 %.

Agentura obvinila Američany ze snižování počtu ztrát v Iráku

Agentura Prensa Latina ve čtvrtek uvedla, že američtí představitelé podle El Diario-La Prensa online v New Yorku uvádějí méně než poloviční počty vojáků zabitých v Iráku. Článek odeslaný ze San Juanu v Portoriku tvrdí, že Američané ztratili v Iráku během 799 dnů agrese nejméně 4 076 vojáků, a nikoli 1 649, jak uvádí Washington. Rozporné jsou rovněž údaje o zraněných, jichž se oficiálně přiznává 12 600. Portorická vláda narazila na potíže týkající se celkového počtu Portorikánců, padlých v této válce. Demokratický kongresman José Serrano a bývalý guvernér Portorika Aníbal Acevedo Vilá upozornili, že jen z toho maličkého ostrova pochází na 200 mrtvých z oficiálního seznamu.

Útok na štáb CIA v Sámarrá

Šest raket Kaťuša zasáhlo v 16:00 sámarrský hotel Buhajra, z něhož si americká CIA zřídila štáb.

Podle svědků vyhořelo třetí patro hotelu a vážně poškozena nebo zničena byla také jeho vyšší patra. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek. Korespondent Mafkarat al-Islam poznamenal, že hotel byl terčem útoku už v dubnu, kdy v něm podle amerického přiznání bylo zabito nebo zraněno nejméně 20 amerických vojáků.

Júsufíja

Auto naložené výbušninou a zaparkované na dálnici explodovalo v poledne ve chvíli, kdy je míjela americká kolona osmi Humvee, dvě z nich zničilo, zabilo pět vojáků a čtyři zranilo.

Ostřelování základny v Mahmúdíji

Nejméně 14 raket, pravděpodobně typu Kaťuša a Grad, zasáhlo tuto základnu kolem 16:00. Američané sice zahájili rozsáhlou dělostřeleckou palbu, ale nepodařilo se jim zasáhnout postavení, z něhož byly rakety vypáleny. Příslušník loutkových sil přiznal, že zabita nebo zraněna byla řada amerických vojáků.

Sebevražedný útok v Ba'qúbě

V odpoledních hodinách najel sebevražedný útočník s autem Opel naloženým výbušninou ve čtvrti Sisak do americké kolony a odpálil se. Zničil obrněné vozidlo, zabil šest a zranil dva vojáky. Zdroj z řad loutkové policie tyto údaje potvrdil s dodatkem, že oba zranění jsou ve vážném stavu.

Huwajdžá

V poledne explodovala v tomto okrsku západně od Kirkúku bomba pod americkou hlídkou. Podle sdělení majitelů tamních hájů bylo jedno z pěti Humvee zapáleno, dva vojáci zabiti a dva zraněni.

V Tal Afáru zaútočili mudžáhidové na mešitu obsazenou členy Brigád Badr

Nejméně 20 mudžáhidů podniklo útok na sunnitskou mešitu al-Ašará al-Mubaššárín, kterou obsadily šíitské Brigády Badr, vyhnali jejich členy z objektu a postříleli je. Pak se okamžitě stáhli dříve, než američtí vojáci okolí mešity obklíčili a začali zatýkat sunnitské obyvatele, které obvinili z  účasti na akci.

Tři sebevražedné útoky v Mosulu

Do hlavní brány základny irácké loutkové armády a tzv. národní gardy ve čtvrti Sindžár narazily ráno v těsném sledu za sebou tři automobily řízené sebevražednými útočníky, které způsobily rozsáhlé škody. Zabito bylo nejméně pět osob a 55 zraněno, vesměs loutkových vojáků nebo zaměstnanců základny.

Neděle 29. května 2005

Zákaz vycházení, zatýkání a zapalování domů v Hadíthě

Dopoledne Američané prostřednictvím letáků shazovaných z vrtulníků vyhlásili ve městě zákaz vycházení. Současně v centrální a jižní části města zatkli devět místních obyvatel a podle dobře známých praktik sionistických okupantů v Palestině zničili pomocí bomb a buldozerů pět jejich domů. Mezi zatčenými byl i 11letý chlapec.

Bombový útok u Fallúdže

Bomba instalovaná u mostu Bú Alwán západně od města explodovala ve chvíli, kdy ji v 9:00 míjel oddíl amerických vojáků. Zničila transportní vozidlo Zil, zabila šest a zranila tři vojáky. Šlo o velmi silnou bombu, po jejíž explozi zůstal u mostu kráter o průměru dvou metrů. Výbuch lehce zranil také dva kolemjdoucí.

Razie, sebevražedné útoky a boje v Bagdádu

Před pátou hodinou najel sebevražedný útočník v Bagdádu do spojené americko-irácké policejní hlídky u sídla tzv. ministerstva ropného průmyslu. Američané okolí okamžitě uzavřeli, takže se agentuře QudsPress nepodařilo zjistit podrobnosti.

Šest minometných střel zasáhlo kolem 5:30 policejní stanici v Zafaráníji v jihovýchodním Bagdádu. Podle zprávy agentury QudsPress byli mezi policisty mrtví a zranění, ale přesné počty neuvedla.

V okrsku Zajúna ve východní části Bagdádu najel sebevražedný útočník do policejní hlídky, zabil jejího důstojníka a řidiče.

