7. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 12. 2006

Inženýrská didaktika

Inženýrská pedagogika, jako speciální oblast Pedagogiky, může řešit jak účinněji se v dnešní době i celoživotně vzdělávat, Inženýrská didaktika jak lépe vyučovat a učit se.

Předpokládám, že Inženýrská pedagogika i z ní vycházející Inženýrská didaktika budou přístupnější těm pedagogům, kteří mají aprobaci na technické předměty. Pokud jde o pedagogy s aprobací na humanitní předměty, domnívám se, že i ti problematiku této pedagogiky zvládnou.

Na některých pedagogických fakultách existují Katedry didaktické technologie a jsou zřizovány i Katedry inženýrské pedagogiky. Podle mého názoru se tyto druhy kateder od sebe příliš neliší a prvořadým posláním jejich absolventů bude snaha o změnu nynějšího kritizovaného způsobu vyučování a učení..

V případě, že by absolvent technické univerzity, zatím bez požadovaného pedagogického vzdělání, byl postaven do role pedagoga, může ji pomocí svých znalostí techniky, pokud je přizpůsobí úrovni žáků, úspěšně zvládnout. Bude-li se zároveň snažit dodatečně získané pedagogické znalosti využít ke zvýšení účinnosti své práce, lze to pokládat za počátek cesty tohoto pedagoga k didaktické technologii výuky.

Za první krok na této cestě můžeme považovat ověřování účinnosti výuky, kdy pedagog po výkladu části technické problematiky si pomocí zpětné vazby žák -- učitel, ověří jaké procento žáků ji zvládlo. V případě neúspěchu musí změnit její vysvětlení (pokud by takto postupoval.autor učebnice, byla by úspěšná ).

Dalším řešením didaktické technologie výuky může být kroková výuku teorie i praxe, při které krokem teoretické výuky může být dílčí část odborné problematiky, krokem praxe jedna manipulace na technickém zařízení. Řetězec potřebných manipulací k obsluze je uváděn v manuálu, který musí být součástí soupravy. Mnozí z nás podle něho postupně přenášeli pozornost z textu na ovládací prvky, které na příkaz nastavovali. Takovéto přenášení pozornosti z textu na obslužný panel a zpět narušuje učení řetězce obsluhy. Výhodnější by byl postup při němž sledujeme zrakem panel a provádíme potřebné úkony, krok po kroku, podle zvukového záznamu textu v manuálu.

Za inženýrské (didaktické) řešení bych považoval audiovizuální učení krok po kroku, při kterém je například trikově, podle příslušného komentáře, předváděn na TV monitoru potřebný úkon.. Po ukázce následuje příkaz k jeho provedení a ověření správnosti řešení. Takto si žák projde celý řetězec potřebných kroků. Ke zpevnění znalostí poslouží postupné opakování příkazů.

Takto řešený manuál obsluhy náročnějšího elektronického zařízení může mít podobu audiovizuálního -- televizního scénáře. Ke splnění požadavku na vyhledání a zdůvodnění případných závad, musí učení obsluhy předcházet zvládnutí potřebných teoretických vědomostí a jejich aplikaci na konstrukci zařízení. Získané dovednosti umožní aby každý krok řetězce obsluhy byl zdůvodněn i teoreticky a slouží i k vyhledání a odstranění případných závad (podobné řešení bylo využito v praxi, při přípravě obsluh elektronického zařízení s přibližně 120 ovládacími prvky a vedlo k úspoře 1/3 z dříve potřebného času ).

Díky elektronickému pokroku bývá náročnost obsluhy technických zařízení odstraněna tím, že některé funkce na sebe automaticky navazují (jako příklad uvádím fotoaparát s plnou automatikou ).

Podobně jako scénář audiovizuálního programu výuky praxe může být řešena i výuka teorie. Pravděpodobně blíže k tomu budou mít opět učitelé s aprobací na technické předměty. Je totiž snadnější krokovat např. teorii antén (od elementárního dipólu až po parabolickou anténu pro příjem družicového signálu), než."Výchovu demokratického občana" ( Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, bod 6.2. Průřezová témata)..

Z uvedeného je zřejmé, že Inženýrská didaktika využívá řízení psychických procesů. Tento problém si zaslouží zvláštní pozornost, některé myšlenky jsem uvedl v příspěvku "Mozek a učení" (BL 14.4.2006). Předpokládám, že využívání tohoto řízení bude opět přístupnější učitelům s aprobací na technické předměty. Řízení psychických procesů při vyučování a učení humanitních předmětů pokládám za mimořádně náročné a k jeho snadnějšímu řešení může přispět spojování příbuzných témat (z fyziky a matematiky) do jednoho celku, např. "Problematika televizního vysílání a řešení jeho příjmu".

