12. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 5. 2006

Monitor Jana Paula

Tatínku nebojte se, však se uzdravíte! Aneb o smrti až po volbách, pokud vůbec

Politikové nemají čas

Když už lidé překonají subjektivní strach i řadu objektivních komplikací a dostanou se nakonec včas k lůžku svého blízkého umírajícího, obvykle vůbec nevědí, jak s ním mají mluvit. Dochází tím často k nejtragičtějším okamžikům, kdy pacient na lůžku cítí v bezprostřední blízkosti falešné naděje ještě větší opuštěnost. Kdyby mohl mluvit, řekl by asi toto: "Víš, synku, to je sice hezké, co říkáš, ale já umírám."

Strach, už samo toto slovo zní lidem hrozně, slovo smrt je v současné společnosti slovo naprosto nepatřičné, neztotožněné, známé z televize, z filmu, z vyprávění, lidé mají pocit, že žití je věčné, ocitnou-li se smrti tváří v tvář, děsí se fyziognomických změn a pokud se rychle na něco nevymluví, třeba zalitím zahrádky - vždyť víš tati, jak nám před rokem uschnul ten tvůj krásný stromek - tak se omezí jen na nejistá slova falešné útěchy.

Ta je ale to poslední, co umírající očekává od svých milovaných, jenom účast, hluboký soucit, vlídné slovo, prozrazující bytí s umírajícím a držení za ruku, či jiné vyjádření lidskosti, má pro umírajícího smysl. Nedivím se, že podobný základní servis lidství lidé svým nejbližším neposkytují, o smrti se v této společnosti nemluví, nic se o ní neví, smrt společnost obtěžuje, ohraničuje příliš drze rámce úspěchu, vytváří limity, které nelze překročit.

Společnost je připravena na zrození nového občana, vlády vytvářejí zákony, které zabezpečují všechny optimální podmínky pro důstojné uvedení narozeného člověka do života, péče, která se mu dostává od všech blízkých na začátku, je na konci jeho života zapomenuta. Svědomí, které ještě snad nutí lidi poskytnout novorozeněti maximální péči a zájem, je v případě umírajícího "kdysi novorozeněte" zcela potlačeno.

Přitom smrt má významově naprosto stejnou hodnotu jako zrození, je završením života, v okamžiku smrti je vše, co člověk žil, čím byl, jakou hodnotou svůj život naplnil, definitivně sečteno. Člověk se vydává na svoji nejobtížnější cestu sám ve svém bytí, zanechává zde všechno a všechny, které miloval, umírání jsou jeho nejsoukromější okamžiky, v nichž každý člověk po svém a jinak zakouší mystérium smrti, prožívá svoji vlastní fyzickou konečnost.

A proto by neměl umírat opuštěný a pro společnost by měly být otázky smrti stejně otevřené a aktuální, jako narození. Jak je to absurdní. Embryo, které dostane všechnu péči a které se rodí z věčného klidu lůna své matky do prostředí pro něho naprosto cizorodého, nepřátelského, nakonec přijme život, naučí se v něm nějak orientovat, obstát, v nejlepším případě nalézt v něm smysl svého bytí a nakonec musí jako dospělé umřít opuštěné.

Narození člověka je finančně ohodnoceno, jistě, rodí se produktivní síla, umírání člověka nikoliv, síla už je vyčerpána a ti, kteří by chtěli umožnit svým blízkým zemřít důstojně doma, jsou na všechno sami, mobilní hospice totiž neplatí zdravotní pojišťovny vůbec a ty lůžkové, jsou financovány nedostatečně. Dokonce ani česká legislativa nezná pojem hospic a paliativní péče, tedy péče o umírajícího. Platí stále zákon o zdraví lidu ze šedesátých let!

17.5.2006 mělo proběhnout v hlavním sále Senátu Parlamentu veřejné fórum na téma paliativní a hospicová péče v ČR jako celospolečenský problém, které pořádal senátor Zdeněk Bárta ve spolupráci s hospicovým občanským sdružením Cesta domů (http://www.umirani.cz/) . Pořadatelé se chtěli zeptat odpovědných politiků, kdy se už konečně občané dočkají důležitých systémových změn. Nezeptají se, seminář se konat nebude, je odložený, politici nemají čas.

Je totiž před volbami a mnozí z těch, kteří se měli fóra zúčastnit, musejí dělat lokaje politickým lídrům, na jejich předvolební pouti Českou republikou ! Podle informací sdružení Cesta domů si přeje 75 % lidí strávit konec života mezi svými blízkými, 75% z nás umírá v nemocnicích, léčebnách a domovech důchodců a pouze 1% umírajících se dostává specializované paliativní péče. Takže voliči, hurá k urnám, třeba dostanete jednou i kytičku.

