7. 5. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Raketa SPACE X Falcon 1
8. 5. 2007

Jak zavléci Česko do samého středu Hvězdných válek

Raketa SPACE X Falcon 1 na kosmodromu Kwajalein, foto: Thom Rogers/SpaceX

Když jsem se 9. 3. 2007 ptal generála Zbořila na různé technické otázky kolem uvažované radarové základny v Brdech, mezi otázkami byly i ty, jejichž souhrn tvořil sám o sobě odpověď na jednu otázku. Odpověď, kterou už sice znám, o níž ale očekávám, že ji alespoň dílčím způsobem potvrdí autoritativní zdroje. Přemýšlejte proto nad níže uvedeným souhrnem otázek i vy. Vzhledem k tomu, že dosah radaru i podle oficiálních údajů je dostatečný, aby pokryl veškerý letecký provoz nad Evropou, nyní vyklizený a nefunkční francouzsko-alžírský kosmodrom Hammaquir , funkční ruský kosmodrom Stancija Volgograd Kapustin Jar (Znamensk) 150 km jihovýchodně od Volgogradu (45°45'VD, 48°36'SŠ) , kde se testovaly nejmodernější komplety S-400 a testovací základnu Krasneznamensk v Kaliningradské oblasti (21°13'VD, 54°37'SŠ), kosmodrom a základnu Jasnyj (Dombarovskij) v Orenburské oblasti (59°50'VD 51°01'SŠ) ze které odstartovala komerční verze nosiče Dnepr s družicí Genesis Pathfinder-1 i ruský kosmodrom Pleseck 180 km jižně od Archangelska, nedaleko od železniční stanice Pleseckaja v Severním železničním koridoru (40°10' VD, 62°54' SŠ) , je tedy o čem přemýšlet.

Oskar Krejčí: Velké problémy malé základny raketové rozvědky ZDE

Pleseck se rozkládá na ploše 1762 km2 . Z tohoto kosmodromu bylo vypuštěna i první československá družice Magion-1. Založen byl v roce 1960. Slouží jako první mateřská základna těžkých raket R7 a R7A – Angara, vyvíjené v NPO Saljut - GKNPC Chruničeva s předpokládaným startem před rokem 2010-2015, která v budoucnu nahradí raketu Proton. Současně slouží pro starty družic na dráhy s velkým sklonem (přes 65°). Lze odtud vypouštět rakety Sojuz, Molnija, Zenit, Cyklon a Rokot. Raketa Rokot vznikla přestavbou dvoustupňové mezikontinentální rakety označované v kódu NATO SS-19. Pro komerční využití na mezinárodním trhu byla raketa pojmenována Rockot a vznikla společnost Eurockot spojením DaimlerChrysler Aerospace [51%] a Chruničevových závodů [49%]) se sídlem v německých Brémách. První komeční demonstrační start Rokot-Breeze (Commercial Demonstration Flight CDF) se uskutečnil 16. 5. 2000. Výstavba vypouštěcího komplexu pro nosné rakety Angara má stát 20 trilionů rublů a je plně závislá na finančních možnostech Ministerstva obrany Ruské federace a Ruské kosmické agentury.. První start z kosmodromu Pleseck proběhl 17. 3. 1966 raketou Kosmos 112.

Na základně Kapustin Jar se během studené války testovaly sand všechny systémy střel které SSSR měl - od německých A-4 , přes (V1)R-1, R-2, R-5, R-5M, R-11, R-12, R-13 , R-14, S-25 Berkut, V-300, C-75, C-125, C-300, křižující střely R-7 Burija, RT-1 rakety Kosmos 2, Kosmos 3M , K65M-R, K65M-RB5 pro komplex Buran. V únoru 1999 se zde testovaly rakety S-400 Triumf, nová generace protiraketových střel, ničící cíle letící až 4,8 km/s, což odpovídá balistickým střelám s doletem 3500 km. Rodina S-400 vznikla na základě komplexu S-300P, vybavené x-band radarem firmy Almaz na těžkém tahači. Parametry S-300PMU-2 má nový komplet předčít až dvounásobně, soudě podle slov Alexandra Lemanského z asociace Almaz pro ruskou agenturu RIA . První ruské vojenské jednotky byly vybaveny těmito střelami koncem února 2007, v létě jimi má být vybavana ochrana Moskvy.... Zajímá se o ně Irán. Na základě licence je pod označením Cheolmae-2 vyrábí i Jižní Korea. Radar produkuje od roku 2006 Samsung-Thales, jihokorejské joint venture Samsung Electronics a francouzské firmy Thales.