Odpoledne propukly rozsáhlé boje mezi povstalci a americkými silami v západobagdádské Ámiríji. V 16:40 korespondent Mafkarat al-Islam oznamoval, že boje stále pokračují, a že do té chvíle bylo v nich zabito osm amerických a 12 loutkových vojáků, desítky dalších byly zraněny. Zničena byla dvě Humvee a pickup loutkových sil. V Ámiríji také explodovala dvě auta naložená výbušninou v blízkosti loutkové policie a amerických vojáků, nebyly však k dispozici údaje o rozsahu způsobených škod. Ve 20:00 korespondent oznámil, že během dne bylo v Ámiríji zničeno několik Humvee a zabito 16 amerických vojáků, jakož i 20 příslušníků tzv. Irácké národní gardy. Hlavního boje se zúčastnilo asi 30 mudžáhidů, kteří získali nad celou čtvrtí dočasně kontrolu, když kolaboranti z "Vlčí brigády" utekli. Poškozen byl americký vrtulník, pilotovi se však s hořícím strojem podařilo přistát blízko letiště.

Kolem 11:00 obklíčila loutková policie obytné budovy ve východobagdádském okrsku Baládíjat. Nejméně deset policejních aut obsadilo tři parkoviště a garáže. Policisté prohledávali auta, protože údajně dostali tip, že v některých jsou uloženy bomby nebo trhaviny. Z řady aut sebrali bez vysvětlení poznávací značky. Strážcům garáží sebrali zbraně, i když ti mají oficiálně povoleno je nosit pro vlastní ochranu a proti zlodějům. Strážce aut na parkovišti u mešity al-Quds zatkli. Ztloukli jednoho Palestince a všechny souhrnně nazvali teroristy. Všem obyvatelům okrsku, především Palestincům, hrozili dalšími útoky a vyhnáním během deseti dnů.

Tzv. ministr vnitra provedl čistku mezi svými úředníky

Loutkový ministr vnitra se rozhodl vyhodit řadu svých zaměstnanců, obviněných z korupce a braní úplatků. Jak uvedla agentura QudsPress, oznámil, že najevo vyšlo mnoho případů korupce, při nichž byli vězni za úplatu osvobozeni. Mezi propuštěnými zaměstnanci mají být i vysoce postavení úředníci. Někteří byli údajně zapojeni do rozprodeje zbraní z arzenálu ministerstva, které zčásti skončily v rukou odboje. Další z vysoce postavených osob je hledána pro údajné vyzrazování utajených a kritických informací odboji. Podobné obvinění bylo vzneseno proti dalším nižším úředníkům.

Sebevražedné útoky v různých částech země

Sebevražedný útočník najel ráno s autem naloženým výbušninou do kolony velitele talafárské policie brig. gen. Sadždžáda Husajna ve chvíli, kdy vyjela z betonových zátarasů kolem jeho domu u tržiště v centru města. Podle sdělení člena loutkové policie exploze zabila generála společně se synem a dalšími devíti osobami včetně jednoho nadporučíka. K útoku došlo tři dny potom, co loutkové bezpečnostní síly obsadily ve městě dvě sunnitské mešity a předaly je Brigádám Badr.

Rovněž ráno najel sebevražedný útočník do společné americko-irácké kolony v Tárimíji, zničil dvě Humvee a velký Nissan patřící tzv. Vlčí brigádě. Exploze zabila šest amerických vojáků a pět příslušníků brigády; další tři Američané byli zraněni.

Další sebevražedný útok, namířený na kontrolní stanoviště loutkových sil mezi Mahmúdíjí a Júsufíjí jižně od Bagdádu, zabil devět loutkových vojáků.

V Madá'inu se dopoledne stala terčem sebevražedného útoku hlídka přepadového oddílu tzv. ministerstva vnitra. Jak sdělil policejní zdroj agentuře QudsPress, auto explodovalo na náměstí v centru města, zabilo tři a zranilo asi pět členů přepadového oddílu. K tomuto útoku došlo pouhý den po vyhlášení tzv. operace Blesk v Bagdádu, která má "rázně zakročit" proti odboji.

Hromadná rezignace loutkových sil v Iskandaríji

Dopoledne oznámili v Iskandaríji členové loutkové policie a armády včetně policejního velitele svou hromadnou rezignaci. Stalo se tak po prohlášení První armády Muhammadovy, která v oblasti působí a jež pohrozila smrtí všem členům loutkových sil, pokud neukončí svou kolaboraci s Američany. Zdejší loutkové síly ohlásily svou rezignaci už před více než šesti měsíci za stejných okolností. Tehdy vzala řada z nich svou rezignaci zpět poté, co jim Američané slíbili zvýšení platů.

Korespondent Mafkarat al-Islam poznamenal, že okupanti i domácí přisluhovači se snaží současnou masovou rezignaci utajit, aby nezhoršila morálku ostatních loutkových sil.

Nad Mosulem sestřelen americký vrtulník

Nad okrskem Ba'adž se odboji večer podařilo sestřelit americký vrtulník Apache, který byl podle svědků na pravidelném průzkumném letu a pátral po bojovnících. Vrtulník se po zásahu okamžitě zřítil; osud posádky se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo zjistit, protože Američané okamžitě vyhlásili v celé oblasti zákaz vycházení.