                 
Obsah vydání       12. 5. 2006
12. 5. 2006 Unionistický stranický sekretariát Štěpán  Kotrba
13. 5. 2006 Není stížnost jako stížnost Josef  Bouška
14. 5. 2006 Stávka hrozí kompletním uzavřením britských univerzit
13. 5. 2006 Při stávce univerzitních učitelů začíná jít do tuhého Jan  Čulík
12. 5. 2006 Satira v rozhlase je přípustná, ale tenhle pořad byl nevyvážený Jan  Čulík
12. 5. 2006 Sprostořekost a meze veřejné služby Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Paroubek "je skutečně jak Mussolini"
12. 5. 2006 Přesná analýza situace
12. 5. 2006 Vědecký pokrok povede velmi brzo k prodloužení života
15. 5. 2006 Vysílání předvolebních spotů na obrazovce ČT
12. 5. 2006 Americký výzvědný úřad "dohlíží na telefonní rozhovory"
12. 5. 2006 Pod maskou levicové fráze Pavel  Pečínka
12. 5. 2006 O profesionální deformaci v demonstraci Oldřich  Průša
12. 5. 2006 Tatínku nebojte se, však se uzdravíte! Aneb o smrti až po volbách, pokud vůbec Jan  Paul
12. 5. 2006 O matce Milan  Libiger
12. 5. 2006 Oběti "krásy"
12. 5. 2006 Platit kartou, neplatit kartou... Patrik  Nacher
12. 5. 2006 ODS se důrazně ohrazuje
12. 5. 2006 Taškáři nebo neschopní břídilové? Jan  Polívka
11. 5. 2006 Vliv tématu marihuany na mozek novinářův Vladimír  Línek
12. 5. 2006 Marihuana, mozek novinářův a mozek neurologův Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Je možné, že manipulace mozku slovem je nebezpečnější než kouření marihuany Vladimír  Línek
8. 5. 2006 Kouření konopí zřejmě zvyšuje pravděpodobnost duševních chorob Jan  Čulík
10. 5. 2006 Bayrou: Jsem ten, kdo šlechtí dostihové koně francouzské politiky Štěpán  Kotrba
11. 5. 2006 Přiznávám se. Podepsal jsem. Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Upřesnění k Černobylu Vladimír  Wagner
12. 5. 2006 Tabák způsobuje rakovinu Darina  Martykánová
12. 5. 2006 Nesouhlasím s feminismem Dariny Martykánové
11. 5. 2006 Jak nám státní byrokracie zničila podnik Eduard  Vitásek
11. 5. 2006 Budyšín poprvé tváří v tvář neonacistům Radek  Mikula
10. 5. 2006 Jak řešit problémy ve zdravotnictví Petr  Wagner
11. 5. 2006 Nový česko-anglický slovník Josefa Fronka Jan  Čulík
11. 5. 2006 Promiňte, pane, císař nese komunistickou vlajku... Ema  Čulík
11. 5. 2006 Jacques: Paroubkova hra Milan  Daniel
11. 5. 2006 Vlasov nechtěl pomoci povstání v Praze Richard  Seemann
11. 5. 2006 If I were a rich man... Alex  Koenigsmark
11. 5. 2006 Feminismus jako islám Štefan  Švec
10. 5. 2006 Skutečné problémy českého zdravotnictví - z hlediska soukromých lékařů Bohumil  Kartous
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006

Monitor Jana Paula RSS 2.0      Historie >
12. 5. 2006 Tatínku nebojte se, však se uzdravíte! Aneb o smrti až po volbách, pokud vůbec Jan  Paul
26. 4. 2006 Vy jste umělec, Vy jste se o svoji maminku mohl starat, my chodíme do práce! Jan  Paul
4. 4. 2006 O zbloudilé velrybě a smrti médií Jan  Paul
20. 3. 2006 Bůh nemá tvář Jan  Paul
10. 3. 2006 Ženy musí dát písemný souhlas k pohlavnímu styku a před notářem! Jan  Paul
16. 2. 2006 Žraloci už i na Letné? Jan  Paul
8. 2. 2006 Pozor na toho debila! Jan  Paul
1. 2. 2006 Josef Žáček za oltářem snů Jan  Paul
27. 1. 2006 Vězeňkyně křehkosti Jan  Paul
6. 1. 2006 Pokud se kdokoliv modlí za to, aby Šaron nyní přežil, modlí se za to, aby později trpěl Jan  Paul
4. 11. 2005 Doufám, že všichni jednou zemřeme, aneb podušičkové zamyšlení Jan  Paul
12. 10. 2005 Petr Nedoma může v galerii Rudolfinum vystavovat, koho chce Jan  Paul
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka ničeho Jan  Paul
15. 8. 2005 Uniformovaná zvůle je následkem infiltrace deprivantů mezi policisty Jan  Paul
31. 5. 2005 Jak Jiří David reflektuje odpovědi na Třináct otázek k situaci na pražské výtvarné scéně Jan  Paul