10. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 10. 2005

Extremistické názory senátora Mejstříka

Senátor Martin Mejstřík, jeden z iniciátorů novely § 260 trestního zákona, vysvětlil na 7. schůzi Senátu, že:

"Návrh (naší) novely tak, jak je koncipována, není zaměřený čistě protikomunisticky ... ale dopad této novely je širší. Novela totiž směřuje proti veškerým extremistickým názorům, jak proti levicovým, tak proti pravicovým nebo jiným extremistickým názorům, které by mohly ohrozit stávající demokratický řád."

Kouzlo nechtěného je samozřejmě v tom, že bude-li zákon novelizován, může být jednou z prvních obětí sám pan senátor, protože jeho návrh omezit svobodu myšlení je tak extremistický, že ohrožuje stávající demokratický řád.

Novelizace ovšem může být dobrá pro zaměstnanost a to zejména v oblastech sledování občanů soudů a vězeňství. Navíc bude třeba vzdělat policii i donašeče k patřičné bdělosti a ostražitosti.

Jak to už u politiků bývá, pan senátor si jistě myslí, že to myslí upřímně, a tak bude zajímavé sledovat, jaké činy přijdou po plamenných slovech. Možností je nepřeberně. Extremní jsou například církve, svou podstatou naprosto nedemokratické instituce, které buď světskou moc neuznávají vůbec a nebo se s ní snaží dočasně spojit s úmyslem vytvořit stát totálně ovládaný zástupci (toho kterého) Boha na zemi.

Senátor Mejstřík se jistě pustí i do místních obdivovatelů amerických neokonzervativců, jejichž snem je dominace světa založená na extremistické doktríně. Pan senátor se jistě nenechá zmást novořečním slovníkem, v němž se to hemží mírem, demokracií a lidskými právy.

Tohoto vývoje se obávají samotní Američané. Lewis B. Lapham v říjnovém čísle Harper's Magazine vysvětluje, že otázka "Je Amerika fašistický stát?" je slabošská a bezvýznamná. Ptát se musíme, zda můžeme udělat z Ameriky "nejlepší fašistický stát, jaký svět viděl", autoritativní ráj, který si vyslouží obdiv mezinárodních kapitálových trhů a patřičný respekt lidstva. Odpověď je: "Ano, můžeme. Jsme Američané; máme peníze a know-how uspět tam, kde Hitler selhal; a historicky jsme ve výhodě, kterou tehdejší pionýři neměli.

Lapham mezi jiným vysvětluje, proč v USA není zapotřebí pálit žádné knihy: "Nacisté museli v třicátých letech mrhat drahocenným časem a penězi na očkování německých občanů -- příliš vzdělaných na to, aby jim to bylo k užitku -- proti infekci nepřípustného myšlení. (USA) může považovat za požehnání, že nemusí nést toto břemeno, jež představuje vzdělaná veřejnost. Systematická destrukce veřejných škol a knihoven, kterou republikánské i demokratické vlády moudře uskutečňovaly během posledních třiceti let, otevírá trh pro prodej a distribuci vládních propagandistických plakátů. Nakladatelství mohou tisknout tolik knížek, kolik potřebují pro svůj zisk (knihy o čemkoli, některé dokonce i pravdivé), ale jejich dopad na lidi, kteří nevědí jak číst nebo myslet, je podobně neškodný jako sněhové vločky dopadající na zamrzlý rybník."

Nechť si čtenář povšimne, že původní Mejstříkův návrh zmiňoval fašismus. To se zjevně někomu nelíbilo a tak tento termín byl vystřídán nacismem, který ovšem existoval pouze v Německu.

Pokud senátor Mejstřík sleduje dění ve světě, odsoudí nepochybně i české židy, pokud podporují pravicové extremisty v Izraeli v čele s bývalým teroristou Šaronem. Ti jsou o to nebezpečnější, že mají pod palcem zbraně hromadného ničení.

Terorismus bude pro senátora Mejstříka nejspíš zástěrkou -- tedy zástěrka, kterou politikové, mnohdy prolhaní, používají při prosazování zákonů potlačujících občanské svobody.