Na středoasijské rusko-americké šachovnici se ocitl ještě další dva kosmodromy, o kterých se téměř nic neví - Jasnyj a Krasněznamensk. I ty si nejspíše vyžadují americkou asymetrickou odpověď. Jasnyj se rozkládá v oblasti táhnoucí se od města Dombarovskij v Orenburské oblasti na východ a sever, podle kterého je někdy též označován. Je to raketová základna 13. Dombarovské divize strategických raket Strategických raketových vojsk RF (Raketnyje vojska strategičeskogo naznačenija RF) vyzbrojené 42 mezikontinentálními raketami typu SS-18 a R-36M-2 Topol (R-36MUTTH - RS-20B 1979-1983, R-36M2 - RS-20V (R-36MG) (15A18M)Vojvoda 1988 - 21.12. 2006), umístěnými v podzemních šachtách. Sídlí těsně u hranic s Kazachstánem. V letech 1966-1978 základna byla vybavena nosiči R-36 (8K67), v letech 1974-1984 nosiči R-36M (15A14), od roku 1979 R-36M UTTKh (15A18). Po roce 2000 byla raketová základna upravena tak, aby odtud mohly být vypouštěny konverzní nosné rakety typu Dnepr (SS-18 R-36M UTTKh) a od roku 2006 je využívána komerčně firmou Kosmotras a NPO InterCoS. V současnosti se zde experimentuje s projektem technologického demonstrátoru "nafukovací" stanice Bigelow Aerospace Genesis I a Genesis II. První kosmický start z podzemního sila se uskutečnil 12. 7. 2006. Ve hře jsou i nové generace ruských strategických satelitů - ať již komunikačních či navigačních (námořní komunikační a navigační Parus-Cikada, GPS Glonass, Molnija, Raduga, Gejzer, Strela3-Gonec) nebo zobrazujících (Kobalt, Don, Jenisej, Kometa, Neman či Arkon), případně družic, začleněných do systému včasné výstrahy (Oko, Kmo) či špionážních družic kategorie SIGINT (Celina2).

Krasněznamensk je testovací základna ICBM a IRBM nosičů (původně R-12, známé z karibské krize), dnes i taktických nukleárních S-300 a S-400, nacházející se v Kaliningradské oblasti (21°8' VD, 54°22' SŠ), poblíž "zakrytovo goroda" Znaměnsk 50 km od Kaliningradu.

Kosmodrom na ostrovu Omelek, součásti atolu Kwajalein v Tichém oceánu (9°2'54"SŠ 167°44'34"VD), využívá americká firma SpaceX pro vypouštění své komerční rakety Falcon-1.

Pokud vás něco napadne, co vám bude připadat dost šílené na to, aby to nebyla pravda, budete nejspíše pravdě blízko. Možná blíže, než si myslíte... Brdy-Pleseck=2170 km .

