Pozitivní svoboda je například svoboda kupovat a prodávat výrobky pro soukromý zisk, psát a mluvit tak, jak se vám zachce, cestovat, kam chcete, oblékat se, jak chcete. Ale pozitivní svoboda také znamená, jak Bush k svému zoufalství zjistil v Palestině, hlasovat ve volbách pro organizaci Hamas. Anebo svoboda -- pokud budeme považovat iráckou suverenitu za součást svobody -- vysmívat se sunnitům a zabít diktátora nespravedlivým způsobem po nespravedlivém soudu.

V kontextu Iráku a Afghánistánu je prioritou negativní svoboda: svoboda od zastrašování u volebních uren, svoboda od náboženské ortodoxie, svoboda od pronásledování za sexuální chování, svoboda oblékat se a mít či nemít vous. Negativní svoboda také znamená svobodu nebýt vězněn bez soudu, nebýt mučen, nebýt posílán CIA do zahraničí na mučení, nebýt ilegálně odposloucháván, nestat se nad ránem terčem razie speciálních jednotek, které si vás odvedou s pytlem přes hlavu.

Bush používá často slova "svoboda", jako by bylo zaměnitelné slovem "demokracie". Ale demokracie není totožná se svobodou. Demokracie je způsob, jímž se dává svobodě struktura: Demokracie vnucuje společnosti určitým způsobem nesvobodu, aby mohla zůstat svobodná jinými způsoby.

Americké jednotky v Iráku musejí podstatnou měrou svobodu omezovat: musejí omezovat svobodu povstalců dopravovat po Bagdádu muže a materiál, svobodu šiitů mstít se sunnitům, svobodu armády Moktady al Sadra uškrtit politický proces, svobodu Kurdů utvořit si nezávislý stát.

Bush se to snaží řešit tím, že teď posílá do iráckého mlýnku na maso další americké mladé muže. Ale dříve nebo později jeho experiment se zaváděním pozitivní svobody v Iráku skončí. Pak budou ozbrojenci v Iráku nejsvobodnější. A pak teprve začne ta pravá legrace.

Kompletní článek v angličtině ZDE