Dokonce jeden podzimní večer se na magistrále z ničeho nic tiše materializovalo nějakých těch tisíc cyklistů a za chvíli zase tiše zmizeli (http://www.cyklojizdy.cz/index.php?page_id=7). Pražskému magistrátu se zjevně nedaří utajit skutečnost, že všechna ostatní západní města se snaží potlačovat neudržitelný růst smradlavé a hlučné automobilové dopravy ve prospěch dopravy pěší a cyklistické, že všude jinde jezdí spousta lidí po městech místo autem na kole. I já jsem se inspirován zážitky z ciziny nedávno připojil k těmto podvratným živlům a po Praze jezdím na kole. Chci se tak v tomto undergroundovém pamfletu podělit o své zkušenosti.

Prvním zásadním problémem, na který jsem byl upozorňován, bylo, že po Praze se nedá jezdit na kole, protože je v ní příliš mnoho aut a žádné cyklostezky. Takový argument vypadá rozumně a jistě je to důvod, proč například pro děti nebo pro starší lidi nemusí být kolo zatím použitelnou alternativou. Nicméně problém to není zdaleka tak vážný, jak se na první pohled může zdát z oficiální pražské cyklomapy. Na http://klobouk.fsv.cvut.cz/~vrf/praha_cyklo/ je publikována neoficiální (undergroundová, podvratná :) mapa vhodných cyklistických tras k přepravě po městě. Při jízdě na kole se vám totiž otevírá celá řada bočních komunikací, rychlých spojek, širokých nevyužívaných chodníků a tak dále. Naopak velmi nedoporučuji jezdit na kole jako byste byli auto (mimo jiné je to dost pomalé).

Kde je to nutné, ani jízdu v automobilovém provozu jsem neshledal tragickou překážkou. Rychlostní rozdíl jedoucího kola oproti stanoveným rychlostním limitům v centru 40 či 50 kilometrů v hodině není zase tak drastický. Nemluvě o tom, že z důvodů permanentního zašpuntování pražských ulic automobilovou dopravou jezdí auta v reálu na mnoha místech ještě podstatně pomaleji. Na okrajích Prahy je zase mnoho širokých dvouproudých ulic, jejichž pravý pruh je automobily nevyužíván. Navzdory tomu, co se vám budou necyklisté a často i cyklisté vyžívající se v tragických scénářích snažit namluvit, drtivá většina řidičů automobilů se k cyklistům v Praze chová velmi ohleduplně.

Ale koho by to bavilo, proplétat se mezi auty! A jak to musí být nezdravé, dýchat všechny ty výfukové plyny! Ani tento argument nelze než uznat. Když jedu automobilem, dýchám vzduch, který jsem si tam načerpal před rokem při pobytu na horách, zatímco na kole dýchám vzduch z ulice, po které jedu. Ani autobusy nejsou vyráběny v Praze, takže i v nich by vlastně mohl být vzduch čistý. Lepší ale je, že se těm smradlavým ulicím při jízdě na kole dokážu většinu času vyhnout. Jenže zas se při jízdě na kole hýbám, takže mi hrozí, že si uženu nějaký ten zápal plic, infarkt nebo alergii. Holt vždycky to je něco za něco.

Což mi připomíná téma kopců. V Praze prý nikdy nepůjde jezdit na kole kvůli kopcům. Nebudu tu přímo rozebírat, jak tuhle do Prahy přijela skupinka cyklistů z Edinburghu a když slyšeli tenhle důvod, proč se v Praze nebude nikdy dát jezdit na kole, chodili potom po centru celé odpoledne s lupou jak Sherlockové Holmesové a ty kopce hledali. Omezím se jen na konstatování, že jsem ten problém v praxi nikdy nenašel. Přijde mi, že celé pravobřežní centrum včetně Václavského náměstí, Staroměstského náměstí a břehu Vltavy je v podstatě na rovině, přes Nusle nám vede ještě nerozpadlý most a vůbec na velkou část míst v centru se jede po rovině. Na zbytek mám přehazovačku.

V televizi zas tuhle dávali reportáž, že když si někde venku odložíte kolo a zamknete ho o lampu, přijde zloděj, vedle v obchodě si půjčí autogen a to kolo vám do deseti minut odnese. Spousta lidí dnes šíří tuhle hysterii. Je mi to nějaké divné, přiznám se, neboť používám obyčejný účkový zámek spolu s lankovým zámkem s alarmem a za půl roku, kdy nechávám kolo zamčené o značku doopravdy kdekoliv kde je jen pár lidí, a to i za tmy, mi ještě kolo neukradli. Brašny jen zapínám na zip, z těch mi taky ještě nikdo svetr ani nářadí nevzal. Tak já vám doopravdy nevím, v jakém světě to žijeme.

Co se týče rychlosti, na mnou ježděných trasách je většinou kolo o něco málo rychlejší než městská hromadná doprava. S automobilovou dopravou to srovnat nemohu, neboť autem do centra nejezdím. Nejen dle zdravého rozumu ale i na základě opakovaných testů magistrátu se však domnívám, že autem je to oproti MHD i kolu podstatně delší. Kvůli uspořenému času ale nejezdím (na druhou stranu v MHD si mohu třeba číst, což na kole nemohu). Líbí se mi hlavně to, že moje kolo má jednoduchý a přehledný jízdní řád ,,vždy'' a že neví nic o dopravních špičkách.

Především jsem ale v kole našel jeden z prostředků, jak být v tomhle světě (http://www.provazek.cz/obrazky/video/budar_vaclavak.wmv). Ne zakonzervovaný ve smradlavé plechovce někde v dopravní zácpě, ne uklizený pod zem v uzívané ranní monotonii. Zde je tedy moje tajná depeše pro ty, kteří by to chtěli zkusit: ,,Nejsme výjimeční, jezdit na kole do školy nebo do práce lze i v Praze.''