14. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 7. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. června -- 1. července 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Mafkarat al-Islam v 10:40 přinesl oznámení tzv. irácké vlády, že před krátkou chvílí byl za své návštěvy Bagdádu zabit zástupce Alího as-Sístáního, jehož úkolem bylo dohlédnout na postup při tvorbě ústavy. Byl zastřelen na dálnici v předměstí Durá při návratu do Nadžafu. Jeho jméno žádný ze zdrojů neuvedl.

Nad Baládem se odpoledne podařilo sestřelit vrtulník, který se roztrhl a zřítil u vesnice Bú Hišmá východně od města. Námořní pěchota pak vesnici obklíčila a pátrala po posádce, ale bezvýsledně.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Sobota 25. června 2005

Ve Fallúdže a okolí přibývá útoků odboje

Krátce před půlnocí na sobotu explodovala ve vesnici Karma, ležící severovýchodně od Fallúdže, bomba na staré silnici vedoucí do Fallúdže. Zničila projíždějící Humvee, z jehož posádky tři vojáky usmrtila a čtvrtého zranila.

Nedlouho předtím najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou na okraji Saqlawíje severně od Fallúdže do americké vojenské kolony. Exploze auta zničila dvě Humvee, devět vojáků zabila a desátého vážně zranila. Místo útoku bylo ještě v sobotu dopoledne uzavřeno a Američané prohledávali saqlawíjské domy a pátrali po mudžáhidech.

V sobotu ráno americké velení v Iráku přiznalo, že odboj zajal během bojové operace 23. června ve Fallúdže čtyři příslušníky námořní pěchoty. Prostřednictvím amplionů od rozbřesku celé dopoledne hrozili obyvatelům města "bezprecedentním potrestáním", nebudou-li vojáci propuštěni. Čtvrť Askarí, v níž byli zajati, ale i čtvrti Dubbat, Wahda a Šuhadá prohledali dům od domu. Do města byla dopravena tzv. Sokolí brigáda, složka iráckých loutkových sil, určená speciálně k prohledávání domů. Američané po městě rozeseli síť kontrolních stanovišť, v nichž prohledávali všechna auta i pěší a zkoumali jejich doklady.

Uprostřed dopoledne přes 400 amerických vojáků vtrhlo s obrněnými vozidly a tanky od východu do města, ve čtvrtích Wahda, Šuhadá a Muallimín zabrali řadu domů, rodiny v nich žijící vyhnali na ulici a na střechách rozmístili své ostřelovače.

Večer oddíl mudžáhidů, vyzbrojený kalašnikovy a ručními granáty, zaútočil na jihu města na skupinu amerických vojáků. V 15minutové srážce zastřelili pět a zranili šest Američanů, načež bez překážky zmizeli. Americké síly se pak pustily do prohledávání tamních domů a obchodů, ale bez výsledku.

Večer ve 20:00 došlo ve vesnici Karma ke koordinovanému  útoku odboje na americkou hlídku. U hlavní silnice procházející vesnicí instalovali bojovníci tři bomby. Ty současně explodovaly pod americkou hlídkou, zničily tři Humvee, zabily deset vojáků a čtyři zranily. Američané pak silnici uzavřeli a zřídili kontrolní stanoviště. To se však vzápětí stalo terčem osmi silných minometných střel, které zabily a zranily nejméně 11 dalších vojáků.

Přepad policejní stanice u Ramádí

Agentura WAS oznámila s odvoláním na bezpečnostní zdroje, že asi dvacet bojovníků přepadlo dopoledne policejní stanici na tzv. Kilometru 5 dálnice procházející kolem města, přičemž zabili osm policistů a jednoho zranili.

Hít

Irácké loutkové síly oznámily nález auta Chevrolet s jordánskou poznávací značkou, v němž ležely mrtvoly tří podřezaných mužů, u nichž byly nalezeny "izraelské" pasy. Vzápětí nato bylo objeveno druhé auto s těly čtyř Iráčanů. Ti byli zřejmě zaměstnanci bezpečnostní společnosti, která měla zajišťovat bezpečný příjezd sionistů do Bagdádu. Obě auta stála v objektu staré, dávno zrušené čisticí stanice vody.

Místní lidé vyložili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že na obě auta zaútočili mudžáhidové, zlikvidovali první auto se strážci, a pak zajali sionisty ve druhém voze. Mluvčí odboje korespondenta informoval, že šlo o tři muže ze sionistické společnosti Tamim Rub, která se specializuje na archeologické artefakty a historická města. Poté, co o nich odboj získal informace, byli popraveni.

Ostřelování základny v Baghdádí

Kolem 8:00 zasáhlo americkou základnu Ajn al-Asad osm raket Grad středního doletu. Obyvatele okolí slyšeli silné exploze a pozorovaly mraky kouře stoupající nad základnu. Američané jako obvykle nevydali žádné oznámení o následcích útoku.

Bagdád

V poledne podniklo asi pět bojovníků na předměstí Durá útok na pět Humvee americké hlídky vjíždějící do okrsku Mikanik. Jedno vozidlo bylo při útoku zapáleno, čtyři vojáci usmrceni a dva zraněni. Bojovníci podle svědků opustili místo beze ztrát.

Saúdskoarabská agentura WAS přinesla zprávu, podle níž tzv. irácké ministerstvo obrany přiznalo,že v ozbrojené srážce odboje a přepadových sil ministerstva v západním Bagdádu byli dva policisté zabiti a tři zraněni. Týž zdroj oznámil, že ze svého domu v Madínat as-Sadr byl unesen člen místní rady.

Atentát na dalšího pobočníka proamerického ájatolláha

Mafkarat al-Islam v 10:40 přinesl oznámení tzv. irácké vlády, že před krátkou chvílí byl za své návštěvy Bagdádu zabit zástupce Alího as-Sístáního, jehož úkolem bylo dohlédnout na postup při tvorbě ústavy. Byl zastřelen na dálnici v předměstí Durá při návratu do Nadžafu. Jeho jméno žádný ze zdrojů neuvedl.

Tikrít

Před polednem přepadl odboj na hlavní silnici v okrsku Álam severně od města konvoj amerických kamionů. Nejprve odpálil bombu, která zapálila jeden kamion. Poté bojovníci zaútočili na kolonu lehkými a středními zbraněmi, zasáhli a zapálili cisternu s naftou, zabili dva vojáky a dva zranili.

Tárimíja

Kolona čtyř Humvee se stala terčem bomby v zemědělské oblasti Sirhán západně od města kolem 16:00 odpoledne. Její exploze zcela zničila Humvee, usmrtila čtyři vojáky a pátého zranila.

Ba'qúba

V okrsku Chán Bání Sa'd jižně od města explodovala v poledne na silnici vedoucí k americké základně bomba pod společnou americko-iráckou hlídkou. Zapálila jedno ze čtyř amerických Humvee a poškodila pickup loutkových sil. Exploze zabila dva americké a jednoho iráckého vojáka, další Američan a tři iráčtí vojáci byli zraněni.

Sebevražedný útok v Júsufíji

Na hlavní silnici ve městě najel v 16:00 sebevražedný útočník do americké kolony šesti obrněných vozidel a dvou Humvee. Exploze zcela zničila obrněné vozidlo, v němž zahynula šestičlenná posádka.

Mosul

Kolem 9:00 vybuchla ve čtvrti Sumar bomba pod americkým obrněným vozidlem, které zničila, zabila čtyři a zranila dva vojáky.

V oblasti Hasankuj západně od města svedl odboj večer bitvu s okupačními vojáky, jež trvala asi 20 minut. V jejím průběhu zničili bojovníci obrněné vozidlo a Humvee, zabili šest Američanů a tři zranili. Na jejich straně padl jeden bojovník a další utrpěl zranění.

