Celá věc má poněkud nejasný charakter. Vezměme v úvahu, že je po volbách, v nichž zvítězila ODS. To tedy znamená, že se po osmi letech otevírají dveře pro uskutečňování politiky ODS, což bylo volbami -- svým způsobem -- potvrzeno. Při postavení jednotlivých politických bloků v parlamentu se takové tvrzení může zdát sporné, ale několikrát jsem slyšel z úst politiků ODS, kterak tvrdí, že "voliči dali jasně najevo, že chtějí změnu", čímž mají nepochybně na mysli změnu ve smyslu vlády ODS.

Je-li tomu skutečně tak, že voliči vyjádřili touhu po vládě ODS, pak je velmi podivné, že ODS má strach z referenda o protiraketové základně. Postoj ODS (jako demokratické strany!) k referendu je vůbec dlouhodobě -- eufemisticky řečeno - poněkud rezervovaný a v ODS by se bez něj docela dobře obešli. Zvláště za situace, kdy jsou podle průzkumů veřejného mínění šance na to, že by česká společnost přistoupila na umístění vojenské základny na území tohoto státu, velmi malé.

Bylo by velmi absurdní, kdyby se mělo rozhodnutí o referendu řídit tím, co říkají průzkumy veřejného mínění. Pokud by se snad mělo referendum konat pouze v případě, kdy se veřejné mínění shoduje s míněním nějakého mocenského celku, pak by samozřejmě takové referendum postrádalo smysl. Smyslem referenda přitom je rozhodovat závažné celospolečenské otázky, které přesahují prostý (a navíc časově velmi omezený) politický mandát.

V tomto bodě se dostáváme k poznání, jak směšná je argumentace politiků ODS proti všelidovému hlasování o vzniku vojenské základny na českém území. Ta je založena na několika spekulacích, které se jeví být pouhými výmluvami, nikoliv podloženými fakty. Při stavu veřejného mínění se pak spoléhá na to, že opět zafunguje aktivita povrchních asociací.

Spekulace č. 1 Bezpečnost -- podle ODS by zřízení protiraketové základny ODS znamenalo posílení bezpečnosti země. Mělo by být varovné, že si někdo dovolí vystřelit takové tvrzení jen tak od pasu. K tomu, aby někdo mohl něco takového tvrdit, by musela být vypracována expertíza, která by musela vzít v úvahu nepřeberné množství souvisejících faktů a zohledňovat vojenské, vnitropolitické i mezinárodněpolitické stavy a prognózy. Nikde jsem doposud nezaznamenal, že by někdo takovou zprávu, která by nutně musela být částečně věšteckým dílem, vypracoval a předložil. Výlevy v podobě Jochova evangelia o slávě USA a jejich prezidenta pochopitelně nelze brát vážně a v MF Dnes dobře vědí, jakým způsobem účel světí prostředky. Jisté je pouze to, že v současnosti nelze tvrdit, že základna USA bude mít vliv na vyšší bezpečnost České republiky a spíše se zdá, že jedině její přítomnost by mohla udělat z malé a z geopolitického hlediska nezajímavé země ve středu Evropy cíl jinak o sobě velmi nepravděpodobného jaderného útoku.

Spekulace č. 2 Politický mandát -- Pokud pan Topolánek tvrdí, že k rozhodnutí o zřízení cizí vojenské základny v ČR má mandát parlament, pak se hluboce mýlí. Zřízení vojenské základny tohoto typu zdaleka přesahuje ubohý čtyřletý mandát tohoto parlamentu a má-li dojít ke skutečně zodpovědnému rozhodnutí, musí se k této otázce vyjádřit co možná největší část této společnosti, která zde bude se základnou nebo bez ní žít ještě dlouho poté, kdy mandát současného parlamentu dávno zanikne. Pokud by se snad parlament v tomto případě rozhodl o tom, že zde vojenská základna bude a došlo by k jeho realizaci, pak by takové rozhodnutí - vzhledem k povaze celého projektu - bylo velmi těžko zvratitelné a žádný další "mandát" by s tím de facto nemohl nic dělat. Je tedy zřejmé, že mandát parlamentu je v tomto případě naprosto nedostačující.

Spekulace č. 3 Suverenita -- podle pana Topolánka by v případě zřízení americké protiraketové základny nešlo o narušení suverenity státu. O tomto výroku lze velmi úspěšně pochybovat. Nejdříve si definujme, co je to vlastně státní suverenita. Státní suverenita je stav, v němž mohou instituce daného státu rozhodovat o vnitřních záležitostech státu nezávisle na vůli subjektů, které nejsou součástí tohoto státu. Míra nezávislosti rozhodování je pochopitelně dána vztahy jednotlivých státních celků na mezinárodní úrovni a normami, ke kterým se dané státy zavázaly.

Jak by to ale bylo v případě vzniku vojenské základny? Vojenská základna by vznikla na území tohoto státu a stala by se jeho faktickou územní součástí. Byla by však pouze jeho součástí územní a svým vnitřním režimem, zejména v období případné aktivity, by se velmi podstatně vymykala běžným rozhodovacím procesům, které charakterizují suverenitu České republiky. A právě fakt, že by základna byla fyzickou součástí České republiky, ale nepodléhala by v mnoha ohledech jejím rozhodnutím, činí z vojenské základny faktor narušující státní suverenitu. Svým způsobem se to podobá existenci státu ve státě.

Velkou roli, o které samozřejmě ODS raději mlčí, hraje také stále živá historická zkušenost této společnosti s přítomností jakýchkoliv vojsk cizích mocností. A to i v atmosféře, která se snaží navodit dojem, že všechno zlé může pocházet pouze z reliktů komunismu. Tento postoj je zastánci základny patrně považován za iracionální, ale míra racionality je v něm zastoupena stejně, jako v případě těch, kteří si zde základnu přejí. Pravdou je pouze to, že pravděpodobnost obou postojů se v tomto případě dá stanovit jen velmi hypoteticky.

Možná, že v pozadí odmítání referenda se vyskytuje ještě jiný motiv a není vůbec od věci jej nadhodit. Bojí se ODS pouze toho, že by v lidovém hlasování prohrála spor o raketovou základnu, nebo má strach z toho, že by s takovým hlasováním byla spojována slabá pozice ODS na politické scéně obecně?

Dá se totiž předpokládat, že raketovou základnu by v referendu odmítli nejen příznivci komunistů, ale také převážná většina stoupenců ČSSD, SZ a pravděpodobně také značná část voličů KDU -- ČSL.

Možná jde ale pouze o předsudky ze strany lidí, kteří většinou ještě vyrostli v prostředí, v němž se o podobných záležitostech rozhodovalo pouze na nejvyšších místech státních a stranických aparátů. V každém případě by se měla ODS svých předsudků co nejrychleji zbavit. Referendum je nezbytnou součástí demokratického systému a je legrační, že ho uznávají komunisté, kdežto občanští demokraté, kteří do naprostého zhloupnutí omílají teze o nebezpečí návratu komunistické totality, referendum odmítají. Na každý pád je právě existence cizí vojenské základny na českém území tématem, které je pro referendum jako stvořené. Je nezbytné, aby to pochopila i v tomto směru Opožděně Demokratická Strana.