Senátor Mejstřík totiž vysvětluje, že

"K této novele jsme sáhli zejména proto, že velmi častým, dokonce možná největším problémem naší legislativy je, že pokulhává za realitou. Předmětný návrh novely § 260 trestního zákona je však velmi aktuální, protože reaguje na současnou politicko-společenskou situaci, a to dokonce v evropském měřítku. Události poslední doby, když si připomeneme výbuchy v Madridu, Londýně, Egyptě, nemohou nikoho nechat na pochybách, že extremistické ideologie jsou hrozbou nejenom pro nás.

V září t.r. britský premiér Tony Blair řekl, že každá země v Evropě bude zpřísňovat svůj postup. Nebyli jsme dost tvrdí, ani dost efektivní, abychom lidem dali jasně signál, že nebudeme tolerovat lidi, kteří páchají teroristické činy, nebo k nim podněcují."

Dovolávat se Tony Blaira jako morální autority je skoro směšné. (V britských médiích se často poukazuje na to, že podle případného zákona proti terorismu by jako první byl zřejmě odsouzen Tony Blair, pokud se terorismus definuje jako zabíjení lidí pro politické účely, pozn. JČ). Možná by bylo lepší, kdyby senátor Mejstřík používal vlastní mozek. Pak by ho možná napadlo, že příčinou útoků na Američany a jejich spojence je právě jejich přítomnost na cizích územích (tedy pomineme-li náboženský spor v Severním Irsku a neochotu dát autonomii Baskům ve Španělsku a Kurdům v Turecku).

Senátor Mejstřík by mohl protestovat proti extremistickým názorům, které ohrožují existující západní demokracii. Souhlas s mučením lidí, možnost uvěznit kohokoli na libovolnou dobu na základě informací, které jsou tak tajné, že vězněný nemá nárok na otázku, za co vlastně sedí, otevírání korespondence včetně elektronické, domovní prohlídky bez soudního příkazu a vědomí sledovaného, jsou znovuzrozené prvky fašismu.

Senátor Mejstřík ovšem nic z výše naznačeného stejně dělat nebude. Ty přívažky tam jsou proto, aby slovo komunismus příliš netrčelo a novela líp prošla.

Mejstříkovi, v zastoupení dalších pravicových politiků, nejde, o slovo komunismus jako takové, ale o možnost dát komunistickou nálepku jakékoli myšlence nebo programu, který by je mohl ohrožovat. V tom je celý vtip.

Komunisté nejsou po skoro 60 letech zapomenuti -- tedy zavrženi voliči - protože v politickém spektru chybí strana, která by se v rámci možností, byť značně omezených, brala za obyčejné lidi. Sociální demokracie se pragmaticky vtěsnala vpravo od středu (což se ovšem děje i jinde ve světě) a stala se stranou mírného pokroku v mezích zákona diktovaného ekonomickými zájmy korporací.

Relativní popularita české komunistické strany - tedy přesněji řečeno jejího programu -- má nepochybně základ ve zklamání mnoha občanů s vývojem po roce 1989. Protože rozbor toho období přesahuje rámec článku, lze na tomto místě uvést jen několik základních bodů.

Nová moc se distancovala od předcházejícího období jeho maximálním zatracením. To možná bylo dobré pro politiky (ve značné míře přerozené komunisty), ale na druhé straně to nutně vyvolalo nereálné naděje, že od té doby bude všechno lepší.

Nová moc se rychle odtrhla od reality a zpapalášovatěla víc než její předchůdci. Privatizace (často do vlastní kapsy) připravila republiku o stovky miliard, jak v jednom ze svých projevů vyjevil čerstvý multimilionář Václav Havel, a zadělala na schodek rozpočtu do budoucna.

Nová moc, tak jako jinde složená z lidí, kterým ani náhodou nehrozí náznak strádání (možná jedinou výjimkou je bývalý ministr práce Petr Miller, druhdy nezaměstnaný), nebyla schopna zajistit dostatečnou zaměstnanost, což bylo v kontrastu s tím, co dokázal předcházející ekonomický systém.

Nemožnost sehnat práci je patrně nejvíce ponižující prvek lidské existence. Plná zaměstnanost do roku 1989 (a je úplně lhostejné, do jaké míry byla umělá -- ostatně subvence a výroba na sklad existují i v reálném kapitalismu, i když na poněkud jiném pozadí) byla úspěchem dodatečně ceněným v době, kdy se stala historií. Stejné platí o vzdělání, zdravotnictví a možná i v kultuře.