Útok na britské vojáky

Britské vojenské velení a irácká policie přiznaly, že exploze bomby nedaleko Kahly u Amára v jižním Iráku zabila jednoho britského vojáka a neupřesněný počet dalších zranila.

Polovojenské jednotky šíitských kolaborantů zavraždily dva chlapce v Basře

Desítky členů tzv. Husajnovy brigády v pátek vyrazily dveře a rozbily okna domu Hadždže Abd al-Azíze v okrsku Abú al-Chásib u Basry a vtrhly dovnitř. Odvedli dva Abd al-Azízovy syny -- Asada Abd al-Azíze a Ahda Abd al-Azíze - a pak ukradli peníze a zlato, které v domě našli, a radiotelefon. V neděli nalezl Hadždž Abd al-Azíz těla svých synů mrtvá a zohavená pohozená na místním fotbalovém hřišti.

Mafkarat al-Islam ke zprávě poznamenal, že mešity v Bagdádu a jihoiráckých městech Amára, Nadžaf, Karbalá, Basra, Samáwa, Suwajrá a dalších byly v posledních dnech terčem častých razií i třikrát denně, často během modliteb. V sobotu tak hlídka loutkových sil prohledala mešitu Muntafik v Zubajru u Basry a zatkla tam modlícího se muže.

Pondělí 30. května 2005

Fallúdža

Americké kontrolní stanoviště na východním okraji města se večer stalo terčem minometné palby, při níž byli čtyři vojáci zabiti a několik dalších zraněno.

Chálidíja

Šest minometných střel zasáhlo kolem 18:00 také americké baráky u mostu Fahháma východně od Chálidíje. Zneškodnily tu jedno Humvee, zabily čtyři vojáky a pět zranily.

Z Abú Ghurajb uprchli tři povstalečtí velitelé

Devíti vězňům se podle údajů kapitána loutkových sil podařil ráno útěk ze zdejšího vězeňského tábora 40metrovým tunelem. Mezi uprchlíky byli tři velitelé Armády partyzánů sunny a První armády Muhammadovy. Američané dopoledne rozmístili po celém okolí množství vojáků, kteří prohledávali domy a farmy. Útěk vězňů přiznal i americký štáb v tzv. zelené zóně.

Odpoledne kolem 14:00 explodovala v Abú Ghurajb pod americkou hlídkou dálkově odpálená pozemní mina, zabila sedm vojáků a čtyři vážně zranila. K akci se přihlásila První armáda Muhammadova.

Útoky na sunnitské mešity v Bagdádu

Kolem 16:00 obklíčili američtí vojáci Ibn Tajmíjovu mešitu ve čtvrti Jarmúk v centrálním Bagdádu. Podle sdělení svědků neprodyšně uzavřeli celou čtvrť a prohledali mešitu, v níž se podle jejich tvrzení měli ukrývat teroristé.

Příslušníci tzv. Vlčí brigády (složené ze členů Brigád Badr a milice strany Da'wa) vpadli v téže době pod stejnou záminkou do deseti sunnitských mešit v Bagdádu. Prohledali mešity, vyráželi dveře a útočili na věřící a personál mešit. Nakonec na zdi mešit nalepili fotografie šíitského ájatolláha Alího as-Sístáního. Protože loutkový Džafarího režim popřel, že by se bylo něco takového dělo, zveřejnil Mafkarat al-Islam fotografie zdí mešit, polepených jak zvenčí, tak uvnitř budov.

http://www.islammemo.cc/news/one_news.asp?IDnews=67257

Američané zatkli a zase propustili vůdce kolaborantské strany

Američtí vojáci ráno zatkli vůdce Islámské strany Iráku Muhsina Abd al-Hámida společně s jeho třemi syny a osmi tělesnými strážci. Důvod zatčení neudali. Předseda tzv. Irácké národní asociace později oznámil, že Abd al-Hámid byl po několika hodinách propuštěn. On sám pak tisku řekl, že ho Američané svázali, zavázali mu oči a vyslýchali ho stran politiky jeho strany vůči odboji. Američané už předtím oznámili, že zatčení bylo "omylem", tzv. premiér Džafarí vyjádřil nad zatčením nelibost a žádal okamžité propuštění.

Islámská strana Iráku byla vytvořena z Iráckého muslimského bratrstva, které se na jaře 2003 dalo na cestu kolaborace. Vůdce strany byl členem "vlády" sestavené správcem L. Paulem Bremerem. Působil také jako "prostředník" mezi okupanty a fallúdžským odbojem, jemuž se snažil vnutit americké plány. V souvislosti s růstem domácího odboje se později strana pokusila zakrýt svou otevřenou kolaboraci a bojkotovala "volby" v lednu 2005.

Loutkový režim propustil z vězení íránské ilegální imigranty

Režim tzv. premiéra Džafarího nařídil propuštění 500 Íránců, kteří se dostali do Iráku ilegálně a byli pozatýkáni na veřejných místech a v hotelích bez víz a platných dokumentů americkými vojáky. Podle zdroje z tzv. ministerstva obrany bylo jejich propuštění nařízeno poté, co o to požádal osobně proamerický ájatolláh Alí as-Sístání, jehož minulý týden navštívil íránský ministr zahraničí.