V jakém prostředí se dnešní mladý člověk nalézá? Doma může sledovat televizi, prostřednictvím počítače a internetu získávat neomezené množství informací Přitom tuto techniku krokově ovládá a je zvyklý i na její bezprostřední reakci. Má-li jeho vzdělávání ve škole odpovídat této situaci, musí podobně probíhat vyučování (činnost učitele) i učení (činnost žáka). Podle mého názoru je nutno vzdělávání řešit tak, aby rozdíly mezi vyučováním a učením byly minimální. Krokově řešené vzdělávání odpovídá situaci i problémům prostředí, ve kterém se mladý člověk nalézá. Takto řešené učebnice které by obsahovaly i prvky řízení by umožnily žákům aby se inženýrsky vzdělávali i doma.

Z toho, co jsem zde uvedl, vycházejí náročné požadavky na technologie vzdělávání. Kdo je má vyřešit? Rámcové vzdělávací programy (RVP) určují co se má vyučovat. Jejich obsah je mimořádně objemný nejen z hlediska odborných požadavků, ale především cílů výchovy. Podle RVP školy zpracovávají své vlastní Školní vzdělávací programy (ŠVP), které by měly řešit i problematiku didaktické technologie vzdělávání, s termínem do září 2007. Kdo je tedy vyřeší ?

Má-li se ve školství při řešení problémů vzdělávání uplatnit řízení, pokládám za potřebné, aby se i Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy přeměnilo na řízení schopné. Pokud tento požadavek nebude splněn budou, podle mého názoru, i další pokusy o reformu našeho školství neúspěšné.

                 
Obsah vydání       7. 12. 2006
7. 12. 2006 Pražská výzva: obrana proti Neffovým pomluvám cestou práva Vladimíra Al-Maliki Levá
7. 12. 2006 Nikoliv naším jménem
7. 12. 2006 Tři otázky pro Vladimíru Levou
7. 12. 2006 Mohla by se "protiirácká" konference konat na půdě anglického parlamentu?
7. 12. 2006 Iráčtí vládní úředníci obviněni z týrání - kdo je vlastně v Iráku zločinec? Štěpán  Kotrba
7. 12. 2006 Demonstrace za práva bezdomovců
7. 12. 2006 Jak vyřešit konflikt v Dárfúru? Petr  Matyáš
7. 12. 2006 Nepřípustný nátlak na prezidenta republiky
7. 12. 2006 Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu de iure neexistuje
7. 12. 2006 Soukromé, příliš soukromé, aneb internet jako léčka na kariéristy Uwe  Ladwig
7. 12. 2006 Bez názvu Bogdan  Trojak
7. 12. 2006 Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel Vojtěch  Filip
7. 12. 2006 Vadasův film o Hučínovi: Chaos emocionálních, neartikulovaných útržků Jan  Čulík
7. 12. 2006 Pravdě podobný příběh České republiky
7. 12. 2006 Příhody s různými anděly a jinými konzervativními nápady z Kanady Miloš  Kaláb
7. 12. 2006 Plný dům jako skutečné terno Meike  Snijder
7. 12. 2006 Full House Meike  Snijder
6. 12. 2006 Stáhněme americká vojska z Iráku
7. 12. 2006 Naučte své děti šifrovat Petr  Nachtmann
7. 12. 2006 Nový svět na obzoru Václav  Dušek
7. 12. 2006 Fata Morgana Eduarda Chmelára Pavel  Urban
7. 12. 2006 Filosofové Dostojevskij a Einstein Bohumír  Tichánek
7. 12. 2006 Inženýrská didaktika František  Augusta
7. 12. 2006 Množství spamů se zdvojnásobilo - nalezl nové způsoby, jak se doručovat
7. 12. 2006 Kmenové buňky - nesdílím váš entusiasmus
7. 12. 2006 Proč jsem ten článek o kmenových buňkách přeskočil?
7. 12. 2006 Přitažlivá implantace kmenových buněk do mozků novinářů Ivan  David
6. 12. 2006 Britská firma chce kmenovými buňkami léčit mrtvici
6. 12. 2006 Národní alokační podfuk
6. 12. 2006 Lákavost a zajímavost univerzity Boris  Cvek
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
7. 12. 2006 Inženýrská didaktika František  Augusta
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
30. 11. 2006 Rozhodovací pomoc pro studenty, aneb Konečně konec školních let - ale co potom? Uwe  Ladwig
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu   
2. 11. 2006 Školné podle Britů odrazuje mladé lidi od studia   
10. 10. 2006 Pedagogika na rozcestí? František  Augusta
11. 9. 2006 Univerzity usvědčují podvádějící studenty   
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
4. 8. 2006 Co bude se školstvím po prázdninách? František  Augusta
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách   
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík