31. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 5. 2006

Vole, volils dobře?

Jen třetina voličů neví, zda volit nebo koho volit? Nejde bohužel tolik o program pro občany jako o udržení nebo uchvácení moci. Koho a čím mají opít okaté sliby angažmá ve fiktivních projektech? Režie života státu se určuje shora (a média vesměs přizvukují). Jsme odsouzeni ke koaličnímu kompromisu. Jak dlouho se bude hledat "alternativa" ke stávajícímu rozložení politických sil? Má smysl vychovávat voliče, anebo stačí jen mu mazaně nadbíhat? Nejde tu jen o divadlo pro 200 placených prominentů? Rozhodnou o tom nerozhodnutí?!

Bez urážky! Zástupně byl v nadpisu pouze použit mužský rod jednotného čísla přechodníkového tvaru slovesa "volit". ("Volíc" by to znělo v ženském a středním rodě téhož jednotného čísla, a "volíce" je tvar v čísle množném). Potud gramatika. A s předstihem už zamyšlení nad tím, jak to dopadlo; přičemž je to psáno v době, kdy byl ještě čas "nenechat tu volbu náhodě"...

Někteří z nás už předem vědí, že k volbám vůbec nepůjdou. Nebo ještě nejsou rozhodnuti, zda vůbec jít k těm volebním urnám. Takových občanů je přinejmenším "jen" kolem celé jedné třetiny, ne-li víc (jen dva miliony?). Necelé dvě třetiny oprávněných voličů podle dosavadních odhadů k volbám "spíše" nebo "určitě" půjdou. Je to koneckonců jen naše "svrchované demokratické právo", nikoli formální povinnost. O tom, KDO ale může být zvolen, rozhodují ovšem jednotlivé politické strany, ne-li především přímo mocenské vazby v jejich centrálách. Čili "menu" na kandidátních listinách je zcela mimo vliv zdrcující většiny občanů. (Na každého organizovaného "straníka" --- bez valného vlivu na stranické šéfy "nahoře" --- přitom navíc připadá několik set nestraníků, kteří jsou totálně bezbranní vůči profesionálním politikům.) Přitom podle čerstvých údajů průzkumu CVVM tři čtvrtiny občanů jsou si jisty "důležitostí" k volbám jít. (Ze zhruba jednoho a půl milionu našich krajanů v zahraničí má české občanství jen zhruba 200 tisíc, o jejichž mínění politická reprezentace ve vlasti zhusta nikdy moc nestála.)

Politické strany by měly být čitelné pro voliče především svými programy. Když pak dochází na bilancování, nejednou musí voličům stačit odkaz na "nedostatek politické vůle" u dalších, také koaličních stran. Jak je to vůbec vážně míněno s těmi "programy", je nadmíru názorně vidět na mnohých billboardech, které si nezadají s reklamami na zubní pastu. Kandidát na poslance do Parlamentu ČR před volbami slíbí podporu čemukoli, jen aby bylo vidět, jak je "vstřícný" a s problémy regionu obeznámený; jak se to např. podařilo doložit novinářům Zlínského kraje, když od čelných kandidátů dostali hned příslib podpory na vymyšlený, neexistující projekt. Přímo v praxi je pak zajímavé (ne-li poučné), jak pak "naši" poslanci konkrétně hlasují. Je pochopitelné, že pro rozpočet vlády ČSSD na rok 2006 nehlasovala ODS (a zdržela se hlasování KSČM). Pro zákon o celostátním referendu výrazně nehlasovala ODS, pro zamítnutí interrupcí se výrazně exponovala KDU-ČSL. Proti návrhu na deregulaci nájemného nebo proti novému zákonu o snížení sazby daně (DPH) --- z 22 % na 19 %; při zvýšení u stravovacích služeb z 5 % taky na 19 % --- se spojily hlasy KSČM a ODS (ČSSD prosadila schválení spolu s KDU-ČSL). Stejně tomu bylo při schvalování eurozatykače v ČR. Kupodivu týmž způsobem se rozštěpil Parlament ČR při hlasování o tom, zda má být součástí povinné maturity matematika (marně se o to zasazovala ODS spolu s KSČM; proti ČSSD a KDU-ČSL). Za možnost dovážet odpad ze zemí EU (s povolením Ministerstva životního prostředí) se hlasováním zasadila ODS (proti byly ČSSD, KSČM a KDU-ČSL). Je zajímavé, jak se rozložily hlasy při projednávání zákona "Edvard Beneš se zasloužil o stát". "Pro" hlasovala většinově ČSSD a KSČM; a jen 20 hlasů z ODS (z 57), přičemž poslanci z KDU-ČSL byli proti nebo se zdrželi.

