Vyrazili jsme z našeho, jak říká bývalý aktivní svazák Mejstřík, bolševického hnízda, tedy z kanceláře KSM na ulici Politických vězňů v sídle Ústředního výboru jediné parlamentní strany, která pravicí tolik milovaný americký radar odmítá, tedy Komunistické strany Čech a Moravy.

Po nátlaku jednoho, dle průkazky (ne ovšem názory) člena Komunistické strany Mirka Prokeše jsme jeho požadavek na zákaz našich praporů předložili všem, demonstrace se účastnícím komsomolcům. Ti jednomyslně tento antikomunistický nátlak odmítli, s tím, že my se za znak dělníků a rolníků, který hrdě nosíme ve znaku naší organizace, nestydíme.

Jestli se za něj stydí Mirek Prokeš, tak je to jeho problém. Abychom ukázali, že máme dobrou vůli, vzali jsme praporů méně a především brali pikety s mírovými hesly, která zastupují náš program.

Nutno podotknout, že Mirek Prokeš v protiválečném hnutí také svůj kus práce udělal, ale ustupování antikomunistickým tendencím je jeden z hlavních problémů komunistického hnutí po rozpadu východního bloku. Zeleným jejich zelené prapory na akci nikdo nezakazoval a nikdy by nás to nenapadlo po nějaké suverénní, pokrokové organizaci vyžadovat. Je to škoda, mimo jiných i s německými levicovými zelenými jsme společně založili celoevropskou antifašistickou platformu. Němečtí zelení nedovedli pochopit, jak si stejně může říkat strana, která spolupracuje s pravicí a je antikomunistická.

Zcela jiný kabrňák je Štěpán Kotrba (internetové Britské listy), který se akce (v Praze) opět zúčastnil. Nikde jinde po celé republice jsem ho ještě neviděl. Je to člověk, v minulosti nejspíše z vlastní iniciativy nasazený v KSČM, dnes v té úžasně levicové ČSSD, jejíž předseda před volbami 2 roky o základnách vyjednával, pokračuje ve své činnosti, rozvracet komunistické hnutí a stavět jeho jednotlivé složky proti sobě.

Celý článek zapadá do jeho dlouhodobé kampaně proti Komunistickému svazu mládeže a mnohým čelným představitelům KSČM.

V minulosti se skvěl např. tím, že z jednoho našeho mailu jakýmsi podivným způsobem ukradl a zpitvořil koncepci jednoho z našich článků, psal o nás jako o "mladých stalinistických úderkách", když jsem se ho na toto na demonstraci ptal, jestli budeme zas mladé úderky, tak mi odpověděl vulgarismem na adresu poslanců a vedoucích představitelů KSČM, kteří se v hloučku přidali k nám, s. Bystřická, poslanec Snopek, europoslanec Kohlíček, čestný člen KSM poslanec Vašek Exner, Viktor Pázler a Kotrbou a jinými antikomunisty obzvláště nenáviděná předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová, jejíž boj proti zákazu pochodu platformy Ne základnám byl jedním z mnoha pražských zastupitelů ODS nazván "stalinskou propagandou".

Pokud jsme tedy tím, že jsme vzali znaky naší velmi silně mezinárodně podporované organizace, "rozvrátili" jakýsi podivný slepenec antikomunistických, rádoby levicových intelektuálů, tzv. Iniciativu za sociální fóra, která snad někdy zaplní i celou zasedačku, tak k tomu není co dodat.

Antikomunistické tendence posilované některými rádoby levicovými aktivisty vyústily v Praze opět v pořádáni trucakce bez "militantních" komsomolců, která shromáždila asi třetinu účastníků demonstrace a na závěr můžu Štěpána Kotrbu ubezpečit, že Klub českého pohraničí nejsou pouze lidé, kteří v minulosti bránili socialismus v naší zemi (on je v článku opovržlivě nazývá důchodci -- ti asi nemají právo se vyjádřit), ale i prakticky celý přítomný kontingent KSM.

Antikomunistický ráz, který celé akci vtiskli právě tito rozvraceči protiválečného hnutí, říkejme jim třeba kotrbovci, podtrhlo i to, že bylo zakázáno vystoupit odborníku na mezinárodní vztahy, Václavu Exnerovi, který jinak zpracoval 5. kapitolu prozatímního strategického návrhu modelu socialismu, který bude předložen VII. sjezdu KSČM.

Vzhledem k tomu, že především z iniciativy KSM vznikla platforma Ne základnám, v době jejího ustanovení jsme měli již 5 000 podpisů proti základně. Tehdy nebylo problém ani pro různé antikomunistické pidiskupiny typu Humanistické strany, ani pro jejich čelního představitele Jana Tamáše, který s totalitárními skupinami nemůže vyrazit na demonstraci proti válce, ovšem klidně od totalitární strany nechá dávat na titulní strany Haló novin, problém shromažďovat podpisy pod tuto jasně vymezenou petici proti jakýmkoli cizím vojenským základnám.

