Znovu přitom upozornil na své stanovisko, že na základě výsledků parlamentních voleb z 1. října minulého roku by měla být vytvořena stabilní většina v parlamentě, která je možná pouze za předpokladu spolupráce dvou největších politických stran, tedy sociálních demokratů a lidovců. Z jejich dosavadních jednání, která by měla být ukončena příští pondělí, vyvodil, že program velké koalice by měl obsahovat především boj proti nezaměstnanosti a chudobě. Rovněž nové myšlenky a projekty k problematice školství, vzdělání, vědy a výzkumu, jakož i vytvoření šance pro uskutečnění dlouze diskutovaných reforem v oblasti ústavy a správního uspořádání země. Fischer upozornil, že bezpochyby je ještě mnoho, co je třeba v zemi uskutečnit, přesto je nutno se zaměřit i na styky se zahraničím. Důležité pro sílu Rakouska je proto mít dobré a důvěryhodné styky se svými sousedy a provádět prozíravou proevropskou politiku.

Předseda lidové strany Schüssel v interview pro rakouskou tiskovou agenturu prohlásil, že je zatím spokojen s průběhem jednání o velké koalici a je připraven s novou vládou spolupracovat. Pokud vzájemná jednání budou pokračovat pozitivně i nadále, pak se mu zdá, že by mohlo dojít k dohodě. Vyhnul se však personálnímu obsazení vlády včetně své osoby a pouze poznamenal, že je nutno dojít k rovnováze, což by se mělo odrazit v obsazení stejného počtu ministerstev oběma stranami. Korutanský zemský hejtman Jörg Haider vyzval spolkového prezidenta, aby vyzkoušel ještě jiné většinové varianty, protože "koalice nese v sobě zárodek smrti".

V rozhovoru s listem "Der Standard" prohlásil, že si nedovede představit, že by sociální demokraté kapitulovali na všech frontách, když na předvolebních plakátech stálo "Pane Schüssele, vy jste lhal". Nyní by se stali sami lháři, kteří by zradili své voliče, kterým slibovali zrušení školních poplatků, odmítnutí nákupu Eurofighterů a školskou reformu. Haider nabídl přitom dvě možnosti za účasti svého Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ - buď trojkoalici s lidovci a zelenými, nebo sociálními demokraty a zelenými. Šéf Svobodných Heinz-Christian Strache v rozhovoru se stejným listem nevyloučil, že by BZÖ mohla vstoupit do lidové strany, protože vlastně vznikla z jejího popudu s cílem podporovat její politiku. Vyloučil informace, že by jednal o vládní účasti s jinými stranami, i když se sešel s předsedy sociálně demokratické a lidové strany.

Z jeho pohledu jde o "demokratickou normalizaci" a Svobodní své cíle budou sledovat z opozice. Odmítl přitom, že je nepřítelem přistěhovalců, naopak je rád, že do Rakouska přišli a že zde žijí. Odmítá však, aby jejich podíl přesahoval pět procent obyvatelstva, protože to by mohlo vyvolat sociální a kulturní konflikty.

Rakouské sdělovací prostředky i v souvislosti s potížemi při vytváření nové české vlády věnovaly v závěrečné dny minulého roku po dlouhé době značnou pozornost svému severnímu sousedu. Josef Kirchengast v komentáři "Praha zdraví Vídeň" zdůrazňuje, že Češi a Rakušané si toho nemohou moc vyčítat, protože jsou si tak podobní. Ukazuje to i oboustranné sestavování vlád, kdy postoj domácího na Hradčanech připomíná Fischerova předchůdce Thomase Klestila v roce 1999, kdy se vzpíral jmenovat vládu.

Poukazují přitom na odpor Václava Klause jmenovat Karla Schwarzenberga ministrem zahraničních věcí, protože bydlí převážně ve Vídni. Rakouská tisková kancelář APA vydala v této souvislosti snímek, na kterém spolkový prezident Heinz Fischer vyznamenává Schwarzenberga Velkým stříbrným čestným odznakem. List "Die Presse" otiskuje stanoviska Klause a Schwazenberga k jeho jmenování šéfem zahraniční politiky a zdůrazňuje, že přes podpis trojkoaliční smlouvy zůstává otevřená otázka, kdy Klaus bude jmenovat novou vládu. Upozorňuje, že Schwarzenberg obdržel podporu od "politické ikony země", bývalého prezidenta Václava Havla.

Vládní noviny "Wiener Zeitung" přinesly rozhovor s Schwarzenbergem, ve kterém na dotaz, proč si prezident Klaus myslí, že by nehájil české zájmy vzhledem k svým silným vztahům k Rakousku, odpověděl, že jeho postoje se opírají o matoucí informaci, že je držitelem rakouského pasu. Dále pak proto, že by si přál velkou koalici mezi občanskými a sociálními demokraty místo nyní plánované trojkoalice.

Pochopitelně jeho vztahy k Rakousku jsou velmi silné, protože Vídeň patří mezi místa, kde se cítí doma. To by však jeho práci jako ministra zahraničí nenarušovalo, protože vztah k Rakousku je jedna a povinnost českého státního občana a politika je věc druhá. K problematice Temelína Schwarzenberg zaujal stanovisko, že jde o gigantickou investici, a tudíž i důležitou národní otázku. Z rakouské strany není stále jasné, o jaké konkrétní námitky vůbec jde, a proto je nutno vést diskusi na věcných základech. Pokud jde o tzv. Benešovy dekrety, Schwarzenberg poznamenal, že nejsou součástí ústavy, ale nelze předpokládat, že by se zpětně zrušily.Dějiny nelze vrátit zpět o šedesát let, kdy dekrety byly dítětem doby, které předcházel Protektorát. Není přitom sporu, že se staly strašné věci, o kterých by se mělo diskutovat.

Bez zajímavosti ke konci roku není ani zveřejnění negativního stanoviska k blokádám rakousko-českých hranic odpůrci Temelína, otištěného v "Oberösterreichischen Nachrichten". Upozorňuje, že jde o činnost "vysoce subvencovaných dam a pánů tzv. aktivistů", kterým vůbec nejde o Temelín, ale o zabránění pozitivně se vyvíjejících přeshraničních aktivit v kulturní, osobní a hospodářské oblasti. "My, obyvatelé v bavorsko-hornorakouském a českém hraničním prostoru, se cítíme aktivitami této organizace víc ohrožováni než podporováni. Jestli tito lidé vážně věří, že svými neustálými provokacemi vůči našemu sousedu zvyšují naši bezpečnost, mělo by se vážně přehodnotit jejich subvencování."