10. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 10. 2007

Monitor Jana Paula:

Rozhodně nikdo jiný někde jinde se nemá lépe než já!

V poněkud zmatené diskusi o reklamě (kříží se v ní řada různých témat) jsem na Britských listech zachytil tvrzení že, cituji: "Za velkou část negativního konzumerismu a poruch depresivního typu je vinna reklamní manipulace, že "Někdo jiný někde jinde se má lépe než ty". No a co? Říkám já a tato lakonická věta je logickou reakcí té menšiny lidí, kterých se reklama netýká. Jinými slovy: No a co má být, že se někdo jiný někde jinde má lépe než já, když já se mám úplně nejlépe ve shodě s tím, jak já se chci mít? A tak není vůbec pravda, že lidská psychika proti zmiňované reklamní manipulaci ještě nenašla obranu.

Zatím ji ještě má, zatím. Je snad lidská psychika něco, nebo cosi, co je odtrženo od člověka a může být zpracováváno nezávisle na něm? Není snad lidská psychika součástí, či dominantní podstatou lidské existence? Nesouvisí snad s lidskou psychikou lidská vůle, vědomí a schopnosti nahlížet věci po svém v souladu s tím, co je právě jen pro mě dobré? Samozřejmě že ano. Jsem si vědom toho, že tento postoj nese člověk jen za předpokladu, že ví, co je pro něho dobré, dítě vyrostlé s hamburgerem a kolou v ruce bude mít jinou zkušenost.

Mně osobně reklama vadí jen potud, pokud hyzdí veřejný prostor, který i já, ač nekonzumuji hamburgery s kolou, obývám. Ničí ho systematicky, ale ještě se mohu odstěhovat do míst, která jsou reklamou nedotčena, ještě ano a také to udělám, abych byl blíže tomu, za čím nyní musím komplikovaně dojíždět. Jenže co s dětmi? Co s dětmi, pro jejichž rodiče je snazší kupovat jim to, co vidí z reklamy, místo toho, aby si našli čas a nabídli jim jinou alternativu zájmu? Vždyť je tak snadné si děti koupit.

Takže já bych reguloval a kontroloval reklamu mířící na děti a zneužívající v reklamě děti, prostě dělejte si reklamu bez nich! Diskuse bez poukázání na reklamní strategii výchovy ke konzumerismu se mi zdá trochu vytržena bez souvislostí. Reklama přece není jen to, co je časově omezeno jen na teď a tady, reklama je plán výchovy budoucích konzumentů reklamy od kojeneckého věku a děti v této hnusné hře hrají hlavní roli za aktivní asistence rodičů a vlastně i tiché podpory státu.

Celý tento systém je neskutečně prorostlý. Všimněte si, lidé jdou k lékaři, protože mají nějaký problém, třeba zažívací, ale on se jich většinou nikdy nezeptá: Prosím Vás a jak se stravujete? Co jíte? Jaké máte stravovací návyky? Je loajální, pošle je na nějaké vyšetření, popřípadě jim předepíše léky, protože současná medicína je zaměřena na potlačování následků. Chybí Vám vápník? Máte osteoporózu? Hmmm...to je blbé, to bolí, ale kupte si tenhle přípravek, tam je vše komplexně pohromadě!

Už jim neřekne, že čtyři polévkové lžíce obyčejného máku jim dodá potřebné množství kalcia denně, látky, přirozeně vázané na jiné složky a nikoliv vypreparované v syntetické umělé formě. Neřekne jim nic o dlouhé pouti zahnívající potravy ve střevech z důvodu špatných kombinací jídel. Na pálení žáhy jsou pilulky a ještě lepší pilulky, na plynatost také, nic není problém, až na to, že je u nás největší procento výskytu rakoviny tlustého střeva. A já se vůbec nedivím, které střevo by to bavilo, být neustále naplněno jedy?

Vůbec se nedivím, když pozoruji ty přeplněné vozíky v supermarketech a u nich radostí poskakující děti, které se těší, až si hned za pokladnou rozbalí tu svoji dobrotu. Všechno je důmyslně propojeno. PR časopis Všeobecné zdravotní pojišťovny je přesycený komerční reklamou na syntetické přípravky a lidé mají podprahový pocit, že mohou vše z reklamy konzumovat, protože mají k dispozici léčebné přípravky. To všechno je jejich strašný omyl, v který jsou uvedeni a který přenášejí na své potomky.

Podle mého soudu se budou rodit celé generace nenapravitelně poškozených lidí různými mutacemi patogenů z konzumace průmyslově vyráběných potravin, bude-li tento trend rychlejší než schopnost organismu se jim přizpůsobit. A už se to děje, třeba ve formě nejrůznějších a nevysvětlitelných alergií a snižování odolnosti. Ale lidé mají falešnou naději, v tichosti mohou snít sen o budoucí genetické repasi člověka. Obávám se, že nic z toho se nepovede. A tak těm vozíčkářům v supermarketech se sice občas směji, když vidím, co si draze kupují, ale dětí je mi líto.

                 
Obsah vydání       10. 10. 2007
10. 10. 2007 Mobilní telefony jsou zdraví nebezpečné
10. 10. 2007 Rakovina Petr  Wagner
10. 10. 2007 Včera se tančilo všude, aneb dříve bylo všechno lepší Michael  Volný
10. 10. 2007 Rozhodně nikdo jiný někde jinde se nemá lépe než já! Jan  Paul
10. 10. 2007 Zásadně odmítám argumenty odpůrců referenda o radaru Petr  Glivický
10. 10. 2007 Anheuser-Busch vaří pivo z geneticky modifikované rýže
10. 10. 2007 Tvůrčí činnost a komercializace, káva a umění, aneb Denní problémy mezi jazyky Uwe  Ladwig
10. 10. 2007 Koho chrání BIS aneb co jsou české zájmy Ladislav  Žák
10. 10. 2007 Odkdy se univerzitní pracovníci věnují shánění kšeftů a publicity mezinárodním lobbistům? Štěpán  Kotrba
10. 10. 2007 Chtělo se mi z Lidovek zvracet
9. 10. 2007 Mikrovlny nezpůsobují rakovinu Petr  Frish
10. 10. 2007 O fotonech a o mnohém jiném
9. 10. 2007 Obering: Měli jsme dobrý cíl a nebyla mlha
9. 10. 2007 Aféra jménem Andula (V. část) Josef  Brož
9. 10. 2007 Noviny versus Elity (a naopak) Miloš  Štěpánek
9. 10. 2007 Výzva 5 bodů Auto*matu Hynek  Hanke
9. 10. 2007 R jako Reklama Petr  Pojar
9. 10. 2007 Putin -- Zubkov -- Putin Tomáš  Lipták
9. 10. 2007 Drsný smysl pro humor redakce Lidových novin Jiří Š. Cieslar