Sebevražedné útoky v Júsufíji a v Hillá

Sebevražedný útočník v černém automobilu Opel najel kolem 17:00 v Júsufíji na hlavní silnici vedoucí do Bagdádu do kolony šesti amerických obrněných vozidel. Výbuch zničil jedno vozidlo, druhé zneškodnil, zabil pět a zranil tři vojáky.

Dva bojovníci opásaní vestami naplněnými výbušninou se odpálili v davu asi 500 bývalých policistů, kteří demonstrovali před sídlem guvernéra za své zpětné přijetí do práce, z níž byli propuštěni z administrativních důvodů. Podle sdělení z tzv. ministerstva vnitra bylo při výbuších, k nimž došlo v rozmezí 20 vteřin, zabito 27 osob a 118 zraněno. Podle sdělení nemocnice bylo k ošetření přijato 100 osob, mezi nimi 20 policistů ve velmi vážném stavu.

Kolem 11:00 explodovala v Hillá bomba pod polskou hlídkou, dva polské vojáky zabila a třetího vážně zranila.

Ba'qúba

Automobil Kia naložený výbušninou a zaparkovaný na kraji ulice explodoval v centru města ráno ve chvíli, kdy je míjela hlídka čtyř amerických obrněných vozidel. Výbuch zničil jedno Humvee a druhé zneškodnil, usmrtil šest vojáků a čtyři zranil. Pro mrtvé a raněné přiletěly dva vrtulníky Apache, americké síly pak zahájily zatýkání taxikářů z místních garáží, aniž uvedly důvody zatčení.

U íránské hranice sestřeleno letadlo s Američany na palubě

Blízko města Chánaqín u íránské hranice se krátce před polednem zřítil letoun iráckých loutkových sil. Podle prohlášení vydaného americkou armádou tvořili jeho posádku čtyři příslušníci americké armády a jeden Iráčan a stroj se zřítil, když vletěl do písečné bouře. Agentura Reuters oznámila, že není zatím známo, zda šlo o vrtulník nebo jiný typ letounu a není také nic známo o osudu posádky.

Později americká armáda přiznala, že všichni na palubě zahynuli a že oni čtyři Američané byli příslušníky komanda pro speciální operace, jehož sídlo je na Floridě. Šlo o majora Williama Downse (40), kapitána Jeremyho Fresquese (26), kapitána Dereka Argela (28) a seržanta Caseye Crateho (26). O iráckém kolaborantovi, který v letounu zahynul společně s nimi, nepodal Pentagon žádné informace.

Ostřelování okupačních základen

Odpoledne vypálil odboj 12 minometných střel na americkou základnu západně od Bajdží. Obyvatelé přilehlé čtvrti Siníja slyšeli ze základny po dopadu střel mohutné exploze, následované pak druhotnými explozemi, a nad komplexem pozorovali mraky kouře. Na základnu pak přiletěly velké vrtulníky Chinook, jaké Američané obvykle používají k odvozu mrtvých a zraněných.

Nejméně 20 raket, patrně Grad a Kaťuša, zasáhlo kolem 16:00 americkou základnu v Sámarrá. Také tady pozorovali svědkové oblaka kouře a přistávající americké vrtulníky.

Čtyři rakety zasáhly v noci kolem 23:00 základnu jihokorejských vojáků v Irbílu na severu země.

Atentát na kolonu v Mosulu

Ve 20:25 Mafkarat al-Islam oznámil, že před malou chvílí najel sebevražedný útočník do kolony tří vozidel GMC projíždějící Mosulem. Exploze jeho auta naloženého výbušninou zničila všechny tři automobily a usmrtila devět Američanů a tři irácké řidiče. K odpovědnosti za útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s tím, že v koloně cestovali příslušníci americké CIA.

Atentát na kurdského kolaboranta

Generální ředitel výzvědné služby tzv. ministerstva vnitra v provincii Tamím Ahmad al-Barzandží byl ráno zabit v Kirkúku. Na jeho kolonu sedmi vozidel zahájili bojovníci palbu, raketou zcela zničili jeho auto a zabili jej i se třemi spolucestujícími. Barzandží se na jaře 2004 účastnil americké ofenzívy proti Fallúdže jako velitel kurdské pešmergské milice. Tehdy byl obviňován z bití mužů a žen, kteří uprchli z města. Odboj se ho již třikrát pokusil odstranit a nyní při čtvrtém pokusu uspěl.

Útoky na britské vojáky

Večer došlo v okrsku Sajba na jihu Basry k explozi bomby pod kolonou několika britských vozidel. Podle sdělení svědků byli čtyři britští vojáci na místě usmrceni a jejich těla ležela v sousední ulici, dokud nepřijeli další Britové a oblast neuzavřeli. Útok včetně čtyř mrtvých přiznala i loutková armáda.

V Amáře zaútočil večer odboj na jinou kolonu britských vojáků. Důstojník tzv. národní gardy sdělil korespondentu Mafkarat al-Islam, že pod britskou hlídkou explodovaly dvě kousek od sebe instalované bomby. Jejich exploze zabily sedm vojáků a dva zranily. Místní svědkové uváděli stejná čísla a dodali, že byla rovněž zničena dvě vozidla. Britové však přiznali pouze jednoho mrtvého a jednoho zraněného.