Tal'Afár

V noci na sobotu explodovala na silnici v okrsku Muhandisín bomba pod americkou hlídkou tří tanků a dvou Humvee. Exploze zcela zničila jeden tank a zabila jeho pětičlennou posádku.

Kirkúk

Jak oznámila AFP v listu Chálídž Times, zatkli okupační vojáci v jeho kirkúckém domě šajcha Sufjána an-Nu'ajmího Umara, tchána bývalého viceprezidenta Izzata Ibráhíma ad-Durího, a jeho tři strážce. Současně bylo podle zprávy zatčeno dalších 19 Iráčanů. Šajch byl údajně převezen na americkou základnu na kirkúckém letišti. Za chycení samotného ad-Durího nabízejí Američané odměnu 10 milionů dolarů.

Amára

Na jihovýchodě města v oblasti Qal'at Sálih vybuchla v 8:00 bomba pod britskou hlídkou. Ze tří obrněných vozidel jedno zapálila, zabila dva britské vojáky a třetího zranila.

Muthanna

Japonská vláda oznámila, že její vojáci umístění na zdejší základně nesmí od příštího týdne za žádných okolností pracovat na stavebních pracích mimo základnu, dokud se nevyšetří příčina exploze, k níž na základně došlo 23. června. Japonské ministerstvo obrany původně vojákům vydalo rozkaz, aby se vrátili do práce mimo základnu, ale premiér Koizumi v obavách z politických reakcí na předpokládané prodloužení působnosti japonských vojáků v Iráku rozhodnutí změnil.

Japonská agentura Kjodo totiž oznámila, že Spojení státy neformálně požádaly Japonsko o prodloužení mise japonských okupačních vojáků v Iráku, kteří by měli být staženi do prosince 2005. Americká žádost údajně vycházela z "prosby" proamerického iráckého režimu, aby okupační síly v zemi zůstaly do roku 2006.

Neděle 26. června 2005

Armáda partyzánů sunny popírá zprávy o svém jednání s americkými veliteli

Korespondent Mafkarat al-Islam v Ramádí oznámil, že odbojová organizace Armáda partyzánů sunny rozšířila v tamních mešitách prohlášení, v němž popřela zprávy médií o tom, že se účastnila jednání s americkými zástupci. Prohlášení bylo reakcí na zprávu londýnských Sunday Times o jednáních amerických důstojníků s veliteli odboje v Baládu.

Prohlášení uvádí: "Média přinesla zvěst, podle níž se čtyři američtí vojenští velitelé dvakrát sešli se skupinami džihádu v Iráku, a to v oblasti Baládu, severně od Bagdádu. Zprávy uvádějí, že mezi odbojovými organizacemi byla též Armáda partyzánů sunny a že jednání se týkala stanovení harmonogramu odchodu amerických sil, reparací pro Iráčany atd."

Prohlášení pokračuje: "Džihád je jediný způsob, jak obnovit význam našeho národa a respekt k němu. Bez toho je národ slabý a jen poklonkuje. Prorok Muhammad řekl: ,Žádný člověk nesmí opustit džihád, když je porušeno právo'. Lži o vyjednávání šířené médii nejsou ničím jiným než zřetelným důkazem zmatku a beznaděje v řadách křižáků, kteří jsou bez přestání biti a jsou vyčerpáni, toho, že jejich vojenská mašinérie není schopna utkat se s mudžáhidy, i toho, že ztratili víru ve vládu, kterou sami ustanovili. To všechno se ale děje jen díky Bohu nejvyššímu a tomu, co vaši bratři v džihádu na Boží stezce vykonali, když volili mezi dvěma odměnami: vítězstvím nebo mučednictvím."

Prohlášení bylo podepsáno Abú Abdalláhem al-Hasanem ibn Mahmúdem, velitelem Armády partyzánů sunny.

Hadítha

V okrsku Barwaná ve východní části města vybuchla kolem 10:00 na silnici vedoucí do centra bomba pod obrněnou kolonou. Zapálila jedno z vozidel, v němž zabila čtyři a zranila dva vojáky.

Habbáníja

Zdejší americká letecká základna Saqr se v 15:00 stala terčem šesti raket Kaťuša středního doletu. Podle obyvatel blízké vesnice Fallahat způsobily rakety mohutné exploze, po nichž došlo k druhotným explozím munice.

Ramádí

Ve čtvrti Mal'ab v centru města došlo v 17:00 k explozi bomby pod americkou hlídkou. Zničila jedno Humvee, v němž zabila dva a zranila čtyři vojáky.

Útoky na vojenské základny a tábory

Kolem 8:00 se odpálil na parkovišti u základny loutkových sil u Mosulu sebevražedný útočník s autem. Podle amerického vojenského mluvčího zabil 16 osob a 7 zranil; většinou se jednalo o kolaboranty pracující pro loutkové síly.

Ve 14:00 zasáhlo sedm silných minometných střel základnu v Tádží, kde způsobily silné exploze.

Přibližně ve stejnou dobu podnikl odboj minometný útok také na americké ležení v oblasti Kawlikum východně od Chálidíje, ležící 70 km západně od Bagdádu. Podle informací obyvatel z okolí byl tábor zničen, shořela dvě Humvee a zabito nebo zraněno bylo osm vojáků.

Oddíl bojovníků ostřeloval šesti raketami Grad středního doletu základnu ležící západně od Hítu. Protože pro mrtvé a zraněné přiletělo několik vrtulníků, muselo zřejmě ostřelování způsobit značné ztráty. Ranění byli převezeni na základnu Ajn al-Asad v Baghdádí, ta se však stala sama terčem minometných střel a bylo možno pozorovat, jak nad ni stoupají sloupy kouře. V centru Hítu kromě toho v poledne vybuchla bomba pod Humvee, zničila je, zabila dva vojáky a další tři zranila.

Abú Ghurajb

Pod obrněnou kolonou explodovala v 15:00 bomba, zničila jedno vozidlo, zabila tři vojáky a další tři zranila.

Atentát na policejního důstojníka

V bagdádském okrsku Maštal zaútočili bojovníci plukovníka Rijáda Abd al-Karíma, tzv. zástupce velitele záchranné policie. Podle tzv. ministerstva vnitra utrpěl plukovník mnohočetné střelné poranění a byl dopraven do nemocnice al-Kindí, kde později zemřel.

Americko-irácké kontrolní stanoviště u západního okraje bagdádské části Ámiríja ostřeloval odboj v 18:00 šesti minometnými střelami, které zničily americké i irácké vozidlo na přepravu vojáků, zabily jednoho Američana a pět jich zranily. Zabiti byli také tři iráčtí vojáci a dva další utrpěli zranění

Latífíja

Na severním okraji města přepadli bojovníci v poledne společnou americko-iráckou hlídku. Během čtvrthodinového střetnutí zapálili jedno Humvee a dva vozy loutkových sil. Zabiti byli tři američtí a šest iráckých vojáků, dalších pět Američanů a šest příslušníků loutkových sil bylo zraněno. Jak uvedli svědkové, bojovníci pak z místa bezpečně a beze ztrát zmizeli. Americké síly uzavřely severní části města, ale pátrání po útočnících zůstalo bezvýsledné.

Sámarrá'

V okrsku Isháqí jižně od města přepadl odboj po poledni americký zásobovací konvoj. Podle líčení motoristů, kteří místem projížděli v době útoku, zapálilo šest bojovníků dva kamiony, v nichž byli zabiti čtyři řidiči.

Dulu'íja

Asi ve 13:00 zasáhl výbuch bomby ve vesnici Salam americkou hlídku, složenou ze čtyř Humvee, jedno z nich zničil a jeho čtyřčlennou posádku usmrtil.

Američané přišli o další vrtulník

Nad Baládem se odpoledne podařilo sestřelit vrtulník, který se roztrhl a zřítil u vesnice Bú Hišmá východně od města. Námořní pěchota pak vesnici obklíčila a pátrala po posádce, ale bezvýsledně.

