6. 6. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 6. 2007

Hledání podpory i strategie

Zahraniční politika současného prezidenta USA George Bushe se liší od přístupu jeho otce. Na své evropské cestě pro ni hledá podporu.

Ještě včera se zdálo, že jediným velkým problémem George Bushe je Střední východ, hlavně Irák a Írán. Dnes se stala pro politiku Bílého domu problematickým místem i střední a východní Evropa. Když v roce 1990, v den výročí sametové revoluce, navštívil Prahu prezident USA Gorege Bush st., vítalo jej na Václavském náměstí sto tisíc nadšených manifestantů. Americký prezident tehdy prohlásil, že to byl jeden z nejdojemnějších dnů jeho života. Současného amerického prezidenta George Bushe ml. vítala na uzavřených zasedáních pouze politická elita země, a i ta je rozdělena ve svých názorech na zahraniční politiku USA.

A na ulicích pak manifestanti vykřikovali hesla proti chystané americké vojenské základně v Česku. Něco se změnilo.

Především se změnil duch Bílého domu. Bush-otec jako bývalý vyslanec Spojených států v Pekingu, velvyslanec v OSN a šéf CIA je člověk s mimořádnými zahraničněpolitickými zkušenostmi. A pragmatik. Bush-syn neměl před prezidentskou přísahou žádné zkušenosti se zahraničněpolitickou agendou a jeho zahraniční politika je ideologizovaná. Bush-otec dokázal přihlížet k rozpadu sovětského bloku i Sovětského svazu samotného, ale též sjednocení Německa, a pouze mírnými zásahy korigoval děj. Válku proti Iráku po Saddámově obsazení Kuvajtu vedl bismarckovským způsobem – porazit, ale nezničit, protože proti silnému vítězi by se mohla vytvořit silná nepřátelská aliance. Bush-syn zasahuje všude a invazi do Iráku vede wilsonovským způsobem – vyhrál válku, svrhl Saddáma a prohrává mír. Bush-starší přišel s doktrínou Nového světového řádu – vizí společné celosvětové kooperace hlavně prostřednictvím OSN. Bush-syn patří do skupiny politiků, kteří jsou rádi, když se jim říká »unilateralisté« – mají odvahu jednat samostatně, bez ohledu na mezinárodní instituce, spojence a třeba i mezinárodní právo.

Výsledkem zahraničněpolitických aktivit Bushe-syna je, že Washington dnes má ofenzivní zahraničněpolitickou doktrínu a defenzivní praktickou politiku. Prezidentem schválená Strategie národní bezpečnosti předpokládá, že USA povedou preventivní války proti hrozbám, které se teprve rodí. Což by znamenalo třeba zaútočit nejen na Irák, ale i na Írán. Chce provádět »transformační diplomacii«, a to pomocí jak profesionálních diplomatů, tak i hospodářské pomoci a barevných revolucí. Jenže války i revoluce bývají drahé. A podle propočtů nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze z Columbia University a rozpočtové expertky Lindy Bilmesové z Harvard University pohltí bahno irácké války 1026 miliard až 2239 miliard dolarů. Platná americká strategie se ukazuje z řady ohledů jako nepoužitelná. Válka v Iráku jasně ukazuje, že i nejsilnější stát v dějinách potřebuje spojence. Což znamená radit se s nimi o svých záměrech.

Bush přiletěl tento týden na svoji evropskou cestu především kvůli summitu skupiny G8, tedy Německa, Spojených států, Francie, Itálie, Kanady, Japonska, Velké Británie a Ruska. Ten se schází v německém Heiligendammu ve čtvrtek a v pátek. Schází se však především v době, kdy mezi některými jejími členy došlo k nebývalému růstu napětí. Tváří v tvář této skutečnosti se agenda letošního zasedání skupiny G8 jeví poněkud tradiční:

  • V globální rovině budou hlavy států G8 projednávat oživení aktivit vedoucích k rovnováze růstu, například problém deficitu USA. Tématem bude i nedostatečný růst v Evropě i Japonsku, rostoucí měnové rezervy v Asii a zvýšení svobody v investování. Diskuse by měla hledat, jak říká německá kancléřka Angela Merkelová, cestu ke »globalizaci s lidskou tváří«. Dialog by se měl týkat i vytváření společností založených na znalostech. Odpovědné využití zdrojů je chápáno jako klíčová otázka budoucnosti, a to s ohledem na efektivní využití energií. A samozřejmě »zahrnutí nových ekonomik do systému globální odpovědnosti«, jak znělo motto německého předsednictví. I proto se na summitu sejdou hlavy států skupiny G8 se svými partnery z Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jižní Afriky.
  • Africká tématika bude pokračovat v hledání nových přístupů k problematice dluhů nejchudších zemí, slibů týkajících se oficiální pomoci z rozvinutých zemí a zvýšení investic jako podmínky dosažení Miléniových rozvojových cílů OSN. Očekávají se iniciativy v oblasti upevnění vztahů s proreformními státy Afriky, ale i v rámci boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Přítomni by měli být nejvyšší představitelé Egypta, Alžírska, Nigérie, Senegalu, Jižní Afriky, Etiopie a Ghany.

To vše zde ale již bylo. Novinkou mohla být otázka klimatických změn, zvláště po roce 2012, kdy by měly být naplněny cíle Kjótského protokolu. Ale program summitu je výsledkem dohod a zatím není jasné, zda se Německu podaří prosadit společnou rezoluci na toto téma. Proti jsou USA, které v předvečer summitu přišly s vlastním programem ochrany životního prostředí – což lze pokládat za snahu předejít jednání na úrovni G8 či v rámci OSN.

Téma klimatických změn naznačuje, že i ve skupině G8 existují určitá tabu. Svědčí o tom hlavně fakt, že nejvíce pozornosti přitahuje téma, které se nedostalo do oficiální agendy a je ponecháno na bilaterální a kuloární jednání: nové americké vojenské základny ve střední Evropě. Právě ty byly hlavním tématem návštěvy George Bushe v Česku počátkem týdne a budou na pořadu jednání v Polsku na konci týdne. I když pražská i varšavská vláda dávají najevo odhodlání zapojit se do amerických plánů, pro USA i G8 je mnohem významnější odmítavý postoj Ruska. Od okamžiku, kdy Spojené státy v roce 2001 jednostranně vypověděly smlouvu o omezení protiraketové obrany, narůstá kolem tohoto tématu napětí. To dnes přerostlo od slov k činům:

  • Spojené státy chtějí už letos uzavřít s Českem a Polskem smlouvy o rozmístění částí své Národní protiraketové obrany na území těchto států a začít základny stavět. Jak uvedl Bush v rozhovoru v předvečer summitu G8, systém má »bránit svobodný lid proti vypouštění raket z nepřátelských států. Rusko není nepřátelské. Rusko je přítel«. Zároveň ale říká, že Rusko sešlo z cesty výstavby demokratické společnosti.
  • Rusko tvrdí, že žádné raketové nebezpečí z Íránu a Severní Koreje nehrozí a že americký systém je budován proti němu a Číně. Vladimir Putin varuje, že v zájmu udržení rovnováhy prý musí zaměřit své zbraně na nová americká vojenská stanoviště v Evropě. V předvečer summitu pak Rusko otestovalo novou mezikontinetální balistickou raketu a střelu s plochou dráhou letu.

Celou situaci komplikují výroky představitelů Prahy a Varšavy. Například podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kterého citoval v pondělí The Financial Times, se Rusko opět stává bohatou zemí a rádo by se vrátilo do pozice supervelmoci – a chce si ve střední Evropě »vykolíkovat prostor«. Místopředseda vlády Alexander Vondra pak minulý týden v rozhovoru pro BBC přímo označil budování amerických základen v Česku a Polsku za vytváření nové rovnováhy vůči Rusku. Tato prohlášení dávají zapravdu Moskvě v jejím tvrzení, že systém je budován proti Rusku.

Výroky českých politiků naznačují, že se oproti návštěvě Bushe-otce změnila i česká společnost. Od radostných oslav nad získanou svobodou přešla k hledání obsahu této svobody. Výsledkem je názorové štěpení. Ale nejen to. Snad nejvýraznějším prvkem, který doprovází ideu americké vojenské základny v Česku, je vytváření nové vlivné mimoparlamentní opozice. Tu symbolizuje především hnutí Ne základnám , které, mimo jiné, působí i jako střechová organizace přibližně padesáti jiných organizací. Proto svou aktivitou dokáže ovlivnit i některé parlamentní strany, především pak zelené a sociální demokraty.

Základem současných sporů je geopolitická klaustrofobie některých amerických politiků a generálů NATO. Ti cítí tíseň pod tlakem rostoucí moci Ruska i Číny. Zároveň chtějí využít aktuální vojenskou převahu USA a NATO k obklíčení těchto pro ně nepochopitelných a nekontrolovatelných států. To vede nejen k výstavbě amerických základen v Polsku, Česku, na černomořském pobřeží a v řadě dalších oblastí. Mluví se také o roztažení NATO do Pacifiku. Jádro euroasijského kontinentu by se tak mělo dostat pod vojenskou kontrolu. A z druhé strany se upevňuje spolupráce států Šanghajské organizace spolupráce a už v srpnu by na Uralu měly v jejím rámci cvičit čínské tanky. Moskva již vyhlásila moratorium na plnění smlouvy o omezení konvenčních zbraní.

Množí se výroky o začátku nové studené války. To ale není příliš vhodné přirovnání. Studená válka měla svoji logiku. Dnes vojensko-politické ani ideologické důvody pro konflikt mezi USA a Ruskem neexistují. Spousta dnešních sporů mezi Moskvou a Washingtonem je výsledkem nedorozumění a malé schopnosti porozumět oprávněným zájmům toho druhého. Snad i proto zve Bush ruského prezidenta s manželkou v červenci na svůj soukromý ranč v naději, že si vše v přátelské atmosféře vyjasní. Lze věřit tomu, že Bush nechápe předsunutí americké strategické obrany na území Evropy jako protiruský tah. Jenže tento systém v budoucnu může být proti Rusku použit.

Je zřejmé, že proti narůstání zbytečné a nezodpovědné konfrontace by bylo vhodné vytvořit nový organizační rámec globální bezpečnosti. V tom dnešním se geopolitické mýty minulosti nedaří překonat. Živelná tvorba vojenské rovnováhy, ale i regionální organizace typu NATO či OBSE se ukazují jako nedostačené a zastaralé. Přístup Bushe-otce, který volal po novém řádu světa prostřednictvím kooperace, se zdá pro budoucnost nadějnější než politika jeho syna.

