"Jestliže je Evropa tak silná, proč tady ti penzisti stojí frontu na cestu na Ukrajinu," ptal se mě jeden slovensk pohraničník. "Říkají, že je Evropa silná, ale tihle lidé si ani ve vlastní zemi nemohou dovolit koupit si cigarety."

Síla Evropy začíná být zjevná, jakmile překročíte hranici na Ukrajinu. Nově vyasfaltované silnice na Slovensku a čerstvě natřené domy narůžovo a nazeleno mizí. Jsou nahrazeny silnicí s dírami a lavóry a polorozpadlými dřevěnými stavbami. Tu a tam vidíme koňský povoz.

Skoro dvacet let po pádu železné opony a slovenský venkov si člověk lehce splete s venkovem v Rakousku nebo v Německu. Za novou železnou oponou leží Ukrajina, ztracená v bezčasí minulosti a polorozpadlé zanedbanosti.

Nedaleko od hranice, v lesích karpatských hor, se pak setkávám se "zbytkem světa".

Obyvatelé tamějšího uprchlického tábora se pracně dopravili směrem na Západ, z Asie, z Blízkého Východu a z Afriky. Tady ovšem narazili na opevněné hranice Evropské unie. Byli chyceni, když se snažili dostat na druhou stranu, na Slovensko, někteří s pomocí převaděčů, jiní jen s mapou a kompasem. Teď čekají, než budou zpracovány jejich imigrační dokumenty, než budou propuštěni.

Muži postávají na dvoře tábora, striktně podle národností. Iráčani s Iráčany, Číňané s Číňany, Somálci se Somálci. Jsou oblečeni do nejrůznějších svršků, které nasbírali po cestě. Ruské vojenské uniformy a gumové sandály. Bashirovi se ale nějak podařilo dorazit z Afghánistánu - cesta mu trvala tři měsíce - jako kdyby vypadl z módního katalogu. Říká mi, že jeho snem je osvobodit se od omezení islámského života doma a dostat se do Německa. Chce pít alkohol. Chce chodit na diskotéky. Chce mít dívku, usměje se na mě thymolinovým úsměvem. "Ukrajina není o nic lepší než Afghánistán," tvrdí. Mám pocit, že je to vůči Ukrajině tak trochu neférové. Všichni ostatní však zastávají tentýž názor. "Ukrajina je jako každá jiná chudá země," říkají. "V lesích je mafie. Převede nás přes hranice. Tak se dostaneme na Slovensko a pak do Rakouska a do Německa, nebo do Itálie. A jestli nás chytí, zkusíme to znovu."

"Musím zachránit svůj život a svou rodiny," říká Džamal z Afghánistánu. Je mlčenlivě pragmatický ve svém zoufalství. Jeho bratři přišli o život, když Taliban umístil bombu pod jejich automobil. Podle Džamila byla tam bomba určena pro něj. Evropská unie vydává celé miliony na to, aby učinila svou východní hranici neprodyšnou. Tisíce lidí bývají chyceny. Kdoví, kolik jiných se dostane na druhou stranu. Desetkrát, stokrát víc? Žádná železná opona nedokáže lidi přesvědčit, aby je nepřitahovala Evropa. Pro tyto lidi je to zaslíbená země.

Při soumraku se setkávám na hranici se slovenskými důchodci. Jejich tašky jsou teď plné levných ukrajinských nákupů. Předložíme strážím své pasy s červenými deskami. My jsme ti vyvolení, narodili jsme se na bezpečné a prosperující straně této hraniční čáry. Rychle procházíme hraničním přechodem. Zbytek světa zůstává venku.