Ano, těm "mladým" scházejí zkušenosti. Ale, když to trochu přeženu, jsou zkušenosti z centrálně řízeného hospodářství tím, co je dnes nejvíce zapotřebí? Není v šíření "blbé nálady" v podání Josefa Víta jen neschopnost přiznat si, že ona kritizovaná generace 35-níků nejsou jen nevycválaní kloučci, kteří nevědí nic o životě?

Ono je vůbec dosti neseriozní mluvit o lidech kolem 35 jako o celku. Přiznám se, že osobně neznám nikoho komu je 35, ale že by se dali tito lidé strčit do nějaké škatulky, jak se o to pokouší Josef Vít? O kom vlastně v tomto případě mluví? O Grossovi, Němcovi a Sobotkovi? To by rovnou měl mluvit i o své generaci a o Klausovi, Železném či Zemanovi.

Jistě není dobré, že pánové Gross a Sobotka šli ze školy rovnou do politiky. Praxe z "normálního" zaměstnání jim chybí, ale taková byla prostě situace. Po roce 1989 se otevřely nové možnosti a tito pánové je prostě využili. Ostatně jejich starší a jistě o mnoho moudřejší kolegové, které jsem si dovolil rovněž jmenovat, udělali totéž.

Je to právě generace dnešních padesátníků a šedesátníků, kteří nastavili před 15 lety mantinely, ve kterých se dnes pohybujeme. Nevím, nač si tedy tito ctihodní mužové s šedinami stěžují. Chápu, že změna režimu byl pro ně v jejich, řekněme, 40 letech, šok, ale znám plno lidí kolem 50, kteří s tím problém nemají.

Žádný režim nemůže být ideální a i já mám mnoho námitek ke dnešní době. Stačí si přečíst pár mých článků. Nicméně pseudorevoluční výzvy pana Víta, teď si dovolím citovat: "...Tito mladí vidí, jak se žije obyčejným lidem, a cítí, že to takhle dál nepůjde...."je prostě k smíchu. Já se ptám:

1. Kdo jsou obyčejní lidé?

Jsou to snad traktoristé z bývalého JZD nebo prodavačky ze supermarketů? Nebo je obyčejným člověkem každý, kdo nenosí do práce kravatu a na dovolenou jezdí každý rok jen na svou chatu? Zdá se, že v některých lidech narozených v 50. letech stále přetrvává něco z minulého režimu. Jistá pohodlnost a jistota, že stát se o ně postará. Měli by si uvědomit, že kapitalismus je prostě boj. Občas je to jistě možná až nechutné, ale taková je realita. Je třeba se přizpůsobit. Konkurenceschopnost není jen hlavní otázka pro Českou republiku na světových trzích, ale i pro jednotlivce, kteří v ní žijí.

2. Takhle to dál nepůjde?

Tato kratičká věta už moc vtipná není. Chce snad autor uzákonit věkovou hranici, kdy smí člověk vstupovat do politiky či vedoucích funkcí? Je snad potřeba nové revoluce, která by konečně vnesla ty správné pořádky? Nevím z čeho je Josef Vít osobně frustrovaný a asi nemůžu být schopen vcítit se do psychiky člověka, který je na půli cesty mezi 60 a 70 roky, nicméně radil bych mu, aby se vzdal své stařecké (omlouvám se, jiné slovo mě nenapadlo) zapšklosti. Dovolil bych si v této souvislosti připomenout Pavla Tigrida. Ač měl více než 80 let, nikdy jsem od něj neslyšel nic, co by připomínalo onu "stařeckou zapšklost".

Nadhled a nezaujaté argumenty, to je hlavně potřeba, pokud se rozhodne postarší člověk "kritizovat" mladší pokolení jako celek a chce být přitom brán vážně (já bych se ale osobně nikdy generaci "jeho" padesátíníků či šedesátníků do jednoho pytle strkat nedovolil). Nemohu žádat po Josefu Vítovi, aby byl druhým Pavlem Tigridem, nicméně dovoluji si mu alespoň tuto osobnost připomenout. Ostatní už je na něm.

Britské listy existují sice díky mnoha dobrovolným přispěvatelům, ale určitou objektivitu by vyžadovat měly i od nich. Tento konkrétní článek prostě objektivní není. Mluví z něj uražená pýcha (na co?) a obyčejné mentorství. Ovšem, jestli stačí to, že jde o "originální" názor, tak prosím...

Ještě mě zaujala reakce Miloslava Junka, který se s pýchou odvolává na citát z Haló novin: "Zahleděni do sebe, nevidíme potřeby potřebných". Základní myšlenkou jeho článku- výtky je, že mladší generace baží pouze po vydělávání více a více peněz a není schopna solidárnosti vůči generaci starší.

K tomu není třeba komentáře. Jen svědčí o tom, že autor uvízl v osidlech stereotypu a klišé. Je s podivem, že intelektuální Britské listy jsou čteny i čtenáři, kteří žijí v uzavřené zavařovačce od okurek, aniž by někdy ( alespoň o svátcích) zkusili pootevřít její víko. I když dle mých vlastních zkušenosti, jde spíše o to, že někteří jedinci vidí mezi řádky něco, co tam není.

Ale abych zakončil svou glosu poněkud smířlivěji. Bylo by, zkrátka a dobře, užitečné, kdyby šlo ve diskusích a debatách vždy pouze o střet argumentů a ne jen o střet generací. To totiž věc dosti zlehčuje a posouvá jí spíše k parodii než ke skutečně serióznímu řešení.