30. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí - režie Pavel Göbl
1. 7. 2006

Karlovy Vary 2006:

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Problém je, že každý film z železničního prostředí nutně navozuje představu konkurence s Ostře sledovanými vlaky Jiřího Menzela a s Kalamitou Věry Chytilové. Divák se okamžitě musí ptát, když ho režisér a kameraman přivede do "prostředí malé železniční stanice", jestli se nebude opakovat to, co už tady bylo.

Jaký je hlavní rozdíl mezi tímto novým filmem a oběma klasickými díly? Obdobný jako rozdíl mezi českou literaturou, psanou před rokem 1989 a po něm. Předchozí literatura -- i oba tyto klasické filmy -- se vyrovnávaly s obdobím útlaku. Jejich tématem byla, abych parafrázoval Karla Kryla, "myšlenka na lásku v zajetí strachu". Pojednávaly o přirozené realitě v útlaku neživotného ideologického schématu. V Ostře sledovaných vlacích máme "malé jeviště", "malé dějiny" výpravčího Hubičky a eléva Miloše Hrmy; ti se zabývají "vlhkými lidskými problémy", zatímco na scéně "velkých dějin" zuří totalitní útlak nacistického režimu, rozkládajícího se koncem brutální druhé světové války.

V Kalamitě je tato dichotomie jemnější -- normalizační politická realita, v níž se film Chytilové na malé venkovské stanici odehrává, je jaksi "mimo scénu" -- jistě také z cenzurních důvodů. Ale veškerý život na této stanici je bezpochyby -- politickou -- metaforou života v reálném socialismu, jehož důležitou součástí, vlastně protikladem vůči němuž -- je hledání mladého hrdiny, jehož zosobňuje Boleslav Polívka, po smyslu života. A lavina, která ke konci filmu zavalí vlak, který řídí polívka, je bezpochyby obrazným přirovnáním blížícího se kolapsu komunistického režimu, i když režisérka předvídá, že všechno dopadne dobře -- cestující -- především děti (tj. perspektiva budoucnosti) se ze sněhem zapadaného vlaku dostanou...

Film Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je vlastně pokračováním diskursu v tomto tematickém okruhu. Film se odehrává na "menším nádraží" Žatec Západ -- a žádný útlak už neexistuje -- v současném demokratickém režimu se politika nestává tématem života lidí, snad jen v náhodné poznámce, že se -- jednomu z hrdinů -- hnusí, že musí hlasovat pro některé z dnešních politických "podvodníků".

Film je jakoby čechovovským svědectvím o "normálním" životě "normálních" lidí -- čechovovským v tom smyslu, že se během devadesáti minut v podstatě nic nestane. Přesto má film- ač je inzerován jako komedie a čeští diváci v sále se občas smějí (hlavně spíš občasným vulgaritám v dialogu, které ale mívají třeba hlubší, nekomický význam) -- má spíš melancholický, hořkosladký nádech. Je obrazem "obyčejnosti" lidské existence -- skupina většinou stárnoucích mužů obhospodařuje "obyčejné" nádraží a "běžný" železniční provoz. Obsahem jejich životů jsou "normální", většinou přátelské, obyčejné každodenní vztahy. U mladších příslušníků této železničářské "ekipy" k normálnímu životu ještě přistupuje určitá míra sexuální promiskuity.

Jinak -- jaký je to život? Kolotoč vysedávání u piva, přesvědčování spolupijáků, že po pivě se netloustne, neboť když se pije studené, člověk ho vymočí teplé, takže při tom procesu jde o ztrátu kalorií :) ("vtip" se opakuje ve filmu dvakrát), sledování fotbalu, chození do hospod a opíjení se na mol, obava z komisního inspektora, který namátkovou kontrolou jednotlivých železničních stanic dělá železničářům ze života peklo.

Film se zdá být sociologicky docela věrným portrétem dnešního Čecha -- ve společnosti jistě převažujícího - plebejce. Až smutně dojemné -- bylo to záměrem obou režisérů? Je, že všichni muži kolem padesátky mají v tomto filmu obrovský pivní břich. Smutek ze stárnutí a z nostalgického vědomí pomíjejícnosti všeho -- život byl obyčejný, druhořadý, nenaplněný, a teď už míjí -- je ještě zdůrazněn závěrem filmu, kdy (film jistě musel skončit nějak) jeden z hlavních protagonistů, Petr Dvořák neočekávaně zemře -- poté, co zřejmě uklouzl na železničním záchodě po zvratcích opilého železničního inspektora a utrpěl tržnou ránu na hlavě. Tímto důrazem na pomíjejícnost života tato melancholická komedie končí. Film mě uspokojil -- připadal mi jako autentický portrét člověka dneška. Toto jsme my, Češi. Žijeme si svým obyčejným životem, jak nám ho definovalo normalizační období sedmdesátých a osmdesátých let (v tom je tento film blízký Kalamitě) téměř beze změny. Na rozdíl od Kalamity, která zaznamenávala pocit z neuspokojivosti světa, a přičítala ho nedokonalosti rozkládajícího se normalizačního komunistického režimu, není už v tomto filmu naděje na změnu. Přišli jsme už o veškeré iluze. Jiný svět není možný. Žijeme v této -- víceméně obyčejné, normální, druhořadé "pohodě". Nic víc nebude a smrt se nezadržitelně blíží.

Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí - Česko, 2005, 90 min Režie: Pavel Göbl, Roman Švejda, Námět: René Levínský, Scénář: Pavel Göbl, René Levínský, Roman Švejda, Kamera: Jan Horáček, Hudba: Vlastimil Paciorek, Produkce: Jiří Konečný, Hrají: Jaroslav Dušek, Igor Chmela, Jiří Vymětal, Petra Beoková, Roman Slovák, Milada Jašová, Jan Turner, Patrik David a další.

                 
Obsah vydání       30. 6. 2006
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
2. 7. 2006 Toyen a mladí kluci Jan  Čulík
1. 7. 2006 Užvaněnost a podivná čeština Jan  Čulík
30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
2. 7. 2006 Žízeň po životě Zdeněk  Bárta
30. 6. 2006 Pane Topolánku, odmítat referendum je s demokracií neslučitelné Bohumil  Kartous
30. 6. 2006 Kdo a jak vyhrál volby? Miloš  Pick
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách
30. 6. 2006 Registrované partnerství pro gaye vstupuje v ČR v platnost Petr  Hlaďo
30. 6. 2006 ČTK: Rada žádá ředitele ČRo, aby zastavil přípravy dalších stanic
30. 6. 2006 Americké vojenské tribunály pro vězně z Guantánama jsou "protizákonné"
30. 6. 2006 Stav věcí a skutečnost je vždy složitější Milan  Dubský
30. 6. 2006 Nezodpovědnost
30. 6. 2006 Učinil ve středu Jiří Paroubek rozhodný krok? Miloš  Dokulil
2. 7. 2006 Světová obchodní organizace nepřekročila svůj stín Ludmila  Štěrbová
29. 6. 2006 RRTV versus BBC: My se opravdu snažíme Václav  Žák
30. 6. 2006 Jádrem sporu byla bagatelizace Jan  Paul
30. 6. 2006 Deportace rodin s dětmi prozatím odloženy Simone  Radačičová
30. 6. 2006 Jak jinak, než protiraketovými systémy s jadernými hlavicemi? Petr  Nachtmann
29. 6. 2006 Rekviem za ÖGB Richard  Seemann
30. 6. 2006 Filmaři skórovali v trapnostech Michal  Petřík
30. 6. 2006 Írán: Stav věcí a skutečnost je vždy složitější
30. 6. 2006 Dopr.... problém, anebo "Do pr....!"? Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 Má nás, čtenáře vlastních podpisů, někdo rád? Irena  Ryšánková
30. 6. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. června 2006
29. 6. 2006 WTO: Léto 2006 ve Světové obchodní organizaci Ludmila  Štěrbová
26. 6. 2006 Severní Korejci nejspíše rozhodnou, zda budou na českém území americké rakety Štěpán  Kotrba
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila
29. 6. 2006 Írán a jaderná bomba Milan  Valach
28. 6. 2006 Proč jsme odvolali Borise Jirků
28. 6. 2006 Boris Jirků: Odhalil jsem nepravosti
28. 6. 2006 VŠUP - Spirála pádu Štěpán  Kotrba
28. 6. 2006 Homosexualita "vzniká v důsledku pozice nenarozeného plodu v těle matky"
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Český film RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2006 Toyen a mladí kluci Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
30. 6. 2006 Filmaři skórovali v trapnostech Michal  Petřík
9. 6. 2006 Jsme Šílení Bohumil  Kartous
30. 5. 2006 KSČM filmaře ve Sněmovně podpořila a podpoří znovu Ivana  Levá
30. 5. 2006 Dopis televizních ředitelů Klausovi, který Martin Krafl odmítl zveřejnit   
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
26. 5. 2006 Čeští filmaři z protestu stáhli filmy, na které dostali státní dotace Filip  Rožánek
15. 5. 2006 Prezident Veto Vít  Horák
9. 2. 2006 Nebýt dnešní, aneb nemá tady někdo dvojníka Patrik  Hronek
13. 1. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí -- úvaha nad banalitou jednoho filmu Bohuslav  Binka
13. 12. 2005 Maria Procházková, Oldřich Kaiser a Žralok v hlavě Jan  Čulík
21. 11. 2005 Filosofický horor o kultuře Martin  Ondreját

Filmový festival Karlovy Vary 2006 RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2006 Toyen a mladí kluci Jan  Čulík
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
1. 7. 2006 Užvaněnost a podivná čeština Jan  Čulík