V okrsku Muhammadi severně od Baládu kromě toho ráno obklíčilo šest Humvee dům, o němž se Američané domnívali, že patří členovi odboje. Dům vojáci prohledali, a když se přesvědčili, že v něm nikdo není, odešli. Odjíždějící kolonu zasáhl výbuch bomby, jež zničila jedno vozidlo, dva vojáky usmrtila a třetího zranila.

Kirkúk

Auto zaparkované ve čtvrti Lahíb u silnice vedoucí do centra města, vybuchlo v 18:00, když kolem něho projížděla americko-irácká hlídka. Výbuch zapálil Humvee a těžce poškodil dva pickupy loutkových sil. Z Američanů byli dva zabiti a tři zraněni, loutkové síly ztratily čtyři vojáky a další čtyři byli zraněni.

Série útoků v Mosulu

Před polednem najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do americko-irácké hlídky poblíž policejní stanice Hudaba v centru města. Podle zdroje z policejních řad zapálil jedno Humvee a dva policejní pickupy, zabil tři americké vojáky a 13 policistů, další dva Američany a devět policistů zranil. Kromě toho se část budovy stanice zřítila. Lékařské zdroje uvedly, že mezi zabitými byl nejméně jeden civilista.

V noci na neděli explodovala bomba pod policejní hlídkou na mostě Sanaharib na levém břehu Tigridu. Podle zprávy agentury QudsPress zabila čtyři policisty a několik dalších zranila.

Ve 14:15 odpálil v místnosti určené pro loutkové policisty ve fakultní nemocnici Džumhurí na sobě sebevražedný útočník vestu naplněnou trhavinou a usmrtil pět policistů.

Tal Afár

Exploze bomby zabila ráno ve městě dva americké vojáky a úplně zničila jejich obrněné vozidlo. Američané po výbuchu začali střílet kolem sebe a dostali se do přestřelky s bojovníky. Střelba zabila jednoho civilistu a čtyři zranila.

Pondělí 27. června 2005

Další odbojové organizace popírají účast na jednání s Američany

Islámská armáda v Iráku a Základna džihádu v Zemi dvou řek vydaly prostřednictvím internetu prohlášení, jimiž kategoricky popírají mediální zprávy o tom, že se jejich zástupci sešli s americkými důstojníky.

Velení Islámské armády v Iráku prohlásilo, že nikdo z jejího vedení se takových rozhovorů nezúčastnil, a to ani nepřímo. Navíc dodalo, že pouze ono je oprávněno určit osoby, které budou jejím jménem jednat a nikdo se nesmí takové role ujmout sám o sobě, v opačném případě by byl přísně potrestán.

Základna džihádu v Zemi dvou řek varovala před "falešnými, pochybnými jednáními s křižáky a židy" a zdůraznila, že "naši bratři mudžáhidové nedovolí, aby se na jejich účet

hrála podobná hra."

Ramádí

V poledne došlo ve městě ke dvěma útokům na americké vojáky. Ve čtvrti Qádísíja v jižní části města vybuchla bomba pod hlídkou, zničila její Humvee, zabila tři vojáky a dalšího zranila.

Americký štáb v zemědělské koleji na východě města v tutéž dobu zasáhlo osm raket Grad a nad komplexem se objevily plameny a sloupy kouře.

Hít

Na tzv. Kilometru 30 dálnice severně od Hítu ve 13:00 zaútočil oddíl osmi bojovníků vybavených lehkými a středními zbraněmi na kolonu pěti vozidel, jakých obvykle používají žoldáci pracující pro okupanty. Při útoku byla dvě vozidla zapálena, pět cizinců usmrceno a tři zraněni.

Bombové útoky v Bagdádu a kolem něho

V okrsku Šuratan západně od Abú Ghurajb explodovala v 9:00 bomba pod americkou hlídkou, citelně poškodila jedno její obrněné vozidlo, jednoho vojáka zabila a čtyři zranila.

Vedle kolony sedmi tanků a čtyř Humvee explodovalo v 11:00 ve čtvrti Wahda na dálnici směřující do centra hlavního města auto naložené výbušninou. Exploze zničila jeden tank, tři Američany usmrtila a čtyři zranila.

Kolem 15:00 vybuchla bomba na silnici v okrsku Džarf as-Sachr jihozápadně od Bagdádu ve chvíli, kdy kolem ní projíždělo několik Humvee, vracejících se z vesnice Džarajíša, v níž vojáci provedli razii v domě bojovníka odboje.

Američané hodlají rozšířit síť věznic v Iráku

Americké okupační síly oznámily plán na rozšíření svých věznic po celém Iráku tak, aby byly schopny pojmout až 16 000 vězňů. Podle neoficiálních odhadů organizací pro lidská práva je ovšem už současný počet iráckých vězňů vyšší.

Agentura AP oznámila, že plukovník Guy Rudisill, mluvčí pro "zajišťovací operace v Iráku" prohlásil, že počet vězňů ve třech amerických věznicích -- Abú Ghurajb, Bucca a Cropper -- z 5 435 vězněných v červnu 2004 stoupl na nynějších 10 002. Z toho 400 údajně nesou Iráčané. Je známo, že kromě těchto tří věznic mají Američané a jejich sluhové po zemi řadu dalších vězení, mnohá utajená, jejichž vězňové nejsou do těchto oficiálních počtů zahrnuti.

Rudisill přiznal, že americké věznice jsou přecpané: "Překročili jsme kapacitu v Abú Ghurajb i v Camp Bucca. Ani v Camp Cropper nemáme normální kapacitu."

Rostoucí počet uvězněných přinutil Američany k renovacím stávajících vězení, začalo se také pracovat na obnově starých vojenských baráků v Sulajmáníji 160 mil severovýchodně od Bagdádu. Toto zařízení, tzv. Fort Suse, má být dokončeno 30. září 2005 a pojme na 2 000 dalších vězňů. Všechny renovace budou dokončeny do února 2006.

AP poznamenala, že právě přede dvěma týdny dokončila americká armáda novou část věznice v Abú Ghurajb, určenou pro 400 zajatců. Další část se stejnou kapacitou by v této věznici mohla být dokončena do konce července.

Rada ulamá je stále trnem v oku okupantů

Loutkové síly prohledaly dopoledne mešitu v bagdádské čtvrti Jarmúk a vtrhly též do sousedního domu jejího imáma, šajcha Umara Raghíba Zajdána, člena rady ulamá. Saúdskoarabská agentura WAS přinesla oznámení rady, že vojáci zkonfiskovali šajchovo auto a osobní počítač, zatkli ho a odvedli neznámo kam. Mluvčí rady označil šajchovo zatčení za útok na celou radu ulamá, nikoli jen na jeho osobu.

Sestřelen opět jeden vrtulník

V oblasti Mašahida severozápadně od Tádží sestřelil odboj v 9:30 vrtulník Apache. Obyvatelé blízké vesnice Dulajmíja sdělili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že vrtulník měl střežit bezpečnost schůzky amerických velitelů s iráckými činiteli v místní policejní stanici. Zasáhla jej raketa Strela, úplně zničila a posádku usmrtila.

Americké síly oblast uzavřely a místním lidem i novinářům zabránily přiblížit se ke zbytkům zříceného stroje. K sestřelení se odpoledne na internetu přihlásila Armáda mudžáhidů s tím, že sestřelením dokázala odhodlání nikdy nejednat s Američany ani s nikým jiným o složení zbraní.

Ostřelování základen

Osm raket C5K středního doletu zasáhlo o půlnoci na pondělí společnou americko-iráckou základnu západně od Tikrítu.

Šest stejných raket způsobilo přibližně ve stejnou donu požár na americké základně u Tárimíje.