Předvolební atmosféra před červnovými volbami je zatím líčena vesměs jen jako "duel" Paroubek --- Topolánek. Už dlouhou řadu let příznační "vrabci na střeše" cvrlikají, že česká politická scéna stůně nedostatkem nějaké důvěryhodné alternativní politické strany (s potenciálem minimálně potřebných 5 % pro vstup do PČR). Voličům je ovšem třeba mediálně ukázat, že s přispěním zatím nerozhodnutých voličů by tu byla šance na nadějný vstup nového subjektu do politické hry. Před letošními parlamentními volbami se taková příležitost kupodivu hned na počátku roku 2006 nabídla Straně zelených (SZ). Své politické akcie si dokázala před časem znehodnotit jak Čtyřkoalice, tak Strana za životní jistoty. Na to, aby teď znamenala pro Stranu zelených ještě možnou pohromu její rozmanitá vnitřní "tření" (ne-li personální "odboj" zevnitř vůči vedení), pravděpodobně se promítla navenek příliš pozdě a bez širší publicity. Naopak, dosavadní masivní televizní prezentace pouze "pěti reálných subjektů voleb" (mj. 14-krát 1 ½ hodiny v ČT) zřejmě SZ podrží nad 5 % voličských hlasů.

Hodno pozoru je, že strana SNK-Evropští demokraté (ač má své zastoupení jak v Evropském parlamentu třemi poslanci, tak i v Senátu ČR čtyřmi senátory) zůstává mediálně zcela jakoby v propadlišti možného voličského zájmu. Čím to? Není ale i to nepřímým dokladem síly, s níž média modelují "viditelnost" jednotlivých politických stran?

KSČM má jednu velkou výhodu. V tom, že zatím po roce 1989 nebyla příliš viditelně připuštěna k podílu na politické moci. Takže vyhlíží jako strana neposkvrněná korupcí a hospodářskými delikty. (Bez ohledu na to, že po listopadu 1989 jen KSČ znala všechny páky hospodářsko-politické moci ve státě.) Nelze vyloučit, že si KSČM stávající pozice udrží i v příštím Parlamentě (měla 41 poslanců, tedy celou pětinu PČR pod svým přímým vlivem).

Poučná je jak minulost vlastní, tak zkušenosti zvenčí. Poměrně nedávná aliance dvou našich nyní nejsilnějších stran (zdomácnělá pod názvem "Opoziční smlouva") se stala pro mnohé hrozbou: zdála se být přípravou na zúžení naší politické mocenské sféry jen na systém dvou dominantních stran. S přihlédnutím k míře korupce v ČR (a nejednou pochybných praktik při uzavírání veřejných zakázek) a rovněž k nezralosti naší politické scény by byl přechod na většinový systém u nás v ČR předčasný. I když zároveň znamená nadále nutnost koaliční politiky. V našich poměrech to pak nyní znamená pro dvě menší strany (KDU-ČSL a SZ) jistotu být ve vládě, ať už zvítězí ve volbách kdokoli (tj. teď ODS či ČSSD).

Stojí za povšimnutí, že v sousedním Rakousku (ale teď i v Německu) mají zkušenost s vládou, jejímiž partnery jsou dvě nejsilnější politické strany. Znamená to přinejmenším možnost (a nutnost!) vzájemně vyvážit realizační programy k únosným kompromisům pro nepřehlédnutelnou většinu občanů, bez uzákonění něčeho, co by druhý okamžitě zrušil (jako např. chce ODS zrušit nutnost registračních pokladen v obchodech). Problémem tu ovšem je umět si vzájemně naslouchat ve většinovém zájmu veřejnosti. Na to jsou dnes svými čelnými představiteli ČSSD a ODS až příliš vůči sobě "ve při", navzájem i osobně razantně hluší.

Neměli bychom zapomínat ani na to, že ŽÁDNÁ z politicky relevantních stran nevychovává občana-voliče, nýbrž všechny se nějak snaží pouze být vůči němu a před ním populárními; vyjít vstříc málem čemukoli a bez ohledu na důsledky. Zároveň navenek je prezentován zvláštní alibismus; buďto v řadě závažných věcí teď --- kvůli minulosti --- nemůžeme nic dělat, anebo vše --- "zítra, díky nám" --- uvede se do pořádku. Riziko pro demokracii představují pouze političtí oponenti.

Mimo komentář zde zůstanou rozmanité koncerty pro voliče nebo dokonce výroba uzenek v rámci předvolebního programu. Nejedna informace v novinách či v televizi je zavádějící svou jednostranností (ne-li zájmy mocných). Opravdu nám má stačit, že se 200 lidí dostane do Parlamentu, s určitou mocí, za niž ne každý poslanec nese žádoucí odpovědnost?