Úterý 31. května 2005

Loutkový guvernér provincie Anbár zavražděn

Korespondent Mafkarat al-Islam v Qá'imu ve zprávě odeslané v 15:10 oznámil, že loutkový guvernér provincie Anbár Radžá Nawáf al-Mahláwí byl zavražděn. Podle prvních zpráv nalezli američtí vojáci jeho mrtvolu uprostřed jedné z místních ulic.

Fallúdža

Na ulici v centru města vybuchla odpoledne bomba, která zasáhla americké obrněné vozidlo, tři vojáky v něm zabila a dva vážně zranila. Američané uzavřeli všechny ulice vedoucí k místu výbuchu a zatkli čtyři mladíky, kteří poblíž prodávali své zboží. Byli obviněni z toho, že o instalaci bomby věděli, ale neupozornili na ni.

Sebevražedný útok v Habbáníji

Sebevražedný útočník narazil dopoledne s autem naloženým výbušninou do amerického kontrolního stanoviště, kde zabil nebo zranil řadu vojáků. Americké síly celé okolí stanoviště uzavřely a pohrozily smrtí každému, kdo se přiblíží. Korespondentu Mafkarat al-Islam se proto nepodařilo zjistit přesnější údaje.

Hít

V tomto městě explodovala bomba pod americkou hlídkou, zničila Humvee a usmrtila celou jeho posádku. K akci se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Za svítání ostřeloval odboj zdejší americkou základnu Ajn al-Asad. Šlo o čtvrtý útok na ni v průběhu 48 hodin. Základnu zasáhlo celkem 20 minometných střel různé ráže. Podle sdělení člena loutkové armády způsobily smrt nebo zranění minimálně 32 Američanů. Posádka základny odpověděla dělostřeleckou palbou. Při ní padli čtyři bojovníci a sedm utrpělo zranění. Padlí byli téhož dne pohřbeni na hítském hřbitově mučedníků.

Ramádí

V 6:00 explodovala ve městě bomba pod hlídkou několika Humvee, zabila čtyři vojáky a tři vážně zranila. Na ulici zanechala kráter o průměru tří metrů, takže veškerý provoz po ní musel být po celý den přerušen.

Kolem poledne zasáhl irácký střelec ve čtvrti Ta'mím amerického vojáka sedícího na Humvee, když hlídka čtyř Humvee projížděla kolem obytných budov, a na místě jej usmrtil.

Odpoledne vybuchla silná bomba v centru města pod americkým obrněným vozidlem. Zneškodnila je a v něm dva členy posádky usmrtila a tři zranila.

Sebevražedný útok na židovské rabíny

Sebevražedný útočník najel v 10:00 s Nissanem patřícím tzv. ministerstvu dopravy a spojů u brány mezinárodního letiště v Bagdádu s autem naloženým výbušninou do černého automobilu GMC vezoucího čtyři židovské rabíny, kteří byli v Iráku na návštěvě amerických a britských vojáků židovského vyznání. Výbuch usmrtil všechny čtyři rabíny i jejich řeckého řidiče. V Iráku navštívili základnu Dallál severně od Bagdádu, základnu v Nadžafu a řadu dalších.

Ba'qúba

Večer oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, že odboj ostřeloval zdejší americkou základnu. Popsal útok jako prudký, na celou základnu dopadaly rakety Grad a minometné střely, z různých stran základny stoupaly mraky kouře.

Auto naložené výbušninou explodovalo ráno v okrsku Kanan u Ba'qúby a zasáhlo transportní vozidlo s iráckými vojáky. Exploze usmrtila čtyři irácké vojáky, jejichž hořící těla vyhodila z vozidla, a šest dalších zranila.

Mosul

Časně ráno zasáhla exploze auta naloženého výbušninou v okrsku Machúl na severu města americký konvoj, zničila dvě Humvee a třetí poškodila. Zabiti byli přitom dva vojáci a tři utrpěli zranění.

Kolem 13:00 explodovala bomba pod americkou kolonou ve zdejší čtvrti Mu'allimín, zničila Humvee a zabila pět vojáků. Šestému se podařilo z hořícího vozidla uniknout, ale utrpěl velmi vážné zranění. Američané dopravili jeho i mrtvé na základnu Ghazlání a v celé oblasti vyhlásili zákaz vycházení.

Zničeno několik vrtulníků

Raketou Strela zasáhl odboj dopoledne americký vrtulník Black Hawk v oblasti Ba'adž 30 km západně od Mosulu; vrtulník pak shořel. K zásahu se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

V okrsku Tilál západně od města Tal Afáru byl v noci z pondělí na úterý kulometem sestřelen americký vrtulník Black Hawk, který shořel ve vzduchu. K sestřelení se přihlásila Základna džihádu v zemi dvou řek.

Italská okupační armáda přiznala, že jihovýchodně od Násiríje se zřítil jeden z jejích vrtulníků, němž zahynuli čtyři vojáci. Další podrobnosti italské velení neuvedlo.

Útok na japonskou okupační základnu

V odpoledních hodinách vypálil odboj čtyři těžké minometné střely na japonskou základnu v jihoiráckém městě Samáwa. Podle zdroje z iráckých loutkových sil byla přitom zabita nebo zraněna řada japonských vojáků, údaj však nebylo možno potvrdit.