Útok na konvoj cisteren

Kolem 11:00 přepadl oddíl bojovníků s lehkými a středními zbraněmi ve vesnici Bú Hamdan u Iskandaríje konvoj osmi amerických cisteren s pohonnými hmotami a čtyř Humvee. Při útoku tři cisterny shořely, zabiti byli čtyři Američané a tři zraněni.

Madá'in

Společnou americko-iráckou hlídku zasáhla ve čtvrti Muhandisín v centru města ve 14:00 exploze bomby. Zničila pickup iráckých sil a poškodila jedno Humvee. Zabiti byli tři iráčtí vojáci, zraněni další čtyři a tři Američané.

Exploze v Mosulu a v Tal'Afáru

Na severu Mosulu zasáhla v 10:00 na silnici do letoviska exploze bomby společnou hlídku Američanů a členů tzv. Vlčí brigády, zničila Humvee, zabila dva Američany a třetího zranila. Zabit byl též jeden příslušník Vlčí brigády a čtyři zraněni.

V jižní části Mosulu na dálnici vedoucí do Bagdádu vybuchla odpoledne bomba pod americkou kolonou několika Humvee. Jedno z nich zničila a zabila jeho čtyřčlennou posádku.

Ve vesnici Sa'dan u Tal'Afáru explodovalo po poledni auto naložené výbušninou, kolem něhož projížděla obrněná kolona. Exploze zničila jedno obrněné vozidlo, usmrtila čtyři Američany a dva zranila.

Úterý 28. června 2005

Útoky na americká zařízení ve Fallúdže pokračují

Ráno v 7:00 zasáhly čtyři rakety Grad středního doletu americké kasárny ve čtvrti Džaghifi, někdejší základní školu. Budova začala hořet, pět vojáků bylo zabito a tři zraněni. Americké velení jako vždy odmítlo poskytnout nějaké informace, agentura QudsPress však uvedla, že Američané upadli po útoku do "zmatku a chaosu" a nad město vzlétla řada vrtulníků.

Jako odplatu za tento útok zahájili ještě dopoledne Američané v doprovodu iráckých loutkových sil razii ve čtvrtích Nazal a Šuhadá, které prohledávali dům od domu v představě, že se tam někde ukrývají bojovníci, kteří rakety vystřelili.

V nedaleké Saqlawíji explodovala v poledne dálkově odpálená bomba pod obrněnou kolonou, směřující na základnu východně od Fallúdže. Podle svědků zneškodnila obrněné vozidlo, dva vojáky usmrtila a čtyři zranila.

Ostřelování amerických základen a štábů

Kolem půlnoci zasáhlo šest minometných střel americký štáb na křižovatce Wálid v Qá'imu, nad nímž se objevily plameny.

Ve stejnou dobu dopadlo šest raket Kaťuša středního doletu na americký štáb, sídlící v ba'qúbské čtvrti Muallimín v budově provinční správy. Budovu vážně poškodily a způsobily požár. Po poledni způsobilo šest raket Grad středního doletu podobné škody na americké základně v  Ba'qúbě.

Také v Sámarrá'došlo po poledni k útoku na spojenou americko-iráckou základnu a současně i na sídlo tamního policejního velitelství. Policejní objekt byl šesti střelami zasažen ve chvíli, kdy bylo uvnitř objektu šest amerických Humvee. Zničena byla část objektu, shořelo jedno Humvee, zabiti byli dva američtí vojáci a zraněno sedm osob včetně tří policistů. Osm dalších střel bylo určeno základně ve čtvrti Sisak, kde způsobily silné exploze.

Sebevražedný útočník najel v poledne s autem naloženým výbušninou do hlavní brány americké základny Bakr v Baládu a tam se u kontrolního stanoviště odpálil. Podle svědků výbuch zabil nebo zranil asi osm amerických vojáků.

Bombové útoky na americké kolony a hlídky

Kolem 8:00 vybuchla v okrsku Haqlaníja jižně od Hadíthy bomba pod americkou hlídkou čtyř Humvee. Na dálku řízený výbuch zapálil jedno vozidlo, zabil jednoho vojáka a čtyři zranil.

Kolonu kamionů se zásobami pro americké síly zasáhla exploze bomby na silnici k mezinárodnímu letišti v Mosulu. Jeden kamion začal po zásahu hořet, v něm zemřel jeden voják, druhý vyvázl se zraněním.

Ve čtvrti Mutasim v západní části města Sámarrá' explodovalo odpoledne auto naložené výbušninou a odstavené na kraji hlavní ulice, ve chvíli, kdy je míjela kolona čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee, směřující do centra města. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo, v němž zemřeli čtyři vojáci a dva byli zraněni.

V Tádží severně od Bagdádu zasáhla exploze bomby, instalované na silnici vedoucí k tamní americké základně, jinou americkou hlídku. Ze šesti Humvee jedno zničila, z jeho posádky tři vojáky zranila a čtvrtého zabila.

Večer podnikl odboj dvojnásobný útok na kolonu amerických tanků v okrsku Qádísíja na západě Tal'Afáru. Nejprve pomocí bomby zničili jeden tank, poté zaútočili na kolonu přímo, zničili další tank a zabili sedm vojáků. Čtyři další Američané byli v boji zraněni.

Akce odboje v Bagdádu

Ve čtvrti Chadra na západní straně hlavního města se asi 12 bojovníků utkalo se společnou americko-iráckou hlídkou. Při srážce bylo zapáleno jedno Humvee a zabiti dva Američané a tři iráčtí vojáci. Další čtyři američtí vojáci utrpěli zranění.

Rovněž dopoledne zasáhl v okrsku Rašídíja výbuch auta naloženého výbušninou kolonu Darrího Alího al-Fajjáda, člena kolaborantské tzv. Irácké národní aliance. Exploze usmrtila jej, jeho syna a tři strážce. Fajjád byl druhým členem tzv. parlamentu, který od ustavení vlády Ibráhíma Džafarího podlehl atentátu. Byl také jeho nejstarším členem (87). K akci se během dne přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek

Sestřelen vrtulník Apache

Krátce před polednem zasáhla raketa Strela nad oblastí Rabí'a západně od Tal'Afáru americký vrtulník Apache. Posádka ve zříceném stroji zahynula.

Loutková policie systematicky unáší, mučí a vraždí sunnity. Za pravdivost zprávy zaplatil autor životem

Americký list Knight Ridder přinesl 27. května reportáž Toma Lassetera a Jásira Sáliha o tom, že "několik dní po vyhlášení nové irácké vlády 28. dubna vzrostl počet těl sunnitských muslimů, přivážených do centrální bagdádské márnice poté, co byli zajištěni lidmi oblečenými do uniforem irácké policie." Ředitel soudního lékařství centrální márnice Fajiq Baqr řekl, že "těla vypadala, jako by byla usmrcována metodicky. Muži měli svázané ruce, zavázané oči a vypadali jako po mučení. Ve většině případů se zdálo, že byli šleháni provazem, podrobeni elektrickým šokům nebo řezáni tupým předmětem a zastřeleni, často jedinou kulkou do hlavy." Podle reportáže nesla mrtvá těla podobné znaky zranění, jaká nalezli rodinní příslušníci na tělech vězňů, držených v tajných vězeních tzv. ministerstva vnitra.

Knight Ridder uvedl, že podle prohlášení amerických okupačních stejně jako iráckých představitelů policejní vraždy "nejsou zkoumány systematicky". Nicméně však jeho zvláštní korespondenti v desítkách rozhovorů s rodinami a oficiálními činiteli a průzkumem lékařských zpráv zjistili přes 30 případů stejného typu zabití během necelého jediného týdne. Tzv. ministerstvo vnitra, jemuž irácká policie podléhá, popřelo jakoukoli spojitost s vraždami, očití svědkové ale uváděli, že mnozí z mrtvých byli zatčeni velkými skupinami mužů v bílých Toyotách Landcruiser s policejní značkou. Muži byli oblečeni do policejních uniforem a neprůstřelných vest, používali 9mm pistole Glock a vysílačky.

