5. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 1. 2006

Česká republika: něco málo z historie interrupcí

Česká republika je zemí s dlouholetou tradicí legálního provádění umělého přerušení těhotenství. Mimo jiné i proto česká veřejnost považuje za "přirozené", že má žena právo rozhodnout se, zda porodit chce nebo ne.

Československá legislativa začala po roce 1948 kopírovat změny v pojetí interrupcí v Sovětském svazu. Ty zde byly až do roku 1920 přísně zakázány z jakýchkoliv důvodů. I přes zákaz však byly velmi rozšířené, protože se staly důležitým prostředkem pro kontrolu porodnosti. Řada teoretiků uvádí, že zákon, který je roku 1920 zlegalizoval, odrážel revoluční víru v rovnost žen a Leninův výrok, že žádná žena by neměla být nucena donosit dítě proti své vůli. Autorka W. Z. Goldman však uvádí, že šlo spíše o řešení problematiky nelegálně prováděných interrupcí než o emancipaci a právo ženy na rozhodování o vlastní reprodukci.

V roce 1936 však Sovětský svaz pod vedením Stalina potraty opět zakázal. Toto opatření bylo zavedeno z důvodů zvýšení porodnosti. Právě na tuto sovětskou úpravu reagoval vůbec první československý zákon věnující se umělému přerušení těhotenství z roku 1950. Změněn byl v roce 1957, kdy byly po Stalinově smrti interrupce v SSSR opět legalizovány. Mohly být provedeny do dvanáctého týdne těhotenství. Pokud k zákroku došlo ilegálně nebo mimo nemocnici, hrozily vážné sankce.

Důležitým mezníkem v tehdejší československé legislativě byl zákon č. 68/1957 Sb. Interrupce se stala přípustnou nejen ze zdravotních důvodů, ale také z  důvodů "zvláštního zřetele hodných" a bylo ji možné provést do ukončeného třetího měsíce těhotenství. Pouhá žádost ženy však nestačila, povolení bylo vázáno na činnost interrupčních komisí.

Prověření občané v interrupčních komisích rozhodovali o tom, zda žena bude či nebude moci zákrok podstoupit. Ženy braly tyto komise často jako formalitu. Byly spojeny s falešnými prohlášeními či dokonce korupcí. Často se také uvádí, že před komise chodili profesionální "tatínkové", kteří si za své služby nechali platit. Službou se pak rozumělo prohlášení, že dítě bylo počato v rámci mimomanželského styku. To, že mimomanželský pohlavní styk byl považován za dostatečný "zvláštního zřetele hodný" důvod, ponechme raději stranou.

Někteří z vás si možná vzpomenou na scénu z normalizačního seriálu Dnes v jednom domě, kdy Jaromír Hanzlík představuje "nezodpovědného tatínka" před interrupční komisí nebo jinou scénu ze seriálu Nemocnice na kraji města, ve které Josef Dvořák vystupuje v roli falešného otce. A podobných scén bylo v tehdejší filmové a seriálové produkci nespočet stejně jako ve skutečném životě.

Stranou by také neměl zůstat fakt, že tyto komise sloužily k šikanování a kádrování lidí v tehdejším Českoslovenku.

Protože interrupční komise bránily aplikaci nových lékařských postupů, především miniinterrupcím, a ČSSR se oddalovala vývoji ve světě (včetně jiných "socialistických" států) byla vytvořena nová právní úprava. Zákon č.66/1986 Sb. o umělém přerušení těhotenství byl přijat v říjnu 1986 a přinesl liberální přístup k této problematice. K zákroku stačí pouhá žádost ženy bez uvádění různých sociálních či ekonomických důvodů. Interrupce může být provedena, pokud těhotenství nepřesahuje dvanáct týdnů a pokud tomu nebrání ženiny zdravotní důvody.