Atentát na kurdského politika

Informované kurdské kruhy oznámily, že ozbrojení muži zaútočili na kolonu kurdského šovinisty a kolaboranta Mas'úda Barzáního, vůdce Kurdské demokratické strany, když v poledne opouštěl svůj úřad v Irbílu. Barzání byl zraněn do nohy a dopraven do nemocnice.

Podle kurdských zdrojů došlo v posledních týdnech v Irbílu, který je centrem kurdských separatistických snah, ke sporům mezi Barzáního Kurdskou demokratickou stranou a stoupenci Džalála Tálabáního, současného tzv. prezidenta Iráku, kdo z nich bude vůdcem separatistického regionu. Následkem rozporů se kurdský "parlament" za poslední tři měsíce nedokázal sejít na žádném zasedání. Kurdské zdroje také ve zprávě pro al-Quds al-Arabí obvinily z útoku na Barzáního právě stoupence Talabáního.

Kolaboranti zavraždili dva sunnitské představitele

Loutkový proamerický režim pokračuje v eskalaci kampaně proti sunnitům a odpůrcům okupace. Vojáci z tzv. národní gardy v rámci této kampaně zabili dalšího duchovního, imáma latífíjské mešity Ahl al-Bajt, šajcha Imáda Ásima al-Hamdáního, a stavitele téže mešity Hadždže Chalafa an-Nadžáma.

Rada ulamá vydala k tomuto zločinu své prohlášení, v němž upozornila i na to, že okupanti zatkli šajcha Fajsala Husajna al-Isáwího, představitele rady v Ámiríjat al-Fallúdža, která je místním imámem i učitelem na zdejší škole.

Středa 1. června 2005

Hít

Na mezinárodní dálnici ve městě explodovala odpoledne bomba pod kolonou americké námořní pěchoty. Výbuch zničil Humvee a zabil čtyři vojáky, mrtvola jednoho z nich byla úplně ohořelá.

Sebevražedný útok v Qá'imu

Sebevražedný útočník na motocyklu se ve východní části města odpálil ve 14:00 ve shluku amerických vojáků a zabil nebo zranil 14 z nich. Korespondent Mafkarat al-Islam pozoroval množství amerických vozidel, která celé okolí uzavřela ze všech stran.

Američané nabídli Ramádí obnovení dodávek energií výměnou za udávání partyzánů

Prostřednictvím své místní rádiové stanice Američané oznámili, že zastaví prohledávání domů a mešit, obnoví přerušené dodávky elektřiny a pitné vody, projeví-li obyvatelé města ochotu spolupracovat s nimi a informovat je o pozicích bojovníků. Slibovali rovněž zahájení programu zajištění práce nezaměstnané mládeži a finanční pomoc těm, kdo hodlají uzavřít sňatek. Oznámení bylo během dopoledne odvysíláno nejméně šestkrát a pro kontakt s okupačními silami bylo oznámeno telefonní číslo 104. Současně se v něm obyvatelům hrozilo, že je může potkat stejný osud jako obyvatele Fallúdže, pokud nebudou s okupanty spolupracovat.

Američané instalovali nového guvernéra provincie Anbár

Američtí okupační představitelé ustanovili Ma'múna Sámího Rašída novým loutkovým guvernérem provincie Anbár. Má nahradit jiného kolaboranta, který byl v úterý zavražděn.

Chálidíja

Nad městem ležícím 40 km západně od Fallúdže byl za svítání sestřelen další z řady amerických bezpilotních špionážních letounů. Jeho trosek se zmocnili bojovníci, Američané je půl hodiny po zřícení marně hledali.

Fallúdža

V noci na středu podnikl odboj několik útoků na americké síly na různých místech Fallúdže a okolí. O půlnoci ostřeloval americké pozice na severním okraji města pěti raketami Grad, které sedm vojáků zabily a osm zranily. Na východní straně města zasáhly tři minometné střely americké kontrolní stanoviště. Ve čtvrti Džawlan explodovala bomba pod kolonou několika Humvee a jedno obrněné vozidlo zničila. Celkem bylo během noci podle sdělení loutkového velitele severního sektoru města kapitána Husajna Alího al-Hajdarího zabito nebo zraněno přes 20 Američanů.

Místní zdroje sdělily agentuře QudsPress, že v reakci na noční útoky partyzánů Američané za svítání provedli ve čtvrtích Džawlan a Džumhúríja rozsáhlou razii, při níž zatkli osm osob. Při prohlídce domů ukradli peníze, cennosti a další majetek jejich obyvatel. K zastrašení žen a dětí používali plynové granáty a další prostředky, aby obyvatele probudili, protože většina jich v tu dobu ještě spala.

Po poledni explodovala ve čtvrti Džawlan pod americkou kolonou bomba, která čtyři Američany zabila a další zranila. Obrněné vozidlo po explozi shořelo.