Tzv. ministerstvo lidských práv se k věci postavilo podobně vyhýbavě. Ra 'd Sultan, pověřený na ministerstvu sledováním poměrů v iráckých věznicích, připustil, že někteří zaměstnanci ministerstva vnitra mučili Iráčany, podezřelé z podpory odboje. Špionážní oddělení ministerstva vnitra popřelo, že by drželo v zajetí nějaké osoby, neboť to je pouze v kompetenci iráckých věznic. Vyšetřování ministerstva lidských práv přesto zjistilo 32 případů zajištěných osob a dalších 67 bylo nalezeno v zařízeních výzvědné služby téhož ministerstva. Sultan sám dodal, že "většina zajištěných byla mučena", ovšem: "Když byla ubitá těla nalezena mimo zařízení ministerstva vnitra, jak mohu dokázat, že za jejich mučení a vraždu jsou zodpovědné bezpečnostní síly?" Ostatně i Fajiq Baqr dotázán, kdo je podle jeho názoru za vraždy odpovědný, odpověděl: "Je to velice delikátní věc, obvinit policejní důstojníky ...není to jednoduchý problém." Vzhledem ke stoupajícímu počtu těl dodal, že není schopen vést přesnou evidenci úmrtí, protože do márnice přichází příliš mnoho těl a on nemá dost lékařů. Do března 2003 prošlo márnicí 200-250 podezřelých úmrtí měsíčně, nyní je to 700-800, z toho 500 se střelnými ranami (proti 16 přede dvěma roky).

Knight Ridder uvádí příklady: 5. května bylo na bagdádském tržišti sbaleno 14 sunnitských rolníků. Přijeli z Madá'inu, města, kam měsíc předtím loutkový režim situoval vykonstruovanou báchorku o únosu a popravě šíitů. O den později byla těla rolníků nalezena v mělkých jamách. Měli zavázané ruce a oči, a byli mučeni. Dva jiní muži, kteří tehdy byli na tržišti, viděli velkou skupinu policistů, která rolníky zatkla. "Přijela hlídka více než 10 policejních vozů a zastavila. Rozběhli se s kulomety po ulici a řekli, že rolníci měli s sebou auto naložené výbušninou. Postavili je ke zdi a chtěli jejich doklady," líčil události prodavač ovoce Alí Karím.

Brigádní generál z tzv. ministerstva vnitra, který si přál zůstat v anonymitě, zpravodajům sdělil, že jeho bratr byl zatčen při velké razii 14. května ve své sunnitské dělnické čtvrti v západním Bagdádu. Jeho tělo bylo nalezeno druhého dne. Neslo stopy mučení. Když navštívil bratrovu rodinu, vyslechl stejný popis: bílá Toyota Landcruiser, policejní uniformy, neprůstřelné vesty a helmy, pistole Glock. Generál se snažil zjistit, o které policejní komando šlo. Řekl to také svým kolegům a ti ho upozornili, že teď už jde oživot i jemu.

Den předtím, než odvedli generálova bratra, zmizel ze svého bagdádského domu svářeč Anwar Džásim, zaměstnaný u tzv. ministerstva průmyslu: Také jeho rodina popsala ty, co ho odvedli, stejným způsobem. Obchodník z téže čtvrti, který se označil jako Abú Ahmad, uvedl, že byl dopraven do stejného zařízení jako Džásim. Seděli tam všichni na podlaze se zavázanýma očima a spoutanýma rukama. Někteří říkali, že je tloukli dlouhými dřevěnými holemi. Druhého dne únosci dopravili Džásimovo tělo do nemocnice Jarmúk. Měl střelnou ránu vzadu na hlavě a řezné rány a podlitiny po těle. Zaměstnanci márnice dostal radu, aby nedával tělo do lednice, protože je to terorista a zaslouží si, aby jeho mrtvolu ohlodávali psi.

Vraždy pokračovaly i v červnu: Tělo Sa'diho Chalífa se také objevilo v nemocnici Jarmúk. 52letý sunnita byl spolu s bratrem Muhammadem 10. června odveden ze svého domu v západním Bagdádu. Jejich únosci přijeli v pickupech s policejními značkami. Asi 10 jich vešlo do domu, měli rádia, uniformy, vesty a přilby. Další ze Sa'diho bratrů řekl: "Doktor nám řekl, že byl dušen a mučen předtím, než ho zastřelili. Vypadal, jako by ho táhlo auto." Muhammad Chalíf měl ještě v márnici na rukou kovová pouta.

Knight Ridder zakončil reportáž sdělením, že Jásir Sálih, zvláštní korespondent, který na reportáži pracoval, byl minulý týden zastřelen v Bagdádu za okolností, které zůstávají nejasné. Dodal, že také zvláštní korespondent Muhammad ad-Dulajmí zaplatil životem za svou reportáž z Bagdádu.

(Pozn.: podle zprávy z 2. 7. 2005 zastřelil Jásira Sáliha americký ostřelovač.)

Středa 29. června 2005

Američané pokračují v blokádě Hítu

Američané pokračovali druhým dnem v tzv. Operaci Meč, namířené proti městu, které uzavřeli a odřízli od okolí. Operace má za cíl vypudit z města bojovníky. Odboj v rámci protiútoků vypálil ráno v 8:00 čtyři rakety Kaťuša středního doletu na jejich pozice u vesnice Muhammadi, ležící na východ od Hítu.

Sebevražedný útok v Chálídíji

Sebevražedný útočník v BMW najel v 16:00 východně od Chálídíje do amerického ležení u mostu Siddíqíja. Podle líčení místních lidí narazil s autem do domu, v němž se usadilo velení, zřídilo v něm velitelské stanoviště a na střeše se usadili ostřelovači. Exploze auta dům zcela zničila, usmrtila osm vojáků a šest zranila.

Ostřelování základen a štábů

Americký štáb na bagdádském předměstí Durá se stal v 9:00 terčem sedmi minometných střel. Štáb se otřásl explozemi, Američané pak okolí neprodyšně uzavřeli, takže nebylo možno zjistit nic bližšího.

V 11:00 dopadlo osm raket Grad středního doletu na americkou základnu Saqr v Habbáníji. Obyvatelé sousední vesnice Fallahat slyšeli osm silných explozí, následované druhotnými výbuchy a kouřem stoupajícím nad celou základnu.

Osm minometných střel zasáhlo v 15:00 americkou základnu Warrar západně od Ramádí. Také tady sledovali místní obyvatelé mohutné exploze a sloupy kouře.

Americké vojenské kolony jsou terčem útoků v celé zemi

Krátce po ránu explodovalo auto naložené výbušninou a stojící u dálnic jižně od Abú Ghurajb vedle kolony šesti amerických obrněných vozidel a dvou Humvee. Exploze zcela zničila jedno obrněné vozidlo a poškodila Humvee, zabila pět vojáků a tři zranila.

Do kolony pěti amerických tanků a tří Humvee narazil na hlavní silnici spojující Tikrít s Bagdádem jihovýchodně od Tikrítu sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou. Exploze zničila jeden tank a usmrtila celou šestičlennou posádku. Útok přiznala i americká strana, tvrdila však, že byl zabit jediný voják a dva zraněni.

Kolonu šesti Humvee zasáhla exploze bomby v mosulské čtvrti Zirá'í ve 13:00. Zapálila jedno Humvee, usmrtila jednoho vojáka a tři zranila.

Ve 14:00 podnikli ozbrojení bojovníci na dálnici do Bagdádu v oblasti jižně od Sámarrá' útok na další kolonu obrněných vozidel. Jedno zapálili, tři Američany zabili a dva zranili. Dva z bojovníků byli při akci rovněž zraněni. Američané pak místo obklíčili a stavěli bariéry, aby mohli kontrolovat projíždějící vozidla. Při této činnosti je zasáhly čtyři minometné střely ráže 82 mm, které zabily dalšího vojáka a pět zranily.

