20. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 11. 2006

Nové technologie vzdělávání

Kdo a jak bude v budoucnu na našich školách pracovat? Kromě absolventů pedagogických fakult se na nich objevili i absolventi technických univerzit kteří se, mimo jiné, uplatňují i jako učitelé technických předmětů a to na středních i vyšších odborných školách. Podmínkou pro získání aprobace je pedagogické vzdělání v některém z programů doplňujícího pedagogického studia. Pokud budeme tyto učitele odlišovat od dosud stávajících nastane na školách situace, za které na nich budou dvě skupina pedagogů: Jedni s aprobací na humanitní předměty, druzí s aprobací na technické předměty.

Na těchto školách může nastat i situace, za které učitelé s aprobací na humanitní předměty mohou podceňovat potřebu doplnění technického vzdělání, učitelé s aprobací na technické předměty mohou podceňovat potřebu dalšího pedagogického vzdělání.

Dovolím si tvrdit, že z této situace vychází požadavek takového pedagogického vzdělání nových pedagogů, které bude respektovat i potřeby našeho současného života, do kterého čím dál tím víc proniká technika a to především elektronická. Vždyť téměř každý z nás používá mobil, televizi, video, digitální fotoaparát a především výpočetní techniku a internet. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na ty pedagogy, kteří i když mají úplné pedagogické vzdělání, obtížně se orientují v současné náročné technické problematice a někteří dokonce podceňují možnosti využití výpočetní techniky při výuce.

Pokusím se popsat situaci v našem školství, ve které se v současnosti nacházejí obě tyto skupiny pedagogů.

Zatím platí, že pro školy jsou závazné Rámcové vzdělávací programy, podle kterých mají zpracovat své vlastní Školní vzdělávací programy a dle nich má být na základních školách, minimálně v 1.až 6. ročníku, zahájena výuka v září 2007. V Rámcovém vzdělávacím programu např. pro základní vzdělávání (RVP ZV) v bodě 3.2. "Cíle základního vzdělávání" je jich uvedeno devět. V jejich formulaci "co dosáhnout", "umožnit žákům", "podněcovat žáky k ...", "vést žáky k ...", "rozvíjet u žáků", "připravovat žáky k ..." apod. jsou tyto cíle uváděny příliš obecně a jejich didaktické řešení je ponecháno na jednotlivých školách a především jejich učitelích.

V jaké situaci se značná část učitelů, podle nich samých, v současnosti nachází? " Žádné výzkumy , žádné přenášení zkušeností odjinud. Je to ve změně podmínek uvnitř. Dnes máme situaci, že ve špatných podmínkách nemohou dobře pracovat ani ti dobří, nadaní, svědomití, že nemají ani solidní perspektivu".

Vyřešení problému "jak vyučovat" zřejmě zůstane především na učitelích. Podle profesora Průchy, který vystoupil na konferenci České asociace pedagogického výzkumu, hlavními uživateli produktů pedagogického výzkumu jsou výzkumní pracovníci sami a výzkumná témata nejsou volena z hlediska potřeby uživatelů z řad pedagogů.

Pokud jde o učitele s aprobací na humanitní předměty tak splnění "Cílů základního vzdělávání" uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu je podle mého názoru mimořádně náročné, těžko splnitelné i obtížně kontrolovatelné.

Pokud jde o učitele s aprobací na technické předměty, odborná témata umožňují přesněji definovat nejen cíle vzdělávání ale i hodnotit jejich splnění.

Česká školní inspekce, pro humanitní předměty, už napříště nebude asi kontrolovat, zda žák např. ve čtvrté třídě umí násobilku, ale zda umí spolupracovat ve skupině, zda respektuje přesvědčení druhých nebo co se u něj rozvíjí apod.

Naopak, pokud jde o technické předměty, lze snadno prokázat zda žák ovládá mobil, počítač a další techniku a dokáže i běžně vysvětlit podstatu jejich činnosti.