»Bez vůle k obraně je s touto civilizací konec,« prohlásil minulý čtvrtek na konferenci o americkém protiraketovém systému premiér Mirek Topolánek. Má pravdu. Tato civilizace, u jejíž kolébky stáli lidé jako Newton a Pasteur, ale i Descartes, Goethe a Čechov (a tak trochu i Oppenheimer a Kurčatov jako otcové atomových bomb) je bezesporu křehká. Ovšem od porážky osmanských vojsk u Vídně roku 1683 ji z vnějšku nikdo vážně neohrožoval. Ničily ji hlavně napoleonské a světové války. Historie názorně ukazuje, že naši civilizaci v první řadě ohrožují politici, které sama rodí. Státníci, kteří jako bájný Kroisos statečně a slepě překračují řeku Halys, aby zničili nějakou říši – až příliš často tu vlastní. Naše civilizace se především musí naučit bránit před takovými politiky.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       6. 6. 2007
6. 6. 2007 Spojené státy jsou stále proti dohodě o skleníkových plynech
6. 6. 2007 New York Times: Bushova pražská tiskovka před umlčeným tiskem
6. 6. 2007 Jak jsem si byl poslechnout argumenty druhé strany a skončil na policii
6. 6. 2007 Fričová konečně v České televizi
6. 6. 2007 Janeček nejspíš dostal za pět minut dvanáct rozum Štěpán  Kotrba
5. 6. 2007 Nejúčinnější zbraní v boji proti extremismu nejsou kulky ani bomby - nýbrž univerzální přitažlivost svobody George W. Bush
6. 6. 2007 Bývalý Bushův poradce odsouzen na dva a půl roku do vězení
6. 6. 2007 Bush pozval ruské generály, aby si prohlédli projekt raketové obrany
6. 6. 2007 Gordon Brown a Jiří Paroubek aneb technologie moci jako český fenomén Bohuslav  Binka
6. 6. 2007 Český bulvár se ve věci amerického radaru začíná klonit na stranu veřejnosti Jiří  Mašek
6. 6. 2007 Ne základně, ne Bushovi
6. 6. 2007 Vojenské základny USA ve světě Zdeněk  Brousil
6. 6. 2007 Ani modrá, ani zelená, nýbrž červená planeta Stanislav A. Hošek
6. 6. 2007 Michael  Marčák
6. 6. 2007 Záviselo na rodině
6. 6. 2007 Uvolnění přišlo až v roce 1963, ale pod pokličkou už to vřelo
6. 6. 2007 Mentorování
6. 6. 2007 Gagarinův let byl začátkem nového věku
5. 6. 2007 Pěkně jste to napsal! Tomáš  Krček
6. 6. 2007 Prezident disident Michal  Rusek
5. 6. 2007 Myslí si Bush, že v ČR vládne prezident Ilves?
6. 6. 2007 Historické analogie spjaté s návštěvou George W. Bushe v Praze neberou konce Petr  Nachtmann
6. 6. 2007 Vlast(a) pod hvězdnatým praporem Pavel  Kopecký
6. 6. 2007 Odsouzení "milicionářů" v Polsku
6. 6. 2007 Polsko trestá milicionáře - v Česku téměř ticho Karel  Mašita
6. 6. 2007 Canny
6. 6. 2007 Krásná doba Tomáš  Koloc
5. 6. 2007 Kotrba "vzpomíná" na dobu, kterou nezažil Jan  Čulík
5. 6. 2007 Demonstrace proti panu Bushovi Jan  Molič
5. 6. 2007 Bush akci Greenpeace nepochopil?
5. 6. 2007 Daleko aktuálnější než Gagarin je Minařík Petr  Nachtmann
5. 6. 2007 Proč bychom se netěšili....?!? Ladislav  Žák
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí
5. 6. 2007 Politická kontroverze zastínila skutečnost, že raketový štít je nerealizovatelný
6. 6. 2007 Vojensky nevzdělaní novináři Lubor  Kasal
6. 6. 2007 Palba do vlastních řad Pavel  Zoch
5. 6. 2007 K mému domovu patřil i Gagarin, Parkanovou s Vyčítalem k životu nepotřebuji
5. 6. 2007 Jazzová ministryně a přítel nejvěrnější Milan  Neubert
5. 6. 2007 Vzpomínka na majora a ty druhé Štěpán  Kotrba
5. 6. 2007 Není prohrou, ale někdy projevem síly přijmout neuskutečnění toho, co si člověk tolik přál Jan  Paul
5. 6. 2007 Americké procesy s vězni z Guantánama se rozložily
5. 6. 2007 Návštěva potentáta Michal Z. Čenko
5. 6. 2007 Postmoderní srovnávání není na místě Tomáš  Krček
5. 6. 2007 Americký Kongres vyškrtl z obranného rozpočtu výdaje na stavbu protiraketové základny v Polsku
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Budoucnost NATO a OSN RSS 2.0      Historie >
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí
16. 5. 2007 Předehra k „Velké ruské hře“ F. William Engdahl
15. 5. 2007 Současné doktríny a strategie Oskar  Krejčí
11. 5. 2007 Preventivní diplomacie nebo preventivní útok? Miroslav  Polreich
9. 5. 2007 Prečo sa Európa nemôže spoliehať na NATO Eduard  Chmelár
24. 2. 2007 Putin: "Systém vztahů, to je jako matematika - nemá osobnostní rozměr" Vladimír Vladimirovič Putin
24. 2. 2007 Keller: "Spojené státy se od roku 2002 oficiálně řídí doktrínou, která připouští rozpoutání preventivních válek. Nezříkají se použití jaderných zbraní jako první." Jan  Keller
7. 2. 2007 Základna se bude řešit mezi USA a Ruskem, v NATO i v Moskvě   
2. 2. 2007 NATO - spojenectví bez závazků Miroslav  Polreich
30. 1. 2007 Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary Egon T. Lánský
30. 1. 2007 Občanská debata o míru a válce není seminář z matematiky pro první třídu Štěpán  Kotrba
25. 1. 2007 Islám jako ideologická zbraň v rukou Západu Daniel  Veselý
20. 1. 2007 Začalo další kolo závodů ve zbrojení Štěpán  Kotrba
10. 1. 2007 Nová naděje OSN Oskar  Krejčí
8. 1. 2007 Začátek roku už je, ale americká vláda stále neřekla, jestli chce stavět raketovou základnu v Česku Štěpán  Kotrba