Bagdád

Sebevražedný útočník najel v 9:30 s autem do kontrolního stanoviště společných americko-iráckých sil na silnici k mezinárodnímu bagdádskému letišti. Při explozi shořela dvě Humvee a těla vojáků ležela podle svědků kolem trosek stanoviště v kalužích krve. Korespondentovi Mafkarat al-Islam se však nepodařilo zjistit jejich přesné počty. Po celou hodinu pak byly odloženy veškeré lety z letiště, protože silnice byla uzavřena. Ze vzduchu střežila silnici řada vrtulníků.

Americká základna na letišti Muthanna v západní části Bagdádu se kolem 7:00 stala terčem sedmi minometných střel, po jejichž zásahu se nad základnou objevil černý kouř.

"Přátelská střelba" v Abú Ghurajb

Služební Nissan irácké loutkové policie s policejní poznávací značkou se snažil projet na zdejší americkou základnu Taríq, kam je zakázán přístup veškerým iráckým loutkovým silám. Američtí vojáci začali na auto střílet, přičemž zastřelili pět policistů včetně podplukovníka.

66 "izraelských" firem exportuje do Iráku

Oficiální sionistický rozhlas oznámil, že podle zveřejněných údajů "izraelského" exportního institutu vyváží v současné době 66 sionistických firem své zboží do okupovaného Iráku. Většinou jde o dodávky americkým vojákům. Sionistické firmy operují v oblasti výstavby, bezpečnosti, vývozu potravin, bezpečnostních zařízení a elektroniky. Kromě toho funguje v Iráku řada dalších firem pod krycími jmény.

USA odmění Polsko za jeho služby v Iráku

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před setkáním s polským ministrem zahraničí Adamem Rotfeldem prohlásila, že americká vláda by mohla Polsku poskytnout 100 milionů dolarů na vojenské vybavení pro další pomoc americké okupaci Iráku: "Polsko může počítat s finanční pomocí, která bude sice nákladná, ale skutečně věříme, že bude velmi cenná." Američtí představitelé také uvažují o vyhovění polskému požadavku na zrušení víz při cestách do USA.

V současné době je v Iráku 1 700 polských vojáků, polská vláda však plánuje jejich stažení do 31. prosince 2005.

Sebevražedný útok v Tárimíji

Kolem 10:00 najel sebevražedný útočník s černým automobilem Caprice do amerického kontrolního stanoviště ve městě. Podle sdělení členů tzv. vlčí brigády bylo zabito devět amerických vojáků a další byli zraněni, kontrolní stanoviště bylo úplně zničeno.

Povstalci podstrčili loutkovým vojákům otrávené melouny

Několik iráckých loutkových vojáků bylo v severním Iráku hospitalizováno poté, co snědli otrávené melouny. Oznámil to americký mluvčí poručík Andre Hance bez upřesnění, čím byla otrava způsobena a kolik vojáků bylo postiženo, řekl jen, že už byli z nemocnice propuštěni. Melouny přivezl neznámý muž ke kontrolnímu stanovišti 80 km severně od Mosulu. Vojákům se udělalo po jejich požití špatně, řidiče zadrželi a vyslýchali.

Podplukovník loutkové armády k tomu AFP sdělil, že spojené americko-irácké síly prohledaly nedalekou vesnici Hajkal al-Kabír a zatkly tam při tříhodinové operaci sedm "hledaných osob".

Basra

V okrsku Abú al-Chásib explodovala odpoledne bomba pod britskou hlídkou. Podle údaje místního policisty zabila tři Brity a čtvrtého zranila.

Čtvrtek 2. června 2005

Útok na základnu v Hítu

Odpoledne podniklo asi 50 bojovníků útok na východní a severní bránu americké základny Ajn al-Asad. V obou branách svedli boj zblízka s příslušníky námořní pěchoty, ale nepodařilo se jim proniknout dovnitř. Nad bojujícími přelétaly vrtulníky, ale nemohly bojovníky ostřelovat, protože by ohrozily vlastní vojáky.

K Ramádí jedou mohutné americké kolony

Před polednem zamířily po dálnici z Bagdádu k Ramádí silné kolony amerických vojenských vozidel. Korespondent Mafkarat al-Islam citoval svědky, kteří napočítali přes 300 obrněných vozidel, tanků a rušiček min. Silnice vedoucí do a z města byly uzavřeny, kolony doprovázelo nejméně šest vrtulníků. Zdá se, že Američané připravují proti Ramádí velkou operaci.

Kolem 16:00 vypálil odboj osm silných minometných střel ráže 120 mm na americkou základnu východně od města. Ty způsobily na základně exploze, po nichž se k nebi zvedly sloupy kouře.

Pod americkou pěší hlídkou, prohledávající domy a zatýkající obyvatele, explodovala odpoledne bomba, která tři vojáky usmrtila a sedm zranila. Čtyři z nich přitom utrpěli vážná zranění.

V okrsku Bú Faradž u mešity al-Quds v severní části města propukl kolem 19:00 boj mezi mudžáhidy a Američany. Tuto mešitu američtí vojáci přede dvěma týdny znesvětili malováním křížů po budově a na výtisky Koránu. V prvních minutách boje bylo zabito více než 14 Američanů a zapálena dvě Humvee. Bojovníci krytí datlovými palmami se pak snažili zlikvidovat zbytek hlídky.

