7. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 12. 2006

Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel

Reakce předsedy KSČM na článek Štěpána Kotrby "Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl"

KSČM se distancuje od praktik z 50. let a současně si je vědoma i nedostatků z let 80. V tomto smyslu se veřejně vyjádřily všechny sjezdy KSČM.

Štěpán Kotrba před několika dny napsal, co postrádal v mém projevu na mezinárodní konferenci o antikomunismu. Chybělo mu jednostranné odsouzení čtyřiceti předlistopadových let a propagandistické formulace, které známe od sloupkařů v pravicovém a bulvárním tisku. Jeho zjednodušující a možná účelové vnímání minulosti vytváří zcela pokřivený obraz významné etapy československých dějin.

Je přirozené, že lidé reagují na zveřejňovaná politická vystoupení a mnohdy vyslovují vlastní názory, co ještě mělo být k danému tématu řečeno. Tyto podněty jsou často plodné a dopřesňují pohled na určitou problematiku, někdy však míří zcela mimo.

Štepán Kotrba se zcela nesprávně domnívá, že KSČM se pod tlakem primitivního antikomunismu až nyní začíná ohlížet do historie, ale přesto se prý stále ještě bojí pojmů jako gulag, politické procesy či prokurátor Urválek. Od tohoto mylného závěru se pak odvíjejí další scestné úvahy.

Komunisté věnují jevům, které pan Kotrba zmiňuje, pozornost již půl století. V oficiálně platné učebnici dějin KSČ z roku 1975 bylo uvedeno: "V Komunistické straně Československa probíhala v první polovině roku 1956 bouřlivá diskuse, obrácená především na kritiku chyb v minulosti, následovala veřejná diskuse ve všech složkách Národní fronty, takže závěry XX. sjezdu KSSS se staly předmětem aktivní pozornosti celé československé společnosti." Již v létě 1955 ustavil ÚV KSČ komisi v čele s Rudolfem Barákem, k prošetření politických procesů po roce 1948. První výsledky práce této komise, která přezkoumala 150 tisíc stran dokumentačního materiálu, projednala Celostátní konference KSČ v červnu 1956. Toto mimořádné zasedání nejvyššího orgánu strany přijalo usnesení reagující na poznatky z dosavadních šetření, které ukládalo konkrétní opatření v oblasti bezpečnosti, prokuratury a soudů. Proti znění tohoto usnesení by mohli dnešní kritici 50. let jen těžko co namítat.

Problémy spojené s otázkami zákonnosti však nemohla vyřešit pouze jedna celostátní konference strany. Na přelomu let 1962-63 byla zřízena tzv. Kolderova a na konci 60. let Pilerova komise ke zkoumání politických procesů.

Výsledky přešetřování v celém historickém období vedly ke sníženým trestům, amnestiím a rehabilitacím. Podstatné přitom je, že k těmto aktivitám docházelo z iniciativy samotných komunistů a toto snažení nacházelo pozitivní odezvu u široké veřejnosti. I mnozí odpůrci předlistopadového společenského systému připomínají, že z hlediska dodržování zákonnosti existoval diametrální rozdíl mezi 50. a 80. lety.

Přitom nelze odhlížet od mezinárodních vlivů, které na tento vývoj negativně i pozitivně působily.

KSČM se distancuje od praktik z 50. let a současně si je vědoma i nedostatků z let 80. V tomto smyslu se veřejně vyjádřily všechny sjezdy KSČM.

Deník Právo nedávno citoval spisovatelku Evu Kantůrkovou, která kriticky hodnotila minulost a k tomu dodala: "Já ale současně poznala spoustu lidí, kterým právě tento dnes opovržený režim důstojnost poskytl. Nebo někomu dokonce objevil, že něco takového existuje a že na to lidé mají právo."

Ano, bylo velmi mnoho těch, kteří považovali socialismus za společenský systém, umožňující důstojný a plnohodnotný život. Dnes však o tom většinou nahlas nemluví, neboť nechtějí riskovat ztrátu zaměstnání či jiný citelný postih.

Lidé mají právo na sociálně spravedlivou společnost a v podmínkách bez blokového rozdělení světa a studené války taková společnost možná je.

V poslední době se v tisku vede polemika, jak v dnešních školách vyučovat minulost. Neustále se totiž prohlubuje rozpor mezi oficiálními tezemi o minulém režimu a poznatky z konkrétního života, které mladí lidé slyší od svých rodičů a jiných starších lidí. Nezaujatí pedagogové volají po objektivním hodnocení minulosti a v souvislosti s tím by uvítali i spolupráci komunistů. KSČM je k těmto názorům vstřícná.

Něčím zcela jiným je pak výklad historie na politickou objednávku. Kongres ODS již v roce 1999 zakázal svým členům spolupráci s KSČM na radnicích a vyzval své organizace, aby pro izolaci komunistů v regionech "... při každé příležitosti poukazovaly na jejich hanebnou minulost a pro demokracii nebezpečnou přítomnost." Takové počínání již nemá nic společného s hledáním historické pravdy, ale jde o pragmatický politický boj.

Minulost je téma, ke kterému lze přistupovat seriozně, ale i jinak. KSČM je pro seriozní přístup. Dnes často zmiňovaná spisovatelka Lenka Reinerová se minulý měsíc v tisku vyjádřila proti soudobému deformování historie a závěrem uvedla: "Nechci se pídit po pohnutkách. Někdy to je z naprosté neznalosti, nevzdělanosti. Občas to ale píší lidé, kteří si tak potřebují vylepšit svoje svědomí."

Štěpán Kotrba je člověk mnoha zájmů a dovedností, historik však není. Nebo ho snad trápí svědomí, že před vstupem do ČSSD byl řadu let členem komunistické strany ?

Reakce ŠK: Netrápí. Trápí mne, že členové KSČ v mé generaci, které jsem zažil v osmdesátých letech a na počátku let devadesátých, si s údivem a ulehčením četli Gorbačovou knihu Perestrojka a inspirovala je k tvůrčímu rozvíjení myšlenk sociální spravedlnosti, které měly platit pro konec 20. století. Neděsilo je nazývání chyby chybou a zločinu zločinem. Nehledali synonyma, aby náhodou neurazili ještěry ve svém okolí. Dívali se na minulost i její žijící fosilie jako na historii poznávání, které se nikdy v dějinách bez křivd, omylů a tragédií neobešlo. Trápí mne, že tento optimismus pohledu dopředu se později z KSČM vytratil a byl u mnohých členů i voličů nahrazen negativismem a stařeckým revanšismem. Proto KSČM přestala být atraktivní pro mladé.

Francouzi měli svého Napoleona, který se z Uchvatitele během několika dní změnil v milovaného císaře, aby se pak zpátky měnil v tyrana, Britové měli svého Cromwella i svou Johanku a Češi svého Masaryka, i když i za jeho vlády byl boj dělníků za svá práva (která nám připadají dnes všední a samozřejmá) tvrdě potlačován represivním aprátem státu. Etapy následující nejen v československých dějinách je nutné vždy posuzovat v historickém kontextu regionu, Evropy i geopoliticky rozdělného světa a nepřebírat ani ideologizující klišé, ani mechanicky hledat parlely.

Historie není řečí symbolů, byť populisticky líbivých, ale faktů. Znárodnění majetku rakouskouherské šlechty jako symbol očisty bývalého mocnářství od "zahálčivé třídy", pozemkovou reformu jako pragmatický krok k omezení moci agrární strany a nucené združstevňování se všemi tragédiemi jej provázejícími jako ideovou deformaci tehdy už senilnějících vládců - to vše jsou zástupné symboly.