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
6. 6. 2007 Vojensky nevzdělaní novináři Lubor  Kasal
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí
6. 6. 2007 Vojenské základny USA ve světě Zdeněk  Brousil
6. 6. 2007 Bush pozval ruské generály, aby si prohlédli projekt raketové obrany   
5. 6. 2007 Americký Kongres vyškrtl z obranného rozpočtu výdaje na stavbu protiraketové základny v Polsku   
5. 6. 2007 Politická kontroverze zastínila skutečnost, že raketový štít je nerealizovatelný   
5. 6. 2007 Nová ruská raketa Iskander-M bude zaměřena na americké základny v ČR a v Polsku   
5. 6. 2007 Návštěva potentáta Michal Z. Čenko
4. 6. 2007 Nedejme se!   
4. 6. 2007 Posílit odhodlání k obraně? Ano, ale proti komu? Michael  Kroh
4. 6. 2007 Bush, Rusko, USA a protiraketový štít na stránkách BBC   
4. 6. 2007 Jaké zájmy hájí George W. Bush a proč je pro něj radar v Brdech tak důležitý? Petr  Kužvart
4. 6. 2007 Kterak Češi plýtvají raketovými odborníky   
4. 6. 2007 Nová studená válka: Rusko zaměří své rakety na evropská města   
4. 6. 2007 Topolánek: Ani my ve vládě nemáme o americkém radaru žádné informace Jan  Neoral

Teroristická hrozba a politické hry RSS 2.0      Historie >
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí
6. 6. 2007 Vojenské základny USA ve světě Zdeněk  Brousil
18. 5. 2007 Antonín Seďa (ČSSD): Vláda se snaží o destabilizaci vojenské rozvědky   
15. 5. 2007 Současné doktríny a strategie Oskar  Krejčí
23. 1. 2007 Americké radary na českém území? Byznys s hloupostí. Luboš  Wišniewski
21. 1. 2007 Rusko se základny nebojí, ale české rozhodnutí nezůstane bez následků   
20. 1. 2007 Lhali vám, občané, lhali. A lhali vám skoro všichni... Štěpán  Kotrba
9. 12. 2006 Iráckému fóru: Dělejte sami, co umíte, a neberte totéž právo jiným Vladimíra Al-Maliki Levá
8. 12. 2006 Arabský kontext z anglického překladu do českých reálií Vladimíra Al-Maliki Levá
8. 12. 2006 Komu slouží "Pražská výzva pro Irák"?   
7. 12. 2006 Pražská výzva: obrana proti Neffovým pomluvám cestou práva Vladimíra Al-Maliki Levá
7. 12. 2006 Nikoliv naším jménem   
7. 12. 2006 Iráčtí vládní úředníci obviněni z týrání - kdo je vlastně v Iráku zločinec? Štěpán  Kotrba
7. 12. 2006 Mohla by se "protiirácká" konference konat na půdě anglického parlamentu?   
7. 12. 2006 Tři otázky pro Vladimíru Levou   

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
6. 6. 2007 Vojensky nevzdělaní novináři Lubor  Kasal
6. 6. 2007 Hledání podpory i strategie Oskar  Krejčí
6. 6. 2007 Vojenské základny USA ve světě Zdeněk  Brousil
5. 6. 2007 Americký Kongres vyškrtl z obranného rozpočtu výdaje na stavbu protiraketové základny v Polsku   
4. 6. 2007 Topolánek: Ani my ve vládě nemáme o americkém radaru žádné informace Jan  Neoral
2. 6. 2007 The anti-missile shield cannot defend the Czech Republic Jan  Neoral
1. 6. 2007 Antirakety Česko nemohou ochránit Jan  Neoral
31. 5. 2007 Protiraketový systém se tváří jako obrana, je ale určen k útoku   
30. 5. 2007 Jak se dělá propaganda   
15. 5. 2007 Současné doktríny a strategie Oskar  Krejčí
8. 5. 2007 XBR radar v Brdech zřejmě nebude jediný Stanislav  Kaucký
8. 5. 2007 Jak zavléci Česko do samého středu Hvězdných válek Štěpán  Kotrba
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?   
3. 5. 2007 Vláda: Americký radar prý nic nevyzařuje Jan  Neoral