Bosenští ženisté míří do Iráku

Do Bagdádu dorazilo ráno přes 50 bosenských specialistů jako součást ženijního oddílu, který má zneškodňovat bomby a pozemní miny. Podle sdělení jiného zdroje mají být rozmístěni společně s americkými a iráckými vojáky v odbojných provinciích Anbár, Ninwa (kolem Mosulu) a v Bagdádu.

Pokus o atentát na loutkového vicepremiéra v Tuz Churmátú

Sebevražedný útočník najel kolem 9:00 ve městě s autem naloženém výbušninou do kolony tzv. vicepremiéra Rúze Núrího Šáwíse. Exploze podle svědků zabila nejméně 16 osob z kolony. Podle pozdějších zpráv jeli v koloně pouze vicepremiérovi strážci, nikoli on sám, 15 z nich bylo zabito a 10 zraněno. Svědkové události se však klonili k názoru, že v koloně byl skutečně i vicepremiér, protože se na místo dostavil příliš velký počet amerických i iráckých vojáků a nad nimi létaly americké vrtulníky.

Kurd Rúz Núrí Šáwís byl vicepremiérem už v předešlé loutkové vládě Ijjáda Álawího a stejný post zaujal i ve vládě Ibráhíma Džafarího.

Atentát na zástupce guvernéra provincie Dijála

Sebevražedný útočník narazil s autem naloženým výbušninou v 8:00 v Ba'qúbě do kolony zástupce guvernéra Muhammada at-Ta'mímího, mířící ke guvernérskému úřadu. Výbuch usmrtil zástupce guvernéra a čtyři jeho strážce, řada dalších byla zraněna. K odpovědnosti z útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Sámarrá

Na hlavní ulici čtvrti Sisak blízko americké základny explodovala odpoledne bomba pod hlídkou čtyř Humvee. Výbuch jedno Humvee zničil, zabil tři vojáky a dva zranil.

Sebevražedný útok v Júsufíji

Sebevražedný útočník se odpoledne odpálil ve vesnici Bú Zuhajr jižně od města v blízkosti společné americko-irácké hlídky. Podle svědků zničil jedno Humvee a transportní vozidlo loutkových sil a zabil čtyři americké a sedm iráckých vojáků, dalších pět Američanů a čtyři irácké kolaboranty zranil.

V Suwajrá zabiti ukrajinští vojáci

Silná bomba explodovala dopoledne nedaleko tržiště v centru města pod projíždějící ukrajinskou hlídkou, zabila tři ukrajinské vojáky a čtvrtého zranila.

Záhadný útok na univerzitní kolej

Šest minometných střel zasáhlo ráno budovu koleje mosulské univerzity, kde zranilo tři studenty, jednu zaměstnankyni a pět a zaměstnanců. Zprávu přinesla agentura QudsPress s tím, že k podobným útokům se obvykle přihlásí některá z odbojových organizací, v tomto případě to však žádná neučinila. Místní lidé se proto domnívali, že jde o pokus okupantů a jejich sluhů vzbudit antipatie k odboji.

Provincie Majsán

Loutková policie vpadla 2. června do mešity Hittín, prohledala ji pod záminkou, že se v ní ukryli "teroristé" a prohlásila ji na základě soudního příkazu za konfiskovanou. Nato ji předala šíitské komunitě a ta ji přejmenovala na mešitou Fátimy az-Zahry. Sunnitská komunita si stěžovala u provinční správy a zjistilo se, že žádný soudní příkaz k prohledání a ke konfiskaci mešity vydán nebyl. Loutková policie na jejich stížnost odpověděla pohrůžkou, že zabaví všech devět sunnitských mešit v provincii.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       27. 6. 2005
27. 6. 2005 Mrtvé maminky nepláčou
27. 6. 2005 Chěli byste raději bydlet vedle jaderné, anebo větrné elektrárny?
27. 6. 2005 Spojené státy vyjednávají s iráckými povstalci
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Jaroslav  Zvěřina
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Miloslav  Zima
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Česká politická mizérie Boris  Cvek
24. 6. 2005 Poplatky: Deset piv měsíčně Štěpán  Kotrba
27. 6. 2005 Konec nových časů Václav  Dušek
27. 6. 2005 Ekonomové nechtějí být omezováni ničím, ani etikou Jan  Tuláček
27. 6. 2005 Nenáviděný ZISK u Josefa Víta Jan  Bláha
27. 6. 2005 Obchodní řetězce zlevňují až o 50% Josef  Vít
27. 6. 2005 Ivan Brezina je odstrašující příklad českého ekoteroristy Milan  Grus
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Rakušané jsou hrdi na svoji vlast Richard  Seemann
27. 6. 2005 Německá radikální levice před volbami Milan  Neubert
27. 6. 2005 Protiamerický duchovní získává v Iráku podporu
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005
25. 6. 2005 Írán zvolil ultrakonzervativního prezidenta
24. 6. 2005 Lékaři v Guantánamo terčem kritiky
27. 6. 2005 Národní strana pořádá "pochod proti komunismu"
25. 6. 2005 Radikální levice a stalinismus jsou neslučitelné pojmy
24. 6. 2005 Demokracie v EU Ano či Ne - to již brzy napoví jednání o softwarových patentech
24. 6. 2005 Je král nahý? Michal  Giboda
27. 6. 2005 4. 5. 1978 - 23. 6. 2005
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005   
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005   
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005