Jistě je pro Štěpána Kotrbu velmi nutné poškodit "militantní brněnské křídlo KSM", protože právě brněnský klub odevzdal přibližně tolik podpisů proti základně jako Iniciativa Ne základnám, jejíž někteří představitelé zcela mimo kontext srovnávají americké základny se sovětskými, shromáždila podpisů na petici pro referendum, kterou např. dle vyjádření na různých internetových diskuzích, podepsalo mnoho lidí, kteří jsou pro radar, pouze jsou jen o něco větší demokraté, než náš (...) premiér Topolánek a celá jeho (...) vláda, postavená na dvou totálních zrádcích programu ČSSD. (žalovatelné invektivy proti Topolánkovi a jeho vládě jsme odstranili, pozn. red.)

Po třech naprosto rozumných a rovnocenných schůzkách se zástupci brněnské pobočky Ne základnám a vysvětlení toho, jakým způsobem máme celo kampaň rozjetou, byla domluvena v pohodě možnost nejen vzájemné distribuce materiálů na akcích, ale rovněž i souběh petičních stánků, tak i vzájemná podpora distribuce obou peticí. Stačí jen vysvětlit rozhodující úlohu komunistů v kampani proti základnám, ale zároveň nementorovat, nabídnout pomoc a důsledně oddělit splývání od vzájemného dialogu. Komunisté musí podporovat akce širokých pokrokových platforem, ale ne za cenu vlastní diskriminace, a už vůbec ne ve chvíli, kdy se blížíme číslu 80 000 podpisů, obětavě sesbíraných mladými a nebo staršímu komunisty v každém koutu naší země.

My nejsme otroci iniciativy za sociální fóra, ani nikoho jiného, jsme suverénní organizace, která se prezentuje pouze mírovými aktivitami a stojí za námi činnost přesahující petiční šňůry po celé republice, vernisáže "Sochy proti základnám" , přes promítání skvělých filmových děl, hovořících o mírové politice Sovětského svazu, ke kterým se dnešní mládež nemá možnost dostat, konče besedami nejen o antikomunismu s veřejností, ale i proti drogám na školách, máme dlouhodobou kampaň, bránící lidská práva v pobaltských republikách, kde na půdě Evropské unie existuje nejenom apartheid vůči ruské menšině, ale i oslavování nacistických zločinů, např. odhalení sochy divizím SS prezidentkou jedné z těchto zemí, kde místo rozumu zvítězily hodnoty bezuzdného kapitalismu, vymazávání paměti a totální kolaborace s americkými neoliberálními vrahy.

Jaký to vzor pro naše kolaboranty české. Naštěstí v Poslanecké sněmovně sedí ještě 26 lidí, kteří na tyto nejhorší výstřelky vlády s (...) nejspíše agentem americké ústřední americké zpravodajské služby (...) žalovatelné výroky na na adresu českých politiků jsme odstranili, pozn. red.)

Marxužel se mladí zelení přidali ke své zelenomodré elitě, která jejich protiválečné úsilí totálně prodala, právě na základně stejného antikomunismu, kdy společně s pravicí a nenávistnými klerofašisty z KDU-ČSL, kteří šíří nenávist v pravdě nekřesťanskou spojili a smetli komunistický návrh zákona o jednorázovém referendu.

Na slova Mirka Topolánka o Pavlu Kováčikovi s tím, že "prý vrah o morálce káže", mě napadá jiná Krylova píseň, když vidím právě pana Topolánka s americkým diktátorem Bushem, ta píseň je Král a klaun.

Pro ilustraci našich bolševicko-teroristických hesel uvedu ty nejčastěji námi skandované: "Svobodu Iráku, " "Místo zbraní štítů, statisíce bytů, "Žádnou krev za ropu", "Válka proti lidem, lidé proti válce", "Kdo se bojí referenda, Topolánek, Klaus a Benda"... a k článku na webu ČT 24 dennodenně zrazujícím zájmy českého národa vycenzurovali hlavní námi skandované heslo u americké ambasády "Bush, Blair, CIA, how many people kill today?"

Bylo dokonce i vidět, koho česká policie chrání, v okně americké ambasády jsme zahlédli plně vyzbrojeného vojáka v maskovací helmě. Je vidět, že jsou všude zvyklí na vřelou lásku obyvatel, kteří si nepřejí nic jiného, než jejich placaté karbanátky, umělohmotnou televizní zábavu a demokracii, postavenou na koncentračních táborech, zaváděných humanisty a demokraty, které Spojené státy dodávkami peněz, zbraní a lidí dostávaly k moci, Augusto Pinochet, Saddám Husajn, Usáma bin Ládin, generál Mobutu, v Zairu po vraždě Patrice Lumumby a pokud přijmeme logiku jejich výkladu historie a zdůrazňované obrovské pomoci Sovětskému svazu v době druhé světové války i Stalina, tedy jak se mu říkalo za války ve Spojených státech, "Uncle Joe".

David Pazdera, člen KSM Brno + Městského sněmu Klubu českého pohraničí v Brně

Veronika Sýkorová, členka KSM Brno + Jihomoravské krajské rady KČP