To neznamená, že bych kvůli rozorávání mezí rezignoval na racionální argumenty o ekonomicky výhodném družstevnictví či pořebě společného vlastnictví složitého a drahého strojového parku na tehdejší vesnici. Ta ekonomicky dostačující velikost je i dnes, v roce 2006, od dvou tisíc hektarů výše.

Doposud žádný současný "kapitalistický" statek ale nedokázal řešit zemědělskou prvovýrobu i následný zpracovatelský řetězec tak efektivně, jak tomu bylo v Čubových Slušovicích do jejich "rozorání". Jsem rád, že KSČM ústy svého předsedy pro Britské listy řekla naprosto nedvojsmyslně a přímočaře, že se distancuje od praktik z 50. let a současně si je vědoma i nedostatků z let osmdesátých. Tato věta je příslibem analytického přístupu. Cením si toho o to více, že ideu sociální spravedlnosti hájí dnes hledáním spojenectví a podpory rozumných konceptů v rámci celé levice. Jsem rád, že KSČM nezavřela dveře těm, ktří vyznávají ideál demokratického socialismu či socialistické solidarity, aniž by k němu museli dospívat revoluční cestou. Jsem rád, že KSČM se hlásí k parlamentarismu Šmeralovu a nikoliv "kroucení krkem" Gottwaldovu. Budoucnost není v opuštění směmovních lavic a opuštění politické diskuze s protivníky, v rezignaci na boj idejí a rezignaci na úsilí o přesvědčení a pravidelně obnovovaný souhlas a mandát voličů. Revoluční cestou zítřka by pro komunisty měly být výzvy neregulované ekonomické globalizace a s nimi jdoucího sociálního vyloučení.

Revoluční cestou zítřka by pro komunisty měla být nutnost permanentního vzdělávání a bezbariérové docilování informační gramotnosti nutné pro překonání překážek v přístupu občanů ke znalostem, k pokroku, na překonání překážek k uchování důstojnosti, integrace společnosti. Cesta k pokroku nevede dnes přes věnce u hrobu Klementa Gottwalda či bezobsažné diskuze o mnoha marx-leninských floskulích, ale přes připojení k širokopásmovému internetu v každé základní škole. Nezpoplatněný, nediskriminační přístup k onomu leninskému učiťsja, učiťsja, učiťsja.

A i to měl na mysli ten Gorbačov, jehož myšlenky mne uprostřed osmdesátých let přivedly na politickou levici - do KSČM a posléze uprostřed let devadesátých i do sociální demokracie. Protože jsem zjistil, že cesta ke komunismu vede nejprve přes autentický, demokratický socialismus. A nemusí to být nutně cesta plná krve a násilí a ozbrojených pěstí dělnické třídy. Je to a musí to vždy být cesta úsilí o důstojný a plnohodnotný život všech. Protože demokracie nesmí být jen pro někoho, musí být pro všechny. Onen jiný svět, po kterém volá světové sociální hnutí, a zejména třetí svět, není jen možný, on je dokonce nutný. Cest k tomuto cíli vede mnoho. Vede k němu cesta komunistická, socialistická i sociálně demokratická. Každá má svá úskalí a rizika, ale i své přednosti a inspirace.

Toto by mohla být spojovací idea mezi současnou komunistickou stranou a sociální demokracií. Souhlasit by mohl jak eurokomisař Špidla či předseda ČSSD Paroubek, tak i europoslanec Ransdorf či předseda KSČM Filip. Souhlasit by mohl i mnohý důchodce či matka - samoživitelka.