Některé z otázek generálu Zbořilovi

  • složení radarové základny (konkrétní typy, počet radarů /frekvence, stř.výkon/ a dalších aktivních radiofrekvenčních prvků - DSCS terminály ap.) Kolik z toho prvků mikrovlnné radiace v jakém pásmu
  • maximální efektivní impulzní výkon, vyzářený max. počtem T/R modulů antény radaru XBR na jednotlivých frekvencích
  • Ostatní parametry signálu radaru XBR (počet prvků, další radiotech. parametry, min. úhel paprsku - ostrost)
  • existance dalších radarů na základně (typ, frekvence, stř. výkon, maximální efektivní impulzní výkon)
  • zdravotní omezení pro obsluhu, zdravotní omezení pro ostrahu, zdravotní omezení pro návštěvníky stávajícího vojenského prostoru, zdravotní omezení pro civilní obyvatelstvo do 50km (počet hodin, max. přípustná dávka, EMR zóny a EMR rizika, MPEL)
  • Inovace radaru (kdy, v jakých parametrech, výsledné hodnoty) oproti původní instalaci XBR Kwajalein
  • max. počet najednou lokalizovnaých cílů
  • schopnost rušení radioelektronického provozu v jednotlivých pásmech při pohotovoztním režimu, při běžném provozu, při plném impulsním provozu (frekvence, vzdálenost v km, typ rušení, rozsah škod)
  • riziko elektromagnetické interference (vzdálenost v km - hasicí přístroje, airbag, raketa na křídle letadla, vystřelovací sedadla pilota)
  • schopnost aktivní elektromagnetické interference nestíněného zařízení (vzdálenost v km)
  • schopnost aktivního zničení radioelektronického zařízení v letícím bojovém letounu F-16, označeném za nepřátelský objekt, impulsním plným výkonem (vzdálenost v km)

Zdroj: 2. 4. 2007 Š. Kotrba: Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále ! ZDE

                 
Obsah vydání       7. 5. 2007
8. 5. 2007 Topolánek: VŠUDE UMÍRAJÍ LIDÉ. Někteří ve válkách, někteří při autonehodách, někteří jen tak. Jan  Neoral
8. 5. 2007 Czech Prime Minister Topolánek: People die everywhere. Some of them die in the wars, others during car crashes, some just die Jan  Neoral
8. 5. 2007 XBR radar v Brdech zřejmě nebude jediný Stanislav  Kaucký
8. 5. 2007 Jak zavléci Česko do samého středu Hvězdných válek Štěpán  Kotrba
8. 5. 2007 Bush zase udělal faux pas před anglickou královnou
8. 5. 2007 Rozpačité oslavy Michal  Mašín
8. 5. 2003 Osvobození ČSR
9. 5. 2006 Děň Pobědy Štěpán  Kotrba
7. 5. 2007 Premiér v brdském ringu Pavel  Čámský
8. 5. 2007 Další obce řekly NE výstavbě radaru
7. 5. 2007 Hodnota právnického titulu Vlasty Parkanové je nulová Bohumil  Kartous
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?
7. 5. 2007 Nechoď, Vašku, s pány na led
7. 5. 2007 Ohlédnutí za bezvýsledným jednáním Petr  Pešek
7. 5. 2007 Sarkozyho velký úkol Boris  Cvek
7. 5. 2007 Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy Štěpán  Kotrba, Jan  Berousek
6. 5. 2007 Prague Declaration
7. 5. 2007 Most Jan  Skácel
6. 5. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské prezidentské volby
7. 5. 2007 Sarkozy ve Francii i v EU Michal  Petřík
7. 5. 2007 Fenomén Topolánek Ivo  Šebestík
7. 5. 2007 Slepá spravedlnost ministra nespravedlnosti Zdeněk  Jemelík
7. 5. 2007 Berme tělesnou výchovu vážně Alois  Michálek
7. 5. 2007 Jelcinův odkaz: Naprostý rozvrat Ruska Daniel  Veselý
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
7. 5. 2007 Zelení: O limitech těžby již rozhodla referenda v dotčených obcích
7. 5. 2007 Prznění mrtvol Radek  Mikula
7. 5. 2007 Proč mladí nechtějí volit sociální demokracii Adam  Rykala
7. 5. 2007 Žurnalista ve službě, o níž odborníci málokdy mluví, aneb Komu zpravodaj nemá poskytovat zprávy? Uwe  Ladwig
6. 5. 2007 Dělníci na vinici, aneb co za to? Zdeněk  Bárta
6. 5. 2007 Sněmovna pustila dál referendum o radaru Andrea  Cerqueirová
6. 5. 2007 Incident s politikou Egona Lánského na Světě knihy
5. 5. 2007 Vědci OSN: Není moc času
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?   
7. 5. 2007 Premiér v brdském ringu Pavel  Čámský
6. 5. 2007 Sněmovna pustila dál referendum o radaru Andrea  Cerqueirová
6. 5. 2007 Prague Declaration   
4. 5. 2007 Americký plán na protiraketovou obranu zaznamenal neúspěch   
4. 5. 2007 Občanské fórum má dnes sídlo v Trokavci, pane Havle   
4. 5. 2007 NATO přesvědčuje Rusko, aby neodstupovalo od vojenské smlouvy   
4. 5. 2007 Mělo by se udělat vše pro to, aby americká základna v ČR nebyla vybudována   
3. 5. 2007 Proč je radar takovou výhrou?   
3. 5. 2007 Vláda: Americký radar prý nic nevyzařuje Jan  Neoral
3. 5. 2007 Jak se lže v Českém rozhlase   
3. 5. 2007 Základny a Havel, aneb Co se naučit od Sokrata? Uwe  Ladwig
3. 5. 2007 Návrh pro odpůrce americké základny   
2. 5. 2007 Od průvodce absurditou světa k medvídkovi Pú Bohumil  Kartous