I přes liberální postoj české veřejnosti a historickou zkušenost se však po změně režimu v roce 1989 začaly objevovat tendence usilující o změnu stávající legislativy. Často zmiňovaným důvodem pro tyto aktivity byl kromě důvodů etických také strmý pokles porodnosti. Návrhy usilující o změnu stávající legislativy ve prospěch omezení interrupcí či jejich zákazu jsou v ČR iniciovány křesťanskými neziskovými organizacemi působícími v této oblasti a některými poslanci KDU-ČSL.

Jedním z prvních úspěchů spojení křesťanských neziskových organizací a poslanců bylo schválení zákona o pohřebnictví na jaře 2001. Na popud neziskové organizace Hnutí pro život ČR se do konečné verze nového zákona o pohřebnictví dostal dovětek "...lidskými pozůstatky, jež se musejí pohřbít, se rozumí mrtvé lidské tělo, jeho části nebo plod po potratu." Krátce po přijetí zákona byla však připravena jeho novela, která uvedenou část již neobsahovala. Tato epizoda se dá chápat jako předzvěst dalších pokusů o legislativní zákaz interrupcí. Jeden z hlavních iniciátorů, poslanec za KDU-ČSL Jiří Karas, vyjádřil názor, že potraty by měly být zakázány jako takové.

Další návrh související s problematikou interrupcí byl projednáván v první čtvrtině roku 2004 a přímo se týkal jejich legislativního zákazu. Byl předložen skupinou poslanců v čele s Jiřím Karasem v roce 2003. Na jeho vznik mělo velký vliv Hnutí Pro život ČR. Karas je, i přes nesouhlas své strany, rozhodnut znovu předložit zákon, který by zakazoval umělé přerušení těhotenství. Zákaz má být rozšířen i na eutanázii, výzkumy na lidských buňkách či prostituci. Tyto změny plánuje včlenit do zákona o důstojnosti lidského života.

Aktivity usilující o legislativní zákaz potratů vyvolaly řadu protireakcí. Základy k budoucí viditelnější a hlubší polarizaci na hnutí pro život a pro svobodnou volbu byly položeny u příležitosti prvního Pochodu pro život (proti interrupcím a za legislativní zákaz interrupcí) v roce 2001, kdy Feministická skupina 8. března (dnes Anarchofeministická skupina) vydala Reakci na stanoviska občanského sdružení Hnutí Pro život ČR (Prolife) usilujícího o zákaz možnosti umělého přerušení těhotenství a otevřeně se v závěru tohoto prohlášení přihlásila k odkazu mezinárodní pro-choice hnutí: Jsme pro volbu: pro-choice!

Srovnání Zákona České národní rady č. 66/1986 Sb. a poslaneckého návrhu zákona z roku 2003

 
Zákon České národní rady č. 66/1986 Sb.
Poslanecký návrh zákona
Označení interrupce
Umělé přerušení těhotenství
Usmrcení počatého, ale dosud nenarozeného dítěte
Podmínky k legálnímu provedení interrupce
Sociální a ekonomické podmínky
Krajní nouze (znásilnění, ohrožení života ženy)
Období pro provedení interrupce
Do 12. týdnu těhotenství, ve výjimečných (zdravotních) důvodech i v později
0 (pouze ve stavu nouze)
Kdo rozhoduje o interrupci
Těhotná žena
Ve výjimečných případech lékař
Právní kvalifikace
Lékařský zákrok, plod nemá právní subjektivitu
Trestný čin, interrupce je usmrcením dosud nenarozeného dítěte
                 
