V odpovědi panu Vítovi uvádí, že lidi dřeli na komunisty, to znamená, že také na mne. Je to hrubě urážející tvrzení. Komunisté zavedli tak důkladnou nivelizaci, až jim to zlomilo vaz. Jestli všichni pracovali stejně vydatně, tak také dostávali téměř stejně zaplaceno. Už z toho plyne, že toto tvrzení je pochybné. Moje zkušenost straníka navíc ukazuje, že nejzneužívanější zaměstnanci byli právě komunisté - dělníci a technici. Co nechtěl dělat nestraník, tak to šlo přinutit vykonat vydíráním straníka. Když jsem šéfoval jedné malé projekční skupině, tak v tom týmu byla pracovnicí nestranice, která mi za rok s vypětím všech svých intelektuálních sil popsala stránku a půl textu pro jedno hlášení, nic víc - i když dodržovala důsledně pracovní dobu. Nevěděl jsem si s ní rady. Můj šéf nestraník mi doporučil, abychom ji vyhodili. Moje tehdejší idiotské sociální cítění a fakt, že by ji nikdo v okruhu její odbornosti nezaměstnal a skončila by jako inženýrka na poště nebo v knihovně, vedlo k tomu, že jsem odmítl se ji zbavit. Po sametu jsem měl příležitost od ní na vlastní uši slyšet, že kdyby ji ti zlí komunisté dovolili, tak by také studovala a dokončila by vědeckou aspiranturu. V duchu jsem se rozchechtal.

Úsměv vyvolává Cvekovo vychvalování první republiky. Můj první bratr se narodil v roce 1928. V období krize můj otec dva roky nepracoval. Bratr dostal asi v pěti letech záškrt. Opožděně jej poslali do nemocnice, odkud se vrátil v truhle. Policajt, kamarád mého dědy, podle jeho zjevu prohlásil, že to nebyla normální smrt, že někde musel upadnout a radil, aby to rodiče ohlásili. Co však mohli lidé bez peněz dosáhnout? Nakonec se rozhodli, že žádná stížnost život už nevrátí a vzdali to. Co si po této zkušenosti mám o první republice podle pravidel pana Cveka myslet já? Ještě bych na otce prozradil, že přes to všechno mi vštěpoval k Masarykovi a Benešovi úctu.

Nemohu Vám radit, ale bylo by slušné omluvit se a dbát, aby se přispívatelé vyhnuli všeobecným neadresným útokům. V takovém prostředí je diskuze zbytečná. V případě pana Cveka byste měl požadovat, aby jmenoval, kdo na koho pracoval nebo aby vše doložil statistickými údaji.

Nejsem proti publikování názorů pana Cveka. Jde mi jen o úroveň diskuze. Jestliže má pán Cvek názor, že na komunisty dřeli jeho rodiče, příbuzní nebo známí, ať to svobodně napíše. Věřím, že se děla různá svinstva, proč by tedy rodina nebo známí pana Cveka měli být výjimkou. Jestli má pán Cvek k dispozici data, která dokazují, že na komunisty dřeli všichni (všimněte si i 1,5 milionu komunistů sami na sebe!?), tak ať to napíše také!

Nikdy se mi nelíbilo, když za totality podobně jako Cvek paušálně režimní publicisté označovali emigranty za zrádce. Byla zde celá škála důvodů, proč lidé emigrovali. Dokonce, když si někdo jen myslel, že se mu jinde povede lépe, pak mi bylo divné mu v tom bránit. Vy jste se tam oženil a to není důvod, proč bych si měl myslet, že jste mne zradil. Kdybych to schéma nenávisti proti lidem, kteří odešli za hranice, promítl na ty, kteří se dnes stěhují z rodné Moravy do Prahy (třeba moje děti), tak bych je také logicky musel odsoudit. Aby se už začalo s lidmi jednat lépe, proto drtivá většina komunistů nehnula ke konci roku 89 prstem a nepomohla Jakešovi a Bilakovi udržet koryta.

Ať pán Cvek nenapodobuje ty nejhorší totalitní manýry, ať je korektním komentátorem a neuráží ty, o kterých nic neví. Mne cvičili na psaní výzkumných zpráv a takové generalizující tvrzení, jako předpoklad k vyvození nějakých závěrů, by mi korektní oponenturou neprošlo, zesměšnil bych se. Vy jako editor se můžete pana Cvek doptat, zda své tvrzení může dokázat obecně. Domnívám se, že pán Cvek žije ve vylhaném světě, kde všechno mimo jeho představu, pochází od ďábla. Víte, jak je ošidné tvrdit, že to přece všichni vědí. Otevřel jste před 14 dny nové téma a snad Vám došlo, že tu není jednotná pravda, kterou hlásá televize, rozhlas, MF Dnes, LN, také Právo a pan Cvek. Nudu by také zahnalo třeba sdělení, jak může pan Cvek svoje tvrzení doložit.

Pohybuji se mezi techniky, kde celý můj profesní život nebylo možné nějaké názory exkomunikovat a nepřipouštět. Jestli jsem pochopil správně, tak i Vaše pravidla komunikace se o taková pravidla opírají.

Nikdo nikdy by u nás neměl být vylučován z diskuze. Myslím, že také Vy usilujete o totéž.