Svoboda projevu tímto paragrafem dle mého názoru není nijak omezována, pokud si pod ní nepředstavujeme právo lživě se zlým úmyslem pomlouvat druhé osoby - já osobně takové právo ke svému životu nepotřebuji. Podle čl. 17 odst. 1 Listiny je svoboda projevu zaručena, podle čl. 10 odst. 1 Listiny má zároveň každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Zda se ochrana osobnostních práv bude realizovat nejen prostřednictvím práva občanského (ust. § 11 an. OZ), ale i trestního (ust. § 206 TZ), příp. přestupkového (ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona) je legitimním námětem pro diskuzi, ke které přispěl např. Ústavní soud svým rozhodnutím ve věci p. Rejžka a p. Vondráčkové (určení mezí svobody projevu a práva na ochranu osobnosti, vymezení hranic mezi nimi, rozbor rozdílů mezi "tvrzením skutečnosti" a "hodnotovým soudem", kdy tvrzení nepravdivé skutečnosti lze i zakázat, zatímco hodnotový soud nikoliv, zvláště má-li určitý faktický podklad, atd. - viz. I. ÚS 367/03).

Tvrdit, že samotný paragraf o pomluvě ochromuje svobodu projevu, je podle mě přehnané. Pomluvu ve smyslu definovaném trestním zákonem považuji nadále za zavrženíhodné jednání a je třeba také dodat, že pokud by někdo něco mohl "ochromovat", tak ne paragraf, ale orgány činné v trestním řízení, pokud nebudou brát ohled na znění zákona.

Stíhání p. Pence je nejspíš opravdu účelové, neboť (pokud se držím agenturních zpráv) p. Penc se pouze zeptal, zda někdo byl v StB, nikoliv že někdo byl v StB. Prokazovat naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy bude tedy obtížné a předpokládám, že věc bude později zastavena. Zde můžeme mluvit o ochromování, a to v důsledku postupu policie, nikoliv kvůli paragrafu - na druhou stranu si myslím, že p. Penc ve své svobodě nijak omezen nebyl a není a jistě si bude dál říkat, co uzná za vhodné.

Výše uvedeným samozřejmě nechci říci, že si myslím, že ze strany p. Pence nešlo o naschvál, tj. o zlý úmysl. Zda někdo byl v StB si jmenovaný může snadno ověřit na internetu - proč se na to tak halasně ptá na veřejnosti? Chtěl opravdu něco vědět, nebo chtěl jen "poprudit", uškodit, pomstít se? Pan Penc dle mého subjektivního názoru stále ještě nevyrostl z pubertálního revolucionářství, které jde v ruku v ruce se svérázným výkladem zákonů, které musí dodržovat všichni kromě jmenovaného (výklad podá opět p. Penc) - vzpomínám si zde na případ, kdy p. Penc kdysi na Vítkově během koncertu na podporu Tibetu jedním výrokem do mikrofonu udělal ze všech českých návštěvníků "pořadatele" s právem odebírat návštěvníkům z čínské ambasády (jak je chtěl všechny poznat - podle šikmých očí?) fotoaparáty a jinou záznamovou techniku.

Jindy jsem zas padnul na výklad p. Pence, který pokud by vyhodnotil požadavek policisty něco vykonat jako neoprávněný, tak by jako "zákonů dbalý občan" neuposlechl, příp. by se aktivně bránil (jakkoliv třeba Ústavní soud vyjádřil názor, že právní řád ČR neumožňuje občanům subjektivně posuzovat oprávněnost požadavků policie a teprve podle toho se následně zachovat - viz. I.ÚS 263/97).

Lidí jako p. Penc je třeba, aby nám svým "pruděním" zpestřovali život i aby hlídali meze naší svobody. V případě p. Pence však dodávám, že jmenovaný by měl svobody druhých nejen bránit, ale i šetřit a respektovat, jakkoliv si dle p. Pence někteří "špatní druzí" tyto svobody možná nezaslouží.

Pozn. JČ: V zavedených demokraciích trestní paragraf na stíhání verbálních trestných činů neexistuje, anebo se nepoužívá. Na základě mnoha příkladů z mezinárodní právní praxe je totiž zjevné, že kriminalizace výroků vážně ochromuje svobodu projevu: tyto kriminalizační případy jsou totiž vážně zneužitelné, jak to opakovaně dokazuje celá řada případů i v České republice, nejnověji např. případ Petra Partyka a nyní Stanislava Pence. Podle právní praxe zavedených demokracií musí stačit právo stíhat "viníka" za pomluvu prostřednictvím civilní žaloby. Helsinský výbor amerického Kongresu to nemohl vyložit přesvědčivěji, ZDE