Komunisté samozřejmě nepředstavují žádné nebezpečí do budoucna, už jen proto, že postrádají ekonomickou základnu (ztělesňovanou druhdy trhem zvaným socialistický tábor). Pokud se kdy dostanou k moci, budou jejich ekonomická křídla přistřižena do stejné karikatury jako u jiných politických stran. S trochou ironie lze předpovědět, že pokud se k moci dostanou, bude to v době, kdy budou lidská práva omezena způsobem, o němž si mohli nechat zdát.

Vliv nadnárodních společností nepřipustí žádné extravagance v oblasti ekonomické.

To se děje již dnes: Pravicová vláda kanadské provincie Prince Edward Island se například pokoušela chránit spotřebitele regulováním ceny benzinu. Dodavatelé na to reagovali přivřením kohoutů.

Komunisté nemají šanci ani ve sféře politické. Manipulace myšlení (potřebné části) společnosti se dávno stala universální součástí politického boje v tak zvaných vyspělých demokraciích -- tedy s tím rozdílem, že nekomunistická propaganda je daleko sofistikovanější, jak v metodách, tak v přidruženém slovníku. Komunistické "dohnat a předehnat" je v této sféře iluzí.

Lze tedy shrnout, že iniciativa senátora Mejstříka není zaměřena proti komunistům, ale ve své podstatě proti jakýmkoli iniciativám, které se pravici nehodí do krámu.

                 
Obsah vydání       10. 10. 2005
10. 10. 2005 Extremistické názory senátora Mejstříka Jiří  Jírovec
10. 10. 2005 Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet Jan  Čulík
10. 10. 2005 New York Times: Pandemie ptačí chřipky hrozí, není jasné kdy
10. 10. 2005 Přijme Parlament zákon neodlišující vědce od hackerů?
31. 10. 2005
10. 10. 2005 Angela Merkel se stane německým kancléřem
10. 10. 2005
10. 10. 2005 Zemětřesení usmrtilo v Pákistánu více než 30 000 lidí
25. 10. 2005
10. 10. 2005 Američan v řetězech
10. 10. 2005 Smuteční šaty Josef Svatopluk Machar
10. 10. 2005 Varování: I v demokracii může jedna strana vládnout donekonečna!
8. 10. 2005 Cejch Oldřich  Průša
10. 10. 2005 Nebylo toho již dost? Jiří  Paroubek
10. 10. 2005 Věř, ale komu věříš, měř Jiří  Staněk
10. 10. 2005 Krize českého zdravotnictví? Petr  Wagner
10. 10. 2005 Míra nezaměstnanosti v září klesla
10. 10. 2005 Reuters: Mnoho nebezpečných chemikálií v krvi Evropanů Miroslav  Šuta
10. 10. 2005 První liga ve fyzice: Wofgang Ketterle, Theodor Hänsch Miroslav Václav Steiner
10. 10. 2005 Krátká paměť radí, raději šťourat se v historii Václav  Dušek
10. 10. 2005 Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe Tomáš  Koloc
10. 10. 2005 Zavádí se daň z počítače?
10. 10. 2005 Jsem syn lékaře - umřu hlady Josef  Vít
10. 10. 2005 Krize identity Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
10. 10. 2005 "Máme pitomější politiky, nebo novináře?" Miloš  Čermák
10. 10. 2005 Turecká "hrozba" Judita  Takáčová
10. 10. 2005 Nerozhodné polské prezidentské volby
10. 10. 2005 Uznání homosexuálních sňatků nelze není srovnatelné s uznáním mnohoženství
10. 10. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. září 2005
8. 10. 2005 Senát zakázal slovo "komunismus" Jan  Čulík
8. 10. 2005 Zdeněk Bárta v Senátu: Budu hlasovat proti iniciativě "Zrušte komunisty" Zdeněk  Bárta
9. 10. 2005 Zákaz slova "komunismus" je naprosto absurdní Boris  Cvek
9. 10. 2005 Evropský paternalismus je pro mě nepřijatelný Jan  Čulík
10. 10. 2005 Jsem antikomunista, a proto jsem proti zákonu "proti propagaci komunismu"
6. 10. 2005 Vyhrožujete mi výpovědí Martin C. Putna
6. 10. 2005 Šikana zaměstnaců, kteří pracují s počítačem, šikana novinářů a protiteroristická hloupost Štěpán  Kotrba
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce