1) Z empirických údajů vskutku vyplývá, že USA má podstatně lepší výsledky v léčbě nádorů než Velká Británie K tomuto závěru dospěla např. odborná studie "Recent cancer survival in Europe: a 2000-02 period analysis of EUROCARE-4 data", ZDE kterou letos publikoval prestižní medicínský časopis Lancet Oncology. Z této studie mj. vyplývá, že "survival rate" u 13 ze 16 zkoumaných typů nádorů je v USA nejvyšší na světě. Velká Británie naopak patří v tomto směru k zemím s nejhoršími výsledky (porovnáváme-li evropské státy a USA). Podotýkám ovšem, že se jedná o údaje za období 2000 -- 2002. O této studii informovala celá řada britských médií -- např. BBC ZDE , Guardian ZDE a Daily Telegraph. ZDE

Ke srovnání nabízím i stručnou analýzu National Center for Policy Analysis "U.S. Cancer Care Is Number One", ZDE , která vychází mj. právě z výše uvedené studie.

2) Ad: Hodnocení "kvality" systémů zdravotnictví Světovou zdravotnickou organizací Čulík cituje blíže nespecifikovanou studii Světové zdravotnické organizace, podle níž je americké zdravotnictví "co do kvality" údajně na 72. místě, zatímco Británie zaujímá 26. příčku. Zde jde zřejmě o chybný údaj, neboť USA je dle dotyčné zprávy WHO ZDE ve skutečnosti na 37. místě. To je ovšem podružný detail.

Podstatné je, že zmíněnou zprávu WHO "The World's Health Report 2000 - Health systems: Improving performance" ZDE v žádném případě nelze považovat za objektivní posouzení kvality zdravotní péče v různých zemích. Kritéria hodnocení byla totiž nastavena tak, že předem zvýhodňují zdravotní systémy s kolektivistickým systémem financování zdravotní péče a silným přerozdělováním.

Žebříček "kvality" zdravotnictví WHO je totiž výsledkem indexu založeného na pěti faktorech, kterým je přisouzena následující "váha":

1. Úroveň zdraví dané populace: 25%

2. "Distribuce zdraví" v populaci: 25%

3. "Responsivita" systému, tj. nakolik flexibilně a pohotově systém reaguje na přání a potřeby pacientů: 12.5%

4. Distribuce této "responsivity": 12.5%

5. "Finanční férovost" / "sociální spravedlnost" financování zdravotní péče: 25%

Tak např. tzv. "finanční férovost" systému WHO měřila tak, že nejprve zjistila, jak velké procento příjmu (nad životní minimum) domácnost vynakládá na zdravotní péči, a poté posuzovala, jaká je distribuce tohoto podílu mezi všemi domácnostmi v dané zemi. Nejlépe by dle tohoto ukazatele byla hodnocena taková země, v níž všechny domácnosti vynakládají na zdravotní péči stejné procento svého příjmu (ať již 100 % či nulu). Tak např. pokud by stát prostřednictvím daní financoval veškeré výdaje na zdravotní péči, pak by žádný občan nevynakládal vůbec nic ze svého příjmu (po zdanění) na zdravotní péči -- a takový systém by byl v očích WHO "maximálně férový". Ať již si o tomto ukazateli myslíme cokoli, s kvalitou zdravotní péče jako takovou nemá nic společného (podrobněji viz Glen Whitman ZDE ). Totéž platí o dalších dvou ukazatelích (viz. výše bod 2. a 4.) -- oba de facto preferují zdravotní systém, v nemž je úroveň zdraví či "schopnost vnímat a uspokojovat potřeby pacientů" sice všeobecné horší, ale je rovnoměrněji rozložena. Tedy systém, v němž mají všichni občané sice díky zdravotní péči lepší zdraví, ale panují rozdíly mezi zdravotním stavem jednotlivých lidí, bude hodnocen podle tohoto ukazatele hůře, než systém, v němž mají všichni občané stejně mizerné zdraví.

Domnívám se, že pokud chceme hodnotit kvalitu zdravotní péče, měli bychom se zaměřit především na výsledky zdravotní péče, tj. nakolik zdravotní péče v daném státě zlepšuje lidské zdraví. Je třeba dodat, že kritizovaná zpráva WHO není ani v tomto směru uspokojivá. Úroveň zdraví v jednotlivých zemích totiž WHO posuzuje pouze na základě jediného ukazatele: pravděpodobné délky života při narození (resp. "disability-adjusted life expectancy -- DALE"). Pravděpodobnou délku dožití při narození přitom ovlivňuje celá řada jiných vlivů (v neposlední řadě i životní styl samotných občanů), které nemají žádnou souvislost s kvalitou zdravotní péče jako takovou.

Ať tak anebo tak, mělo by být jasné, že tuto zprávu Světové zdravotnické organizace rozhodně nelze používat coby argument v diskusích, v nichž jde o srovnávání úspěšnosti léčby těch či oněch (popř. všech) chorob a poruch zdraví v rámci různých systémů zdravotní péče.