                 
Obsah vydání       7. 12. 2006
7. 12. 2006 Pražská výzva: obrana proti Neffovým pomluvám cestou práva Vladimíra Al-Maliki Levá
7. 12. 2006 Nikoliv naším jménem
7. 12. 2006 Tři otázky pro Vladimíru Levou
7. 12. 2006 Mohla by se "protiirácká" konference konat na půdě anglického parlamentu?
7. 12. 2006 Iráčtí vládní úředníci obviněni z týrání - kdo je vlastně v Iráku zločinec? Štěpán  Kotrba
7. 12. 2006 Demonstrace za práva bezdomovců
7. 12. 2006 Jak vyřešit konflikt v Dárfúru? Petr  Matyáš
7. 12. 2006 Nepřípustný nátlak na prezidenta republiky
7. 12. 2006 Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu de iure neexistuje
7. 12. 2006 Soukromé, příliš soukromé, aneb internet jako léčka na kariéristy Uwe  Ladwig
7. 12. 2006 Bez názvu Bogdan  Trojak
7. 12. 2006 Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel Vojtěch  Filip
7. 12. 2006 Vadasův film o Hučínovi: Chaos emocionálních, neartikulovaných útržků Jan  Čulík
7. 12. 2006 Pravdě podobný příběh České republiky
7. 12. 2006 Příhody s různými anděly a jinými konzervativními nápady z Kanady Miloš  Kaláb
7. 12. 2006 Plný dům jako skutečné terno Meike  Snijder
7. 12. 2006 Full House Meike  Snijder
6. 12. 2006 Stáhněme americká vojska z Iráku
7. 12. 2006 Naučte své děti šifrovat Petr  Nachtmann
7. 12. 2006 Nový svět na obzoru Václav  Dušek
7. 12. 2006 Fata Morgana Eduarda Chmelára Pavel  Urban
7. 12. 2006 Filosofové Dostojevskij a Einstein Bohumír  Tichánek
7. 12. 2006 Inženýrská didaktika František  Augusta
7. 12. 2006 Množství spamů se zdvojnásobilo - nalezl nové způsoby, jak se doručovat
7. 12. 2006 Kmenové buňky - nesdílím váš entusiasmus
7. 12. 2006 Proč jsem ten článek o kmenových buňkách přeskočil?
7. 12. 2006 Přitažlivá implantace kmenových buněk do mozků novinářů Ivan  David
6. 12. 2006 Britská firma chce kmenovými buňkami léčit mrtvici
6. 12. 2006 Národní alokační podfuk
6. 12. 2006 Lákavost a zajímavost univerzity Boris  Cvek
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
7. 12. 2006 Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel Vojtěch  Filip
2. 12. 2006 KSČM: Rvačka o střechu nad hlavou skončila defenestrací Václava Exnera Štěpán  Kotrba
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Tenkrát ve Frývaldově 25. 11. 1931... Vladislav  Černík
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba
31. 10. 2006 Zvítězila Velká říjnová revoluce, provedená v listopadu? Daniel  Rovný
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
20. 10. 2006 Myšlenková policie a svoboda projevu   
20. 10. 2006 Server mladých komunistů je mimo provoz Štěpán  Kotrba
19. 10. 2006 Je v České republice svoboda projevu? Jan  Čulík
7. 10. 2006 KSČM: "Co potřebujeme, je sebevědomí" Vojtěch  Filip
6. 10. 2006 Jak vlastně vypadá dnešní KSČM? Lubomír  Novotný
9. 5. 2006 Zrušení komunistů nemusí přinést kýžený výsledek Vít  Horák

Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo RSS 2.0      Historie >
7. 12. 2006 Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel Vojtěch  Filip
2. 12. 2006 KSČM: Rvačka o střechu nad hlavou skončila defenestrací Václava Exnera Štěpán  Kotrba
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba
24. 11. 2006 Vrtění Hučínem a zakroucené paragrafy Filip  Rožánek
23. 11. 2006 ...a nebo partaj jako vřed Ladislav  Žák
18. 11. 2006 Veřejná služba v rukou cenzorů Janečka, Lamberta, Savického, Baumruka a dalších Martin  Vadas
17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
31. 10. 2006 KSM protestuje proti nepravdivému prohlášení pražské policie   
26. 10. 2006 Zakázat! Martin  Šaffek
26. 10. 2006 Češi zakázali levicový extremismus -- pravicový lze hlásat dál Karel  Dolejší
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
20. 10. 2006 Myšlenková policie a svoboda projevu