Na dálnici v oblasti Džazíra u Ramádí vybuchla v 15:00 bomba pod kolonou osmi obrněných vozidel, zničila jedno, zabila čtyři vojáky a dva zranila.

Podobným útokům musí čelit také policejní a vojenské hlídky

Obyvatelé vesnice Kartan ležící severně od Júsufíje vylíčili korespondentovi Mafkarat al-Islam, že bojovníci instalovali na místní silnici bombu, která při průjezdu americké hlídky vesnicí explodovala. Podle jejich informací úplně zničila Humvee a zabila jeho čtyřčlennou posádku.

Ve stejnou dobu explodovala bomba také pod společnou hlídkou polských vojáků a irácké policie v okrsku Maháwíl severně od Hillá. Byla umístěna na silnici nedaleko místní policejní stanice a při výjezdu spojené hlídky vybuchla. Podle svědků zničila polské vojenské vozidlo, v němž zabila dva vojáky a třetího zranila, a zabila jednoho iráckého policistu.

Podobný osud byl odpoledne určen americko-irácké hlídce ve čtvrti Askarí města Madá'inu. V 16:00 explodovala na silnici vedoucí do centra města bomba, zničila pickup loutkových sil a poškodila americké Humvee. Zabit byl přitom jeden Američan a čtyři iráčtí vojáci, další Američan a dva Iráčané utrpěli zranění.

Na společnou americko-iráckou hlídku v okrsku Wadžíhíja u města Dijála zaútočili v poledne bojovníci vybavení lehkými a středními zbraněmi. V desetiminutové přestřelce zapálili dvě Humvee a pickup, zabili čtyři americké vojáky a pět zranili. Zraněni byli také tři iráčtí vojáci a šest dalších bylo zabito.

Události v Bagdádu

Rada ulamá oznámila, že američtí okupační vojáci ráno zatkli synovce šajcha Háritha ad-Darího, generálního tajemníka rady, a jeho čtyři syny.Za doprovodu vrtulníků vpadli do domu šajcha Záhira Chámise ad-Darího, prohledali a rozbili jeho zařízení a pak šajcha i se syny Hárithem, Abd ar-Rahmánem, Abd al-Latífem a Alím naložili do vrtulníku a odvezli. Dům šajcha Háritha ad-Darího byl prohledán už dříve.

AFP večer oznámila, že sebevražedný útočník narazil s autem naloženým výbušninou do vchodu hotelu Bábil, kde bydlí američtí důstojníci a "podnikatelé".

Američtí vojáci zastřelili iráckého režiséra proamerické irácké TV aš-Šarqíja Ahmada Wa'íla al-Bakrího. Jeho auto začali ostřelovat, když se pokusil kolem nich projet, protože pro vrak vozidla stojící na křižovatce nemohl okamžitě zastavit. Byl na místě usmrcen řadou výstřelů. Americké síly odepřely poskytnout o incidentu jakoukoli informaci, pouze prohlásily, že zahájí vyšetřování.

Dvojnásobný útok v Tal'Afáru

Ve čtvrti Sa'd centru města došlo v 17:00 k explozi bomby, která zasáhla projíždějící americkou hlídku v šesti Humvee. Výbuch jedno zničil, tři Američany zabil a čtvrtého zranil. Když pak Američané místo obklíčili, a postavili bezpečnostní bariéru, prorazil ji sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou a u jednoho Humvee se odpálil. Ve zničeném vozidle byli usmrceni další čtyři vojáci.

Další požár na kirkúckém plynovodu

Zdroj z kolaborantské Oil of the North Company oznámil, že irácký odboj zaútočil v noci na středu na plynovod procházející jižními předměstími Kirkúku. Podle jeho sdělení plynovod zásoboval elektrárnu v oblasti Taza severně od Kirkúku. K hořícímu plynovodu byli povoláni místní hasičské jednotky. Podle údaje člena stráže plynovodu byla pod potrubím instalována bomba a její výbuch způsobil několikahodinový požár.

Kirkúk byl od počátku okupace dějištěm řady útoků na ropovodní i plynovodní potrubí, které mají okupačním silám a jejich sluhům zabránit v rozkrádání iráckého přírodního bohatství. Agentura Qana oznámila, že od americké invaze došlo v Iráku minimálně k 90 útokům navzdory skutečnosti, že Američané a irácké loutkové síly vyčlenili k jejich ochraně 3000 vojáků.

Institut pro analýzu globální bezpečnosti zveřejnil ke konci června 2005 přehled veškerých útoků na irácké ropovody a plynovody. Za období od 3. do 24. června evidoval osm útoků v Kirkúku, Bajdží a Basře. Za celou dobu od počátku invaze, tedy počínaje dnem 12. června 2003, kdy došlo k prvnímu útoku, dosáhl počet akcí dosáhl čísla 244 (viz: http://www.iags.org/iraqpipelinewatch.htm).

Šíitský duchovní vyzval věřící k boji proti okupantům po boku sunnitů

Ve spojitostí s tím, jak sílí odpor stoupenců Muqtady as-Sadra a Džawáda as-Sálihího mezi jihoiráckými šíity proti americkým okupantům, vydal bagdádský šíitský duchovní vůdce Ahmad al-Hasani al-Baghdádí ve středu večer ve městě Samáwa fatwu, v níž vyzval šíity k všeobecnému boji proti americkým okupantům a k tomu, aby se v tomto boji, který nazval "svatou povinností", připojili k sunnitům.

Korespondent Mafkarat al-Islam v Samáwě oznámil, že šajch al-Hasani al-Baghdádí prohlásil: "Současná situace v Iráku, za níž probíhají pokusy o judaizaci a deformaci a degeneraci islámu a islámských svatých hodnot, za níž jsou muslimské ženy znásilňovány a děti vražděny, mne dnes přiměla ustanovit, že člověk, který veřejně spáchá cizoložství se svou matkou ve svaté mešitě v Mekce a pak půjde bojovat proti Američanům a povede džihád proti nim v ulicích a uličkách Bagdádu a jiných měst Iráku, je v očích Boha ušlechtilejší a počestnější než imámové sedící v Qomu a Nadžafu."

Korespondent oznámil, že fatwa byla vyhlášena poté, co američtí vojáci začali mezi jihoiráckými šíity před několika dny rozšiřovat křesťanské letáky v rámci křesťanské misionářské kampaně, jíž je region v posledních týdnech svědkem.

Čtvrtek 30. června 2005

Společné prohlášení hlavních odbojových skupin znovu popírá účast na jednáních s okupanty

Odbojové organizace vydaly ráno další prohlášení, v němž popřely tvrzení bývalého tzv. ministra elektrárenství Ajhama as-Samarrá'ího, že odboj souhlasí s jednáním s americkými okupačními silami a vytvořením politické organizace.

Bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam získal kopii tohoto prohlášení, podepsaného Armádou partyzánů sunny, Armádou druhů Prorokových a Armádou mudžáhidů. Samarrá'ího tvrzení je v něm označeno za pokus diskreditace odboje v celém Iráku. Podepsané organizace prohlašují, že s okupačními silami je možno jednat pouze řečí zbraní, ne však rozhovory či vyjednáváním: "Ozbrojený boj nemůže skončit dříve, než okupanti opustí iráckou zemi."

Američané bombardovali Hít

Agentura QudsPress oznámila, že okupační vojáci předchozího dne zatkli generálního ředitele hítské hlavní nemocnice Nizára al-Kubajsího s obviněním, že ošetřoval v nemocnici zraněné a nemocné bojovníky odboje. Američané při pátrání po "vzbouřencích" prohledali všechny nemocniční sály a pokoje.

Nemocnice naproti tomu ve středu převzala mrtvoly devíti civilistů zabitých během třídenní americké Operace Meč proti městu. Bylo mezi nimi několik žen a dětí. Asi 40 místních civilistů vyhledalo v nemocnici ošetření po americkém bombardování. Americké útoky mířily na několik obytných čtvrtí města a bylo při nich zničeno pět domů. Členové rodin v nich žijících byli buď zabiti nebo zůstali pod troskami.

QudsPress uvedla, že Američany vyhlášená Operace meč je namířena proti regionům na horním Eufratu, zvláště proti městům Hít a Hadítha a navazuje na předchozí operace proti Qá'imu, Hadíthě a Bagdádu.

Odpoledne přinesla agentura WAS zprávu, že na celém horním Eufratu propukly boje, když Američané v rámci Operace Meč prohledávali byty a obchody ve všech městech regionu a pátrali po bojovnících.

Sebevražedné útoky u Qá'imu a Ramádí

Před polednem najel sebevražedný útočník u vesnice Rummaná západně od Qá'imu s pickupem naloženým výbušninou do americké kolony. Zničil jedno obrněné vozidlo, poškodil druhé, zabil nejméně sedm Američanů a další zranil. Kromě toho při útoku zemřel egyptský tlumočník, který americké vojáky doprovázel.

V průmyslové zóně Ramádí najel kolem 13:00 další útočník do americké hlídky a uprostřed ní se odpálil. Výbuch zapálil tři Humvee, sedm vojáků zabil a tři zranil.

Rawa

Americký zásobovací konvoj byl odpoledne na dálnici u města přepaden bojovníky, vybavenými lehkými a středními zbraněmi. Ti zapálili dva kamiony, zabili tři vojáky a čtvrtého zranili.

Fallúdža

Ve čtvrti Džawlan blízko velké fallúdžské mešity na silnici na břehu Eufratu došlo k explozi bomby pod společnou americko-iráckou hlídkou. Výbuch zapálil jedno Humvee a irácké vozidlo na přepravu vojáků. Z Američanů byl jeden zabit a dva zraněni; z irácké části hlídky bylo zabito šest a zraněno pět vojáků. Američtí vojáci pak obklíčili západní a severní část města a zahájili razie a prohledávání dům po domu.

Ráno našli Američané v kamenolomu jižně od města podřezané mrtvoly čtyř svých vojaček, které odboj ve městě zajal 23. června.

Bagdádský starosta hrozí demisí

Agentura AP přinesla zprávu, že starosta hlavního města pohrozil odstoupením, pokud nedostane více peněz údržbu města. Prohlásil, že městská infrastruktura se rozpadla, obyvatelům není možno zajistit ani dostatek čisté vody: "Je zbytečné, aby úředník zůstával ve funkci, nemůže-li plnit své úkoly." Podle jeho mluvčího potřebuje Bagdád pro letošní rok 1,5 bilionu dolarů, ale dostal jen 85 milionů. Prohlášení jen potvrdilo, v jak svízelných podmínkách strádá přes šest milionů bagdádských obyvatel, kteří už déle než dva roky nemají dostatek vody, elektřiny a pohonných hmot.

V západobagdádské čtvrti Jarmúk v poledne explodovalo auto naložené výbušninou a odstavené u silnice vedoucí k tzv. Zelené zóně. K explozi došlo ve chvíli, kdy kolem projížděla kolona čtyř obrněných vozidel a čtyř Humvee. Zapálila jedno obrněné vozidlo a zabila jeho posádku.

Odpoledne v 16:00 zaútočila skupina osmi bojovníků ve čtvrti Džihád na silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti na kolonu automobilů používaných žoldáky z bezpečnostních společností pracujícími pro kolaboranty. Podle sdělení svědků dvě auta při útoku shořela, čtyři cizinci byli zabiti a pět zraněno. Při útoku padl jeden z bojovníků a další byl zraněn.

Podle zprávy katarské agentury Qana propustily americké síly ráno synovce generálního tajemníka rady ulamá šajcha Záhira Chámise ad-Darího, kterého ve středu zatkly i s jeho čtyřmi syny. Podle zprávy byl propuštěn bez dalšího vyšetřování na žádost člena tzv. irácké vlády.

Tzv. premiér navštíví příští týden Teherán

Vyslanec tzv. irácké vlády v Teheránu Muhammad Madžíd aš-Šajch oznámil, že tzv. premiér Ibráhím Džafarí vykoná příští týden oficiální návštěvu Íránu. Dodal, že Džafarího rozhovory s íránskými představiteli se budou týkat politického vývoje v Iráku a vztahů mezi oběma zeměmi. Džafarího bude doprovázet několik ministrů jeho kabinetu, kteří jsou členy společného výboru se svými íránskými protějšky.

Pokus o atentát na velitele policie v Ba'qúbě

Několik bojovníků přepadlo večer kolonu velitele městské policie plukovníka Ša'lana Abd al-Cháliqa. Ten byl při akci pouze postřelen do zad a krku, zabit byl policista, který jel s ním. Podle tvrzení policie byl v nastalé přestřelce zabit náhodný chodec a další čtyři zraněni.

Američané hrozí obležené Tárimíji "druhou Fallúdžou"

Místní zdroje zveřejnily podrobnosti o sestřelení amerického vrtulníku, k němuž došlo u města před třemi dny. Zdroj, který se ve středu zúčastnil jednání místních činitelů se zástupci americké armády uvedl, že Američanů zabitých ve vrtulníku bylo osm a nikoli dva, jak bylo původně oznámeno. Mezi mrtvými bylo šest důstojníků, kteří se údajně měli zúčastnit jednání se zástupci odboje. Američané se pak sešli s kmenovými šajchy a dalšími představiteli města a řekli jim, že obyvatelé musejí vydat bojovníky, kteří vrtulník sestřelili. Pokud by tak neučinili, hrozili Američané v nejbližších dnech "druhou Fallúdžou", neboli podobným rozbombardováním města. Prohlásili, že jejich děla na základně v Tádží jsou namířena na Tárimíji. Město je obklíčeno už ode dne, kdy byl vrtulník sestřelen, nikdo nemůže dovnitř ani ven.

Další bombové útoky

V oblasti Mušahada na silnici spojující Tádží se severními předměstími Bagdádu explodovala kolem 14:00 bomba pod projíždějící americkou hlídkou. Podle svědků zničila jedno Humvee, zabila v něm čtyři vojáky a pátého vážně zranila.

Podle večerní zprávy agentury WAS explodovala v Iskandaríji bomba pod policejní hlídkou, usmrtila tři policisty a dva zranila. Zraněni byli rovněž čtyři civilisté.

Huwajdžá

Policejní hlídka našla u města tělo příslušníka irácké armády, který byl přede dvěma dny unesen, později usmrcen ranou do týlu a jeho tělo pohozeno uprostřed silnice.

Kirkúk

Na silnici jižně od města zahájili Američané palbu na civilní auto, zasáhli řidiče a zranili jeho manželku.

Ostřelování základen

Na americkou základnu Ghazlání v Mosulu dopadlo kolem 14:00 deset minometných střel. Podle sdělení člena zásahových sil většina z nich zasáhla dílny na opravu vojenských vozidel. Zničeno bylo šest vozidel, zabito pět a zraněno sedm vojáků.

O něco později vybuchla jedna minometná střela u japonské okupační základny v Samáwě. Podle údaje loutkových sil nezpůsobila žádné škody ani ztráty.

Útok na věznici Bucca

Odpoledne ostřeloval odboj také britský štáb umístěný ve věznici Bucca v Umm Qasru jižně od Basry. Rakety Grad středního doletu tam způsobily silné exploze, bližší podrobnosti o zásahu však nebylo možno zjistit.

Pátek 1. července 2005

Hadítha

Na dálnici severovýchodně od města explodovala ve 14:00 bomba pod americkou kolonou 12 obrněných vozidel. Zničila zcela jedno z nich, usmrtila čtyři a zranila dva vojáky.

Fallúdža

Západně od města vybuchla dopoledne pozemní mina pod americkou pěší hlídkou. Jak sdělil pro Mafkarat al-Islam nadporučík loutkových sil, zabila pět vojáků a dva zranila. Američané na útok odpověděli razií a zatýkáním místních obyvatel.

Mohutný útok na bagdádský americký štáb

Více než 40 bojovníků, vyzbrojených různými středními a těžkými zbraněmi podniklo útok na americký štáb v bagdádské Ámiríji. Zničili tři Humvee a na pozorovatelně u hlavní brány zabili nebo zranili 14 vojáků. Boj trval přes půldruhé hodiny a ukončil ho teprve přílet amerických letounů. Podle zdroje z irácké armády padlo při útoku nejméně 20 bojovníků.

Lékaři pohotovostního týmu, který na místo přijel, však tento údaj popřeli s tím, že na místě našli jen čtyři mrtvé bojovníky, zasažené do šíje nebo hlavy. Také jiný svědek tvrdil, že většina bojovníků po příletu vrtulníků a bojových letounů v pořádku ustoupila.

Zastřelen bagdádský zástupce ájatolláha Sístáního

Kolem 12:30 zastřelili bojovníci v bagdádské ulici Hajfa jednoho ze zástupců proamerického ájatolláha Alího as-Sistáního Kamala ad-dín al-Džurajfiho a jeho dva strážce. Další tři strážci byli při útoku zraněni. Podle sdělení tzv. ministerstva vnitra byl Džurajfi, Sistáního bagdádský zástupce, zastřelen cestou na páteční modlitby do mešity v okrsku Álawí v centru hlavního města.

Další pokusy o atentáty

Sebevražedný útočník se s autem naloženým výbušninou odpálil v Bagdádu u kontrolního stanoviště před sídlem tzv. premiéra Ibráhíma Džafarího a současně sídlem vedení strany Dawa, jejímž je Džafarí předsedou. Podle premiérova mluvčího výbuch zabil jednoho a zranil druhého strážce, Džafarí však v té chvíli nebyl v domě přítomen.

V Sámarrá'vybuchla bomba vedle kolony velitele místní policie, brigádního generála Málika Awwáda Ibráhíma. Zprávu přinesla katarská agentura Qana, podle níž velitel útok přežil. Podle agentury WAS zahájili bojovníci po explozi na kolonu palbu, která roztříštila okna velitelova vozu.

Bombové a jiné útoky na americké a irácké síly

V 8:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou v jihobagdádském předměstí Durá, zničila Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého zranila. Podle sdělení kapitána loutkové armády i ten později na následky zranění zemřel.

Po poledni došlo k explozi bomby pod americkou kolonou šesti obrněných vozidel a čtyř Humvee v oblasti Huwajdžá jihozápadně od Kirkúku. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že exploze zneškodnila jedno obrněné vozidlo, dva vojáky zabila a čtyři zranila.

K útoku asi 12 bojovníků s lehkými a těžkými zbraněmi na společnou americko-iráckou hlídku došlo kolem 14:00 ve čtvrti Dubbat na jihu Latífíje. Podle líčení svědků trvala srážka asi 15 minut, během nichž bojovníci zapálili Humvee a dva pickupy. Zabiti byli čtyři Američané a sedm iráckých vojáků, další dva američtí a čtyři iráčtí vojáci byli zraněni. Svědkové uvedli, že padli také dva bojovníci.

Pod společnou hlídkou amerických vojáků a tzv. Vlčí brigády explodovala v 15:00 v Sindžáru západně od Mosulu bomba. Ve městě právě probíhala razie a prohledávání dům od domu. Bomba zničila Humvee a poškodila vozidlo loutkových sil. Dva Američané byli zabiti a třetí zraněn, z Vlčí brigády zemřel jeden člen a druhý byl zraněn.

V Musajjibu (v provincii Bábil jižně od Bagdádu) explodovala kolem 16:00 bomba pod hlídkou čtyř Humvee. Jedno z nich zapálila, zabila vojáka a čtyři další zranila, jednoho z nich vážně.

V 17:00 podnikl oddíl bojovníků útok na americký konvoj osmi cisteren a čtyř Humvee, směřujících na základnu v Baládu. Dvě cisterny při útoku vzplanuly, zabiti byli čtyři vojáci. Podle místních svědků při útoku padl jeden z bojovníků a druhý byl zraněn.

Ke srážce bojovníků s americkými a iráckými vojáky došlo v čtvrti Mu'tasim města Sámarrá'. Jak uvedla agentura Qana, byli v ní zabiti dva loutkoví vojáci.

Sestřelen špionážní letoun

V oblasti Ba'adž západně od Mosulu sestřelil odboj ve 23:00 americký bezpilotní špionážní letoun. O sestřelení informoval korespondenta Mafkarat al-Islam příslušník irácké armády, která spolu s Američany obklíčila místo sestřelení a pomáhala v pátrání po vraku stroje.

Ostřelování základen a dalších cílů

Devět minometných střel ráže 120 mm zasáhlo kolem 13:00 americkou základnu v Tárimíji, kde došlo k silným explozím, po nichž se nad základnou objevily sloupy kouře.

V 15:00 vypálil odboj čtyři rakety Kaťuša středního doletu na sídlo provinční správy v Mosulu, kde se konalo jednání amerických důstojníků s představiteli města. Rakety podle svědků značně poškodily budovu zapálily americké vozidlo na přepravu vojáků. Americké síly pak úřad obklíčily a uzavřely všechny přístupové cesty, takže nebylo možno zjistit rozsah následků útoku.

O hodinu později zasáhly čtyři minometné střely ráže 120 mm americkou základnu ve čtvrti Jarmúk v centru Mosulu. Základnou otřásly silné exploze a nad jejími různými částmi se objevily šlehající plameny a sloupy kouře.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       14. 7. 2005
14. 7. 2005 O životě v Uzbekistánu
14. 7. 2005 Fox News: "Jak vás ohrožují Jane Fondová a BBC"
13. 7. 2005 Co to znamená, že atentátníci byli Britové?
14. 7. 2005 Zmatek v hlavě čtyř britských mladíků Jan  Čulík
14. 7. 2005 Dopis dcery Iráku britskému lidu
14. 7. 2005 Ráj Karel  Toman
14. 7. 2005 Nový přístup profesora Prahalada jak odstranit problém globální chudoby Miloš  Kaláb
14. 7. 2005 Zelení ze Země a zelení z Marsu Pavel  Pečínka
14. 7. 2005 Etický kodex advokáta? Jaroslav  Štemberk
14. 7. 2005 Spasí nás dieta? Miloš  Dokulil
14. 7. 2005 Nepovažuji vás za blbce, jste pouze fachidiot
14. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. června -- 1. července 2005
13. 7. 2005 Damir Kapidžič: Mám muslimské kořeny, ale piju alkohol Jan  Čulík
13. 7. 2005 Strašidlo mediální digitalizace 2010 Štěpán  Kotrba
13. 7. 2005 Nebezpečný narcismus Západu Oskar  Krejčí
13. 7. 2005 Policie identifikovala čtvrtého atentátníka
13. 7. 2005 Od vědy k ideologii, od světlých zítřků k temné budoucnosti Milan  Černý
13. 7. 2005 Mistr Jan Hus - národní hrdina nebo nebezpečný náboženský fanatik? Petr  Sláma
13. 7. 2005 Sázka Bohumil  Kartous
13. 7. 2005 Nezákonné kácení Pod Vyšehradem a postoj úřadů potřetí Petr  Kužvart
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
14. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. června -- 1. července 2005   
7. 7. 2005 Američtí vojáci a strategie ničení nemocnic: škody místo oprav   
7. 7. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 13. -- 17. června 2005   
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005   
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005   
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005