Jako jeden z učitelů s aprobací na technické předměty, v mém případě se především jednalo o problematiku elektroniky a to od základních vědomostí, až po jejich aplikaci na poměrně náročná elektronická zařízení -- tedy o vznik potřebného řetězce vědomostí, dovedností i návyků k jejich ovládání, vyhledávání a odstraňovaní vzniklých závad.

Pro výuku základů elektroniky byly k dispozici krátké odborné filmy a z nich pořízené diafilmy. K tomu, aby vyučování bylo úspěšné, zpracoval jsem z nich speciální učebnici, ve které byly jednotlivé scénky staticky vysvětleny a jejich pochopení žáky prověřeno otázkou s výběrovou odpovědí. To umožnilo, aby žáci postupně zvládli dynamický děj obsažený v jednotlivých odborných filmech. Podobně probíhalo vyučování i další části vědomostní problematiky, teorii jsem čerpal z odborných učebnic, převážně pro střední elektrotechnické průmyslové školy.

Ke vzniku dovedností docházelo tak, že žáci teoretické vědomosti aplikovali na konkrétní přenosovou techniku a její konstrukční řešení.

Za ukončení řetězce vědomosti, dovednosti, návyky jsem považovat schopnost praktického využívání získaných dovedností k obsluze, vyhledávání a odstraňování vzniklých závad.

Tato technologie vyučování je stejná pro vytvoření celého didaktického řetězce. V podstatě je kroková a podle mého názoru i získaných poznatků a zkušeností se mi velmi osvědčila! Odpovídá i průběhu našeho života a to od mládí až po dospělost. Vždyť dítě se muselo postupně naučit pít, jíst a také chodit (naše chůze je vlastně sama o sobě kroková), řetězcem jednotlivých úkonů -- kroků ovládáme mobil, video, počítač apod. Domnívám se, že takováto technologie vyučování je použitelná i v dalších technických oborech.

Objevil se i problém: "Jak být šťastným?" Jeho řešení se stalo podle britských vědců i "sloganem naší doby". Dle nich je vzdělání "jedním z klíčů ke štěstí" Mnoho britských pedagogů s tím souhlasilo, ale zároveň dospěli k závěru, že je daleko lehčí pomoci dětem ke štěstí, než je naučit číst, psát a počítat.

Má-li být u žáka vzdělání "jedním klíčem ke štěstí" musí v průběhu vyučování docházet k tzv. zpevnění. K němu dochází pokud je žák neustále aktivní tím že je stavěn do problémových situací a na položené otázky nucen bezprostředně a aktivně odpovídat a s kvalitou své odpovědi být ihned seznámen. Pro jeho kladnou motivaci má převažovat správné řešení. Ke štěstí často postačuje postupné a prokázané zvládnutí probírané problematiky u žáka, který ho má doloženo potřebným zpevněním. Pokud bude vyučování probíhat podle těchto zásad, mohou být žáci šťastní i v době, kdy jsou ve škole. Zatím ale převládá opačná situace, kdy na dotaz zda se žáci těší do školy, dostáváme často zápornou odpověď.

Jak.ukázal průzkum Střediska vzdělávací politiky UK, v současnosti se míra nezaměstnanosti absolventů většiny fakult pohybuje mezi dvěma až deseti procenty Jak ale konstatuje Jan Koucký, autor výzkumu, za pět let se to pravděpodobně změní a bude až dvacetiprocentní . Proto není vyloučeno, že se zvýší jejich zájem i o místa učitelů s aprobací na technické předměty. S nástupem učitelů s aprobací na technické předměty do škol vznikají na některých vysokých školách a to především na pedagogických fakultách katedry inženýrské pedagogiky.