Obsah vydání       5. 1. 2006
5. 1. 2006 Co je nejnebezpečnější vědecká myšlenka?
5. 1. 2006 Petra Partyka - kupodivu - za komunismu nezavřeli, to až teď!
5. 1. 2006 "Nesdělitelná zkušenost o změně poměrů" Aleš  Uhlíř
5. 1. 2006 Vojenský jazyk: "Změnu designu tištěné verze týdeníku Respekt připravoval tým autorů..." Jan  Čulík
5. 1. 2006 * * *
5. 1. 2006 Úvahy českého voliče (voličky) Ivana  Štěpánková
4. 1. 2006 Zuzana Paroubková: "Nikdy jsem netvrdila, že ženy do politiky nepatří" Štěpán  Kotrba
5. 1. 2006 Stejně mizerní novináři jako fotbalisté Bohumil  Kartous
5. 1. 2006 Rozdíl je jen domněnkou, je třeba jej prokázat Miroslav  Prokeš
5. 1. 2006 Nový týdeník o češtině
5. 1. 2006 Izraelský premiér Šaron nyní utrpěl vážnou mrtvici
5. 1. 2006 Mládež jako naděje -- naděje pro koho a k čemu Petr  Sak
5. 1. 2006 V Turecku onemocněli lidé ptačí chřipkou
3. 1. 2006 Napište do vězení Petru Partykovi! Benny  Rees
4. 1. 2006 Vinu nesou ti, kdo narcistický habitus vytvářejí Karel  Dolejší
4. 1. 2006 Konec chirakismu: Pochybuje o tom ještě někdo? Josef  Brož
5. 1. 2006 Hnutí pro život: Za svět konzervativnější a méně svobodný! Linda  Sokačová
5. 1. 2006 Česká republika: něco málo z historie interrupcí Linda  Sokačová
4. 1. 2006 Cizinci: výpisy, zápisy, průpisy, nadpisy a podpisy Milan  Daniel
5. 1. 2006 Chtěla bych se zastat Igora Chauna Věra  Říhová
5. 1. 2006 Víra v Boha v nejateističtější zemi na světě - přijde nový Bůh? Jiří  Mašek
5. 1. 2006 Nedovolme pravici unést Boha
5. 1. 2006 Proč je ČR tak silně ateistická?
5. 1. 2006 Josef Vít je rozumbrada a v článcích má věcné chyby Boris  Cvek
3. 1. 2006 Žánrový hybrid na obrazovce Jan  Čulík
30. 12. 2005 Ohlédnutí za Johannem Sebastianem Bachem v BBC Jan  Čulík
3. 1. 2006 Všechno je relativní Alex  Koenigsmark
22. 11. 2003 Adresy redakce
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005

Interrupce: ženino právo či vražda? RSS 2.0      Historie >
5. 1. 2006 Hnutí pro život: Za svět konzervativnější a méně svobodný! Linda  Sokačová
5. 1. 2006 Česká republika: něco málo z historie interrupcí Linda  Sokačová
15. 4. 2005 Zákaz potratů v ČR by přispěl k tolik potřebnému růstu porodnosti Pavel  Mareš
15. 4. 2005 Pavel Mareš a zákazy potratů   
12. 4. 2005 Terry Schiavo a potraty Petr  Sláma
15. 3. 2005 Britští konzervativci chtějí zpřísnit zákony o potratech   
26. 5. 2004 Morálka lékárníků se střetává s požadavky žen Miloš  Kaláb
24. 5. 2004 Preťažká interrupčná otázka Sylvia  Porubänová
8. 4. 2004 Právo na rodinu, aneb o čem odpůrci potratů nemluví Tomáš  Klas
1. 4. 2004 Existuje jediná cesta, jak zabránit vysokému počtu interrupcí - otevřená sexuální výchova Jaroslav  Zvěřina
1. 4. 2004 Ani ve starověku se interrupce nepokládaly za trestné Anna  Čurdová
24. 3. 2004 K hádkám o Palestincích a o potratech Jan  Hruška
18. 3. 2004 O "kriminálních výstřelcích", potratech a zdích Jiří  Králíček
18. 3. 2004 Potraty: Pavel Mareš argumentuje věcně a přesně   
18. 3. 2004 Otázka, kdy začíná lidský život, je nesmírně závažná