Ve školním roce 1995-1996 byl na stáži na Glasgow University dnešní zahraniční reportér Mladé fronty Dnes Jan Rybář. Někdy koncem jara 1996 za mnou přišel na tamější katedru slovanských studií: "Viděl jsi ten časopis, nějaký "Pes", který začal na internetu vydávat Ondřej Neff?" Skutečně Ondřej Neff začal v květnu 1996 vydávat svůj internetový deník, Neviditelného psa píše Jan Čulík:

Přihlásil jsem se mu mailem, že bych mu občas do časopisu něčím přispěl. Ondřej Neff si zřejmě myslel, že jsem nějaký student, dočasně v Británii a že budu psát turistické causerie z této ostrovní země, a tak dal mé rubrice ve svém časopise název Britské listy. Měl jsem v úmyslu psát něco jiného. Časopis se vyvinul v internetové médium, které se systematicky po dobu celých deseti let snažilo konfrontovat vidění světa v Čechách s viděním světa na Západě. Začal jsem vydávat Britské listy, protože jsem měl zkušenost života z obou zemí, Velké Británie i České republiky, v níž pobývám zároveň skoro stejnou dobu, a v Čechách pracuji k tomu ještě jako novinář, a viděl jsem, že zkušenosti a zvyklosti západního, především anglosaského světa, do českého prostředí vůbec nepronikají, navzdory tomu, jak blízko jsou si západní a středoevropská civilizace. Některá témata, která Britské listy za deset let své existence přinesla do českého prostředí, mnohdy dlouho před tím, než se jimi začal zabývat český tisk. Míváme předstih tak dva roky, někdy i pět let. Nejnověji se to stalo v kauze americké raketové základny v České republice, o níž Britské listy poprvé informovaly v červenci 2004.