Pokud jde o případnou inženýrskou technologii vzdělávání, domnívám se, že ji lze považovat za jednu z forem didaktické technologie. Jako příklad jsem v tomto příspěvku uvedl krokové řešení vyučování jak teorie, tak i praxe. Domnívám se, že takovéto řešení technologie vzdělávání bude bližší těm učitelům, kteří mají aprobaci na technické předměty.

V tomto příspěvku jsem se pokusil o náhled na situaci, do které se naše školství v budoucnu může dostat. Její řešení i jaký postoj zaujme nové vedení MŠMT i příslušné orgány k současně probíhající reformě našeho školství bude záviset především na jejich odborných schopnostech.

                 
Obsah vydání       20. 11. 2006
20. 11. 2006 Co platí pro kmen, nemusí platit pro stát Bohumil  Kartous
20. 11. 2006 Houstone, máme problém Pavel  Kopecký
20. 11. 2006 Mirek Topolánek: Projev před volbou předsedy Mirek  Topolánek
20. 11. 2006 Korumpujme a prostituujme se! Boris  Cvek
20. 11. 2006 Dopočítávání do dvou set Michal  Petřík
20. 11. 2006 Následovania hodný príklad Peter  Stupavský
20. 11. 2006 Demokrati -- čo prinesú vo vnútornej politike
20. 11. 2006 KSM žaluje Ministerstvo vnitra ČR Radim  Gonda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu
18. 11. 2006 Nepříjemná pravda Jiří  Pálka
20. 11. 2006 Novinári urobili pri Iraku chybu -- a ja som bol jedným z nich Branislav  Ondrášik
20. 11. 2006 Martinov Irena  Václavíková
20. 11. 2006 Světový rekord, aneb Co si koupíte Vy? Uwe  Ladwig
20. 11. 2006 Mediálně chytlavé bonmoty Štěpán  Kotrba
19. 11. 2006 Topolánek dostal na kongresu většinu Štěpán  Kotrba
20. 11. 2006 Lidská duše netouží po znechucení Tomáš  Koloc
20. 11. 2006 Umělec "nemá právo" dostávat ceny! Jan  Paul
20. 11. 2006 Psí memoáry aneb Život pod nomenklaturou a bez ní Václav  Chyský
20. 11. 2006 USA chtějí na summitu v Rize prosadit plnou globalizaci NATO Jiří G. Müller
20. 11. 2006 Podzimní listoprobuzení Václav  Dušek
20. 11. 2006 Návrat Daniela Ortegu Radovan  Geist
20. 11. 2006 Linux se prosazuje do státní správy i ve velkých firmách
20. 11. 2006 Sondy do minulosti Jiří  Jírovec
20. 11. 2006 Bez komentáře Milan  Kulhánek
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Jak je tomu opravdu s konkurzy Jan  Rippel
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Třináct otázek Hynek  Bíla
18. 11. 2006 Blairovo přiznání, že je Irák "katastrofa", vyvolalo v Británii mediální bouři
18. 11. 2006 Sedmnáct let... aneb za tři roky to bude dvacet let Ladislav  Žák
17. 11. 2006 Nežná? Revolúcia? Lucia  Mrázová
17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
17. 11. 2006 17. listopad 1989 v Britských listech po deseti letech
17. 11. 2006 Česť, sláva a hanba Gustáva Husáka Eduard  Chmelár
17. 11. 2006 Agitky Českých médií už netáhnou, není divu Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006

Školství RSS 2.0      Historie >
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu   
2. 11. 2006 Školné podle Britů odrazuje mladé lidi od studia   
10. 10. 2006 Pedagogika na rozcestí? František  Augusta
11. 9. 2006 Univerzity usvědčují podvádějící studenty   
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
4. 8. 2006 Co bude se školstvím po prázdninách? František  Augusta
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách   
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila   
27. 6. 2006 Studenti jsou proslulí flákačstvím, ať platí za školu!   
26. 6. 2006 Jak mohou fungovat přijímací zkoušky na VŠ Boris  Cvek