Nepřibližujeme se podle článku spíše k jiné souvislosti - vykonat lhostejné množství dobra za nejnižší cenu, ale s co nejvyšším ziskem?

"Nejlepší investicí se ukázala být kontrola nemoci AIDS - zisk byl 40 x větší než náklady". Snad ještě lepší než tu nemoc kontrolovat by bylo ovládnout ji. Zhoubná nemoc omezuje přelidnění, a přece je velmi zlá. Přesto lze posuzovat i podle jiných souvislostí, zda dát peníze právě na její potlačování. Budeme-li sledovat budoucí prospěch lidí, pak rostoucí přelidnění mu nepomůže. Je také možné přát národům svobodu, aby žili po svém. Neohrožují-li tím jiné národy.

Také se v článku nabízí "odstranění bariér volného obchodu". Zvýší se výroba zboží, zaměstnanost, jeho doprava i zdanění. Záporné souvislosti odstranění překážek zde směřují do třetího světa, do té jeho části, která se nachází za námi. Volný obchod škodívá ekonomicky slabým zemím těch národů, které příliš nestojí o zapřáhnutí do jha pracovního poměru. Zvýší jejich chudobu. Nebo snad ekonomie má vždy být chápána podobná definici války - jako pokračování politiky ziskuchtivými ničivými prostředky?

Buď je záměrem velkou investicí dosáhnout nejlepšího řešení, největšího zlepšení sledované situace, nebo je záměrem dosáhnout největšího bohatství. Například otrokářství, používání chemikálie DDT či hraní pyramidového letadla bylo zakázáno. Přitom neslo velké zisky. Proto i pomoc potřebným lépe posuzovat dle působení na budoucnost s dalšími souvislostmi a méně dle zisku.

K záporným následkům oteplení můžou patřit ztráty mnohých pobřeží jejich zatopením, nárůst nejsilnějších vichřicí, zhoršení obyvatelnosti přehřátého území, vysušení lesů, vyhynutí severských tvorů. Boj proti oteplování chápat jako předmět podnikání by vedlo ke zbohatnutí. Zda by nás oteplení přivedlo k používání kyjů, pazourků a škrabek ze zlata?

Pozn. JČ: Současná argumentace britské vlády je však, že boj proti globálnímu oteplování je ekonomicky racionální: vydáme-li nyní jedno procento HDP na boj proti globálnímu oteplování, ušetříme v budoucnosti 5 až 20 procent HDP, které bychom museli vydat na jeho důsledky.