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?   
3. 5. 2007 Vláda: Americký radar prý nic nevyzařuje Jan  Neoral
2. 5. 2007 Schwarzenberg: Radar tu bude a nebudeme se nikoho ptát, nenecháme se kontrolovat Jan  Neoral
30. 4. 2007 Havel: Vývoj v Rusku je znepokojující, jsem pro americkou raketovou obranu   
20. 4. 2007 Princip moci na pozadí války Milan  Valach
20. 4. 2007 Šéf NATO odmítl obavy Ruska z amerického raketového systému   
18. 4. 2007 Tiskový mluvčí Bendla: "legitimní snaha zprostředkovat veřejnosti všechny dostupné informace"... Zdeněk  Štefek
18. 4. 2007 Americká základna v Brdech tématem francouzské prezidentské kampaně Karel  Košťál
16. 4. 2007 Americký radar a mučení lidí nejsou dvě různá témata Mojmír  Babáček
13. 4. 2007 Proč aneb další otázky - nejen pro generála Zbořila Štěpán  Kotrba
2. 4. 2007 Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále ! Štěpán  Kotrba
31. 3. 2007 Schwarzenberg chce za americký radar od USA bezpečnostní záruky   
27. 3. 2007 Der Spiegel: Americká protiraketová obrana je kontroverzní v mnoha aspektech   
26. 3. 2007 Informace o pokračování jednání o případném umístění komponentu Štěpán  Kotrba

Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi RSS 2.0      Historie >
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?   
4. 5. 2007 NATO přesvědčuje Rusko, aby neodstupovalo od vojenské smlouvy   
2. 5. 2007 Schwarzenberg: Radar tu bude a nebudeme se nikoho ptát, nenecháme se kontrolovat Jan  Neoral
30. 4. 2007 Putin reaguje, Topolánek má asi radost, Ricová se diví, aneb Proč si vlastně vůbec někdo myslí, že půjde o obranný raketový systém? Uwe  Ladwig
26. 4. 2007 Rusko varuje USA před zasahováním do jeho záležitostí   
20. 4. 2007 Šéf NATO odmítl obavy Ruska z amerického raketového systému   
13. 4. 2007 Mezinárodní kontroverze o americké protiraketové obraně pokračuje   
12. 4. 2007 Rusko hrozí novou studenou válkou kvůli raketové obraně   
10. 3. 2007 Putin: Zmodernizujeme ruskou armádu částkou 190 miliard dolarů   
10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
13. 12. 2006 Rusko - pokračující diplomatická ofenzíva Miroslav  Polreich
22. 9. 2006 Rozpad "Osy zla" : svět chce mír, média a Vondra chtějí krev Miroslav  Polreich
12. 6. 2006 Rusko snižuje závislost na dolaru Karel  Dolejší
8. 10. 2003 Veľká hra pokračuje Peter  Stupavský