Je úlevné, anebo znepokojující, že by ty volby mohli rozhodnout právě ti nerozhodnutí? Ať už tím, že hlasovat půjdou (ve prospěch problematických "jazýčků na váze"), anebo zůstanou doma (a tak usnadní podíly "stálic na politickém nebi")?

                 
Obsah vydání       31. 5. 2006
31. 5. 2006 Šifra mistra Blaira Robert  Kvacskai
31. 5. 2006 EU: Předávání dat Američanům o cestujících do USA je nezákonné
31. 5. 2006 ODS -- cesta nejprve vzhůru a pak dolů (ten Topolánek...) Irena  Ryšánková
31. 5. 2006 Slovenský šéfdiplomat : O izraelských atómovkách bude treba hovoriť Lubomír  Sedláčik
31. 5. 2006 Paroubek, nebo Topolánek? Oskar  Krejčí
31. 5. 2006 Škola standardně funguje, přestože senát neustále napadá vedení školy Boris  Jirků
31. 5. 2006 ■ ■ ■ Jiří  Gold
31. 5. 2006 Martin Krafl: "Žádám, abyste nelhali"
30. 5. 2006 Dopis televizních ředitelů Klausovi, který Martin Krafl odmítl zveřejnit
30. 5. 2006 KSČM filmaře ve Sněmovně podpořila a podpoří znovu Ivana  Levá
30. 5. 2006 ČTK: Ukázková manipulace mediální kočkou Filip  Rožánek
30. 5. 2006 Michael  Marčák
30. 5. 2006 Man know thyself aneb Človíčku, poznej sebe sama Oldřich  Janouch
31. 5. 2006 S Topolánkem růst, s Paroubkem dluhy Jiří  Šatánek
31. 5. 2006 Reforma je zatím slečnou, vdávat se jí moc nechce Jakub  Horálek
31. 5. 2006 Existují ekonomické bariéry v přístupu ke vzdělávání? Vladimír  Šob
30. 5. 2006 DOKUMENT: "Braňme demokracii proti pučistickým praktikám ODS!" Jiří  Paroubek
30. 5. 2006 DOKUMENT: Výzva Mirka Topolánka
30. 5. 2006 Poslance Váňu z ČSSD zmlátili surově železnou tyčí
31. 5. 2006 LCE 01: Česká republika se může stát automobilovou velmocí
31. 5. 2006 Michael  Marčák
31. 5. 2006 Vole, volils dobře? Miloš  Dokulil
31. 5. 2006 iHNed: Lékaři z brněnského LOK se distancují od akcí Krizového štábu
30. 5. 2006 S Paroubkem růst, s Topolánkem dluhy Jiří  Havel
30. 5. 2006 Nekupujte vodu v lahvích
30. 5. 2006 Kasl napadl objektivitu průzkumů STEM Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 Ve sbírce zítra vyjde novela vysílacího zákona Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 Zelení vyhodí místopředsedkyni. Setkala se s Paroubkem.
30. 5. 2006 Staly se Britské listy cílem dezinformační hry, anebo předseda výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu Jan Vidím zatajil poslancům důležitá fakta? Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 Zakažte České televizi předvolební pořady :) Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 Paroubek nebo Topolánek, třetí možnost není? Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 Napsali mi ze Slovenska přátelé Egon T. Lánský
30. 5. 2006 Střet zájmů Vladimíra Justa Ivan  Brezina
30. 5. 2006 Asociace školských odborů hodnotí 8 let vlády ČSSD Radek  Sárközi
30. 5. 2006 Čtenáři nesou kus odpovědnosti za to, co čtou Bohumil  Kartous
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
30. 5. 2006 Mají čeští náckové hudební sluch? Lubomír  Valenta
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
31. 5. 2006 ODS -- cesta nejprve vzhůru a pak dolů (ten Topolánek...) Irena  Ryšánková
31. 5. 2006 Vole, volils dobře? Miloš  Dokulil
31. 5. 2006 Paroubek, nebo Topolánek? Oskar  Krejčí
30. 5. 2006 ČTK: Ukázková manipulace mediální kočkou Filip  Rožánek
30. 5. 2006 Kasl napadl objektivitu průzkumů STEM Štěpán  Kotrba
30. 5. 2006 DOKUMENT: "Braňme demokracii proti pučistickým praktikám ODS!" Jiří  Paroubek
30. 5. 2006 S Paroubkem růst, s Topolánkem dluhy Jiří  Havel
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Zdravotnictví: výhodně nízké mzdy, králíci a zajaci Ivan  David
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Volby dopadnou špatně Boris  Cvek
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Malé upřesnění k rovné dani Jan  Hošek
29. 5. 2006 United they fall Irena  Ryšánková
28. 5. 2006 Koho volit? Jan  Čulík